Mises.cz

Mises.cz

Supermarkety zhoubou malým prodejnám?

Běžně se dnes soudí, že supermarkety a podobné velké prodejny likvidují drobnější konkurenci. Obchod se tak více koncentruje a na malometrážní prodejny zbývá méně zákazníků a tržeb. Jak to ale doopravdy je?

Běžně se dnes soudí, že supermarkety a podobné velké prodejny likvidují drobnější konkurenci. Obchod se tak více koncentruje a na malometrážní prodejny zbývá méně zákazníků a tržeb. To je částečnou pravdou, protože některé maloprodejny a maloprovozovny (případně střední provozy) skutečně mohou v důsledku vzniku supermarketu zaniknout. Zároveň však platí, že výstavba supermarketu je impulsem pro vznik jiných malých prodejen, které se často hromadí právě u nového supermarketu. Tomu se zde budeme nyní věnovat.

Ekonomická vsuvka

Nejprve je však třeba uvést, že existuje několik skutečností, které mají vliv na velikosti firmy. Jednou z nich je problém dělitelnosti výrobních faktorů. Některé výrobní faktory jsou obtížně či zcela nedělitelné. Ekonom M. N. Rothbard uvádí jako nedělitelný faktor příklad železniční trati. I strojní vybavení má pravděpodobně jednu konkrétní velikost, která je tou nejefektivnější. Výroba jednoho motoru o deseti koňských silách nevyžaduje desetinásobek práce potřebné k výrobě motoru o jedné koňské síle. Je pravdou, že stroj s nadbytečným výkonem bude nákladnější než stroj optimální, to však nepředstavuje žádné omezení pro velikost firmy, protože velká firma může místo jednoho obrovského stroje používat několik menších strojů o optimálním výkonu. [1] Některá omezení platí i pro práci. Řidiče nákladního auta nemůžeme rozdělit (pořád potřebujeme jednoho řidiče, ať se má odvést jeden metrák anebo jedna tuna zboží, z časového hlediska jsou možnosti lepší, můžeme například najmout řidiče na půl dne). Podobné se dá říci o prodejci nebo manažerovi. Úrokové náklady nebo pojištění bývají také často u větších firem relativně menší a podobně. [2] Doplňme, že roli zde hrají také regulace veřejného sektoru, které často dopadají relativně více na menší firmy (bezpečnost práce, ekologické předpisy, kauce apod.). Dle Rothbarda také: „Svou roli také hrají dobře známé výhody plynoucí z růstu dělby práce při větších objemech výstupu. Výhody z dělby práce můžeme pokládat za nedělitelné. Vznikají jak z používání specializovaného zařízení, jež musí být používáno při větších objemech výstupu, tak zvýšených pracovních schopnotí specializovaných pracovníků.“ [3] Vše výše uvedené prospívá větší velikosti firem.

Vždy však existuje bod, kdy už žádné další zvětšování firmy není žádoucí, protože náklady se pak stávají stále většími a většími. Dále problém ekonomické kalkulace ztěžuje firmám provádět vertikální integraci produkce. Tj. provozovat výrobu ve více výrobních stupních. Jde o situaci, kdy si firma třeba nejprve nakoupí výrobní faktory, poté z nich vytvoří polotovar, který v dalším stupni zpracuje do více pokročilého polotovaru a v dalším stupni do o něco ještě více pokročilého polotovaru. V takovém případě je firma schopna provádět ekonomickou kalkulaci a tedy vyrábět hospodárně jen, pokud může použít tržní ceny z trhu (dle Rothbarda implicitní ceny). Čím větší firma však bude, tím méně budou ceny na zbytku trhu odrážet firemní realitu. Je to proto, že dané firemní výrobky na trhu nejsou prodávány, nejsou zde tedy nabízeny a ani poptávány, a tedy nemůžeme znát jejich přesnou cenu. Pokud dokonce trh s danými polotovary neexistuje, tak nebude existovat žádná cena pro tyto výrobky. Bez možnosti vypočíst cenu by firma nemohla racionálně alokovat prostředky mezi jednotlivými stadii (stupni) výroby. Tyto skutečnosti budou omezovat vertikální produkci výroby ve firmách a budou tedy omezovat i jejich velikost. [4] Dále M. N. Rothbard píše, že: „...každá firma působí v oblasti se snižující se mezní produktivitou faktorů; s růstem výroby klesají ceny výstupu a rostou ceny faktorů, oba vlivy proto představují hranice velikosti každé firmy.“ Také rozmístění produktivní půdy a přírodních zdrojů (po zemském povrchu) budou jednou z hlavních sil, jež omezují koncentraci odvětví, velikost každé firmy a počet obyvatelstva v čistě průmyslových oblastech. [5]

