Soukromá MHD v Moskvě

Mises.cz: 18. března 2012, HynekRk, komentářů: 32

V rámci výuky ruského jazyka jsem se dozvěděl zajímavé informace o soukromé hromadné dopravě v Moskvě. Není důvod se o ně nepodělit. Informace pocházejí od mé vyučující, která měla možnost dlouhodoběji pobývat v Moskvě a využívat zdejší veřejnou (především metro, tramvaje, trolejbusy a autobusy) i soukromou městskou hromadnou dopravu. Nejprve je nutné uvést, že soukromá městská hromadná doprava (dále jen MHD) se v Moskvě realizuje (podobně jako jinde na východ od slovenských hranic a třeba i v Turecku) pomocí tzv. maršrutek (v Turecku se používá výraz dolmuš) - tj. pomocí malého nebo menšího (někdy však i většího) autobusu (mikrobusu nebo, chcete-li, minibusu).

Jaké jsou tedy výše zmíněné informace? Předně maršrutky (v originále maršrutki nebo maršrutnoje taxi) jsou velmi flexibilním způsobem dopravy, i když jezdí převážně po pevné trase. V případě zácpy nebo nehod můžou pochopitelně jet na rozdíl od tramvaje nebo trolejbusu jinudy (tj. stejně jako autobusy veřejných dopravců). Flexibilní jsou ale i v tom ohledu, v jakém dokážou pružně reagovat na poptávku cestujících. Tam, kde je větší poptávka, jezdí maršrutky velmi často. Dokážou však navíc operativně reagovat na náhlé výkyvy poptávky. Proto se dle vyučující nikde dlouho nečeká. Díky tomu pak nejsou maršrtuky - narozdíl třeba od moskevských tramvají - přecpané. Flexibilní jsou řidiči maršrutek i co se týká ochoty zastavit mimo zastávku. Pokud například táhnete těžký kufr, přijde tato možnost jistě vhod. Maršrutky si také můžete stopnout mimo jejich obvyklé zastávky. Za poplatek se dá prý často domluvit i zajížďka. Některé „maršrutkové“ linky zajíždějí i mimo Moskvu. Určitou nevýhodou tohoto systému soukromé MHD může být, že jen část linek má pevné jízdní řády. Což je však do jisté míry pochopitelné, protože pevný jízdní řád je statickým prvkem v dynamickém světě. A výhodou maršrutek je právě průžné přizpůsobování se dynamickému světu. Čistota vozidel byla různá, někde lepší a jinde horší (zde ovšem záviselo na roční době a počasí). Nikde však nebyla katastrofální nečistota. Věk vozového parku maršrutek byl různorodý: od starých vozů až po nejnovější (to platí i pro moskevské veřejné dopravce). Maršrutky jsou zpravidla očíslované. Cenově byly v době pobytu mé vyučující maršrutky asi o třetinu dražší než lístek na tramvaj. Nicméně provoz maršrutek (existuje zde celá řada provozovatelů) není dotován z veřejných rozpočtů, což se o veřejných dopravcích (Moskevské metro a Mosgotrans - tramvaje, trolejbusy a autobusy) říci nedá. Lidé, kteří dopravu maršrutkami nepoužívají, tedy na ni přispívat prostřednictvím daní nemusí. Na maršrutky nelze také koupit předplatní jízdenky [1]. Jaké bylo celkové hodnocení moskevských marštutek ze strany mé vyučující? Maršrutky a jejich služby jsou podle ní skvělé, a proto nakonec po Moskvě jezdila prakticky výhradně maršrutkami. Podobné postřehy jsem zaznamenal i v průvodci po druhém největším ruském městě Petrohradě: „Největší zdokonalení v městské dopravě přineslo v posledních letech rozšíření tras minibusů… Kromě toho, že jsou rychlejší než autobusy, trolejbusy nebo tramvaje, tak obvykle vozí pouze tolik pasažérů, kolik mají sedadel, a lze je mávnutím rukou zastavit kdekoliv po jejich trase (totéž platí i pro vystupování).“ Autor dokonce míní, že pro turisty nemá téměř smysl jezdit zastaralými a přeplněnými autobusy, trolejbusy a zvláště k tomu ještě pomalými tramvajemi. [2]

