Mises.cz

Mises.cz

Formy socialismu a pseudosocialismu IV - Křesťanský socialismus

Základní idea křesťanského socialismu, která se prolíná veškerým učením jeho představitelů, vypadá ryze stacionárně. V hospodářském systému, který si představují, není místo pro podnikatele, spekulaci nebo „nepřiměřený“ zisk. Ceny a mzdy jsou „spravedlivé“. Každý je spokojen se svým údělem.

Teokratická organizace státu vyžaduje buď soběstačnou rodinnou ekonomiku, nebo socialistickou organizaci průmyslu. Je nekompatibilní s hospodářským řádem, který dává jednotlivci volnost v rozvoji jeho schopností. Prostá víra a ekonomická racionalita nemohou jít ruku v ruce. Je nemyslitelné, že by kněží mohli vládnout podnikatelům.

Křesťanský socialismus, který zakořenil během několika uplynulých dekád mezi mnoha následovníky všech křesťanských církví, je pouze variantou státního socialismu. Státní socialismus a křesťanský socialismus jsou tak promíchány, že je obtížné vést mezi nimi nějakou jasnou dělící linii nebo o jejich jednotlivých proponentech říci, jestli patří k jednomu nebo k druhému proudu. Stejně jako etatismus je křesťanský socialismus ovládán představou, že hospodářský systém by měl být naprosto statický. Touha po zisku a osobní odměny lidí řídících výrobu pouze k uspokojení materiálních potřeb jsou vnímány jako rušivý prvek v jinak hladce běžícím systému. Výhodnost technického zlepšování výrobních metod je připouštěna jen s výhradami, protože křesťanští socialisté matně rozumí tomu, že jsou to právě tyto inovace, co narušuje pokojný chod hospodářství. Existující stav věcí je tak preferován oproti jakémukoliv budoucímu vývoji. Zemědělství, řemesla a možná maloobchod, to jsou jediná přijatelná zaměstnání. Obchod a spekulace jsou nadbytečné, škodlivé a zlé. Velkopodnikání je zkaženým vynálezem „židovského ducha.“ Vytváří pouze hříšné zboží, které je vnuceno kupujícím k jejich škodě ve velkých obchodních domech a dalšími nestvůrnostmi moderního marketingu. Je povinností legislativy potlačit tyto výstřelky obchodního ducha a znovu dát drobnějším řemeslníkům a výrobcům to místo, o které byli připraveni machinacemi velkého kapitálu. [1] Velké dopravní podniky, které nelze zrušit, by měly být zestátněny.

Základní idea křesťanského socialismu, která se prolíná veškerým učením jeho představitelů, vypadá ryze stacionárně. V hospodářském systému, který si představují, není místo pro podnikatele, spekulaci nebo „nepřiměřený“ zisk. Ceny a mzdy jsou „spravedlivé“. Každý je spokojen se svým údělem, protože nespokojenost by značila vzpouru proti zákonům božským a lidským. O práce neschopné se postará křesťanská charita. Tvrdí se, že tohoto ideálu bylo dosaženo ve středověku. Jen nevíra mohla vyhnat lidstvo z tohoto ráje. Pokud ho máme obnovit, tak lidstvo musí nejprve nalézt cestu zpět do náruče církve. Osvícenství a volnomyšlenkářství vytvořily všechna zla, která postihují dnešní svět.

Protagonisté křesťansko-sociální reformy zpravidla nepovažují svůj ideál za socialistický. To je ale pouhý sebeklam. Křesťanský socialismus se zdá být konzervativní, protože si přeje udržet existující řád, nebo lépe řečeno jeví se reakcionářský, protože si přeje obnovit a pak udržet ten řád, který převládal v minulosti. Je také pravdou, že s velkou vervou bojuje proti plánům ostatních socialistických frakcí na radikální zrušení soukromého vlastnictví a v protikladu k nim tvrdí, že jeho cílem je pouze sociální reformátorství. Ovšem tento konzervatismus může být dosažen pouze socialismem. Dokud existuje soukromé vlastnictví výrobních prostředků, tak nelze zařídit distribuci příjmů podle nějakého historicky určeného řádu. Kde existuje soukromé vlastnictví, tam jsou pouze tržní ceny určujícím faktorem formování příjmů a struktury příjmů. Ve stupni, v němž křesťanští reformátoři rozpoznávají tento fakt, jsou krok za krokem tlačeni ke státnímu socialismu. Vidí, že žádným jiným způsobem nemohou zařídit ten tradiční stav věcí, který by odpovídal jejich ideálu. Vidí, že nelze udržet pevné ceny a mzdy, pokud za odchylky od nich nehrozí tresty od svrchované autority. Nakonec musí přijít na to, že mzdy a ceny nelze svévolně nastavit podle ideálu zlepšovatelů světa, protože každá odchylka od tržních cen ruší rovnováhu hospodářského života. Musí tedy postupovat od požadavků na regulaci cen a mezd k požadavkům kontroly nad celou výrobou a distribucí. Je to tatáž cesta, kterou kráčí praktický etatismus. Na jejím konci leží v obou případech rigidní socialismus, který nominálně může zachovat soukromé vlastnictví, ale ve skutečnosti přenese veškerou kontrolu nad výrobními prostředky na stát.

