Mises.cz

Mises.cz
předchozí kapitola
zpět na knihu
následující kapitola

8. Dobrovolný způsob ochrany přírodních a kulturních památek

Různé země a regiony mají často odlišný chod života a institucí. Pokud v cizině člověk pobývá déle, tak se s těmito skutečnostmi dříve nebo později setká. Jednou z takových skutečností je i  National Trust, který působí ve Spojeném království, a který představuje dobrovolnou organizaci, která se zabývá ochranou přírodních a kulturních památek v zemi (vyjma Skotska, kde působí podobná organizace). Svým rozsahem nemá tato organizace v České republice žádnou obdobu [1]. V této kapitole si National Trust, jako možnou alternativu k veřejné péči o přírodní a kulturní památky, přiblížíme a podíváme se i na jeho činnost. Budeme mít ovšem na paměti, že ve Spojeném království je celá řada jiných spolků a indviduálních aktivit stran péče o památky. Podíváme se i na okrašlovací spolky v minulosti Českých zemí.

National Trust a jeho vznik

National Trust je v podstatě mimořádně velkým spolkem, který pečuje o přírodní a kulturní památky v Anglii, Walesu a Severním Irsku. Jeho předobrazem byla "Kyrkle Society" založená významnou sociální pracovnicí Octavií Hill [2] a její sestrou Mirandou roku 1877. Octavie za svoji bohatou praxi zjistila, že velkým břemenem pro chudé té doby nebyla ani tak chudoba, jako ošklivost. "Kyrkle Society" měla výbory pro hudbu, veřejná prostranství a literaturu, pomocí kterých se snažila obohatit život chudých. Tato organizace se stala předobrazem pokročilejší organizace National Trustu [3]. Octavia Hill také lobovala za zachování různých veřejných prostranství (parků) v Londýne. Uvědomila si však, že veřejně vlastněné parky nejsou na stálo zajištěné před jejich zrušením nebo prodáním. To ji vedlo roku 1895 k založení námi zkoumaného "The National Trust for Places of Historic Interest or Natural Beauty" (i nadále se budeme držet pouze zkráceného názvu National Trust). Vedle Octavie se na založení podíleli Robert Hunter a Hardwicke Rawnsley. Přispět ke zformování spolku měl i první vévoda z Westminsteru. Založený spolek měl nakupovat a opečovávat přírodní a kulturní památky, a to na věčné časy a pro každého ("for ever, for every one"). Octavia významně přispěla novému spolku sítí dárců a dobrovolných pracovníků. Jako první byly do majektu získana přírodní památka Barmouth Bay a kulturní památka Alfriston's Priest House [4].
 
Dle parlamentního rozhodnutí ("Act of Parliament") z roku 1907, které vylobovali zakladatelé, bylo účelem National Trustu permanentní zachování užitku národa z pozemků a památek, které se vyznačují krásou, historickou hodnotou a zachováním přírodních aspektů půdy a života zvířat a rostlin. V parlamentním rozhodnutí z roku 1937 přibyly vedle uvedeného (přeformulovaného) účelu i dva další účely. Za prvé uchování nábytku, obrazů a movitých věcí národní, historické nebo umělecké hodnoty. Za druhé přístup veřejnosti do budov, míst a k movitým věcem National Trustu pro její potěšení [5]. National Trust také nerozděluje mezi své členy žádné dividendy anebo jiné zisky [6].

Dary a financování

První dva zmíněné majetky získal National Trust darem a koupí [7]. Dle anglické wikipedie obdržel National Trust v historii řadu peněžních a nepeněžních darů (některé z nich i tajemným způsobem od tzv. Fergusunova gangu - k tomu viz anglická wikipedie). Ty druhé zpravidla ve formě převodu vlastnictví nějaké nemovitosti. Mezi těmito je řada vesnických domů a zahrad. Dvě třetiny donátorů spolku byly v době Octavie Hill ženy [8].
 
Za účetní rok 2010/11 byly celkové příjmy National Trustu 412,9 miliónu liber. Z toho 124,3 miliónu liber přinesly členské příspěvky (asi 30% příjmů), renty a výnosy z investic 61,4 miliónu liber (asi 15%), catering (zřejmě provoz vlastních restaurací a občerstvení), hotely a prázdninové chaty 55,3 miliónu liber (asi 13,4%), podniky přinesly 53,5 miliónu liber (asi 13%), odkazy 46,2 miliónu liber (asi 11%), granty a přípěvky 30,1 miliónu liber (asi 7%), vstupné 18,9 miliónu liber (asi 4,6%) atp. Výdaje činily 441,6 miliónu liber a National Trust tak čerpal ze svých úspor. Největší položku tvořily běžné výdaje na provoz majetku ve výši 224,2 miliónu liber (asi 51% výdajů), kapitálové projekty 76,2 miliónu liber (asi 17%), náklady na členství 54,8 miliónu liber (asi 12.5%) a náklady na podniky 43 miliónu liber (asi 10%) [9]. Webové stránky National Trustu říkají, že: "Jsme charita a jsme kompletně nezávislí na vládě. Spoléháme na členské příspěvky, dary a odkazy, a na příjmy získané z našich komerčních operací." [10].