Shrnuto: „Výsledná velikost konkrétní firmy a jejího výstupu je proto předmětem několika vzájemně rozporných určujících prvků, z nichž některé vedou k omezení, některé ke větší velikosti. To, na jaké velikosti se daná firma ustálí, závisí na konkrétních okolnostech dané situace a tuto otázku nelze zodpovědět ekonomickou analýzou.“ [6] Také platí, že optimální velikost firmy je v některých odvětvích větší než v jiných. Ekonomické optimum třeba pro automobilku je větší než optimum pro holičství. Přirozeně těch vlivů na velikost firem je více a platí, že v různých dobách bude optimum různé. Pro ilustraci z 500 největších amerických firem z roku 1957 dle přehledu konzultantské firmy Standard and Poors (S&P) jich o 40 let později patřilo do téže skupiny jen 74 (tj. necelých 15 %). Jen pár z nich se vytratilo ze scény vlivem fúzí, postavení ostatních se oslabilo nebo přímo zkrachovaly. [7]

Zdaleka tedy není jasné, že musí být každá firma a tedy i – a to nás zde zejména zajímá - její prodejna či provozovna jen velkoprodejnou a velkoprovozovnou. Jak jde čas a působí různé vlivy, tak se může měnit poměr mezi velkoprodejnami a velkoprovozovnami na jedné straně a maloprodejnami a maloprovozovnami na druhé straně, ale není jasné, že by měla existovat trvalá tendence k růstu prvních na úkor druhých.

Supermarkety jako magnet pro maloprodejny

Nyní si na několika empirických pozorováních ukážeme, že supermarkety přitahují maloprodejnový byznys (případně středně velké prodejny). Je to celkem logické, protože supermarkety a jiné velké prodejny nemají nekonečně velký sortiment. A i ten sortiment, co mají, nemá nekonečně velkou šíři, co se týká pestrosti nabídky a rozsahu kvality. Prodejna nemůže být nekonečně velká a mít nekonečně mnoho dodavatelů, a jak jsem výše uvedl, její velikost bude omezená. Vznikají tak prázdné tržní niky, které jsou dány neuspokojenou poptávkou zákazníků supermarketu. Tyto niky mohou zaplnit (pokud jim není donucením bráněno) právě maloprodejny a maloprovozovny. Ty jsou navíc velice často (ne však nutně vždy) provozovány malými a středními podnikateli. Tyto malé a střední prodejny těží právě z toho, že supermarket navštěvuje množství lidí, přičemž sám supermarket není schopen veškerou poptávku těchto lidí uspokojit. Při svém zkoumání jsem bral v potaz malé prodejny a provozovny vzdálené do nějakých zhruba 100 metrů od supermarketu. [8] Někde to bylo kvůli množství prodejen i méně. Podotýkám, že prostor u supermarketů slouží ještě k provozování reklamy (a to i na jiné prodejny), tím se zde však zabývat nebudu.

Situace u středně velkého supermarketu Albert v Brně-Líšni na ulici Novolíšeňská (č. o. 15) je zvlášť zajímavá. Našel jsem zde v říjnu roku 2013 tyto malometrážní prodejny a provozovny: prodejnu květin, tabák, lékárnu, Komerční banku, cestovní agenturu, Heroldovu pekárnu, prodejnu českých potravin s občerstvením, prodejnu hraček a papíru, obuvi a textilu, levné zboží z exekucí, prodej a servis počítačů, kadeřnictví, dvakrát vinotéku, hospodu, hernu a dvě kavárny (jednu snad nabízející i masáže). Vše v bezprostřední blízkosti supermarketu. A to nevím, zda jsem zachytil vše. Faktem je, že většina těchto obchodů je umístěna v nové nepanelové obytné zástavbě u supermarketu, přičemž se již předem počítalo s umístěním prodejen v přízemí této zástavby. Z výčtu je patrné, že některé prodejny v okolí tohoto Albertu si se supermarketem přímo konkurují. To poměrně dost kontrastuje s větším supermarketem Penny Market v Brně-Bystrci na ulici Píškova (č. p. 1321), kde se v okolí nachází pouze panelová výstavba a zahradní rodinné domky. Tyto dva typy staveb většinou nejsou příliš vhodné pro umístění prodejen a provozoven. Na Píškově ulici jsem našel v listopadu roku 2013 tedy jen prodejnu masa, uzenin a pečiva firmy Novák, která je umístěna přímo ve stavbě supermarketu, což je dle mých pozorování (nejen) u Penny Marketů celkem běžné, ačkoliv jsem viděl, že v různých regionech, ba i jednom městě jsou provozovatelé těchto maso-uzeninovo-pekařských prodejen různí a nejsou vázáni jen na supermarkety. Tyto prodejny bych nejspíše zařadil někam ke středně velkým firmám. Zajímavé je, že sortiment těchto prodejen si částečně přímo konkuruje s tím, co se prodává v supermarketech. Samozřejmě situace u supermarketů se časem bude měnit, něco ubyde, něco přibyde. Ani supermarkety nejsou věčně na svém místě.

