Prohibice vytvořila Gatsbyho

Mises.cz: 22. května 2013, Mark Thornton (přidal Jakub Skala), komentářů: 4

Nová adaptace Velkého Gatsbyho F. Scotta Fitzgeralda je povedená, ačkoliv nejde o svědectví proti kapitalismu, jak by si někdo mohl myslet. Místo toho jde o implicitní odmítnutí vládní prohibice.

Když jsem tuto knihu četl na střední škole, nelíbila se mi. Přišla mi obtížně čitelná, ne snad proto, že by byla příliš komplikovaná nebo špatně napsaná, ale kvůli tématu, kterým se zabývala. Kniha (stejně jako film) rozebírá dekadenci, zhýralost, promiskuitu a lehkovážnost (neboli to, co se nazývalo „luxus“) dané doby. Mám proti všem těmto věcem averzi a snesu jich jen určitou míru.

Nicméně existuje důležitý rozdíl mezi bohatstvím a luxusem (v moderním smyslu) na jedné straně a prostopášným chováním za hranicí, které na druhé straně vidíme ve filmech jako The Great Gatsby, Moulin Rouge! a Leaving Las Vegas.

Jelikož jsem psal svoji disertační práci na ekonomii prohibice, rozumím nyní hodnotě Velkého Gatsbyho mnohem lépe. Dekadence, kterou zobrazuje, slouží nikoliv pouze k vzrušení čtenáře či diváka, ale jako lekce zla prohibice.

Celá zápletka je těsně spjata se zákazem alkoholu stanoveném v osmnáctém dodatku ústavy. Mnoho konkrétních aspektů zápletky je vedeno černým trhem, který se objevil ve dvacátých letech minulého století. 

Prohibice učinila alkohol nelegálním, ale neeliminovala ho. Nelegální producenti známí jako moonshiners prodávali svoje nelegální produkty nelegálním distributorům, kterým se říkalo bootleggers, kteří na oplátku alkohol prodávali nelegálním maloobchodům, které byly známy jako speakeasies. Všechno muselo být utajené. Na celý proces dohlížely syndikáty organizovaného zločinu a pouliční gangy, které uplácely zkorumpované politiky a pořádkové síly. Úcta k zákonu klesla na svoje rekordní minimum.

Ve světě tohoto černého trhu byla vlastnická práva chráněna spíše samopalem než soudci a porotou. Stigma proti mladým ženám pijícím alkohol po nocích na baru bylo nahrazeno přitažlivostí vzrušující noci mimo město plné pití alkoholu a poslouchání jazzu. Místo toho, aby šly zisky konkurujícím si podnikatelům, dostaly se peníze do kapes zločinců a rádoby zločinců. Společenský řád byl nahrazen chaosem. Tento kulturní úpadek byl ironickým ovocem puritánsky motivovaného hnutí za prohibici.

Ústřední postavou příběhu je Jay Gatsby. Gatsby pochází z velmi chudé rodiny a je velkým snílkem stejně jako velkým hráčem, který dokáže přijmout riziko. Rozhodne se stát se boháčem a význačnou osobností, a tak svoji minulost zastírá snůškou lží a polopravd. Má ideální osobnost k tomu uspět na černém trhu.

Tajuplný Jay Gatsby se skutečně stane „nechutně“ bohatým díky prodeji nelegálního alkoholu. Během prohibice mohli lékaři svým pacientům předepisovat „zdravotní alkohol“ na doslova tucty onemocnění včetně alkoholismu. Gatsby vidí tuto možnost a s pomocí organizovaného zločinu a zkorumpovaných politiků založí řetězec lékáren.

Alkohol byl po staletí efektivním lékem na řadu zdravotních problémů. Během prohibice lékaři dostávali peníze za předepisování „zdravotní alkoholu“ a stejně tak byly za jeho prodej kompenzovány lékárny. Nedokázal jsem nalézt záznamy, kolik předpisů bylo celkem předepsáno, ale mám jeden ve své kanceláři a ten nese číslo E362545, byl vydán 13.8.1931 a zrušen v roce 1932.

Tohle byly pro lékárny žně. Walgreenův řetězec lékáren začal ve dvacátých letech v Chicagu a na konci tohoto desetiletí měl více než 500 poboček. Věřím, že to nebyly ani tak jejich skvělé mléčné shaky, ale pinty Old Grand Dad, které mohly prodávat za vysoké ceny, co přispělo k jejich úspěchu.

Vtip ohledně legálních prodejen nelegálních produktů je v tom, že zde bývá jakési „odklonění“. Jinými slovy lékárna, která může legálně získávat a prodávat alkohol, může také prodávat svoje produkty nelegálně majitelům barů, kteří následně prodávají alkohol svým zákazníkům drink po drinku. To se zřejmě dělo v Gatsbyho lékárnách.

Před prohibicí byla většina Američanů zvyklá pít svoji whisky čistou nebo s vodou. Nicméně většina černého a domácího alkoholu vyprodukovaná během éry prohibice měla sice vysoký obsah alkoholu ale špatnou kvalitu. Odkloněná whisky dosáhla tedy během fantastických dvacátých let vysokých cen a vytvářela tak pro majitele lékáren, jakým byl Gatsby, ohromné zisky.

Aby se majitelé barů vyrovnali s vysokým obsahem alkoholu, špatnou chutí a občas i nevábnou vůní, experimentovali s koktejly, které kombinovaly alkohol s džusy, mléčnými výrobky a některými potravinami. V důsledky konkurenčního boje majitelů tajných barů tak došlo k vynalezení tisíců různých koktejlů, kterými soupeřili o svoje zákazníky a jejich peníze.

Éra koktejlů tak může být jediným kladem, který vzešel z prohibice. Kromě Fitzgeraldova Velkého Gatsbyho, který slouží jako svědectví, jak zvrácenou se společnost může stát a jak Jay Gatsbyové světa mohou s pomocí prohibice dosáhnout ke hvězdám.

Článek původně vyšel na mises.org.