Sonda do (nejen) zásobování východomoravské vesnice v době normalizace (II/III)

Mises.cz: 15. prosince 2015, HynekRk, komentářů: 0

Nedostatky v zásobování

Za rok 1978 se uvádí pro zásobování průmyslové prodejny, že prodejna je běžným zbožím zásobena dostatečně, zato pračky, šicí stroje, kombinované sporáky, porcelán a sklo je zde zbožím nedostatkovým, jakož i např. sporáky na tuhá paliva. Pro prodejnu textilu se uvádí, že rok 1978 byl rokem horšího zásobování [27]. K roku 1982 se uvádí ohledně veřejných schůzí, že: "V připomínkách občané poukazují na zabezpečení prodeje nedostatkového zboží jako šlehačka, smetana, v letním období pivo, u průmyslového zboží sporáky, hrnce, teploměry na zavařování atd." [28] Pro rok 1983 se píše, že prodejna textilu je poměrně špatně vykrývaná sportovní obuví, přesto, že se obuv na okrese (ve Zlíně) vyráběla, velkoobchod obuvi Gottwaldov nevykrýval poptávku dle požadavků. V průmyslové prodejně byl nedostatek velmi žádaného zboží, jako jsou barevné televizory, kola, šicí stroje, mrazničky, dvoukolové káry, elektrické mlýnky na maso apod. [29] V roce 1986 chybělo froté zboží pro děti i dospělé, které bylo na prodejnu dodáváno v omezeném množství dle rozpisu, dále barevné televizory, šicí stroje značky Veritas a mrazničky [30]. V roce 1987 chyběly opět barevné televize a mrazničky, ale také i toaletní papír. Naopak v textilní prodejně byl tento rok dostatek zboží [31].

Roku 1987 měli občané k poslancům a agitátorům připomínky zaměřené na nekvalitní chléb v místní obchodní síti, zejména z místní pekárny, na špatné zásobování a kvalitu uhlí, opravy místních komunikací a chodníků, veřejné osvětlení, požadavek na rozšíření sortimentu nabídky v místní kavárně-cukrárně [32]. Roku 1988 je k průmyslové prodejně uvedeno, že: "V tomto roce byly značné potíže s nedostatkem drogistického zboží jako toaletní papír, dámské hyg. vložky, což způsobovalo nervozitu, nespokojenost zákazníků, fronty na zboží. Jak to bylo před 100 lety, kdy toto zboží zde vlastně nikdo ani neznal. Jinak je stále velká poptávka po barevných televizorech - prodali asi 15 ks, po mrazničkách - prodali 5 ks - malá nabídka, více je na trhu jízdních kol naší výroby. Žádané a nedostatkové zboží je ze závodu Kovo Filakovo jako kuchyňské sporáky na pevná paliva, kotle na vyvařování zn. Brutar, chybí rovněž kombinované sporáky na elektřinu a plyn i sporáky celoelektrické." [33] U některých věcí šlo o stále tu stejnou písničku.

Nedostatky v zásobování se odrážely i v jiné aktivitě, a to samozásobitelství. Jindřich Kabát uvádí, že na venkově byla za komunismu výhoda v možnosti si dopěstovat [34]. O Újezdu to platilo mírou vrchovatou, i když je pravda, že pro některé obyvatele šlo i o zábavu. V kronice se k roku 1981 píše, že: "Místní občané se zabývají drobným chovem hospodářských zvířat při intenzivním využívání záhumenských polností, které velmi pečlivě obdělávají. Tím odlehčují obchodu jako samozásobitelé. Chov drobného zvířectva je v posledních letech žádán a celostátně podporován." [35] V roce 1985 se uvádí prakticky to stejné: "Na základě pěstování na svých zahrádkách či záhumenkách nebo nákupem obilovin, šrotů, brambor, chleba, sklizní trávy a sena, napěstují ve svých malých hospodářstvích ve dvorech velmi mnoho domácího zvířectva, čímž si jednak přilepšují, jednak odlehčují státnímu obchodu a jednak ekonomicky zužitkovávají možnosti, které jim vesnice skýtá. Pro mnohé je to navíc radostné využití volného času, záliba či koníček." [36] Tento výčet neznamená, že zboží chybělo pořád, anebo, že by neexistovalo zboží, kterého by byla hojnost. Ovšem nějaké nedostatky byly dosti běžné. Zajímavé je, že se v kronice nedočteme nic k přebytkům méně žádaného zboží. Což je také jeden z běžných neduhů socialistického hospodářství.

