Daňové pokrytectví Warrena Buffetta

Mises.cz: 15. října 2011, Jan Mašek, komentářů: 18

Warren Buffett spočítal svoje daně a zjistil, že na daních z příjmu zaplatil necelých 7 milionů dolarů, což činí 17,4%, zatímco průměr jeho zaměstnanců byl 36%, což je prý špatně a ultrabohatí by měli platit více.

Platí Buffett skutečně na daních méně než jeho sekretářka?

Nejdříve se podívejme, jak k těm číslům dospěl. Buffett nezveřejňuje svoje daňová přiznání, takže si musíme vystačit s tím, co je známo. Buffett svůj příjem získává zejména z 1) dividend Berkshire Hathaway, 2) mzdy jakožto CEO Berkshire Hathaway a 3) dividend ostatních firem, které vlastní. Berkshire Hathaway nevyplácí žádné dividendy a mzda ve výši $100.000 ročně je pro Buffetta zanedbatelná. Takže jeho osobní příjem pochází prakticky výlučně z dividend ostatních firem, které se zdaňují 15%. Po odečtení nezdanitelných položek tedy jeho zdanitelný příjem činil 40 milionů dolarů a zaplatil z nich na daních oněch 7 milionů, 17,4%.

Co se týče 36% jeho zaměstnanců, k tomu číslu nejspíše došel sečtením daně z příjmu a ze mzdy.

Jsou tato čísla věrohodná, nebo jimi manipuluje? Krátká odpověď je manipuluje, ale spíš přikrášluje, než zásadně mění. Jeho zaměstnanci nejspíše platí o něco méně, protože 36% je daň ze zdanitelného příjmu. Po odečtení nezdanitelných položek bude procento nižší. On sám platí nejspíše více, protože dividendy (které zdaňuje 15%) už jednou zdaněny byly na úrovni daně z příjmu firem (35%). Sice ty peníze neodchází z jeho osobního účtu, ale z účtu firem, které vlastní, ale právě proto, že ty firmy vlastní, jsou to jeho peníze. Však také Berkshire Hathaway, kde Buffett drží čtvrtinu akcií, zaplatila na daních 3 miliardy dolarů. Že to platila právnická osoba, nemění nic na tom, že to jsou jeho peníze. Z těchto peněz Buffett ale mezi svoje daně nepočítá ani dolar, protože, jak jsme již řekli, Berkshire Hathaway dividendy nevyplácí.

Sečtením 35% a 15% z toho, co zbyde, se dostaneme ke 45%, a to už je setsakra jiné číslo než 17,4%. Jenže firmy díky různým optimalizacím neplatí celých 35%, většinou výrazně méně, a bez podívání se do Buffettova přiznání na jeho konkrétní situaci se můžeme jen dohadovat. Udělejme gesto dobré vůle a připusťme, že Buffett platí procentuálně menší daň ze svého příjmu než jeho sekretářka.

Přesto je poněkud zavádějící tvrdit, že multimiliardář Buffett platí méně na daních než jeho sekretářka. Za prvé v absolutních číslech (stát utrácí dolary, ne procenta) Warren Buffett zaplatil samozřejmě mnohem více, konkrétně téměř sedm milionů dolarů oproti dvaceti tisícům jeho sekretářky. Má někdo pocit, že pan Buffett spotřebovává třistapadesátkrát více veřejných statků než jeho sekretářka?

Za druhé, pro daňové účely je úplně lhostejno, jaký má Buffett majetek, rozhodující jsou příjmy. Zdaňuje se příjem, ne majetek, neboť majetek není nic jiného než součet všech příjmů. Zdaňovat majetek by bylo zdaňovat ten samý příjem dvakrát. Proto je teoreticky možné, že i nejbohatší člověk světa (s největším majetkem) neplatí žádné daně, pokud nemá žádný příjem (nebo si žádný nevyplácí). A i když se jeho majetek zvýší o miliardy v důsledku růstu cen jeho akcií, dokud je neprodá, tak se nejedná o zdanitelný příjem. Z celkového Buffettova majetku ve výši 50 miliard dolarů jeho příjmy činily „pouhých“ 40 milionů dolarů, tedy méně než 0,1%. Pro daňové účely tedy Buffett není multimiliardář, ale „jen“ multimilionář.

Jaké formy „daňové optimalizace“ Buffett provádí?

Připusťme, že Buffett platí na daních méně než jeho sekretářka. Je to tak jen díky slepému poslouchání, „co mu řekne Kongres,“ nebo se jedná o výsledek aktivní snahy o snížení daňové záteže?

1. Je všeobecně známé, že si pan Buffett vyplácí „minimální mzdu“ ve výši $100.000 ročně. Pokud by si svůj příjem ve výši $40 milionů vyplatil jako mzdu, drtivá většina padne do nejvyšší kategorie 35% neboli dvojnásobku jím udávaných 17,4%.
   
