Volné trhy jsou regulované

Mises.cz: 20. června 2011, Steven Horwitz (přidal Jakub Skala), komentářů: 3

V posledních letech si začali obhájci trhů uvědomovat, že jazyk má smysl. V předchozích článcích jsem psal o užitečnosti termínu „kapitalismus“ při popisování volného trhu (viz zde a zde). Zde bych rád prozkoumal, jak jsou používány termíny „regulace“ a „deregulace“ a co přesně znamenají v tržním kontextu.

Obvyklé dělení je mezi „neregulovaný“ či „deregulovaný“ trh a „regulovaný“ trh, který v sobě zahrnuje významné Státní intervence. Obhájci volných trhů již dlouho argumentují za výhody neregulovaných trhů a objasňují problémy spojené s regulací, často za použití argumentů spontánního řádu. Základní pohled na ekonomiky od dob Adama Smithe dále je ten, že trhy jsou schopny vyprodukovat řád bez plánování (human design oproti human action – pozn. překladatele). Nepotřebujeme „regulace“ ve smyslu Státních intervencí na trhu, abychom generovali společensky prospěšné výsledky. A když se trhy snažíme „regulovat“ pomocí Státu, výsledkem je řada nezamýšlených nevhodných následků.

Řád bez plánu

To vše je samozřejmě pravda, ale tyto argumenty opomíjí možnost zdůraznit ještě silněji myšlenku, že trhy produkují řád bez plánování. Slova „neregulovaný“ nebo „deregulovaný“ trh činí obtížné mluvit o řádu bez plánu, protože sama tato slova zdánlivě naznačují, že na trhu není žádný řád. „Regulovaný trh“ na druhou stranu zní řádně. Myslím, že bychom mohli obejít tento problém argumentací, že volné trhy jsou ve skutečnosti vysoce regulované a že vládní „regulované“ trhy často postrádají jakoukoliv smysluplnou regulaci.

Výkladový slovník Merriam-Webster nabízí definici slova „regulovat“ – zaprvé: „vést nebo řídit dle pravidel“ a zadruhé: „nastolit něčemu řád, metodu či uniformitu.“ Jedno chápání slova „regulovaný“ je, že nějaký proces probíhá dle pravidla nebo pravidel, a tedy je řádný. V tomto smyslu toto slovo používáme, když mluvíme o regulovaném fyzickém procesu, který je předvídatelný a řádný, nebo při popisu něčeho, co se opakuje předvídatelným způsobem, např. „naše pořádná uklízečka.“[1]

V tomto smyslu jsou trhy skutečně velmi regulované. Ekonomická teorie ukazuje, že volné trhy operují dle pravidel, která můžeme poznat a můžeme jim porozumět. Tato pravidla nám dovolují dělat to, co F. A. Hayek nazval „předpovědi vzorců“[2] chování trhů. Víme například, že když vzrostou ceny, pak ceteris paribus poklesne poptávané množství nebo že neobvyklé zisky v odvětví přilákají na trh nové prodejce – i když nemůžeme předpovědět výsledky přesně. Účastníci trhu nebudou jednat nahodile, stejně tak nebudou výsledky chaotické. Chování lidí je regulováno (řízeno) zákony ekonomie, a ti na oplátku produkují řádné vzorce.

Státní snahy vylepšit trhy jsou často popisovány jako „regulace“. V určitém smyslu je to přesné: Stát se snaží uvalit nový set pravidel, které jsou určené produkovat něco, co je v očích regulátora pořádnější. Dále mohou ekonomové vytvářet podobné předpovědi vzorců nechtěných a nezamýšlených důsledků dané regulace, např. že cenový strop pod cenou čistící trh bude ústit v nedostatek.[3]

Stát redukuje řád

Nicméně mohli bychom též argumentovat, že takové intervence snižují úroveň regulace (řízení) trhu, protože intervence pravidelně dávají do rukou jak „regulátorům“ tak regulovaným vlastní úsudek. Jsou „regulované“ trhy předvídatelnější než ty „neregulované“? Je pro podnikatele snazší předpovídat činnost úředníků se svévolnou mocí rozhodovat, nebo konkurentů, kteří usilují o zisk dle tržních pravidel? Je chování „řádnější“ (ve smyslu běžnější), když firmy čistě usilují o zisk, nebo když se snaží zmanipulovat „regulátory“ pomocí dobývání renty? Koncept „režimu nejistoty“[4] Boba Higgse zachycuje, jak vládní intervence způsobují, že trhy jsou méně regulované (řízené) tím, že podkopávají pravidla, která poskytují účastníkům trhu předvídatelnost.

Na volném trhu si skutečně konkurující si firmy nemohou dělat, co se jim zlíbí, alespoň ne, pokud chtějí vydělávat a pokračovat jako životaschopné firmy. Jejich touha vydělávat reguluje jejich chování způsobem, který je vede k sloužení zákazníkům pomocí rozšiřování a zvětšování výstupu a snižování cen. V kontrastu s implicitním obrázkem „neregulovaných“ trhů, kde si firmy dělají, co se jim zlíbí, ekonomie zobrazuje volný trh jako entitu (či spíše proces) řízený jasnými pravidly.

Před lety poznamenal Hayek, že otázka, které společnosti čelí, není „zda plánovat nebo neplánovat“, ale „kdo by měl plánovat – jedinci a firmy, nebo Stát?“ Obdobně otázka nezní, zda regulovat nebo neregulovat, ale který typ regulace – tržní pravidla[5], nebo Státní libovůle – funguje lépe.

Původní článek naleznete zde.

[1] Původně „our regular waiter“ (kde v češtině slovo regular spíše znamená obvyklý, pravidelný, normální než řádný)

[2] „Pattern predictions“

[3] Zdravíme roky 1948-89 - všechno bylo levné, ale nic nebylo k dostání.

[4] „Regime uncertainty“

[5] Dalo by se říci autoregulace