Mises.cz

Mises.cz

Jak se z libertariána stane strážce správnosti úředního dokumentu?

Nejvyšší soud uznal pár gayů za rodiče dítěte, jež jeden z nich (záměrně nevědí který) počal se ženou, které za to zaplatili (šlo tedy o konsensuální akt); stalo se tak v USA, kde je to legální, nicméně to musel uznat český soud, aby bylo vše byrokraticky v pořádku i v ČR.

Libertariáni se shodují, že by stát neměl zasahovat do našich životů, organizovat je a rozhodovat o nich. Rodina, výchova, rodičovství, vztahy s dětmi – to všechno považujeme za soukromé věci, do kterých by stát neměl mluvit; minimálně ne do doby, než něco absolutně selže (a i v tom případě zastává značná část libertariánů názor, že ten, kdo v takovém případě zasahuje, by určitě neměl být stát). Jenže pozor! V některých případech jdou všechny zásady stranou…

Nejvyšší soud uznal pár gayů za rodiče dítěte, jež jeden z nich (záměrně nevědí který) počal se ženou, které za to zaplatili (šlo tedy o konsensuální akt); stalo se tak v USA, kde je to legální, nicméně to musel uznat český soud, aby bylo vše byrokraticky v pořádku i v ČR. Výsledkem tedy je, že dítě má v rodném listu dva otce a žádnou matku.

Že z toho bude velké haló, protože každý etatista má pocit, že se má co vyjadřovat a cpát do cizích záležitostí, není žádným překvapením. Vřískot ze strany Lidovců byl též očekávaný, vlastně by bylo divné, kdyby nepřišel. Vůbec mě nepřekvapuje ani to, že tenhle lidovecký nesouhlas podpořil i Petr Mach – jednak nevynechá žádnou příležitost, kdy si může rýpnout do homosexuálů, ale především už se dokonce přestal hlásit k libertariánství, když se to tak politicky hodilo. Překvapuje mě však, že se najdou i úplně normální libertariáni, kteří se k tomu vyjadřují z mého pohledu zvláštně (byť jsou v menšině), když z celého případu poukazují na to, že dva muži nemohou zplodit dítě.

Zjevný fakt, že dva muži dítě nezplodí, asi netřeba nijak komentovat; to nikdo nerozporuje. Jinou otázkou je, zda budeme za rodiče považovat toho, kdo dítě zplodil, nebo toho, kdo je vychoval; ani tato otázka mi však nepřipadá příliš podstatná, neboť se jedná o záležitost čistě sémantickou a záleží jen na definici. Pro mě osobně jsou rodiče ti, kdo se starají, nikoliv ti, kdo plodí, ale je to asi úplně jedno; když mi někdo řekne, že to vnímá obráceně, nelze tvrdit, že by to bylo objektivně špatně (ale ani naopak; záleží prostě jen na tom, co tím slovem kdo myslí).

Co je však zásadní? No pochopitelně to, jak bude reálně stát nakládat s těmi dvěma muži a dítětem. Oni si budou tak či tak žít spolu; a buď jim to stát úředně uzná, nebo jim bude házet klacky pod nohy. Tohle je totiž praktický rozdíl mezi tím, zda bude mít to dítě v rodném listu dva otce, nebo ne – stát jim buď dá pokoj, nebo jim bude působit spoustu (minimálně) administrativních problémů při každé vhodné příležitosti. Jak může nějaký libertarián či člověk, kterému jde o osobní svobodu jednotlivce, neschvalovat rozhodnutí soudu, které jen tak těm třem zajistí méně státní buzerace?

Přesto se najednou i mezi libertariány najdou strážci správnosti úředního dokumentu; ti jsou naštěstí v menšině, ale mně přijde i jeden docela hodně. Chápu, že vám třeba připadá nechutná představa homosexuálního sexu, ale vážně se přes to nedokážete přenést? Musíte za každou cenu hledat složité konstrukce, jak se proti tomu vymezit? Protože ruku na srdce; vážně máte problém s tím, že ten úřední dokument nebude odpovídat realitě? A co kdyby to bylo daňové přiznání? Tam budete také brojit za faktickou správnost? Já samozřejmě chápu, že dva muži nemohou přivést na svět dítě; úplně stejně je mi ale také jasné, že spousta transakcí „bez účtenky“ nikdy nebude zaevidována berňákem. Ale vadí mi to? Ani náhodou! Je mi úplně jedno, co má kde který byrokrat v jaké kolonce; chci jen, aby stát neházel lidem klacky pod nohy a neloupil jejich majetek.

Z tohoto důvodu neobstojí ani argumentace, že homosexuální páry jsou horšími rodiči (a nechci tu rozebírat, jestli je to pravda; je to totiž z hlediska mé argumentace úplně irelevantní); i kdyby skutečně tyto páry byly pro dítě horší než heterosexuální, rozhodně to nevylepšíme úřednickou šikanou. Proč tolik libertariánů chápe, že i když něco není dobré, stát typicky není řešením (ba naopak), ale zrovna tady trvají na tom, aby někomu házel klacky pod nohy? Jen proto, že dítě nebude mít v rodném listu zapsané ty dva, se fakticky nic nezmění na tom, že ho budou vychovávat.

A i kdyby měl stát moc těm lidem reálně znemožnit vychovávat děti, je to vážně žádoucí? A na základě čeho? Že jsou statisticky horší rodiče (na což dle mého názoru neexistuje objektivní metrika, takže to nelze prokázat, ale i kdyby)? Co je to za argument? Pokud bychom prokázali (podle stejné metriky), že lepšími rodiči jsou třeba věřící, měli bychom bránit nevěřícím mít děti? A tím to zdaleka nekončí; můžeme lidi rozdělit do libovolných skupin dle věku, profese, majetkových poměrů, vzdělání, zdraví, vztahu ke sportu, etnika, inteligence a spousty dalších faktorů. Když pak objevíme, že nějaká z těch skupin má třeba méně stabilní vztahy nebo jsou horšími rodiči (opět pomíjím problematičnost měření), máme příslušníkům té skupiny rodičovství komplikovat?

Všechny tyhle rádoby vědecké argumenty typu: „Studie ukazuje, že homosexuálové jsou méně vhodní rodiče než heterosexuálové, takže by stát měl/neměl cosi,“ jsou ukázkovým příkladem racionalizace negativního pocitu. I kdyby taková seriózní studie existovala, neplyne z toho absolutně nic, pokud někdo nenavrhuje umělou inteligenci, která bude zvažovat všechny myslitelné faktory a na jejich základě vyhodnocovat, kdo je jak dobrým rodičem. Zní to absurdně? No samozřejmě; ono je to absurdní! Ale pořád to dává větší smysl, než vybrat jeden faktor a řídit se jen jím na základě toho, že někomu se zvedá žaludek z homosexuálního sexu (samozřejmě jen toho mužského; ženy jsou estetické, na ty se koukáme rádi).

Uživatelské menu

Login:
Heslo:
zapamatovat si mě
Nemáte zde účet?
Zaregistrujte se!
RSS feed
Atom feed