Ne až tak divoký „divoký“ kapitalismus podruhé (1/3)

Mises.cz: 04. srpna 2012, HynekRk, komentářů: 3

V době před výraznějším angažováním státu v oblasti sociální péče existovaly v našich krajích vedle péče obecní a zemské (ta existovala v Čechách, ale již ne na Moravě) i soukromé dobrovolné aktivity. Jednou z oblastí, kde se tyto aktivity odehrávaly, byla i péče o děti. Tato péče měla různou podobu (školské spolky, nadace, odkazy atp.). Jednou z podob této péče byly i tzv. sirotčí spolky. V tomto příspěvku se zaměříme na tyto spolky na Moravě a především v Brně a ukážeme tak velký význam soukromé dobročinnosti (dobrovolné akce) pro sociální péči o děti a mládež na sklonku Rakouska-Uherska a za tzv. první republiky. Na Moravě sirotčí spolky vznikaly v době před první světovou válkou. A byly zpravidla financovány zcela soukromě. Po první světové válce se tyto spolky transformovaly do spolků „Okresní péče o mládež“, které již byly často částečně subvencovány z veřejných rozpočtů, ale (alespoň dle zkoumaných podkladů) soukromé financování mělo stále navrch. Činnost těchto spolků byla již značně rozsáhlá. Mimo jiné provozovaly i poradny pro matky, které byly spojené i s lékařskou péčí. A dle jednoho z materiálů to byla právě poradenská činnost, která významně snížila dětskou úmrtnost na minimum [1]. Možná je takové tvrzení poněkud nadnesené a vlivů na pokles dětské úmrtnosti bylo jistě více, ale pravděpodobně nějaký pozitivní dopad těchto spolků a jejich poraden zde byl, protože jak je známo, získávání informací něco stojí. Navíc tyto spolky se snažily i zlepšit výživu dětí a právě lepší výživa má velký vliv na délku lidského života.

Sirotčí spolky na Moravě

V literatuře je možné najít řadu zmínek o existenci sirotčích spolků a jejich nástupcích „Okresních péčích o mládež“ (dále jen OPM; tento spolek se pak mohl dělit na „Místní péče o mládež“). Roku 1913 vznikly sirotčí spolky v Králově Poli, Židenicích, Husovicích a Juliánově [2]. V roce 1912 vznikl sirotčí spolek pro soudní okres Slavkov u Brna. Tento měl koncem roku 1913 již 45 zakládajících členů, 410 přispívajících členů a jmění ve výšši 4 230,74 rakouských korun (dále jen K). V nedalekých Bučovicích vznikl tento spolek již roku 1908 a ve Vyškově roku 1912. Zde vznikl za tzv. první republiky i sociální dům OPM [3]. Ke konci roku 1912 se konala ustavující schůze „Sirotčího spolku pro soudní okres Příbor“. Roku 1917 měl tento spolek již 650 členů a staral se o 150 válečných sirotků [4]. V Olomouckém soudním okrese působily před první světovou válkou český a německý sirotčí spolek. V soudním okrese Telčském vznikl „Spolek pro ochranu dětí v soudním okrese Teleckém“ roku 1909. Roku 1908 vznikl podobný spolek v Napajedlích [5]. A tak by se dalo dlouho pokračovat. Roku 1925 se pak vykazuje v rámci zastřešující „České zemské péče o mládež na Moravě“ následující: „Sdružovala 79 okresních péčí, takže síť organizační na Moravě je úplná. Veškerá drobná práce spočívala na důvěrnících, jichž bylo ve 2 788 obcích přes 3 000.“ [6]

