Ekonomické bajky: recenze knihy

Mises.cz: 19. června 2011, Roman Masaryk, komentářů: 4

Představme si pustý ostrov. Tedy vlastně ne až tak pustý, žijí na něm tři trosečníci. A aby se uživili, věnují se každý den témuž – loví rukama ryby, jelikož nemají žádné jiné prostředky, a večer se každý z nich může radovat z jednoho úlovku. A tak si žijí den za dnem v téhle uzavřené ekonomice.

A jednoho dne jednomu z nich dojde, že to takhle dál nejde a začne hledat nějaký pohodlnější způsob. Rozhodne se jeden den nelovit, hladovět a investovat čas a své síly do výroby podběráku. Ostatní se mu samozřejmě smějí a odrazují ho, ale když v následujících dnech loví dvě ryby za den, najednou si od něj chtějí ryby půjčovat s tím, že si chtějí dát dovolenou a že mu je vrátí později (jak asi, když loví jednu za den) a kdyby jim půjčil svůj podběrák, lovili by rychleji.

A v tento okamžik je vhodné výklad opustit a odkázat vás na úžasnou knihu bratří Petera a Andrewa Schiffových, která byla u nás vydána pod názvem Ekonomické bajky pro studované i laiky. Tato kniha, kterou přečtete skoro jedním dechem, je plná obrázků a podobenství, která snadno pochopitelným způsobem ilustrují různé ekonomické situace. To, čím je Hazlittova Ekonomie v jedné lekci v oblasti ekonomické literatury, jsou Ekonomické bajky v literatuře populární. Ačkoli Henry Hazlitt ve své knize popisuje ekonomické principy doslova po lopatě, Schiffové zvolili formu ještě mnohem čtivější a ilustrativnější (a to doslova).

Ať už to dopadne jakkoli, jisté je, že Adam se rozhodne na základě své touhy po zisku či odměně, chcete-li, a že tím prospěje celé ostrovní ekonomice. Adam se nakonec rozhodne, že ryby svým kamarádům půjčí.

Někdo možná řekne, že Adam zneužívá svého bohatství a své kamarády v nouzi vykořisťuje. Inu, je sice pravda, že si vydělá dvě ryby, aniž by je musel sám ulovit, to ale neznamená, že se o to nijak nezasloužil. Jeho zisk je kompenzací za riziko, které nese. A co je důležitější, tím, že zbohatne, své spolutrosečníky nijak nepoškodí.

Právě naopak. Díky Adamově touze po zisku mají nyní Béda s Čendou možnost vyrobit si vlastní podběráky bez celodenního odříkání. Pokud se jim to podaří, zvýší si svou životní úroveň, aniž by museli hladovět jako Adam, a navíc získají svůj vlastní kapitál. A pokud naopak neuspějí a půjčku svému kamarádovi nevrátí, pak vznikne škoda jen Adamovi.

V zásadě platí, že úspěch věřitele je závislý na úspěchu dlužníka.

(ukázka z knihy) 

Děj dále pokračuje. Ryby je třeba nějak uchovávat, vznikne tedy banka, později pak republika Usonie a její vláda. Setkáme se s Frankie Rejnokem, senátorem, Goodmanovou centrální bankou, s pojmem rybflace, znehodnocením úspor Bongobanů, ale i s přínosem zahraničního obchodu se Síňany. Vláda ve své kreativitě ve výdajích začíná pociťovat nedostatek ryb a najde způsob, jak z celých ryb vyrábět menší, aniž by to bylo příliš vidět. S příchodem zahraničního obchodu je ale najednou možné porovnat, že ryby importované vypadají poněkud jinak než ty místní, konkrétně jsou jaksi mnohem větší a lidé přestanou státní ryby chtít. Asi už tušíte, kam náš příběh směřuje. Dotace, záchrana krachujících firem, realitní bublina... Ostatně mottem knihy je Jak ekonomika roste a proč krachuje.

Jestliže cítíte, že na ekonomickém přístupu lorda Keynese je něco shnilého (byť lze s jistou dávkou shovívavosti pochopit, proč populističtí politici tíhnou právě k těmto nefunkčním ekonomickým teoriím), jste-li obdivovateli libertariánského přístupu a Henry Hazlitt, Ludwig von Mises a další jsou ve vaší knihovničce na čestném místě, měli byste k nim určitě přidat i bratry Schiffovy.