Mises.cz

Mises.cz

Chaos: anarchie nebo stát?

Již dlouhou dobu se v médiích politici a různí jejich poradci předhánějí v tom, kdo dokáže lépe odstranit plýtvání státními zdroji. Problém, který si málokdo uvědomuje, leží však v samotné podstatě fungování státu.

Již dlouhou dobu se v médiích politici a různí jejich poradci předhánějí v tom, kdo dokáže lépe odstranit plýtvání státními zdroji. Problém, který si málokdo uvědomuje, leží však v samotné podstatě fungování státu. Stát jako instituce a politici a úředníci jako její zaměstnanci totiž čelí zcela jiným motivačním schématům než jejich soukromé protějšky.

Rád bych tento fakt ilustroval úryvkem z knihy, kterou momentálně „čtu“ (poslouchám audiobook). Úryvek je z knihy Roberta Murphyho Chaos Theory. Two Essays on Market Anarchy. Ačkoli se text věnuje vojenským výdajům, je logika této argumentace dle mého názoru aplikovatelná i na jiné státní sektory.  

Vládní vs. soukromé vojenské výdaje

„Výše uvedené argumenty ukazují, jak lidé žijící v tržní anarchii mohou předcházet problému černého pasažéra a jak soukromé ochranné agentury mohou získávat dostatek prostředků prostřednictvím dobrovolných plateb. Existuje však další argument, který bývá často přehlížen. Je pravda, že vynucené platby, tedy zdanění, umožňují vládám sestavovat obrovské vojenské rozpočty. Tato výhoda je však více než vyvážena tendencí vlád svými prostředky plýtvat. Pro jakékoli smysluplné srovnání vládního a soukromého obranného rozpočtu je třeba soukromému rozpočtu přiřadit několikrát větší váhu, protože soukromé firmy jsou schopny nakoupit srovnatelné vojenské vybavení za zlomek ceny zaplacené vládou.

Každý si je vědom toho, že vlády nejsou zrovna hospodárné ve svých finančních záležitostech a vojenské rozpočty vždy představují veliký podíl na celkových výdajích. Protože vojenské operace jsou často prováděny v zahraničí a v utajení, může armáda užívat své finance téměř bez jakékoli odpovědnosti. Daňoví poplatníci byli šokováni, když veřejný audit odhalil například to, že Pentagon utratil $600 za záchodové sedátko. Co si však málokdo uvědomuje, je to, že takový příklad není vyjímečný, ale naprosto typický. Následkem vládního monopolu nemá nikdo žádnou představu, kolik „by měl“ stát kupříkladu letoun F-14 Tomcat a částka $38 milionů tak již nikoho nešokuje.

Předešlý bod je velice důležitý, chci tudíž zdůraznit, že toto je důsledkem povahy vlády jako takové, nikoli pouhou náhodou. Získává-li vláda finance prostřednictvím zdanění, musí tuto krádež ospravedlnit prostřednictvím vydávání peněz na „veřejné blaho“. S výjimkou těch nejdespotičtějších politických režimů si vládci nemohou peníze jednoduše ponechat. Důsledkem je, že nikdo ze všech vládních představitelů nemá žádnou osobní motivaci identifikovat a odstranit plýtvání vládními zdroji.

V tržní anarchii by na druhou stranu byly obranné služby prodávány na otevřeném trhu. Silná konkurence mezi poskytovateli a snaha omezit náklady ze strany klientů by udržely ceny záchodových sedátek a bojových letounů na co nejnižší úrovni.



Robert P. Murphy, Chaos Theory. Two Essays on Market Anarchy, RJ Communications LLC, NY, 2002. Zde je text volně ke stažení a zde je audiobook, namluvená verze.

Uživatelské menu

Login:
Heslo:
zapamatovat si mě
Nemáte zde účet?
Zaregistrujte se!
RSS feed
Atom feed