Mises.cz

Mises.cz

Všechny články autora Dominik Stroukal

obrázek k článku

Dějiny 4.9. - Úpadek scholastiky

Šestnácté století ve Španělsku bylo správně nazýváno babím létem scholastiky. Po něm přišel rychlý úpadek jak ve Španělsku, tak napříč Evropou.

obrázek k článku

Dějiny 4.8. - Pozdní Salamanka: Lessius a de Lugo

Není žádného divu, že profesor Noonan, slavný znalec scholastických názorů na lichvu, považuje Lessia za „teologa, jehož názory na lichvu nejrozhodněji označily příchod nové éry. V současném moderním finančním světě by se cítil pohodlněji než jakýkoliv jeho předchůdce.“

obrázek k článku

Dějiny 4.7. - Vzdělaný extrémista Juan de Mariana

Juan de Mariana byl jednou z nejvíce fascinujících osobností dějin politického a ekonomického myšlení. Poctivý, kurážný a nebojácný Mariana byl ve vroucích vodách po téměř celý svůj dlouhý život, dokonce i pro své ekonomické spisy.

obrázek k článku

(c) oppa right style!

PSY absolutně odmítnul vynucovat své právo na duševní vlastnictví. Velmi moudře si všimnul, že šíření mu může pouze pomoci. A opravdu, odhaduje se, že za loňský rok si na iTunes, za koncertní lístky a reklamu vydělal 8,1 miliónů dolarů.

obrázek k článku

Dějiny 4.6 - Pozdní Salamanka

Škola Salamanky, která vznikla s Franciscem Vitoriem ve dvacátých letech 16. století, dosáhla svého konečného rozkvětu na konci šestnáctého století.

obrázek k článku

Buchanan, James Buchanan (1919-2013)

Dnes zemřel jeden z nejvýznamnějších ekonomů tohoto a minulého století. Držitel Nobelovy ceny za ekonomii James Buchanan odešel ve věku 93 let. Buchanan o sobě tvrdil, že je klasickým liberálem a rakouským ekonomem.

obrázek k článku

Dějiny 4.5. - Škola salamanky: Vrcholná léta

Teorie hodnoty patnáctého století ležela od dob sv. Bernardina a Jana Nidera ladem. Nyní, o století později, byla Covarrubiem obnovena.

obrázek k článku

Dějiny 4.4. - Škola Salamanky: Azpilcueta a Medina

V ostrém kontrastu k de Sotovi a jeho obdivu k širokému nastavování cen byl Azpilcueta prvním ekonomickým myslitelem, který jasně a přesvědčivě tvrdil, že vládní nastavování cen je neprozřetelné a nemoudré.

obrázek k článku

Dějiny 4.3. - Škola Salamanky: První generace

Vitoriovy přednášky byly z většiny komentáře k Akvinského mravní teorii. Během nich Vitoria založil velkou španělskou scholastickou tradici veřejného odsuzování dobyvatelství a zejména zotročování indiánů v Novém světě Španěly.

obrázek k článku

Dějiny 4.2. - Liberální tomista kardinál Kajetán

Očekávání válek a hladomorů a následných změn v nabídce peněz mění jejich současnou hodnotu. Proto může být kardinál Kajetán, vládce církve šestnáctého století, považován za zakladatele ekonomické teorie očekávání.

obrázek k článku

Dějiny 4.1. - Obchodní expanze šestnáctého století

Velká světská deprese čtrnáctého a první poloviny patnáctého století končila ekonomickým oživením v druhé polovině století patnáctého. Kontinentální obchod od Středozemského moře až do severní Evropy, jenž byl zastaven drancováním champagneských trhů francouzskými králi, byl postupně nahrazen námořn

obrázek k článku

Dějiny 3.9. - Nominalisté a aktivní přirozená práva

Zdá se, že teorie přirozených práv bez povšimnutí vládne během patnáctého a až do šestnáctého století

obrázek k článku

Dějiny 3.8. - Švábští liberálové a útok na prohibici lichvy

Po Summenhartovi zůstaly pouze dva slabé argumenty proti lichvě. Samotný fakt, že Aristotelés řekl, že je to nepřirozené (což mohl Summenhart myslet snad jen cynicky) a zákaz boží.

obrázek k článku

Dějiny 3.7. - Žák sv. Antonín Florentský

Obecně řečeno, Antonín jednoduše opakoval Bernardinovu analýzu. Ve své diskuzi teorie hodnoty však Antonín více zdůraznil Akvinského kritickou poznámku, že jakákoliv tržní směna je ke vzájemnému prospěchu obou stran, jelikož každý je na tom lépe než před směnou.

obrázek k článku

Dějiny 3.6. - Světaznalý asketa sv. Bernardin Sienský

Člověk zůstává v hrůze stát nad přívalem nerozumu, kterým v otázce lichvy oplýval jinak skutečně skvělý myslitel.

obrázek k článku

Dějiny 3.5. - Lichva a zahraniční obchod ve čtrnáctém století

Účtování úroku k půjčkám bylo nadále ve spisech scholastiků hlavního proudu absolutně zavrženo jako lichva. Pouze menšina následovala kardinála Hostiensise a Oliviho ve schválení lucrum cessans – výnosu z ušlé z příležitosti – a i tak jen u dobročinných půjček a nikoliv u profesionálů.

Uživatelské menu

Login:
Heslo:
zapamatovat si mě
Nemáte zde účet?
Zaregistrujte se!
RSS feed
Atom feed