Podobná situace panovala na konci dubna 2013 ve městě Jeseníku. Středně velký jesenický Penny Market na ulici Sadová (o. č. 3) umístěný u zdejšího autobusového nádraží, byl obklopen celou řadou obchodů. Dalo se tu najít pekařství, řeznictví (opět přímo ve stavbě supermarketu), vinotéka (tamtéž umístěna), prodejna domácích potřeb, papíru a hraček, prodejna drogistického zboží, občerstvení, pizzerie, restaurace, čajovna, další vinotéka, mlékomat a optik. Možná jsem ani vše nepodchytil. Tento supermarket je umístěn blízko středu města a od něj se vine zóna obchodů umístěných v řadových domech přes náměstí Svobody až po hlavní Masarykovo náměstí. O něco jiná situace nastává u zdejších supermarketů Billa a Lidl (obě na Bezručově ulici). Tyto supermarkety lemuje z jedné strany řeka Bělá a z druhé většinou panelové domy a park u evangelického kostela. Našel jsem tu v dubnu 2013 větší prodejnu se sportovními a outletovými potřebami, pekárnu s vlastní prodejnou, zahradnictví, čerpací stanici Nikey a nezbytnou hospodu. Opět je patrné, že v Jeseníku jsou vedle prodejen supermarketů umístěny v některých případech i jejich přímí konkurenti.

To, že někdy mohou koexistovat supermarkety s malými obchody blízko centra města, dokládá menší supermarket Albert v Lanškrouně na ulici T. G. Masaryka (č. 167). V září roku 2013 se v jeho bezprostřední blízkosti nacházely tyto prodejny a provozovny: pekařství, řeznictví, tabák, vinotéka, pizzerie, stánek s italskou zmrzlinou, prodejna keramiky, prodejna kuchyňských potřeb, prodejna oken a dveří a ještě nástrojárna. Obchodní zóna přechází plynule Nádražní ulicí na hlavní lanškrounské náměstí J. M. Marků.

Penny Market v Pelhřimově na Nádražní ulici (č. p. 2442) byl v září roku 2013 obklopen těmito malými obchody: maso a uzeniny, bistro, herna, restaurace, prodejna barev, prodejna bot a pracovní obuvi, autoservis, malý autobazar, Přímo ve stavení supermarketu se nalézá prodejna masa, uzenin, pečiva a zákusků firmy Procházka. Ve stejné budově sídlí diskont s textilním zbožím Kik, to je však velká prodejna a tudíž ji zde nebereme. U nedaleké prodejny Billa na Průběžné ulici (č. p. 2271) se nalézalo pekařství. Velký supermarket Kaufland na Pražské ulici (č. p. 2276) v sobě zahrnuje i prodejní místa pro menší obchody, jako jsou rychlé občerstvení, lékárna a prodejna sportovních potřeb Sportisimo, poslední však patří k větším prodejnám. Blízko se akorát budovala nová obchodní galerie s malometrážními prodejnami (v okolí totiž nejsou žádné vhodné stavby). V sousedství se nachází ještě středně velké supermarkety Penny Market a Lidl (oba Pražská ulice). První z nich obsahuje, jak je zvykem, prodejnu masa a uzenin, tentokrát firmy Zeman. Okolo se nachází ještě jedna restaurace, benzínka s klasickou benzínovou prodejnou a občerstvením, prodejna automobilů Ford a wellnes.

