Demokracie: systém expertů na všechno

Mises.cz: 02. ledna 2013, Petr Málek, komentářů: 16

Dnes (tj. 30. prosince 2012) mě čirou náhodou napadlo, že se podívám do mainstreamových médií, která jinak povětšinou ignoruji. Otevřel jsem si sekci „Domácí zprávy“ na serveru iDNES. Zde jsou titulky nejnovějších článků, které jsem dle svého úsudku rozdělil do několika kategorií:

Obecné zprávy (počasí, krimi, události apod.):

Řidičům ztěžuje jízdu náledí a zbytky sněhu, ve středních Čechách i mlhy
Dopravu místy komplikuje náledí a zbytky uježděného sněhu
Dva lidé leží v pražské nemocnici s prasečí chřipkou, jejich stav je vážný
Meteorologové varují před náledím na Vysočině a Moravě
V Táboře se protrhla hráz rozdělující Jordán. Nevydržela nápor vody
Manželům, kteří bojují o svých šest dětí, nabídli pomoc i čtenáři
VIDEO: Řidič akrobat nebo Janouškovi policajti. I takový byl rok 2012
Zimu do konce roku nečekejte, sněžit bude jen na horách

Informace o službách pro veřejnost:

Soudy budou zřejmě kontrolovat neziskovky, zda konají obecné blaho
K výplatě podpory v nezaměstnanosti nebude nutná sKarta
Volně prodejné léky příští rok zdraží, stejně jako zdravotnické pomůcky

Politika:

OBRAZEM: Jdu do boje, i když to bolí, vzkazuje kandidátka Bobošíková
PROFIL: Fischerová se za ideály nestydí. Chce zásadní změnu celé země
Vnitro za den práce na posudku k pochybnému vzorci zaplatilo 50 tisíc
Armádu čeká příští rok méně cvičení, zato se vypraví do USA i Keni
Nečas další krizi ustojí. Nezařazení poslanci vládu nesvrhnou
Vnitro ukázalo posudek na pochybný vzorec. Zadalo si ho po kritice
Novým šéfem obrany může být Picek, Peake už s odchodem z koalice váhá
Schwarzenberga, radí umělci. Mám čistý štít, říká ve spotu Roithová
Soudci dostanou přidáno, poslanci a senátoři si také od ledna přilepší
Stížnost Okamury dostal na starost kritik zákona o přímé volbě Rychetský
Fischer se snížil k ubohé úrovni, míní Zeman a upozorňuje na Chrenka
Projekt IZIP zkoumá protikorupční policie, stát možná přišel o stamiliony
Politický rok 2012: Miliardy církvím a Rathova sedmička v krabici od vína
Členství v KSČ byla chyba, poučil jsem se, říká po Hanákově videu Fischer
Jakl: Zrušme cyklistiku. „Kolaři“ čpí potem a po jízdě jim moc vyhládne
Bárta, Okamura a Holešovská výzva řešili svržení vlády a volbu poslanců
OBRAZEM: Kterak kníže Karel vyrazil na obhlídku panství do jižních Čech
Dvaceticentimetrová erekce je málo, vtipkuje Samková v ústavní stížnosti
V případě zvolení na Hrad se odstřihnu od TOP 09, tvrdí Schwarzenberg
Absentérem roku je Hašek, nejvzornější byl exnáčelník Horské služby
Výbor v Senátu navrhl vyšší platy soudcům, politikům by je snížil
KOMENTÁŘ: Nepodplatíš. Rok 2012 byl rokem krocení korupce
Předvolební plakáty senátora Sulovského kradl mladý politik ČSSD
Okamura chce zbořit i změnu ústavy, ohrožuje termín volby prezidenta

Nyní si zopakujme trochu matematiky ze základní školy. Na zmíněné úvodní stránce bylo celkem 35 článků, z toho 8 se týkalo obecných zpráv, 3 se týkaly změn ve službách veřejnosti a 24 se jich týkalo politiky. Sice jistě nerozumím statistice tak dobře jako experti na Ministerstvu vnitra, ale můj skromný názor je, že obecných zpráv se týkalo 23 % článků, pro změny ve službách veřejnosti to bylo 9 % a pro politiku 68 %.

První poznatek je, že průměrný čtenář iDNES strávil čtením o změnách ve službách veřejnosti 9 % svého čtenářského času. To sice není moc, ale můžeme se určitě ptát, jak je možné, že na úvodní stránce iDNES nikde není ani zmínka o změnách ve službách nějakých soukromých společností.