Jak je patrné, služba hromadné dopravy bude nabízena na svobodném trhu, protože je o ni zájem [3]. A navíc bude nabízena co nejúčelněji. Není potřeba provozovat autobus normální velikosti nebo tramvaj tam, kde stačí jen mikrobus (mimochodem v Brně se tento druh vozidla objevil v rámci veřejné MHD až v roce 2009). Přirozeně to platí i naopak, ve velkých městech by vznikly, podobně jako v minulosti, soukromé tramvaje a případně i metro [4]. V současnosti v Moskvě soukromí provozovatelé nabízí dopravu do míst, kam veřejní dopravci nejezdí. Mimo jiné i z důvodu určité strnulosti veřejnými dopravci provozovaných sítí [5]. Také nabízejí dle vyučující dopravu podél tradičně přetížených linek veřejných dopravců! Pro toho, kdo zná alespoň trochu dílo ekonoma L. von Misese, se nejedná o překvapivá zjištění. Veřejní dopravci totiž nemohou využít možností ekonomické kalkulace a musejí se spolehnout jen na hrubé odhady. Navíc tito dopravci neriskují své vlastní peníze a neriskují ani peníze, které jim svěřili za účelem zhodnocení jejich zaměstnavatelé nebo společníci, kteří v případě neúspěchu již žádné další peníze mýlícím se podnikatelům neposkytnou [6]. Důležitý je zde také vliv byrokracie a jejich mechanismů. L. von Mises uvádí: „Byrokratický management je řízením, které spočívá v podřízení se podrobným pravidlům a regulacím, jež stanovuje nadřízený orgán.“ Jinými slovy iniciativa podřízeného se musí narozdíl od ziskového managementu (u soukromých firem) více spoutat [7]. Tato byrokracie (úzce související s nemožností ekonomické kalkulace, zájmy politiků, vyšších úředníků a zájmových skupin a částečně i tím, že ani prostředky státu nejsou omezené) sama o sobě vede ke strnulosti a zkostnatělosti. Souhrně řečeno veřejní provozovatelé MHD jsou statickým prvkem v dynamickém měnícím se světě. Právě díky tomu vzniká prostor pro dobrovolné směny v oblasti hromadné dopravy. Dochází tak alespoň k částečné nápravě selhání veřejného vlastnictví. Moskvané (obyvatelé Ruska) mají do jisté míry štěstí, že veřejní činitelé nechávají tuto dopravu víceméně na pokoji.

[1] Viz diskusní fórum Liberálního institutu; Například v Praze jsou přeplatní jízdenky dotovány z veřejných rozpočtů mnohem více než jednotlivé jízdné. Procentuální podíl dotací na hospodaření veřejných dopravních podniků v Moskvě se mi ovšem nepodařilo dohledat.
[2] Richardson, s. 31
[3] Protože nežijeme v ráji, kde je všeho nadbytek, tak závisí samozřejmě na výši tohoto zájmu (poptávky).
[4] Řihák a Chodorov
[5] Block
[6] Zde se nejdná o korupci nebo defraudaci, to je zcela jiný případ. Ovšem veřejní dopravci jsou pro vznik korupce z logiky věci náchylnější. Zjednodušeně: korupce znamená pro soukromé firmy ztráty. Tyto ztráty budou tlačit na to, aby firmy v kterých panuje korupce, trh opustily.
[7] Mises, s. 75-6, podobně s. 93, pro důsledky viz výše Block

Zdroje:

1. Block, W. Obhajoba neobhajitelného: Černý taxikář [online, Mises Články 2011]. Dostupný z (přístup 10/2011): http://www.mises.cz/clanky/obhajoba-neobhajitelneho-cerny-taxikar--434.aspx
2. Chodorov, F. A Matter of Degree: The New York Subway [online, Mises Daily 2010]. Dostupný z (přístup 10/2011): http://mises.org/daily/3948
3. Mises, v. L. Byrokracie. Praha: Liberální institut 2002, ISBN 80-86389-22-7.
4. Richardson, D. Turistický průvodce Petrohrad. Brno: Nakladatelství Jota 2006, ISBN 80-7217-405-3.
5. Řihák, H. Soukromá MHD v minulosti a současnosti [online, Mises Články 2011]. Dostupný z (přístup 10/2011): http://www.mises.cz/clanky/soukroma-mhd-v-minulosti-a-soucasnosti-389.aspx
6. Wunschová D.: údaje, které zazněly o soukromé MHD v Moskvě na lekci ruštiny 15. IX. 2011 a dodatečný rozhovor z 3. XI. 2011
7. Diskusní fórum Liberálního institutu: Je konkurence v městské hromadné dopravě možná? [online, Liberální institut 2010]. Dostupný z (přístup 10/2011): ln http://gfx.libinst.cz/libinst/260510.mp3