Mises.cz

Mises.cz

ČNB a inflace vysokoškolských titulů

Myslíte si, že činnost centrální banky a počet vysokoškolských titulů spolu vůbec nesouvisí?

K napsání toho článku mě přivedl vynikající paper Jörga Guida Hülsmanna The Structure of Production Reconsidered, který rozvíjí rakouskou teorii hospodářského cyklu (ABCT). Ačkoliv myšlenka, že centrální banka je spoluzodpovědná za inflaci vysokoškolských titulů, není v článku explicitně zmíněna, je zřejmé, že autora napadla, aniž by ji zatím více zkoumal.

Připomeňme si nejprve, co tvrdí ABCT: Jestliže dojde například v důsledku úvěrové expanze k poklesu tržní úrokové míry pod přirozenou úrokovou míru, tj. dojde-li k nárůstu nabídky na trhu současných statků a poptávka po nich se nezmění, pak dochází k umělému nárůstu investic v raných fázích produkce a současně k růstu spotřeby. To je známé a zdánlivě úspěšné období boomu. Důsledkem je ale taková struktura produkce, která neodpovídá přáním jedinců ani nezměněnému množství reálných, nikoliv monetárních zdrojů, která musí vyústit v inflaci a ekonomickou recesi neboli bust. Tolik tedy ABCT ve zkratce, pro pochopení souvislostí doporučuji minimálně sérii článků Jana Maška.

Jak tedy souvisí činnost centrální banky, potažmo komerčních bank, s počtem vysokoškolských titulů? Přesně tak, jak je popsáno výše. Nízká úroková míra výrazně zlevňuje dlouhodobé investice a přesouvá kapitál dále od spotřeby. Když mluvíme o kapitálu, lidé si typicky představí peníze, továrny nebo stroje. Nesmíme ale zapomínat ani na lidský kapitál. Ačkoliv ten se v některých ohledech od toho „běžného“ odlišuje, má s ním i řadu shodných znaků.

Do lidského kapitálu mohou investovat jednak firmy, které si jedince najímají na práci, ale především sami jedinci, kteří jsou jeho vlastníci. Na počátku proběhne jistá investice (většinou finanční a časová), následně dochází k tvorbě lidského kapitálu, který je poté využíván za účelem zisku. V tomto ohledu se nově nabyté knowhow příliš neliší například od továrny. Jestliže tedy úvěrová expanze má u standardního kapitálu efekty popisované výše, pak není důvod se domnívat, že u lidského kapitálu je tomu jinak.

Příliš mnoho vzdělanců

Ne náhodou jsou tzv. bublinou ve vzdělání vážně postiženy právě Spojené státy. K uvolněné měnové politice se totiž přidaly další vládní nařízení, které mají vzdělání učinit dostupné takřka pro všechny, nebo státem garantované půjčky na školné. Pokud vám to tak trochu připomíná realitní bublinu, pak nejste daleko od pravdy. Pro detailnější popis doporučuji článek Bublina v soukromém vzdělávání.

V České republice je situace poněkud odlišná – většina studentů vysokých škol navštěvuje veřejné VŠ, na kterých většinou nic přímo neplatí (a právě naopak, školy často platí jim – ubytovací, prospěchové nebo sociální stipendium). Zde žádné tržní ceny neexistují, a proto nemůžeme sledovat jejich pohyb. Co ale můžeme sledovat, je počet studentů a absolventů všech vysokých škol; ilustrujeme grafem níže.


Zdroj dat: student.finance.cz

Mezi lety 1996 a 2009 narostl počet studentů na 234 % původní hodnoty a počet absolventů dokonce na 390 %. Vysoká škola je evidentně populární destinací po skončené střední škole. Nerostl jen počet studentů, ale i počet vysokých škol zaznamenal výrazný růst.

