Pár libertariánských poznatků ke koronavirové pandemii
Mises.cz: 14. dubna 2020, Matthias Lukl, komentářů: 0
Někteří tvrdí, že je epidemie Covid-19 důkazem, jak libertariánská filozofie nefunguje a představa anarchokapitalistů o světě se rozpadla jako domeček z karet. Nerozumím tomu.
Celou planetu ochromil virus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění plic Covid-19 (v některých případech je to i poměrně vážný průběh) a nastala velká krize a nouzový stav. Tahle věc naprosto změnila svět - lidé napříč kontinenty chodí v rouškách, udržují od sebe odstup na dva metry, ekonomika stojí a spousta lidí neví, co bude dál.
Někteří tvrdí, že je takový stav důkazem, jak libertariánská filozofie nefunguje a představa anarchokapitalistů o světě se rozpadla jako domeček z karet. Četl jsem to od Čechů i v zahraničí.
Nerozumím. V bezstátní společnosti by zákazy vycházení, zavírání hospod, rušení akcí a letů nařizovaly pojišťovny a/nebo bezpečností agentury.
Pojďme se ale podívat na pár libertariánských poznatků, které si myslím, že by mohly být zajímavé.
Je virus chybou států?
Těžko soudit, jak by svět vypadal, kdybychom žili v bezstátní společnosti, ale když vidím současnou státní společnost, připadá mi, že jednotlivé státy dělají vše ještě horší, než to je.
Říká se, že stát je nutný právě pro krizové případy, kdy potřebujeme silnou ruku a autoritu, která udělá důležitá a jasná rozhodnutí. Ovšem zatím se mi zdá, že se ze strany států děje přesný opak.
Začneme od začátku - tam, kde virus vznikl. V Číně je spousta trhů se živými zvířaty - tzv. „wet markets“ - a já jsem na YouTube párkrát viděl videa z těchto trhů, kde mají psy a kočky nacpaný v malých klíckách, jak je pak zabíjí, opalují hořákem a jedí. Kromě psů se vyskytují také krysy, myši, různé druhy hadů, netopýři a jiné věci, které byste nikdy nedali do pusy. Hygiena je tam nulová. Mrtvá zvířata leží na hromadě v kalužích krve, které někdy akorát sem tam spláchne vodou z hadice.
Odkud se ale tohle vzalo? Proč tam dobrovolně jedí krysy? Vysvětlení je prosté - chudoba. V Číně vládne komunistická vláda a jejich režim uvedl celou řadu lidí do naprosté chudoby. Čína je sice veliká bohatá velmoc, ale na venkově to vypadá úplně jinak. V sedmdesátých letech minulého století byla chudoba tak velká, že se lidé naučili obstarávat jídlo různými nouzovými cestami, jako je právě chytání krys či pouličních psů.
Co Čína potřebuje, je alespoň minarchismus jak ho popsal Mises ve své knize Liberalismus, aby tamní společnost začala rychle bohatnout, prosperovat a nová generace Číňanů bude poptávat raději cheeseburgery místo krys.
Kromě toho, že jsou tyhle trhy nepřímým důsledkem komunistického režimu, nezapomínejme, že se Čína první případy koronaviru snažila ututlat, cenzurovat a trestala ty, kteří na to upozorňovali a varovali společnost. Podobně jako se Sovětský svaz snažil ututlat Černobyl. Podobně jako se za první světové tutlala španělská chřipka.
Jenže lež má krátké nohy a stal se z toho celoplanetární průšvih, který mohl být mnohem menší, kdyby Čína zareagovala okamžitě.
Kapitalismus selhal?
Ačkoliv je pro mnoho lidí pandemie údajně důkazem, proč potřebujeme stát, já vidím přesný opak. Vidím, že mnoho lidí a firem se snaží dělat první poslední.
Četl jsem o firmě, co vyráběla vlajky, ale v krizi začala vyrábět roušky, neboť je jich nedostatek. I celý národ se pustil do šití roušek, které se odevzdávají nemocnicím zadarmo. Viděl jsem web damerousku.cz, kde lidé sdílí mezi sebou roušky.
Slyšel jsem o celé řadě firem a bohatých lidí, kteří dali nemocnicím peníze.