Pouze část křesťansko-socialistického hnutí se otevřeně hlásí k tomuto radikálnímu programu. Mnozí váhají a vyhýbají se tomu, že by měli vyvodit ze svých premis logické závěry. Snaží se hlásat, že bojují jen proti výstřelkům a excesům kapitalistického řádu, že nemají ani tu nejmenší chuť rušit soukromé vlastnictví a zdůrazňují svou opozici proti marxistickému socialismu. Charakteristicky ovšem vnímají, že tato opozice spočívá především na různém názoru na to, jakým způsobem by mělo být dosaženo nejlepšího stavu společnosti. Nejsou revolucionáři a svá očekávání vkládají do reforem prosazovaných demokratickými prostředky. Bohužel by pak ze soukromého vlastnictví zbyl jen jeho název. Když je kontrola nad soukromým vlastnictvím převedena na stát, tak se vlastník stává pouhým úředníkem v mašinerii hospodářské administrativy.

Můžeme dobře vidět, jak dnešní křesťanský socialismus koresponduje s ekonomickým ideálem středověkých scholastiků. Výchozím bodem je požadavek „spravedlivých“ cen a mezd, tedy nějakého určitého historicky dosaženého rozložení příjmů. Ten je společný oběma. Rozpoznání, že tento požadavek je nemožný v systému soukromého vlastnictví výrobních prostředků nutí moderní křesťanské reformátory vydat se směrem k socialismu. Aby dosáhli svých požadavků, musí obhajovat opatření, která i kdyby formálně zachovala soukromé vlastnictví, vedou ke kompletní socializaci společnosti.

Později ukážeme, že moderní křesťanský socialismus nemá nic společného s často připomínaným komunismem raných křesťanů. Idea socialismu je v církvi nová. Na výše řečeném nic nemění fakt, že současný vývoj křesťanského sociálního učení přivedl církev [2] k uznání základní oprávněnosti soukromého vlastnictví, zatímco dřívější církevní učení se vyhýbalo přijetí byť i jen názvu soukromého vlastnictví. Musíme pochopit, že církev uznáním oprávněnosti soukromého vlastnictví pouze vystupuje proti snahám socialistů násilně svrhnout stávající řád. V realitě si církev přeje zavedení státního socialismu určité barvy.

Podstata socialistické metody produkce nezávisí na konkrétní metodě pokusu socialismus zrealizovat. Každý takový pokus narazí na neuskutečnitelnost čistě socialistického hospodářství. Z tohoto důvodu a nikoliv kvůli nedostatkům mravního charakteru lidstva, bude socialismus selhávat.

Můžeme uznat, že morální kvality, vyžadované od členů socialistické společnosti by, nejlépe byly pěstovány církví. Duch, který musí v socialistické společnosti převládat, se nejvíce blíží duchu náboženského společenství. Ovšem překonání potíží stojících v cestě vytvoření plně socialistické společnosti by vyžadovaly takové změny v lidské povaze nebo v přírodních zákonech, které nás obklopují, kterých ani víra nemůže dosáhnout.


Poznámky:

1) Viz kritika hospodářské politiky rakouské Křesťansko-socialistické strany od Sigmunda Mayera, Die Aufhebung des Befähigungsnachweises in Osterreich, Lipsko 1894, obzvláště 124 et seq.

2) Zde mluvíme jen o církvi obecně, aniž bychom uváděli odlišnosti mezi jednotlivými denominacemi. To je celkem přípustné. Vývoj směrem k socialismu je společný všem denominacím. Katolická encyklika Lva XIII „Rerum Novarum“ z roku 1891 uznala původ soukromého vlastnictví v přirozeném právu, ale zároveň s tím vyjmenovala řadu zásadních etických principů, jimiž se má řídit rozdělení příjmů, které jsou v praxi realizovatelné jen ve státním socialismu. Na stejném základu byla vydána encyklika Pia XI „Quadragesimo anno“ z roku 1931. V německém protestantismu jsou ideje křesťanského socialismu tak těsně spjaty se státním socialismem, že je nemožné mezi nimi rozlišit.

Uživatelské menu

Login:
Heslo:
zapamatovat si mě
Nemáte zde účet?
Zaregistrujte se!
RSS feed
Atom feed