RECENZE: Róbert Chovanculiak - Pokrok bez povolenia

Mises.cz: 06. února 2020, Eduard Horák, komentářů: 0

Na sklonku loňského roku vyšla kniha slovenského ekonoma Róberta Chovanculiaka Pokrok bez povolenia. Jde o ojedinělý počin v rámci ekonomické literatury. Pokud se těšíte na další učebnici tzv. „nové ekonomie“, která předkládá nekonečné syntézy klasických, neoklasických a jiných přístupů, včetně četných grafů, křivek a matematické formulizace, budete zklamáni. Nejde ani o knihu čistě libertariánskou, plnou odkazů na Misese a Rothbarda za použití „moderních technologií“. Kniha precizně a detailně rozebírá na téměř třech stovkách stran fenomén, pro který se vžil název „sdílená ekonomika“.

Kniha je členěna do tří kapitol.  Kapitola první předkládá čtenáři vysvětlení pojmu sdílená ekonomika, stejně jako to, co sdílená ekonomika není, i když sám autor uvádí, že definice není jednotná a dle mého ani důležitá.

Obrovskou výhodou sdílené ekonomiky je velmi výrazné snížení tzv. transakčních nákladů. Chvovanculiak je rozděluje na tři druhy: Dohledávání, Dohadování a Dodržování (vytváření důvěry).  Sdílená ekonomika představuje (slovy autora, přeloženo ze slovenštiny): „...virtuální tržnici, kde se potkávají lidé, kteří mají co nabídnout, s lidmi, kteří o to mají zájem.“ Díky internetu a mobilním aplikacím se pomocí konkrétních platforem dostanete ke službě, ke které byste se jinak nedostali, nebo dostali pouze za cenu vysokých transakčních nákladů. Nejznámější dvě platformy sdílené ekonomiky jsou Uber a Airbnb. Stamilióny lidí dnes využívají tyto dvě platformy k jednoduššímu přesunu z místa na místo, respektive k hledání ubytování, či pronájmu vlastního bytu. Aplikací, využívajících stejný princip, existují tisíce. Můžete si třeba objednat poskládání nábytku, vyvenčení psa, pohlídání dětí, zabalení věcí při stěhování, úklid domácnosti, vymalování, zapojení domácích spotřebičů, poskládání puzzle a nepřeberné množství dalších služeb. Sdílená ekonomika umožňuje lidem být ráno taxikářem, v poledne malířem a po večerech spisovatelem. Vše bez toho, aby měli přímého nadřízeného, smlouvu na trvalý pracovní poměr a garantovaný stálý příjem. Pomáhá překlenout dobu, kdy vám vypadne trvalý příjem a nabízí samozřejmě i možnost přivydělat si k hlavnímu pracovnímu poměru. Je prostě flexibilní. Tržní mechanizmy tak fungují daleko efektivněji. Bez platů manažerů, dispečerů, sekretářek, vrátných, dotací, omezení minimální mzdou prostě lépe funguje nabídka a poptávka, stejně jako konkurence různých platforem a „přetahování se“ jak o zákazníka, tak o zaměstnance. Sdílená ekonomika aktivuje nevyužité zdroje v ekonomice, které jsou prostřednictvím snížení transakčních nákladů za pomoci internetových a mobilních platforem přetvářeny v kapitálové statky přinášející hodnotu.

Mnoho lidí se dívá na sdílenou ekonomiku skepticky a kladou si otázky: Kdo tyto platformy reguluje? Nejde přece podnikat jen tak, bez dohledu státu a vnější kontroly. Co když se svezete s Uberem a budete okradeni? A co když přijedu do Chorvatska na dovolenou a v apartmánu, který jsem našel pomocí platformy Airbnb, je nepořádek a zcela jiné vybavení, než bylo vyobrazeno v mobilní aplikaci? Autor předkládá některé příklady a vysvětluje mechanizmus, který v těchto případech zafunguje – vnitřní regulace. Tyto regulace vytvářejí sami podnikatelé a omezují se pouze na jejich platformy. Postupem času se vyvíjejí a mění systémem pokus – omyl a zlepšují se. Je pochopitelné, že se státní regulovčíci snaží omezit soukromé platformy. Ty ovšem veřejné regulace neobcházejí, ale nahrazují vlastními bezpečnostními mechanizmy.

