ČNB - probouzející se obr

Mises.cz: 11. listopadu 2013, Vladimír Krupa, komentářů: 13

Lidé žijí obklopeni mnoha potenciálními riziky, o jejichž existenci sice něco málo tuší, ale roky klidu je ukolébají k pocitu bezpečí. A tak není na škodu, když se čas od času stane něco, co nám toto nebezpečí připomene způsobem, který je dostatečně důrazný a přitom není fatální.

Jedním z charakteristických rizik naší doby je, že jsme vydáni na milost a nemilost rozmarům poměrně úzké skupiny lidí. Jak řekl Cromwell: „Když zasedá parlament, nikdo si nemůže být jistý majetkem ani životem.“ A intervence ČNB minulý čtvrtek jasně připomněly, že ona část o majetku se vztahuje i na zasedání bankovní rady. Vskutku skupina sedmi lidí (a protože se hlasuje, tak stačí i jen čtyři hlasy ze sedmi) může – když se jí to bude zdát jako fajn nápad – zničit hodnotu velké části finančních korunových aktiv a ještě se při tom tvářit tak, že nám tím dělá velkou laskavost.

Pro každou takovou akci se najdou nejrůznější argumenty a důvody. Ačkoliv jsou členové bankovní rady prakticky neodvolatelní a za svá rozhodnutí v rámci stávajících pravidel nepostižitelní, dosud alespoň mají pocit, že by své kroky měli nějak veřejnosti vysvětlovat.

Mohli bychom si tyto důvody, které pro svou akci ČNB uvedla, rozebrat jeden po druhém [1], ale je zde jedna významnější věc. Dejme tomu, že po přečtení takového rozboru by si náš čtenář řekl: „Tak mě argumenty na Mises.cz přesvědčily, ale co s tím mohu dělat?“ Členy bankovní rady jmenuje prezident. Pokud nám ten současný ještě nějaký čas vydrží a při vědomí toho, koho pokládá za odborníky hodné státního vyznamenání (viz. Keller, Bělohradský, Grégr…), můžeme mít už dopředu noční můry z pomyšlení na to, kdo se nakonec v těch křeslech bankovních radních ocitne. Možnost tento výběr ovlivnit má většina z nás nulovou. A ve svém postavení si centrální bankéři sice s námi mohou popovídat, ale když si pak stejně udělají, co chtějí, tak s nimi nikdo a nic nehne (snad s výjimkou ústavní většiny v parlamentu).

Na osobní úrovni lze udělat pouze přesun části aktiv buď do jiné měny (ale tam jste opět vystaveni svévoli jiné bankovní rady), nebo do komodit či bitcoinu. Ovšem pokud jste odsouzeni platit v České republice daně a platit tady svým dodavatelům, tak se korunovým účtům nebo korunovým cenným papírům (dluhopisům, směnkám) stejně těžko vyhnete a jejich držbou se ocitnete právě v téhle závislosti na tom, jak se rozhodnou čtyři ze sedmi lidí. (Pozn.: za pět let budou tihle čtyři ze sedmi lidí jmenováni Zemanem.)

Před touto situací varoval G. B. Shaw, když napsal: „Musíte si vybrat, jestli budete věřit v přirozenou stabilitu zlata, nebo v přirozenou stabilitu, poctivost a inteligenci členů naší vlády. A s veškerým respektem k oněm pánům, radím vám, dokud bude trvat kapitalistický systém, abyste raději volili zlato.“ Bohužel lidé nakonec nedbali této rady a místo zlata se rozhodli věřit politickým institucím. Nechť tedy nesou následky této volby. A budou je nést do té doby, dokud si nechají namlouvat, že žádná lepší alternativa než centrální bankovnictví neexistuje.

[1] Odpovědi na argumenty „odloženou spotřebou“, „zlepšením toků“ atd. naleznete v tomto mém starším článku:http://www.mises.cz/clanky/fungovani-ekonomiky-v-podminkach-poklesu-cenove-hladiny-254.aspx

Z argumentů, které ČNB uvedla, bych obzvláště vypíchl tenhle a ponechal již bez dalšího komentáře:

„Co říkáte názorům, že dopad rozhodnutí ČNB na kurz koruny postupně vyprchá a vydrží jen několik týdnů?

Nesouhlasíme. Tento dopad bude dlouhodobý, respektive kurz koruny vydrží na oslabených úrovních tak dlouho, jak bude ČNB považovat za potřebné k zajištění co nejrychlejšího návratu inflace do cíle. ČNB jasně řekla, že je rozhodnuta intervenovat v takovém objemu a tak dlouho, jak bude potřeba k dosažení požadované hodnoty měnového kurzu, a tím k hladkému plnění jejího inflačního cíle v budoucnosti. Takže očekávat vyprchání efektu během několika týdnů není na místě. Možnosti ČNB intervenovat na trhu s cílem oslabit korunu jsou neomezené. Na nákup cizí měny může ČNB použít koruny v nekonečném množství, neboť českou měnu sama vydává v papírové i elektronické podobě.“