Sirotčí spolek v Brně

Nyní se krátce podíváme na fungování dvou spolků na území města Brna. První je sirotčí spolek v Brně, k jehož ustavení došlo 18. března 1914 za účasti jak jednotlivců, korporací, tak i zástupců úřadů. První kapitál spolku poskytla „Zemská komise pro péči o mládež v Brně“ [7]. Spolek zřizuje útulek pro děti, ovšem v prostorách poskytnutých městem, na druhou stranu útulek měl sloužit především dětem rukujících vojáků. Roku 1915 koná spolek sbírkovou akci u příležitosti Dětského dne pro válečné sirotky a v divadle se pořádá umělecké matineé za účelem propagace a získání prostředků. O rok později se spolek ujímá i žen narukovaných vojáků, kterým již nestačí státní vyživovací přídavek. Roku 1917 spolek koná 2 kursy pro matky, ustavuje zvláštní výbor pro sbírku na Dětský den, pomáhá jinému spolku s rozdělováním stipendií válečným vdovám atp. Roku 1918 se měly provádět sbírkové dny ve prospěch vdovského a sirotčího fondu, kurs pro matky, vánoční nadílka a akce „Ochrana proti zimnímu hladu“. Tehdy spolek hospodařil s obratem 11 542,65 K. Spolek v té době také pomáhal veřejnému sektoru - propagoval válečnou pojišťovací půjčku, kontroloval rodiny poručenců a pořizoval podklady pro státní sociální akce. Je možné, že v této době obdržel zkoumaný spolek nějakou menší subvenci z veřejného rozpočtu (v úvahu připadá především obec nebo země), ostatně veřejnému sektoru spolek pomáhal. Zdá se však, že spolek byl převážně financován ze soukromých prostředků [8].

To se změnilo roku 1919, kdy se uvádí, že: „V Československé republice nebude míti více místa stará dobročinnost, která byla vždy pokládána za milost, jež obdarovaného chudáka vždy ponižovala a jeho lidské vědomí otupovala. Na místo ponižující milosti stavíme dnes sociální povinnost.“ Zároveň se zde píše, že: „Podávají se první žádosti o státní subvence Ministerstvu sociální péče v Praze.“ [9] To byla poněkud silná tvrzení, i když částečně jistě pravdivá. Jak uvidíme dále, po dobu tzv. první republiky zbyl v péči o děti potažmo mládež velmi významný prostor pro „starou dobročinnost“.

Sirotčí spolek v Brně-Žabovřeskách

To sirotčí spolek v Žabovřeskách žil kolem začátku první světové války čistě za své peníze. Dle stanov z roku 1911 spolek: „... má účelem starati se o blaho sirotků a dětí, rodiči zanedbávaných; může však rozšířit péči svou na osoby duševně choré, nepožívající útulku ve veřejných ústavech.“ K získávání prostředků pak stanovy uvádí, že: „Prostředky hmotné k tomu tvoří členské příspěvky, výtěžky spolkových podniků a dary.“ [10] Dle přihlášky za člena spolku byl roční členský příspěvek 1 K. Členů bylo k 1. březnu 1914 107. Členové a dárci se rovněž složili v roce 1912-3 na nákup loutkového divadla, které mělo zajistit další prostředky a šířit osvětu, toto však příliš úspěšné nebylo. Úspěšnější byla spolupráce s „Tělovýchovnou jednotou dělnickou“, která 3. srpna 1913 pořádala „Květinový den“ ve prospěch spolku, a to s výnosem 205 K. Vedle toho měl spolek výnosy z Dětského dne, ty však nejsou ve zprávě specifikovány [11].

