Dusivá oblaka špíny ve vzduchu jsou selháním státu, nikoliv volného trhu
Mises.cz: 27. února 2017, Lubor Adámek, komentářů: 2
Stručně o tom, jak důsledná obhajoba vlastnických práv chrání naše zdraví a život před znečistěným ovzduším. O tom, že zelená kritika kapitalismu, jako o údajném původci tohoto znečištění, je zcela lichá.
Pocházím z Moravy. Nějaký čas jsem žil i v Ostravě. Takže mi věřte, že moc dobře vím co to znamená, když během dne vidíte jen ubohých pár metrů před sebe. Když po dvou kilometrech, které městem ujdete, změní vzduch svou barvu i zápach alespoň třikrát. Když máte respirační obtíže i dva měsíce v kuse. A když se po měsících pod balvanem nekonečné, dusivé špíny máte chuť nejraději oběsit.
Obrana vlastnictví jako řešení
Období depresivní šedi opět nastává. A tak cítím potřebu na řešení tohoto zbytečného, škodlivého stavu upozornit. Řešením jsou samozřejmě stará dobrá vlastnická práva. Tedy naše sféry autonomie do kterých nemá právo nikdo násilím zasahovat. Naše domovy, naše těla, naše plíce, jsou touto sférou. Soukromé vlastnictví je také nutným předpokladem tržního hospodářství. Když máte zakázáno vlastnit, máte zakázáno svůj majetek s jinými směňovat, těžko může být o volném trhu vůbec řeč. To znamená, že ochrana našich plic, našich těl, našich dobrovolných transakcí, našeho svobodného nakládání s majetkem má původ v identickém principu. Klasičtí liberálové i libertariáni byli vždy jeho nejurputnějšími obhájci. Naopak, ti, kteří soukromým vlastnictvím pohrdali a stále pohrdají, pomáhají znečišťování nejvíce (viz ekologicky „šetrné“, aktivity komunistů ohromujících rozsahů v minulém století). Nebudu zde rozebírat i historický vývoj, který k tomuto vedl. Na to mohu doporučit jedině článek „Vláda jako zdroj znečištění vody a ovzduší“ od Murraye Rothbarda. Chtěl bych ale uvést pár argumentů pro rázný zákaz takového jednání:
1. Kognitivní problém
Jsme obecně proti znečišťování řek, proti odhazování odpadků na naše pozemky a podobně. Špína ve vzduchu však mnohým z nás už tolik nevadí. Ale proč? Představte si, že vám bez dovolení na pozemek vyvezu hromadu odpadků, bude vám to vadit? Mám na to právo? Tu samou hromadu odpadků rozpustím v žíravině a pak vypustím do rybníka, který máte na zahradě. Budete proti? Mám na to právo? A do třetice, úplně tu samou hromadu odpadků rozdrtím v prach, ale tentokrát ji k vám, ať už záměrně nebo nezáměrně, dopravím skrz vzduch do vašich vlastních plic, interiéru domů a bytů. Tentokrát je to už v pořádku? Jen to, že mé znečištění v této formě není tolik viditelné a hmatatelné, nyní obhajuje moji škodlivou bezohlednost? Nikoliv! Je to porušením vlastnictví, je to vpádem do autonomních sfér jiných lidí. A proto je potřebný přísný zákaz takového jednání. Nějakému minimálnímu znečištění asi nikdy nepůjde úplně zabránit. Ale měsíce života strávené v dusivém prachu jsou extrém, který může dopustit jen státní aparát nekonečně prznící, neochraňující naše vlastnická práva.
2. Vyšší náklady pro firmy, vyšší nezaměstnanost
Čas od času lze slyšet protiargument, že by takový zákaz zvýšil náklady firmám, a stejně tak i nezaměstnanost. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že když náklady neponese znečišťovatel (firma, soused, motorista), tak je poneseme my ostatní, a to ve formě vyššího rizika vážné újmy na zdraví (rakovina plic), nutnosti častější léčby respiračních onemocnění, tedy i častějších absencí v práci, znečištěnou půdou, znečištěnými zemědělskými plodinami a interiéry obydlí, ponurými náladami atd. Náklady prostě jen tak magicky nezmizí. Přenesou se od znečišťovatele na jeho okolí. V neposlední řadě ještě můžeme tento „protiargument“ převrátit. Jestliže opravdu chceme takto bezohledně bojovat „proti“ nákladům a vyšší nezaměstnanosti, tak potom legalizujme znečišťování všeho. Chemikálie ať se volně vylévají do vodních toků, hory odpadků ať se svážejí kde se komu zrovna hodí, exkrementy nechť se nejlépe nesplachují (šetřme, ve střední Evropě, vodou). Náklady se „sníží“ a ty nemravné majetnické touhy se opět trochu potlačí. Nevím jak vy, ale já bych nechtěl žít v takové společnosti. No bohužel, smutnou skutečností je, že v ní do určité míry žijeme už teď. No a co se té vysoké nezaměstnanosti týká, její příčinou jsou především vysoké odvody a zákoník práce se všemi jeho škodlivými příšernostmi. Takže to je jiné téma, jiný politický výtvor a jiná liberální řešení (zrušení povinných odvodů i zákoníku práce).
Závěrem
Znečištění ovzduší je v elementárním rozporu s liberálními principy svobody a soukromého vlastnictví. Tyto principy jsou nutnými pilíři umožňujícími existenci volného trhu, kapitalismu. Jejich obrana je obranou našeho majetku, našich těl. Soustavné zpochybňování, narušování a rezignace na ochranu těchto principů ze strany státu je pravou příčinnou otráveného ovzduší i jiných ekologických problémů. Stát, politici, byrokraté, jejich pošlapávání našeho vlastnictví dovoluje znečišťování, nikoliv liberalismus, nikoliv trh.