Kdo nás chrání před zločinem?

Mises.cz: 08. června 2015, Marek Jaklovsky (přidal Kolektiv Mises.cz), komentářů: 1

[Napsal Marek Jaklovský]

Na následující větu, nalezenou dnes někde na internetech, si nemohu odpustit komentář.

Hardcore libertariáni budou pořád proti: i firmy nakonec zase patří lidem a soukromé vlastnictví je nedotknutelné, tečka. My ostatní ale přiměřenou kontrolu podnikání opatrně vítáme, protože díky ní nemusíme být totálně podezřívaví ke všemu neznámému.

Vystihuje totiž jeden velmi rozšířený mýtus. Mnoho lidí vnímá stát jako nástroj, umožňující výměnu části svobody za větší bezpečí. Omezení svobody chápou jako náklady za služby ochrany před nepoctivostí, vypočítavostí a nezodpovědností mnohých lidí. Stát vytváří pro všechny závazný řád, díky němuž prý všichni "vědí, na čem jsou", mohou snáze plánovat / kalkulovat a nemusejí si dávat takový pozor na druhé lidi, protože stát je kontroluje za ně.

Jejich hlavním omylem je představa, že jim bezpečí před agresory, podvodníky a nezodpovědnými zajišťuje stát. Ve skutečnosti jsou totiž chráněni společností (ostatními lidmi). Omezení svobody vládci vede ke dvoum důsledkům:

• Nesvobodní lidé mají omezené možnosti se hrozbám a nejistotě bránit a vzájemně se před nimi chránit.
• Privilegia vládců (omezujících) prohlubují nerovnováhu sil mezi nimi a zbytkem společnosti (omezovanými). To vede k tomu, že ti, kdo hrozbu představují (agresoři, podvodníci, nezodpovědní...), se budou snažit tato privilegia získat a tím si zajistit postavení, kdy se jim zbytek společnosti nebude schopen bránit.

Omezení svobody tedy vede k oslabení obranyschopnosti společnosti a i ke ztrátě bezpečí / jistoty. Současně posiluje ty nejméně čestné a schopné jedince, na úkor všech ostatních, čímž negativní důsledky ještě prohlubuje.

Hezky to vyjadřují následující citáty:

"Kdo se vzdá svobody, aby získal jistotu, ztratí nakonec obojí!" - Benjamin Franklin

"Svoboda není dcerou, ale matkou řádu." - Pierre-Joseph Proudhon