Odpověď je jednoduchá: soukromé společnosti se snaží v rámci konkurenčního boje o co nejvýraznější odlišení od těch ostatních, aby si našly svůj podíl na trhu. Jejich nabídka tak má tendenci kopírovat rozložení rozmanitých spotřebitelských preferencí, takže jsou přání drtivé většiny rozeznatelných skupin spotřebitelů vyslyšena. Lidé tak nemusí s napětím číst zprávy a sledovat, jestli budou v supermarketu muset platit vždy v hotovosti, nebo vždy s debetní kartou. Ví totiž, že si přijdou na své, ať už jsou zastánci jednoho nebo druhého.

Co mě ale zaujalo nejvíc: Lidé stráví čtením o politice více než dvě třetiny času věnovaného čtení zpráv! Dvě třetiny času se věnují článkům o tom, kdo bude sedět na ministerstvu, co si ministerstvo koupilo za kolik peněz, jaké používá ministerstvo vzorce pro nějaké výpočty, kde bude cvičit česká armáda, kdo bude premiér, kdo má jaké šance na prezidenta, jaké mají kandidáti na prezidenta názory na svojí minulost, jaké mají představy o adekvátní velikosti erekce, kolik budou brát soudci, co se stalo s projektem IZIP, zda jsou cyklisté pro státní zájmy přínosem nebo přítěží nebo jak často poslanci chodí do práce.

Napadlo mě, proč se na titulních stranách novin nepíše třeba o tom, kdo je šéfem české pobočky firmy Panasonic nebo jakékoliv jiné významné firmy. Dovedete si představit, jak by se lidé tvářili, kdyby byly noviny zaplněny informacemi o tom, za kolik si IKEA koupila náklaďáky, jaký vzorec používá pojišťovna Kooperativa pro výpočet pojistného při pojištění čelního skla, kde budou cvičit zaměstnanci bezpečnostní firmy Securitas, jaká je minulost členů představenstva společnosti Seznam, jejich názory na velikost erekce a odhadovaná šance na znovuzvolení? Koho zajímá, kolik zaplatil majitel Student Agency za projekt zavedení internetového systému pro objednávání jízdenek, jak často chodí do práce nebo jaké jsou výhody a nevýhody přepravy lidí s více než jedním zavazadlem a červenými vlasy?

Nepíše se o tom, protože to drtivou většinu lidí nezajímá. Tam, kde je svobodný trh, není pro dobré výsledky nutné, aby všichni byli experti na všechno. Nemám ani ponětí o tom, kdo se nejlépe hodí na funkci šéfa nějaké firmy, jaký je nejefektivnější IT systém pro prodej jízdenek nebo kde mají cvičit zaměstnanci bezpečnostní firmy. Nevím to, nerozumím tomu. Mně stačí, když vím, že na taková rozhodnutí máme lidi, kteří se na danou oblast specializují. Pokud se tito lidé rozhodnou špatně, zvýší to cenu jejich zboží nebo služeb a já od jejich firmy přestanu nakupovat. Zbavím se neefektivního nakládání s majetkem, aniž bych měl sebemenší tušení o tom, co tu neefektivitu způsobovalo a jaký technologický postup použít na její odstranění.

Protože ale žijeme v socialismu a velká část našich životů je buď přímo organizována, nebo alespoň významně ovlivňována politiky a státními byrokraty, musí lidé plýtvat svým drahocenným časem, aby se učili o záležitostech „věcí veřejných“ a dokázali posoudit, co je správná politika a co není. Takový boj je ale marný. Lidé obvykle moc nerozumí ani záležitostem svých příbuzných nebo kamarádů, natož aby byli schopni posoudit záležitosti všech specializovaných firem a organizací, ve kterých pracují miliardy lidí po celém světě.

Dělba práce je úžasná věc. Díky ní se lidstvo zbavilo nouze, hladu a bídy a díky ní se má dekádu od dekády lépe a lépe. Je proto škoda, že lidé – v protikladu ke své přirozené tendenci se dělby práce účastnit a prohlubovat ji – na druhé straně dělbu práce sabotují tím, že si nechávají naordinovat více státu, který jí odporuje, protože ke svému úspěšnému fungování potřebuje, aby všichni byli experti na všechno.

Je načase, aby si lidé doplnili ekonomické vzdělání a začali si uvědomovat, jak málo vědí o tom, co chtějí řídit, jak kdysi napsal Friedrich A. von Hayek. V opačném případě nás bude čekat více státního chaosu a nižší životní úroveň, které navíc nejvíc pocítí právě ti, o nichž zástupci státu rádi tvrdí, že jim svým vměšováním do života pomáhají.