„V roce 2000 bylo možné studovat na 8 soukromých a 23 veřejných VŠ. V průběhu posledních 10 let se počet soukromých VŠ zvýšil více než 5x a celkem jich je v ČR registrováno 44. Počet veřejných VŠ vzrostl pouze nepatrně na 26. Obrovský nárůst zaznamenal počet studentů soukromých vysokých škol. Za sledované období se jejich počet zvýšil 28x na 57,4 tisíc vysokoškoláků v roce 2010,“ uvádí český statistický úřad. Je tedy zřejmé, že podnikatelé zareagovali na tržní signály zvýšené poptávky po vysokoškolském vzdělání, nebo alespoň titulu.

Je evidentní, že počet jedinců, kteří se rozhodli investovat do lidského kapitálu, v posledních letech v České republice enormně vzrostl. Bylo by samozřejmě bláhové vinit z inflace vysokoškolských titulů pouze úvěrovou expanzi. Existuje celá řada motivátorů pro tuto investici do vlastního kapitálu, které mají většinou finanční nebo společenský charakter. Přesto je z teorie i praxe vidět, že úvěrová expanze zlevnila vysokoškolské studium a společně s dalšími faktory přispěla k přesměrování lidského kapitálu z pohledu struktury produkce dále od spotřeby.

Tolik tedy ke zvýšeným investicím; jak to vypadá s růstem spotřeby, který proklamuje ABCT? Těžko pro toto hledat vhodná data, soustřeďme se proto na spotřebu s ohledem na přesměrování lidského kapitálu. Z běžného života víme, jak vzácné je dneska sehnat nejen kvalitního, ale vůbec nějakého řemeslníka. Růst dělby práce po sametové revoluci v roce 1989 vedl k tomu, že běžné opravy dnes často nezvládáme my ani soused, a tak je třeba přizvat odborníky. Na volném trhu by tato skutečnost vedla k přesunu lidského kapitálu právě do těchto odvětví. Jenže systém, ve kterém žijeme, má k volnému trhu daleko, a tak jsou jedinci vedeni nejen tržními signály, ale i signály vyvolanými státními zásahy daleko od těchto odvětví.

V tomto konkrétním případě jsou jedinci vedeni do odvětví dále od spotřeby a věnují se studiu, dochází tak k chybným investicím lidského kapitálu. Zároveň ale vzrostla spotřeba, a tak jsou služby lidského kapitálu vyžadovány blízko u spotřeby, kde ale nejsou ve zvýšeném množství dostupné. Výsledkem rostoucí poptávky a klesající nabídky pak nutně musí být rostoucí ceny v řemeslných odvětvích a nedostatek poskytovatelů těchto služeb. Hledat exaktnější data je bohužel nemožné, už z toho důvodu, že nemalá část obchodních transakcí v tomto sektoru prochází černým trhem, a tak není nikde zaznamenána. Musíme se tedy spolehnout na vlastní zkušenosti, které tomuto závěru nahrávají.

Závěr

V důsledku falešných signálů podléhají vlastníci lidského kapitálu nesprávné ekonomické kalkulaci. Lidský kapitál je tak nasměrován někam, kde by na volném trhu nebyl vůbec, nebo alespoň v takovém množství. Viníků je jako obvykle více, mezi ty hlavní ale jistě můžeme zařadit veřejné vysoké školy a úvěrovou expanzi. Výsledkem je celá řada studentů studujících zcela neperspektivní obory, kteří po vystudování marně hledají práci „v oboru“. To má spolu s neochotou pracovat mimo obor příp. na „horším“ místě za následek relativně vysokou nezaměstnanost mezi mladými absolventy.

Dalším smutným závěrem je, že stejně jako u peněžní inflace platí i u inflace titulů jednoduché pravidlo: čím více titulů, tím menší hodnota. A tak jsou poškozeni i ti studenti, kteří dokázali správně vyhodnotit situaci a rozhodli se pro studium takového oboru, který jim bude při proměňování získaného lidského kapitálu skutečně platný.

V neposlední řadě nesmíme zapomínat ani na efekty, které má tato skutečnost u řemeslníků. A totiž, že řemeslníků je méně, a tak rostou jejich ceny i časové vytížení.

Uživatelské menu

Login:
Heslo:
zapamatovat si mě
Nemáte zde účet?
Zaregistrujte se!
RSS feed
Atom feed