Vstoupí Česko do klubu štětináčů?

Mises.cz: 10. dubna 2011, Arsen Lazarevič, komentářů: 5

Portugalsko, Itálie, Řecko (Greece), Španělsko (Spain). Čtyři jihoevropské státy, které jsou už delší dobu sužovány vysokými deficity, nízkou konkurenceschopností a neustálým zvyšováním nákladů na pracovní sílu (od roku 2000 narostly dokonce o 30 procent). Sečteno a podtrženo, čtyři jihoevropské brzdy ekonomické prosperity unie.

Není proto divu, že si je škodolibí žurnalisté rychle a s gustem navykli označovat hanlivou-nehanlivou zkratkou z jejich počátečních písmen: PIGS, vepři. Hrozí i nám, že se staneme dalším z hladových štětináčů, čekajících, co jim bohatší státy nasypou do korýtka?

Regulace nebo slunce – kdo je vinen?

Obecným problémem ekonomik PIGS je, že ačkoli v nich v posledních letech sice docházelo k růstu mezd a jakémusi hospodářskému pokroku, jejich produktivita se nijak oslnivě nezvedala. Je tedy na místě přemýšlet, zda je všechno v pořádku.

Za příklad může posloužit Španělsko. Zemi dlouhodobě trápí vysoká nezaměstnanost, zapříčiněná silnou ochranou pracovního trhu, silnými odbory a nízkou mobilitou pracovní síly. Ještě hůře je na tom sousední Portugalsko, které se stalo první západní ekonomikou (bohužel dlouhou dobu nejspíše poslední), kterou jsme ekonomicky předehnali.

Zajímavý je názor amerického ekonoma a historika Davida S. Landese z jeho skvělé knížky Bohatství a bída národů. Podle něj je vysvětlení hospodářských obtíží jižních států jednoduché, jedním z hlavních viníků je tři, dva, jedna sluníčko. Lidem se zkrátka ve vedru nechce makat, a produktivita je tak mnohem nižší. Proto prý, podle Landese, například Indie, jedna z vůbec nejlidnatějších zemí, nikdy nepřevzala nadvládu nad světem, ale nechala se ovládnout několikrát menší Británií.

Landesova teorie může ale jen stěží platit univerzálně, jak je vidět na případu Austrálie, která je v současnosti na třetím místě v hodnocení ekonomické svobody podle podle Heritage Foundation. Nejlepší bodové hodnocení dostala za „volnost pracovní síly“. Náklady na zaměstnání a propouštění pracovníků jsou velmi nízké.

Krize – motor změn

Možná na Landesových názorech něco je, každopádně množství slunečního svitu zatím regulovat nedokážeme. Podle řady odborníků i „odborníků“ ho naopak bude v příštích letech nejen na PIGS dopadat víc a víc. Určitě bychom ale mohli něco udělat s nadměrnou regulací.

Evropský sociální model totiž brzdí ekonomický vývoj nejen čuníků ale celého kontinentu, a většina jeho zemí tak čím dál víc zaostává za Spojenými státy. A to přesto, že současné kulturní i politické tendence by měly hrát do karet spíš Starému světu.

Právě teď ale máme jedinečnou příležitost něco změnit. A jedině změna hospodářského modelu v neprospěch dalšího regulování trhu nám dává naději na alespoň slabé světlo na konci dlouhého tunelu. Krize totiž bývají okamžikem, kdy se daří prosazovat i nepopulární reformy, jejichž nezbytnost mnozí uznají právě až po nějaké době strávené u dna. Dobře to shrnul Lubomír Lízal z CERGE-EI:

„Ekonomické krize v historii často otevírají možnosti implementace odkládaných reforem. Bohužel tomu tak bývá, jen pokud zároveň dochází k jisté krizi společnosti a reflexi tohoto stavu. Jelikož se nám zatím vede docela dobře, je těžké prosazovat reformy s dlouhodobým potenciálem. Společenské klima, přes existující potíže, je naladěno proti racionálním změnám s dlouhodobou perspektivou. Náklady otálení se nám prodraží, ať již jde o dopad demografické struktury na penzijní systém či budování kvalifikovaného lidského kapitálu.“

Článek původně vyšel na webu finmag.cz.