Druhá kapitola se věnuje crowdfundingu, tedy kolektivnímu financování. I Chovanculiakova kniha vznikla díky crowfundingu. Lidé se tedy mohou společně finančně podílet na libovolném projektu, který chtějí podpořit. Může se jednat o natočení filmu, CD oblíbené kapely, vydání knihy, dobročinné projekty, ale i třeba sbírka na vojenské vybavení ukrajinských vojáků bojujících na Donbase. Autor ovšem předkládá celou řadu příkladů, kdy soukromá crowfundingová kampaň nahradila veřejné služby či statky, kde stát selhává, či není dostatečně efektivní. Dětská hřiště, cyklostezky, knihovny, muzea – to vše se dá financovat soukromě, za pomoci davu. Příkladů je nepřeberné množství, dokonce veřejné osvětlení, policie, či start jamajských bobistů na zimní olympiádě v Soči. Autor dokazuje, že není pravda, že by veřejné statky řešily selhání trhu, ale crowfundingové kampaně řeší selhání státu při poskytování veřejných statků! Jednou z výhod crowfundingových kampaní (jak popisuje Chovanculiak), je eliminace některých problémů veřejných sbírek. Většina projektů totiž využívá systém všechno nebo nic. Pokud se tedy nevybere předem stanovená částka, peníze se podporovatelům vrátí. Další výhodou jsou odměny pro nejvyšší přispěvatele a podobně. To výrazně zvyšuje motivaci na daný projekt přispět. Odpadávají rovněž organizační náklady spojené se sbírkou.

Ve třetí kapitole nás autor seznámí s tím, jak fungují soukromé internetové kluby. Co si pod tímto termínem představit? Jde o Facebook, eBay, či YouTube nebo Instagram a nepřeberné množství dalších. Všechny tyto platformy mají svá vlastní pravidla, se kterými jejich uživatelé při registraci musejí souhlasit a následně je dodržovat. Dají se hodnotit od svých uživatelů, kdykoliv do nich vstoupit či vystoupit a konkurence mezi těmi, které se zaměřují na stejnou oblast je enormní. Róbert Chovanculiak dokonce píše o tom, že „Hřbitovy jsou plné mrtvých platforem.“ Přes internet se již dnes dá vyšetřit téměř vše, od služeb lékaře, vyřešit soudní spor se soudcem, který má zrovna volno a je v určité platformě registrován, a mnoho dalšího.

Existují ale i weby a platformy, kde se dá anonymně přijít ke drogám, zbraním či jiným, státem zakázaným statkům a službám. K tomu jsou třeba nástroje, které z vás udělají anonymní osobu. Existují anonymní prohlížeče, lze anonymně posílat SMS, ale i anonymně platit. K anonymním platbám slouží především kryptoměny, z nichž nejznámější je bitcoin. Závěr knihy patří právě těmto decentralizovaným nástrojům.

Kniha Róberta Chovanculiaka je neuvěřitelně poutavě a srozumitelně napsaná a domnívám se, že jde o jednu z nejzajímavějších knih loňského roku. Obsahuje neuvěřitelné množství informací, citací a příkladů, z nichž je jasné, že se autor danému tématu věnuje opravdu dlouho a perfektně se v něm orientuje. Nechybí ani jemný humor, který knihu odlehčuje a zpříjemňuje. Pokrok bez povolenia dokazuje víc než kterékoliv jiné knihy, že stát není ten moudrý soudce, tvůrce pravidel a efektivní správce, ale brzda pokroku, lidské tvořivosti a podnikatelského ducha. Svými nesmyslnými regulacemi zasahuje do svobodné směny a jednání jedinců, kterým internetové technologie daly příležitost se pohybovat volněji, efektivněji obchodovat a vytvářet vlastní samoregulační mechanizmy. Knihu vřele doporučuji každému. Bez rozdílu věku a vzdělání.  Jak dodává autor: „Tato kniha není věštecká koule, ale kladivo. Můžete s ní drtit na prach argumenty zastánců rozšiřování úlohy státu ve společnosti. Pokud někdo vytáhne v diskuzi informační asymetrii, veřejné statky nebo jiná tržní selhání, můžete se ho zeptat, zda slyšel o sdílené ekonomice, crowdfundingu, kryptoměnách anebo internetových klubech. A přitom nemusíte útočit na jeho etické ani politicko-filozosfické přesvědčení. Bez ohledu na to, jakou měl představu o správném poměru působení státu a trhu, internetové technologie by měly vychýlit jeho představu směrem k trhu. Díky novým technologiím totiž trh funguje lépe, než si myslel – bez ohledu na to, co si původně myslel.“

Róbert Chovanculiak: Pokrok bez povolenia
Počet stran: 288
ISBN: 9788089820078
WWW: https://pokrokbezpovolenia.sk/
V ČR lze objednat např. ze stránek Liberálního institutu: https://libinst.cz/produkt/pokrok-bez-povolenia/