Menší Penny Market stojí také v Ivančicích na Krumlovské ulici (o. č. 7) nedaleko středu města. Přímo v tomto supermarketu se nacházela v září roku 2013 prodejna masa, uzenin a pečiva firmy Novák. V bezprostředním okolí se nachází malé obchody s šatstvem, prodejna značkového oblečení, second hand, drogerie, vinotéka, asijské bistro, montáže počítačů a internetu a masáže. Nepříliš daleko se nacházejí další prodejny a provozovny. Na úplném západním okraji města na konci ulice se zahradními domky stojí větší supermarket Tesco (u ulice Oslavanské). V jeho okolí se v onom září nacházel jen stánek se zmrzlinou. Samotný supermarket však obsahoval galerii malometrážních obchodů, v které se nacházela lékárna Dr. Max, prodejna květin, tabák, prodejna tabákových výrobků, vinotéka, restaurace a ještě jedno neobsazené volné místo. Podobná situace panovala ve větším supermarketu Tesco v Ústí nad Orlicí na Cihlářské ulici (č. p. 1516). V němž se v září 2013 nacházela galerie s vinotékou, tabákem, květinami, hospodou, oblečením s hračkami a směnárnou. Blízko se nachází Penny Market s prodejnou masa, uzenin a pečiva Novák. A dále prodejní galerie s menšími prodejnami, které však vesměs patří celorepublikově působícím prodejcům. Jde o prodejny střední velikosti. A dále větší prodejny nábytku Jysk a větší prodejna elektro, tak však patří zřejmě lokální firmě. Takhle bych mohl pokračovat ještě dále. I když ne všude je posvícení, tak jsem toho viděl celkem hodně v Brně, Liberci, Děčíně, Ostravě, Písku, Fulneku, Vrbně pod Pradědem, Kralupech nad Vltavou a já nevím, kde ještě. Nemá zde smysl vše vypisovat. Uvedené příklady dostatečně problém ilustrují. Velké prodejny typu supermarketu a podobně vytvářejí určité tržní niky, které vyplňují maloprodejny a maloprovozovny (případně střední provozy), které jsou dost často vlastněny malými a středními podnikateli. Někteří provozovatelé supermarketů s tímto přímo počítají při výstavbě supermarketů. Ty totiž opatřují galeriemi pro malé obchody. Jak je patrné, tak někdy závisí i na typu staveb, které stojí v okolí supermarketů. Řadové domky či činžáky jsou lepší pro umístění prodejen a provozoven, než zahradní domky a paneláky.

Možná úskalí

Je nutné uvést, že také závisí na územním plánování, což v tomto příspěvku nemohu pro jednotlivé obce bohužel obsáhnout. Pokud si někdo postaví supermarket na kraji města, tak to ještě neznamená, že si někdo vedle může koupit pozemek a postavit si na něm třeba stánek s pečivem. Samozřejmě mu někdy nemusí majitel pozemku tento pozemek prodat nebo pronajmout. Například protože ctí odkaz předků anebo má vysoký duševní užitek z provozování zemědělství apod. Avšak kapitálová hodnota pozemku jako místa pro umístění obchodu vzroste, což bude motivovat majitele, aby změnil užití pozemku. Vznikne zde tedy tendence k tomu, aby se pozemek stal spíše místem pro umístění obchodu. Potíž je v tom, že existuje překážka v podobě územního plánování a stavebních regulací. Dokonce i tehdy, pokud provozovatel supermarketu tyto regulace díky uplácení překoná, tak to neznamená, že malý nebo střední podnikatel uspěje. Provozovatel supermarketu může přeplatit na úplatcích malého nebo středního podnikatele a zajistit si, aby politici a úředníci nic nepovolili. Nemusí tomu však tak nutně být, protože větší a pestřejší nabídka v daném místě může přilákat dodatečné klienty i provozovateli supermarketu. Dalším problémem je to, že uplácení je do jisté míry přece jen jistou rizikovou záležitostí, a politici a úředníci tedy budou preferovat „projekty“, které jim vynesou více, a menšími „projekty“ se budou zabývat méně, protože se jim tyto neoplatí. Pokud je něco rizikové je logické, že zvýšené riziko musí být zaplaceno. Riziko také není de facto lehce dělitelné. [9] Pro malého a středního podnikatele, tak může být výsledná cena za službu úplatného úředníka příliš vysoká. To však není problém podnikání jako takového, ale je to problém veřejných institucí.


[1] Rothbard, s. 430-431.
[2] Ibid, s. 431.
[3] Ibid, s. 431.
[4] Detailněji viz zde Ibid, s. 438-440.
[5] Ibid, s. 432 a 443.
[6] Ibid, s. 431.
[7] Taleb, s. 237.
[8] Přesně jsem to samozřejmě měřit nemohl.
[9] Přistižený příjde většinou o práci tak jako tak. A hrozí mu opletačky se soudy. Trest také není často proporcionální k hodnotě spáchaného trestného činu. Úplatek ve výši jeden milion korun nemusí vůbec vynést 20 let vězení, když úplatek ve výši 50 tisíc korun vynese rok vězení.

Literatura:

1. ROTHBARD, M. N. Zásady ekonomie: od lidského jednání k harmonii trhů. Praha: Liberální institut 2005, ISBN 80-86389-27-8.
2. TALEB, N. N. Černá labuť: následky vysoce nepravděpodobných událostí. Praha: Paseka 2011, ISBN 978-80-7432-128-3.

Uživatelské menu

Login:
Heslo:
zapamatovat si mě
Nemáte zde účet?
Zaregistrujte se!
RSS feed
Atom feed