Bitcoin: Nejdřív vás ignorují…

Mises.cz: 11. prosince 2016, Josef Tětek, komentářů: 2

…pak se vám smějí, pak s vámi bojují, pak jste vyhráli. Zdá se, že bitcoin spolu s ostatními kryptoměnami se právě posunul do třetího stádia. Evropská centrální banka totiž začala otevřeně mluvit o nebezpečí konkurence vůči sobě samé.

Bitcoin se už dávno přesunul z prvních dvou stádií procesu, popsaného ve výroku často mylně přisuzovaném Gándhímu.

Stádium ignorace překonala největší světová kryptoměna tak, jak to u nováčků ve veřejném prostoru bývá – s  „pomocí“ masivních skandálů. Mezi lety 2011 a 2013 se o bitcoinu mluvilo především v souvislosti s drogovým tržištěm Silk Road. Po jeho uzavření americkou FBI a odsouzení provozovatele k doživotnímu vězení se přesunula pozornost médií ke spekulacím. Na podzim roku 2013 se tak cena bitcoinu na jeden den téměř vyrovnala ceně za trojskou unci zlata: 1217 amerických dolarů. Nutno ale zmínit, že tato cena byla výsledkem problémů s tehdy největší kryptoměnovou burzou Mt. Gox. Uživatelé nemohli z burzy vybírat prostředky v dolarech a jiných národních měnách a nezbývalo jim tak nic jiného, než bitcoiny dále „roztáčet“. Burza nakonec v únoru 2014 zkrachovala a zákazníci přišli o 750 tisíc bitcoinů, což při dnešních cenách činí okolo 450 milionů dolarů.

Druhé stádium – stádium posměchu – překonal bitcoin právě tím, že zmíněné skandály a prohry ustál. Smrt bitcoinu byla během sedmi let jeho existence ohlašována snad každý měsíc; přesto aktivita jeho uživatelů neustále roste. V říjnu 2016 proběhlo v bitcoinové síti okolo dvou set tisíc transakcí denně; rok předtím to bylo 120 tisíc, před dvěma lety 80 tisíc. Technologie si tak začínají všímat i etablované společnosti jako Red Bull a Microsoft. S kryptoměnou můžete dokonce přispět i Lékařům bez hranic nebo zaplatit školné na pražském CEVRO Institutu.

Bitcoin se zkrátka z hackerské hračky stává penězi.

Ne tak zhurta!

Bylo proto jen otázkou času, kdy zasáhne regulátor. A skutečně – letos v červenci Evropská komise navrhuje přísnější pravidla v rámci boje proti terorismu a praní špinavých peněz. S klasicky gumovým zdůvodněním bez opory v důkazech – Europol při vyšetřování velkých teroristických útoků z roku 2015 nepotvrdil podezření z užití bitcoinu pro tento účel. Praní špinavých peněz v systému veřejné účetní knihy také patrně nebude příliš horké.

Mnohem zajímavější je ale vyjádření Evropské centrální banky z 12. října. V něm centrální bankéři podporují návrh Evropské komise registrovat či licencovat kryptoměnové směnárny a úschovny (tedy peněženky). Pozoruhodná jsou údajná rizika, která jsou podle centrální banky s krytpoměnami spjata.

Riziko virtualizace

„Užívání virtuálních měn nese vyšší riziko než tradiční způsoby platby, protože možnost přesunu virtuální měny závisí na internetu a je limitováno kapacitou sítě a IT infrastruktury, na které daná virtuální měna běží.“

To samé ale přece do značné míry platí i o euru. V současné době je poměr eurobankovek v oběhu vůči vkladům 1 : 6 (tradingeconomics, ecb). Pokud by došlo k delšímu výpadku sítě a lidé a instituce by se svými „virtuálními“ eury nemohli disponovat, rychle by bylo patrné, že totéž riziko se týká i současného finančního systému. A pokud dojde na stále častěji veřejně testovanou myšlenku na rušení hotovosti – viz box Cash je král – bude toto riziko pro zavedené měny zcela totožné.

Riziko rozšíření

Evropská centrální banka varuje také před dalším rozšiřováním kryptoměn, poněvadž to by mohlo ohrozit kontrolu centrální banky nad měnovou zásobou a následně i cenovou stabilitou.

Centrální bankéři mají naprostou pravdu. Bitcoin a další kryptoměny představují konkurenci v odvětví, které nebylo konkurenční desítky let. Od té doby, kdy v evropských zemích přestaly obíhat stříbrné mince (1918 v Německu, 1939 v ČSR), je kupní síla držitelů národní měny vystavena libovůli měnového monopolu – centrální banky.

Jak popisuje rakouská teorie hospodářského cyklu, jsou to právě centrální banky, které jsou zdrojem značné cenové nestability – ovšem ne pouze úzce definovaného výseku cen v podobě indexu spotřebitelských cen, ale všech cen, včetně kapitálových statků, kde deviace od tržních cen způsobuje největší neplechu v podobě mylných investic, neudržitelných boomů a nevyhnutelných krachů.

Zatímco měny kontrolované centrálními bankami jsou vždy inflační, bitcoinová měnová zásoba nikdy nepřekročí 21 milionů (nyní je v oběhu necelých 16 milionů bitcoinů). Je tak mimo jiné i velkým experimentem, který potvrdí či vyvrátí hypotézu o nepraktičnosti či dokonce nebezpečnosti deflační měny.

Jsou to peníze?

Evropská centrální banka v daném dokumentu upozorňuje Evropskou komisi, aby se vyvarovala termínů „peníze“ či „platební nástroj“ ve spojitosti s kryptoměnami a „fiat měna“ ve spojitosti s národní měnou. Správnými termíny jsou údajně „směnný nástroj“ pro první a „zákonem stanovená měna“ pro druhé.

Kryptoměny jako bitcoin vskutku nejsou fiat peníze, peníze ze zákona. Odstoupíme-li však od byrokratického chápání světa, kde co není v zákoně, jako by neexistovalo, pak je na místě se ptát, proč by bitcoin neměl být penězi. Splňuje klasické definice peněz (například podle St.Louis Fed): tvanlivost, přenositelnost, dělitelnost, zaměnitelnost, omezená nabídka, akceptovatelnost. A právě z rostoucího uvědomění, že ona poslední charakteristika u kryptoměn neustále posiluje, začínají mít centrální bankéři nahnáno. Kromě klasických charakteristik však mají dané měny ještě dvě esa v rukávu, které pokusy o regulaci mohou velmi ztížit: šifrování a decentralizaci. Jejich význam prozkoumáme příště.

Zdroj: http://finmag.penize.cz/penize/317198-bitcoin-nejdriv-vas-ignoruji