Ještě jednou o kolektivní vině
Mises.cz: 06. října 2017, Tereza Urzová, komentářů: 4
Znám sice oběti, ale neznám pachatele. Rozhodně je neznám osobně. A řeči o kolektivní vině odmítám. Kolektivní vina totiž neexistuje.
Myslím, že k tématu kolektivní viny toho bylo už napsáno mnoho. Asi nemám, jak bych jej lépe sama vystihla, úplnou náhodou jsem ale v knize od Viktora Frankla našla pasáž, které to řekne lépe než cokoliv, co bych se pokoušela sama napsat. Kniha A přesto říci životu ano je knihou psychologickou, která pojednává o tom, jak psycholog prožíval koncentrační tábor. Rozhodně doporučuji zájemcům k přečtení.
"Prosím Vás, abyste si v tuto chvíli vzpomínání se mnou zavzpomínali: Na otce. Zahynul v Terezíně. Na mého bratra. Zahynul v Osvětimi. Na mou matku. Zahynula v plynové komoře v Osvětimi. Na mou první ženu. Přišla o svůj mladý život v táboře Bergen-Belsen.
A přesto vás musím prosit, abyste ode mne neočekávali ani slovo nenávisti. A koho bych také měl nenávidět? Znám sice oběti, ale neznám pachatele. Rozhodně je neznám osobně. A řeči o kolektivní vině odmítám. Kolektivní vina totiž neexistuje. Vina může být v každém případě jen osobní. Jsem vinen něčím, co jsem sám spáchal, nebo snad opomenul udělat! Ale nemohu být vinen něčím, co udělali jiní lidé, byť to byli mí rodiče nebo prarodiče."