Nedostatky v zásobování v roce 1989

Zápis z roku 1989 (schválen až další rok) o zásobování je zvláště dlouhý a kritický. Pisatel se již zřejmě nebál kritizovat více a svoji kritiku více rozvedl. V kapitole "IV. Průmysl, státní a družstevní obchod" se píše: "Situace v zásobování má, tak jako i jinde, i v naší obci své nedostatky, či jak se rádo říká - a pravý stav věci tak obchází své rezervy. Vyplývá to z veliké monopolizace obchodu, potom i určitého nedostatku zboží a poměrně značné kupní síly obyvatelstva. Mnohdy žádané zboží není na pultech a tak se nekupuje, ale shání. Padesát let po válce by tomu tak být nemuselo. Stát fronty na zboží, mně to dnes připadá jako za války. A kolik lidí, matek musí stát ve frontách. To pak odpadá chuť něco nakupovat." [37] A pokračuje: "V naší obci v prodejně potravin je předzásobení základními druhy potravin na dobré úrovni až na některé druhy, které nejsou ani v celostátním měřítku. Kritizovaný stav ze strany prodeje chleba se zlepšil. Lidé mají zájem jen o čerstvý a nikoliv v předpeku. Prodejna potravin má měsíční tržbu v průměru půl milionu Kčs. Prodává se celodenně i v sobotu, ale jen do 9,30 hod... Prodejna masa a uzenin prodá čtvrtletně zboží za 0,5 mil. Kčs. Vedoucí prodejny si stěžuje vůči dodavateli, že nedostává dostatečné množství vepřových bůčků vcelku, je nedostatek vnitřností, uzených kolen, šunkového salámu, salámu oblíbené značky Vysočina či Poličan. Drůbežářské závody Uh. Brod nedodávají dostatek slepic I. jakosti, nepravidelně dodávají drůbeží uzeninu a celkově dochází k výpadkům dodávaného množství této uzeniny. U průmyslového zboží se zase omlouvá nedostatek žádaného zboží tak, že se o něm píše či mluví jako o ,,fondovaném“. Tedy fondované zboží je např. automatická pračka, jízdní kolo Favorit, barevný televizor, chladnička, mraznička. I prodejna textilu má ve svém sortimentu stížností zboží nedostatkové. Schází např. pánské a dámské bavlněné prádlo, ložní soupravy v nižších cenových polohách, flanelová prostěradla, prošívané péřové přikrývky, bavlněné pánské ponožky a jiné zboží, o které by byl zájem kupujících.... Jinak až na místní kavárnu, všechny obchody včetně hospody jsou provozovány spotřebním družstvem Jednota Zlín. Jako provozovatel a majitel nákupního střediska v obci rovněž nereaguje nebo špatně jako majitel reaguje na dlouholeté nedostatky v údržbě své budovy. A tyto nedostatky rovněž znepříjemňují práci a život personálu, který již 2 roky urguje a čeká na opravu střechy, což má za následek, že do prodejen zatéká, čímž dochází ke stále většímu znehodnocení stropu. Následkem toho, když prší, tak zatéká prosakující voda do zářivek, a ty pak nesvítí. Ve skladě je tma jak ve sklepě. Jak pak mají prodavačky hledat a vybírat, vyskladňovat zboží? Navíc na zboží, aby nedocházelo k jeho znehodnocení, musí dávat igelitové ubrusy..." [38]

[27] Ibid, s. 661-662.
[28] Ibid, s. 796.
[29] Ibid, s. 862-863.
[30] Ibid, s. 1035.
[31] Ibid, s. 1103-1104.
[32] Ibid, s. 1067.
[33] Ibid, s. 1162-1163.
[34] Kabát, s. 315.
[35] Pamětní kniha obce Újezda: od roku 1924, s. 787.
[36] Ibid, s. 973.
[37] Ibid, s. 1218.
[38] Ibid, s. 1219-1220.