Mým národům!

Mises.cz: 28. června 2014, Jakub Skala, komentářů: 0

Dnes je tomu právě sto let, kdy byl v Sarajevu zavražděn následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d'Este, což de facto odstartovalo první světovou válku. To je známá historie a asi není třeba ji na tomto místě opakovat. (Mimochodem FFdE se k následnictví dostal po smrti korunního prince Rudolfa, který byl žákem Carla Mengera a který podle Misese spáchal sebevraždu právě kvůli katastrofě, do které se Evropa dlouhé roky řítila. Lépe řečeno: Do které byla dlouhé roky vedena zcela konkrétními lidmi.)

Je ale třeba opakovat a neustále nést na paměti hrůzy, které první světová válka představovala. Je třeba neustále připomínat, kam až může vést „správně uchopená“ ideologie nacionalismu. Dnes už nám její dopad – miliony mrtvých a zmrzačených na frontě a miliony hladovějících a strádajících doma – připomínají snad jen pomníčky zarostlé kopřivami na každé druhé návsi, které se jednou ročně trochu zvelebí. Přesto bychom neměli zapomínat. Ani na nacionalismus, ani na to, co z něj dokázalo udělat katastrofu takových rozměrů.

Nedávno jsem četl blog, ve kterém autor píše, že dnes už by se nic takového jako první světová válka patrně nemohlo stát. Dnes už by prý nemohlo dojít k tomu, že by se lidé nechali po milionech nahnat do zákopů a povraždit kulomety podobných chudáků stojících na druhé straně jen pro blaho vlasti či národa. Možná má autor pravdu, může to tak být.

Ale nenechme se zmást, neradujme se předčasně. Ačkoliv dnes většině lidí myšlenky nacionalismu – naštěstí – moc neříkají, zneužít se dá v zásadě každá idea. A to je právě ten problém. Myslím, že propaganda společně s hrozbou donucení by dokázala zaúřadovat i tentokrát dostatečně na to, aby se lidé navzájem začali nesnášet a byli ochotni proti sobě bojovat. Jestli má být důvodem příslušnost k jinému národu, náboženství nebo barva čepiček je v konečném důsledku jedno. Dokud existuje entita, pro kterou jsou skuteční lidé jen pěšáci na šachovnici, není problém v tom, že jedni jsou bílí a druzí černí. Problém je v tom, že hrajete špatnou hru. Zvlášť, když krále ani nemůžete vyhodit.

A jakou to náhodou před nedávnem médii proběhla zpráva o připravovaném zákonu o vojenské službě, resp. možnostech odvodů. Jsem dalek nějakých konspiračních myšlenek na třetí světovou válku, ale povinnou vojnou to začíná. Vybudovat si pevnou základnu lidí, na které stačí zakřičet a oni už budou vědět, co mají dělat. A to nejlepší nakonec – předevčírem se na Václaváku konala vojenská přehlídka. Zkrátka a dobře, stát už zase vystrkuje drápy.

Svět se po první světové válce hodně změnil a v mnohém k lepšímu. Doufejme, že pro výraznější změny směrem ke svobodnějšímu společenskému uspořádání nebude třeba další takové války.