Slyšel jsem také o firmách, co nechaly svoje zaměstnance doma, ale platí je stále stejně, například Starbucks.
Kapitalismus selhal? Firmy a lidi po celém světě si začali pomáhat a táhnout za jeden provaz proti viru. Děje se přesný opak - stát jim za jejich snažení hází klacky pod nohy.
Byrokracie
Jak můžeme vidět, státy dělají zcela absurdně kafkovské rozhodnutí. Zakazování prodeje roušek (díky čemuž je teď nemocnice nemají), zakazování testování soukromým laboratořím a tak dále.
Když někdo začne vyrábět dezinfekce a rozdávat je zdarma, najednou přijde stát s tím, že na to musí mít povolení. V Akademii věd mají robota, co zvládne denně otestovat sta tisíce vzorků, ale jelikož tenhle typ testování není povolený zákonem, tak robot stojí[1].
Vážně? Opravdu to nejde bez byrokracie? A zrovna teď v krizi? Opravdu musím dojít za státem a ptát se. „Hej státe, můžu?!“ a čekat, až mi řekne „Ale jo, můžeš.“ a pak mu být vděčný? To je naprosto absurdní. Nejhorší je, že tyhle byrokratické hlouposti reálně stojí lidské životy.
Stát tu hraje roli takového toho poplety, co chodí mezi lidmi, kteří se snaží urychleně zastavit požár, neustále se jim plete do cesty, překáží a na co sáhne, to pokazí.
Za zmínku také stojí, že stát chce dávat peníze firmám, které virus nejspíše ochromí tak, že zbankrotují. A někteří stát chválí. K tomu mám tři věci. Za prvé, opět si myslím, že na volném trhu tohle může pokrýt nějaký druh pojištění, které dnes prostě neexistuje právě proto, že se spoléhá na stát. Za druhé, bude v tom nepochybně nějaký háček a nebude to jen tak. Stát vám opravdu jen tak nepošle peníze a neřekne „na, tady máš na pomoc“, ale bude tam celá řada „ale“, a konečně za třetí - nezapomínejme, že stát nám ty peníze před tím sebral a všechny tyhle peníze by teď firmy mohly mít navíc třeba v rezervách, kdyby se daně výrazně snížily.
Ďáblův advokát
Na závěr se států i malinko zastanu. Hodně lidí kolem mě kritizuje, že státy a obecně společnost nebyla na virovou pandemii dobře připravena. Je to katastrofa - nemáme nemocnice, doktory a nikdo nezareagoval dostatečně rychle.
Pochopitelně to všechno státy mohly udělat lépe, ale ne zase tak moc. Hodně lidí tady trochu doufá v zázraky.
Myslím, že i na volném trhu by tohle byla katastrofa, protože pokud postavíte nemocnici, která má kapacitu pro 1000 lidí, ale najednou onemocní 10 000 lidí virem, tak prostě máte problém v jakékoliv realitě, bez ohledu na to, jaká politická filozofie tam platí.
Ne jenom to, ale obecně tahle připravenost není zadarmo. Je snadné říct: „Měli jste počítat s tím, že se tohle může stát. Měli jste být připraveni,“ ale veškerá opatření a přípravy na krize jsou nákladem, který stojí hodně času a peněz. A když budete chtít zavádět opatření proti různým situacím, které mohou nastat (terorismus, požár, zemětřesení, povodeň, krádež, kyberútok, virová pandemie), tak nebudete dělat nic jiného. Vaše prostředky jsou omezené a je nutné dělat kompromisy.
Je zajímavé, že když soukromé firmy nezareagují dobře, ihned se mluví o selhání trhu, zatímco u států se to bere jako selhání jednotlivců (v našem případě je to chyba Babiše, Vojtěcha, Hamáčka atd.).
Jako poslední slova bych rád využil na upozornění. Bohužel, virová pandemie přináší velké nebezpečí v podobě zvýšení moci státu. Ve jménu virové krize dá sám sobě další práva a další možnosti, a lidé to ochotně přijmou. Až pandemie skončí, octneme se v úplně jiném světě, kde státy budou daleko větší a mocnější než kdy dřív. Tak na to pozor!
Zdroj: [1] https://twitter.com/mcagala/status/1240247744171778048