   
2. Berkshire Hathaway nevyplácí žádné dividendy, takže i zde na daních ušetří.
   
   
3. Buffett se minimálně snažil koupit od Fannie Mae tzv. daňové kredity. Při investování do bydlení pro chudé si investor mohl odepsat z daní 30% až 60% celkových nákladů na projekt. Projekty samozřejmě zkrachovaly, a proto jsou pro Fannie Mae prakticky bezcenné a daně stejně žádné neplatí, protože je ve ztrátě. Buffett se je tak snažil odkoupit za nízkou cenu a daňové prázdniny si užít sám.
   
   
4. Warren Buffett je rovněž proslulý štědrým rozdáváním charitám. To je velmi chvalitebná činnost, zejména když tyto milodary mají tak pěknou vlastnost, že je možné je odpočítat z daní, a to dokonce třikrát. Když například akcie jeho firem vzrostou ze 70 na 100 a daruje je charitě Billa Gatese, neplatí daň z kapitálových zisků, která činí 15% ze zisku 30 (v tomto příkladě). Dále potom celkovou výši daru (100 v tomto příkladě) použije jako odpočitatelnou položku, která snižuje daňový základ. Výsledkem je, že nemusí platit daně žádné, stačí jen dát dost peněz na charitu (tedy akcií, ne peněz). A aby to nebylo málo, tak je tu třetí roztomilý efekt charity na daňovou povinnost: pokud někdo založí nadaci (kterou Buffett založil s tím, že do ní převede 99% svého majetku), veškeré peníze, které do ní vloží, jsou nezdanitelné a nepodléhají ani dědické dani (což je v případě miliardářů obzvlášť nepříjemný druh daně).

Na to, že by Buffett tak rád platil vyšší daně, tak je celkem kreativní při vymýšlení, jak se jim vyhnout. Ale řekněme, že jeho argument spočívá právě v kritice této daňové politiky vůči boháčům. Třeba nám Buffett chce říct: „já vím, že se snažím platit co nejméně a využívám k tomu metod, které jsou pro průměrného člověka nedostupné. Ale právě existenci těchto skulin kritizuji: pojďme je zavřít“.

Skutečně Buffett chce, aby bohatí platili více?

Pokud je problémem to, že bohatí neplatí víc než chudí, řešením nemusí nutně být vyšší zdanění bohatých, ale naopak nižší zdanění chudých. Proč je automaticky špatné to nižší číslo? Takovému návrhu by liberální ekonom zatleskal, ale bohužel nezazněl.

Dále tu je evidentní námitka, že mu nikdo nebrání platit více. Daňové zákony udávají minimální daňovou povinnost, ne maximální. Klidně může na účet Strýčka Sama[1] poslat všech svých padesát miliard dolarů a nechat je tam konat veřejné blaho, narozdíl od páchání soukromého zla v jeho rukách. Jinak se jeho srdceryvný křik „zdaňte nás“ mění na mnohem přesvědčivější, obvyklejší a mnohem méně ctnostné „zdaňte je“. To se ale v novinách tak nevyjímá.

A co třeba zdanit bohaté, kteří dnes neplatí vůbec žádné daně, tj. státní úředníky a politiky? Ti nejenže neplatí daně, ti jsou z nich naopak placeni. Ano, technicky vzato rovněž odvádějí ze mzdy daně a platí DPH, nicméně veškerý jejich příjem z daní pochází. Za každou padesátikorunu, co zaplatí, dostanou stovku. Čistá ruka jsou placeni a neplatí nic.

Ale chce Buffett sám skutečně platit více na daních? Charita jsou peníze, které Warren Buffett rozdal. Asi je skutečně rozdíl mezi tím peníze rozfofrovat za tryskáče a ostrovy s nahatými tanečnicemi a tím dát je na léčbu nemocných v rozvojových zemích. Když se ho redaktorka CNBC zeptala, proč peníze dává na charitu a ne státu, odpověděl takto:

„Než ty peníze dát jednomu člověku, nebo radši než abych těmi penězi udělal z nějakého mladého Buffetta miliardáře, tak bych je mnohem radši dal státu. Ale [moje nadace] s nimi naloží mnohem lépe, lépe vybere příjemce této pomoci a s menšími administrativními náklady”.

Tak o tom není pochyb. Nicméně přesně tuto volbu by podle pana Buffetta měl mít jen pan Buffett.

A co Buffettovi spojenci, skutečně chtějí platit větší daně? Jeden bohatý Američan, jehož příjem spadá do nejvyšší příjmové kategorie, na daních zaplatil 26,2%. Tato kategorie by dnes měla být zdaňována 35% a prezident Obama ji navrhuje zvýšit na 39,6%. Rozdíl mezi daní, kterou by tento bohatý Američan podle Obamy měl platit, a daní, kterou skutečně zaplatil, činí $182.998. Oním bohatým Američanem je – ano, uhodli jste to – sám prezident Barack Obama.

Kolik by milionářská daň vynesla?

