Monopolem může být každá firma
Mises.cz: 27. ledna 2011, Josef Tětek, komentářů: 2
Antimonopolní praktiky otevírají dveře dokořán úplatkářství a klientelismu, kde zajisté napomůže pár švestiček ze zahrádky k tomu, aby antimonopolista přihmouřil oko a vymezení relevantního trhu příště pojal trochu přátelštěji.
V dnešní E15 se psalo:
Evropská komise (EK) zablokovala fúzi řeckých leteckých společností Aegan Airlines a Olympic Air. Důvodem je podle prohlášení Bruselu to, že by sloučení podniků v podstatě vedlo k monopolu na řeckém dopravním trhu.
(…)
„Toto by vedlo k vyšším cenám pro čtyři z šesti milionů řeckých a evropských spotřebitelů, kteří na trasách do Atén a z Atén každoročně cestují,“ vysvětlila komise své rozhodnutí. Oba dopravci dohromady kontrolují více než 90 procent řecké domácí letecké dopravy.
Komise, jež fúzi šetřila, nevidí žádné reálné možnosti, že by nějaké nové aerolinky mohly v případě sloučení těchto firem odolávat cenám případného nového subjektu.
Evropská komise tak krásně předvádí evropský double-think. Ve zprávě nejprve uvádí, že fúze by vedla k vyšším cenám pro jejich klienty. Následně však uvádí, že konkurenti by nemohli cenově konkurovat – tj. že nově vzniklý „monopol“ by držel ceny tak nízko, že by se cenově konkurovat nevyplatilo. Jak to tedy je, zakázala komise fúzi kvůli potenciálně vysokým, nebo nízkým cenám? Patrně kvůli obojímu.
Odstupme však od cenového zdůvodnění rozhodnutí. Komise tvrdí, že sloučení podniků by v podstatě vedlo k monopolu na řeckém dopravním trhu. To rovněž není pravda. Předpokládám, že na řeckém dopravním trhu působí bezpočet firem provozujících automobilovou, kamionovou, lodní a železniční dopravu.
Tento případ poukazuje na absurditu vymezení monopolu podle tržní síly. Takové vymezení naráží na problém určení relevantního trhu dané firmy – proč komise v daném případě posuzovala jako relevantní trh pouze leteckou dopravu, nikoli ostatní typy dopravy? Arbitrárním vymezováním relevantních trhů může evropská obdoba našeho antimonopolního úřadu klidně dojít k tomu, že monopol má každý. Firma Coca cola má například monopol na nápoj Sprite, firma Pepsi má zase monopol na nápoj 7UP. Jedná se sice o téměř 100% substituty, na tom svém trhu má však každá firma bezpochyby „významnou tržní sílu“.
Antimonopolní praktiky tak otevírají dveře dokořán úplatkářství a klientelismu, kde zajisté napomůže pár švestiček ze zahrádky k tomu, aby antimonopolista přihmouřil oko a vymezení relevantního trhu příště pojal trochu přátelštěji. Nic mu v tom nebrání – na antimonopolní rozhodování má úředník přece monopol.
Evropská komise zamítla spojení řeckých aerolinek
Evropská komise (EK) zablokovala fúzi řeckých leteckých společností Aegan Airlines a Olympic Air. Důvodem je podle prohlášení Bruselu to, že by sloučení podniků v podstatě vedlo k monopolu na řeckém dopravním trhu.
(…)
„Toto by vedlo k vyšším cenám pro čtyři z šesti milionů řeckých a evropských spotřebitelů, kteří na trasách do Atén a z Atén každoročně cestují,“ vysvětlila komise své rozhodnutí. Oba dopravci dohromady kontrolují více než 90 procent řecké domácí letecké dopravy.
Komise, jež fúzi šetřila, nevidí žádné reálné možnosti, že by nějaké nové aerolinky mohly v případě sloučení těchto firem odolávat cenám případného nového subjektu.
Evropská komise tak krásně předvádí evropský double-think. Ve zprávě nejprve uvádí, že fúze by vedla k vyšším cenám pro jejich klienty. Následně však uvádí, že konkurenti by nemohli cenově konkurovat – tj. že nově vzniklý „monopol“ by držel ceny tak nízko, že by se cenově konkurovat nevyplatilo. Jak to tedy je, zakázala komise fúzi kvůli potenciálně vysokým, nebo nízkým cenám? Patrně kvůli obojímu.
Odstupme však od cenového zdůvodnění rozhodnutí. Komise tvrdí, že sloučení podniků by v podstatě vedlo k monopolu na řeckém dopravním trhu. To rovněž není pravda. Předpokládám, že na řeckém dopravním trhu působí bezpočet firem provozujících automobilovou, kamionovou, lodní a železniční dopravu.
Tento případ poukazuje na absurditu vymezení monopolu podle tržní síly. Takové vymezení naráží na problém určení relevantního trhu dané firmy – proč komise v daném případě posuzovala jako relevantní trh pouze leteckou dopravu, nikoli ostatní typy dopravy? Arbitrárním vymezováním relevantních trhů může evropská obdoba našeho antimonopolního úřadu klidně dojít k tomu, že monopol má každý. Firma Coca cola má například monopol na nápoj Sprite, firma Pepsi má zase monopol na nápoj 7UP. Jedná se sice o téměř 100% substituty, na tom svém trhu má však každá firma bezpochyby „významnou tržní sílu“.
Antimonopolní praktiky tak otevírají dveře dokořán úplatkářství a klientelismu, kde zajisté napomůže pár švestiček ze zahrádky k tomu, aby antimonopolista přihmouřil oko a vymezení relevantního trhu příště pojal trochu přátelštěji. Nic mu v tom nebrání – na antimonopolní rozhodování má úředník přece monopol.