Lysander Spooner (1808-1887)
Mises.cz: 19. ledna 2012, Josef Tětek, komentářů: 10
Murray Rothbard Spoonera označuje za „posledního velkého teoretika přirozených práv z řad anarchistů, klasických liberálů či morálních teoretiků obecně“ a uvádí, že Spoonerovy spisy hrály velkou roli v jeho vlastním ideologickém vývoji.
Lysander Spooner se narodil ve státě Massachusetts dne 19.1.1808 jako jedno z devíti dětí Asy a Dolly Spoonerových. Ve 25 letech Lysander opustil rodinnou farmu a vydal se na dráhu právníka. Již po 2 letech praktického studia v právnické kanceláři se rozhodl otevřít si vlastní praxi, což bylo v rozporu s tehdejšími právními předpisy – pro výkon právnického řemesla požadovaly soudy státu Massachusetts pět let studia u lidí bez univerzitního vzdělání, či tři roky studia u lidí s diplomem. Spooner univerzitním titulem nedisponoval, požadovaný obsah právnického vzdělání si však za dva roky plně osvojil. Napadl tedy tento zákon peticí, ve které poukázal na nehoráznost principu, který uměle diskriminuje chudé vzdělané právníky. Spooner byl ve svém úsilí podpořen svými mentory, uznávanými právníky Johnem Davisem a Charlesem Allenem. Mladému právníkovi v tomto případě nahrával převládající sentiment mezi právnickou obcí - zákon byl zrušen.
Spooner však svou následnou právnickou praxí nepřišel k velkému bohatství – jeho celoživotním koníčkem totiž bylo vydávání pamfletů vyjadřujících jeho radikální názory na církev a stát. Potenciální klienty tak odstrašoval svým volnomyšlenkářským radikalismem – ve svých pamfletech „The Deist's Immortality, and An Essay On Man's Accountability For His Belief“ (1834) a „The Deist's Reply to the Alleged Supernatural Evidences of Christianity“ (1836) tak například odsuzuje Krista jako šarlatána a Bible je pro něj „nedůvěryhodným svazkem babských povídaček“.
V roce 1837 zkusil své štěstí ve spekulaci s pozemky na americkém Západě – o pár měsíců později přišla známá Panika roku 1837 a Spoonerovy pozemky ztratily veškerou hodnotu. Co však Spooner ztratil v penězích, to nabyl v cenných poznatcích ohledně bankovnictví a jeho efektu na spekulativní jednání. V následujících letech tak vydává další publikace s názvem „Constitutional Law Relative to Credit, Currency and Banking“ (1843) a „Poverty, Its Illegal Causes and Legal Cure“ (1846), ve kterých navrhuje nový politicko-ekonomický systém, který bude založen na plné dobrovolnosti a oproštěn od jakýchkoli státních zásahů.
Roku 1844 pak Spooner opět zkouší své štěstí v podnikání a v Bostonu zakládá společnost American Letter Mail Company, přímého konkurenta vládní U.S. Post Office. Spoonerova společnost se rychle rozrůstala a zanedlouho poskytovala poštovní služby kromě Bostonu rovněž v Baltimoru, Philadelphii a New Yorku. Úspěch však neměl dlouhého trvání – po 6 měsících činnosti je Spoonerova firma napadena federální vládou, jelikož porušovala poštovní zákon zakazující výkon poštovních služeb soukromým společnostem. Spooner reaguje pamfletem „The Unconstitutionality of the Laws of Congress Prohibiting Private Mails“, na vleklý právní spor s federální vládou však již nemá finance a svou poštovní společnost je nucen zavřít.
Lysander Spooner se po svém druhém podnikatelském neúspěchu začal naplno věnovat kritice federální vlády Spojených států a v následujících letech vydává svá nejslavnější díla „The Unconstitutionality of Slavery“ (1845) a „No Treason: The Constitution of No Authority“ (1870). Spooner v těchto spiscích dochází k poznání, že žádná ústava nemůže být platným právním dokumentem, jelikož neoprávněně zavazuje nezúčastněné třetí strany. Z tohoto hlediska pak vyvozuje, že jižní státy Konferedace se nedopustily žádné zrady, když se oddělily od Spojených států amerických.
Dílo No Treason však obsahuje ještě zajímavější momenty než analýzu americké občanské války. Na stránkách tohoto spisku Spooner připravuje živnou půdu pro moderní libertarianismus:
„Základem svobodné vlády je, že se opírá o dobrovolnou podporu občanů. Naopak vláda popírající svobodu se vyznačuje tím, že část občanů k této podpoře nutí proti jejich vůli. Všechny vlády na světě, i ty nejhorší a nejvíce tyranické, jsou svobodnými vládami pro ty občany, kteří tyto vlády dobrovolně podporují. Stejně tak i všechny vlády, označované za nejlepší na Zemi, jsou tyraniemi pro ty lidi, kteří jsou k jejich podpoře donuceni proti své vůli. Vláda je v těchto ohledech to samé jako církev či jakákoli jiná mocenská instituce. Neexistuje žádné jiné kritérium, podle kterého rozhodnout, zda se jedná o svobodnou či nesvobodnou vládu – vláda se buďto stoprocentně opírá o dobrovolnou podporu, či tomu tak není.
V tomto ohledu neexistuje žádná zlatá střední cesta. Buďto platí, že „zdanění bez souhlasu je krádež“, či tento výrok neplatí. Pokud neplatí, pak se kdykoli může jakákoli skupina lidí semknout; nazvat se vládou; prohlásit se za svrchované nad všemi slabšími; libovolně je okrást; a zabít je, pokud se snaží bránit. Pokud však zdanění bez souhlasu skutečně je krádeží, pak nutně následuje poznatek, že každý, kdo nesouhlasí se zdaněním, má stejné přirozené právo bránit své vlastnictví proti výběrčímu daní, jako proti každému lupiči.“ (No Treason No. II, hlava VI a VII)
Jak je vidět, Spooner se při své argumentaci opíral o koncept přirozených práv. Murray Rothbard tak Spoonera označuje za „posledního velkého teoretika přirozených práv z řad anarchistů, klasických liberálů či morálních teoretiků obecně“ a uvádí, že Spoonerovy spisy hrály velkou roli v jeho vlastním ideologickém vývoji.
Lysander Spooner napsal za svůj dlouhý a produktivní život nespočet děl, ve kterých se dotkl mnoha společenských problémů - od právní teorie a bankovnictví po kritiku státu jako zločinné instituce. Život a dílo tohoto pozoruhodného člověka stojí za pozornost a ačkoli ne každý s ním bude ve všem souhlasit (Spooner byl například silným zastáncem duševního vlastnictví), tento autor psal erudovaně a čtivě a byl patrně jedním ze zakladatelů dnešního voluntarismu. Přesto není, dle mého názoru, Lysander Spooner mezi libertariány příliš znám. Díky internetu však máme možnost vše napravit a pomyslně se seznamovat s myšlenkovými velikány uplynulých staletí a vzdálených krajů z pohodlí svého domova. A jaká je lepší příležitost pro seznámení, než pánovy 204. narozeniny?
Více informací o Lysanderu Spoonerovi a většinu jeho textů naleznete zde:
http://mises.org/media/4511/ (Jeff Riggenbach - A Toast to Lysander Spooner)
http://mises.org/rothbardintros/spooner.asp (Murray Rothbard - Lysander Spooner: Libertarian Pietist)