Kolik by takové zvýšení daňových sazeb do eráru přineslo? Podle Buffetta bylo v roce 2009 236.883 rodin se zdanitelnými příjmy přes $1 milion a 8.274 rodin s příjmy přes 10 milionů dolarů. Ty by Buffett zdanil více. Problém je, že dohromady zaplatily na daních „jen“ 232 miliard dolarů, takže i kdyby daň zdvojnásobili a i kdyby toto zvýšení nemělo negativní vliv na ekonomickou aktivitu poplatníků či na jejich snahu o daňovou optimalizaci (což by samozřejmě mělo), tak se bude sice jednat o úctyhodnou sumu, ale deficit ve výši 1,6 bilionu dolarů to nevyřeší. Proto také Buffettův daňový spojenec Obama chce zvýšit daně pro ty, kteří vydělávají přes 200 000 dolarů, protože tam se dají vydělat peníze: tato skupina v roce 2009 vynesla erární pokladně 434 miliard. Ale to je těžko skupina, kterou by Buffett mohl označit jako „my mega-rich friends.“

Jaké může Buffett mít skutečné důvody?

Zjistili jsme, že Buffett možná na daních platí procentuálně méně. Že možnost platit více má, ale nevyužívá jí a nejspíš jí ani využít nechce. Jaké tedy může mít skutečné důvody pro horování pro vyšší zdanění? Zde se pustíme na pole spekulace.

Spekulace první: Warrenu Buffettovi je 81 let. Majetku už si užil a je psychologicky možné, že jen normálně lidsky chce, aby ho měli ostatní rádi a vzpomínali na něj jako na člověka, který se obětoval pro společnost.

Spekulace druhá: Buffett se dostal na úplný vrchol. Dostal se na něj svojí prací a brilantní schopností investovat do ziskových firem. Výš už se dostat nejde. V absolutních dolarech ano, ale relativně vůči ostatním lidem ne. Jediná možná cesta je dolů. Aby zabránil pádu, vydal se stejnou cestou jako buffettové své doby J.P. Morgan nebo John D. Rockefeller: spojil se se státem, který zabrání, aby se na vrchol mohli dostat jiní a vystřídat ho tam.

Spekulace třetí: tento důvod se zdá být příliš logický na to, aby na něm něco nebylo: Buffett říká, že za 60 let jeho kariéry nepotkal investora, kterého by vysoké daně odradily od nákupu. Budiž. Ale co když to, co Buffett potřebuje, je odradit investory od prodeje? Buffett drží akcie za $50 miliard. Prodat je je pro něj velmi, velmi těžké. Jen si představte ten frmol na burze, když se rozkřikne, že „chlapi, Warren prodává firmu xxx!!“ Výsledkem samozřejmě je, že se prodat snaží když ne všichni, tak podstatně více lidí než normálně.  A jak výzva k vyššímu zdanění prodeje může zabrzdit? Daně z kapitálových zisků se platí až v momentě prodeje akcií a vyšší daně samozřejmě dělají z prodeje méně atraktivní záležitost.

Spekulace třetí podruhé: zkusme vymyslet i kandidáta na prodej z Buffettova impéria: co třeba Moody’s a jejich skandální ocenění dluhu největšího světového dlužníka jako AAA, vyšetřování italskými úřady nebo nedávné obvinění jejich bývalého zaměstnance z ovlivňování svých analytiků?

Je milionářská daň dobrá pro ekonomiku?

Bez ohledu na pana Buffetta, je milionářská daň dobrá pro ekonomiku? Pomáhá chudým? Pomáhá někomu?

Peníze, které podnikatelé nezaplatí na daních, nezmizí ze světa. Buď je bohatí utratí, nebo je dále investují do svých firem. Buď za ně nakoupí další stroje na efektivnější výrobu, použijí je na zvýšení mezd svých zaměstnanců, aby neutekli ke konkurenci (nebo naopak utekli od konkurence k nim), nebo třeba k pokrytí ztrát z předchozích špatných investic (například do státních dluhopisů Řecka). Když je utratí, získají je firmy zaměstnávající chudé. Když je investují, sami zaměstnají chudé a zvýší jejich životní úroveň.

Aby nedošlo k nedorozumění: Warrena Buffetta obdivuji a ohromně si ho vážím. Buffett je jedním z hrdinů naší doby.  Jestli někdo splňuje módní formulku „udělat ze světa lepší místo k životu“, je to právě Buffett. Jako investor, který má čuch na ziskové investice, je nepřekonatelný. Práce tohoto „věštce z Omahy“ spočívající v nasměrování vzácných kapitálových zdrojů do firem, které slouží svým zákazníkům nejlépe, je pro lidi z celého světa prospěšnější než všechny charity dohromady. Byly to právě peníze, které neposlal do státní kasy, které umožnily vznik a prosperitu desítkám firem, které dávaly práci statisícům a milionům lidí. Peníze, které posílá do státní kasy, dávají práci byrokratům a pár dolarů na útratu lidem na dávkách. Až se prožerou, zbyde po nich jen křik „zdaňme milionáře“, protože miliardáři už nebudou.

[1] Šeky s dobrovolnými daněmi posílejte sem:

Gifts to the United States
U.S. Department of the Treasury
Credit Accounting Branch
3700 East-West Highway, Room 6D17
Hyattsville, MD 20782

United States of America