Prostředky získané spolkem měly být použity k naplnění účelu spolku. Dle záznamů rozdával spolek podpory. O těchto bylo rozhodováno individuálně na schůzích výboru, kdy byly čteny došlé žádosti. Pro ilustraci: na výborové schůzi ze dne 30. listopadu 1913 byly některé žádosti zamítnuty a jiné žádosti byly vyslyšeny. A tak se můžeme dočíst, že se dané dítko podělí, anebo že děvče bude podporováno. Je zde zmíněna i nepeněžní podpora [12]. V některých případech se situace musela nejdříve vyšetřit a teprve pak bylo rozhodnuto o poskytnutí podpory nebo zamítnutí žádosti. Zmíněné vyšetření se velmi pravděpodobně dělo na místě některým z členů spolku. Případně bylo rozhodnuto i tak, že se poskytne podpora na jeden měsíc a věc se do této doby vyšetří [13]. Místním šetřením a znalostí místní situace mohl spolek lépe zajistit, aby se podpora dostala k více potřebným, a mohl tak i předejít jejímu zneužívání. Tuto praxi zdůrazňuje i jedna z přednášek pronesených několik let po první světové válce na výstavě sociální péče o mládež v Brně: „Jak už bylo řečeno, předpokládá správný výkon sociální péče o mládež zevrubnou znalost všech místních i osobních poměrů a individuálních potřeb těch, kdo na její pomoc jsou odkázáni. Znalost ta, která je podmínkou řádné individuální péče, může se opatřiti jen stálým a přímým stykem s těmito jedinci.“ [14] Dnes by se řeklo, že šlo o práci přímo v terénu. To potvrzuje i jednatelská zpráva za rok 1913; spolek „vyhledal si sám nejnuznější rodiny, v nichž jsou děti osiřelé, a hleděl těmto aspoň v prosinci, lednu a únoru poskytnouti pomoc rozdělením podpor měsíčně po 4 K na jedno dítě.“ Bylo takto poděleno v prosinci 25 dětí dohromady částkou 100 K a v lednu a únoru vždy 23 dětí vždy částkou 92 K. Celkem tedy spolek vydal za zimu roku 1913-14 284 K. Pro ilustraci, v roce 1910 stálo kilo chleba 0,30 K a masa 1,46 K. V roce 1914 to bylo 0,34 K a 1,85 K [15]. Ve stejném podkladu se uvádí i nezájem obce o sociální péči o děti a mládež. Sirotčí rada „... vůbec se nescházívá, vůbec ničeho nedělá, ani zástupců svých do výborových schůzi našich nevysílá v plném počtu 1/3 všech členů výboru.“ Snaha představenstva spolku ohledně svolání sirotčí rady obce a její uvedení v činnost vyzněla naprázdno. Spolek tak dle této zprávy vlastně činnost této rady nahrazoval [16]. Osud tohoto spolku ve víru války není jasný, zkoumané materiály končí rokem 1915.

[1] Okresní, s. 21.
[2] Ibid, s. 11. Dnes vše součásti Brna.
[3] Ličman, s. 65 a Nekuda, s. 268.
[4] Jurok, s. 137.
[5] Nešpor, s. 278, Tiray, s. 85 a Cekota, s. 167.
[6] Z činnosti.
[7] Šlo o spolek a nikoliv veřejný úřad. Později byl tento spolek přejmenována na „Českou zemskou péči o mládež na Moravě“, která byla ústřední organizací veškeré dobrovolné sociálně zdravotní péče o mládež na Moravě, viz Okresní, s. 95.
[8] Okresní, s. 11-12. Implicitně to plyne i z dalšího odstavce tohoto příspěvku.
[9] Ibid, s. 11-12.
[10] Stanovy, §1 a 3.
[11] Přihláška, Soupis a Jednatelská zpráva.
[12] Schůze.
[13] Ibid.
[14] Tůma, s. 18.
[15] Jednatelská zpráva; tato zpráva vznikla k 1.3.1914, a pokrývá tak i leden a únor roku 1914. Ceny převzaty z: Machačová, s. 241-242, příloha č. 15. Uvedené ceny jsou ovšem platné pro Prahu, mohou být tedy o něco vyšší, i když u potravin nelze obecně moc předpokládat velké rozdíly; srovnatelné ceny pro Brno autor nenalezl.
[16] Jednatelská zpráva a Protokol.

Původně vyšlo na webu Liberálního institutu.