Majetek

V roce 1907 zahrnoval majetek National Trustu 27 položek, z toho byla případně zcizitelná jedna položka (k vysvětlení viz níže). Dále měl spolek dva pomníky v pronájmu. Mezi majetkem by jsme našli útesy, les, půdu, hrady, zámek, rybník atp. [11].
V současnosti se na webu National Trustu píše: "Chráníme a otevíráme pro veřejnost přes 350 historických domů, zahrad a starých památek." Více než 17 miliónů lidí navštěvuje a zaplatí za prohlídku památek National Trustu a dle odhadu navštíví přírodní památky ("open air") 50 miliónů lidí [12].
 
Dle parlamentního rozhodnutí z roku 1907 má být některý majetek (sloužící veřejnosti) National Trustu a  majetek do něj v budoucnosti vložený nezcizitelný a nemůže být použit k uhrazení dluhů a závazků National Trustu. Správní rada spolku ("Board of Trustees") pak rozhodne o tom, zda bude nově nabytý majetek držen jako nezcizitelný anebo ne [13]. Paradoxně parlamentní rozhodnutí určují i to, co může National Trust na svém majetku dělat: pozemky musí nechat otevřené a nezastavěné pro rekreaci a požitek veřejnosti, může na nich budovat a upravovat peší stezky a vodní plochy a prvky, budovat zde boudy na nářadí a materiál, dále vybírat rozumné vstupné od veřejnosti apod. [14]. Dle Annual Reportu 2010/11 pak může být o zcizitelnosti pozemků National Trustu rozhodnuto jen na základě speciální parlamentní procedury [15].

Členstvo

Dle webových stránek má National Trust v současnosti 3,7 miliónu členů a 61 tisíc dobrovolníků. Být dobrovolníkem v National Trustu nemusí být nutně pouze altruistickou záležitostí. Dle webu jsou mezi benefity například: získání nových zkušeností, navázání nových přátelství, výhodný záznam v životopisu atp. [16].

Památky jako byznys

Výše uvedené neznamená, že kulturní nebo přírodní památky nemohou být provozovány jako byznys. Návštěvnost některých památek je tak vysoká, že mohou generovat majiteli zisky, a díky tomu budou na trhu takové služby nabízeny (například návštěvnost řady památek National Trustu jde do statisíců lidí ročně [17]). Přirozeně touha lidí vidět různé památky se mění stejně jako jejich jiné potřeby, a to co táhlo dnes nemusí táhnout zítra a naopak. Podnikatelé na poli památek tak budou mít tendenci uspokojovat potřeby spotřebitelů pomocí přizpůsobení se jejich požadavkům. Každopádně veřejné vlastnictví přírodních a kulturních památek anebo jejich dotování má různé životaschopné alternativy. Není tak nutné, aby byl jeden subjektivní hodnotový soud vnucen i všem ostatním.

Sonda do dějin Českých zemí

National Trust se zabývá ochranou uměleckých a přírodních památek. I v Českých zemích existovaly v minulosti podobné spolky. Podíváme se na závěr této kapitoly na činnost několika tzv. okrašlovacích spolků. Například v jihomoravském Mikulově vznikl okrašlovací spolek roku 1872 a díky němu se město stalo městem alejí, zelených zákoutí a výletních míst [18]. Činnost „Okrašlovacího spolku Odry“ ve slezských Odrách začala roku 1891 a spolek měl za úkol: „…udržovat v dobrém stavu cesty, které vedou ke zvlášť pěkným místům v okolí, stavět nové cesty, zpřístupňovat další zajímavá místa, a tak nejen pro domácí lid, ale zvláště pro cizince činit pobyt ve městě příjemným.“ Pro odpočinek byly pořízeny i lavičky, vysázena kaštanová alej atp. „Roku 1899 měl spolek 103 členy. Do té doby bylo vydáno 2000 zl. [zlatých, pozn. autora], bylo zřízeno 10 km pěších cest, třikrát tolik cest bylo označkováno a bylo zřízeno 54 laviček.“ Okrašlovací spolek v Příboře vznikl roku 1893 a od roku 1906 měl v majetku koupaliště a roku 1902 mu obec povolila zřízení kluziště [19].

„Spolek pro okrašlování a ochranu domoviny“ ve městě Žďáru (dnes Žďár nad Sázavou) roku 1909 převzal funkci podobného spolku, který tu byl dříve. Žďárský spolek sázel stromy, vydláždil přechody přes silnici, upravil jedno prostranství, provedl akci na opravu zdejšího morového sloupu, zřídil několik sadů, měl vlastní školku a vrbovnu a konal přednášky, výstavy květin a kursy. Na některé činnosti ovšem obdržel podporu od obce. „Roku 1905 vznikl ve Vsetíně Okrašlovací spolek, který vzal za své zvelebování města a okolí a zvyšování návštěvy cizineckého ruchu.“ Mimo jiné: „Okrašlovací spolek se zasloužil o likvidaci dvou či tří zchátralých domků na Dolním náměstí. Byly od majitelů vykoupeny a spolek je za přítomnosti hasičského sboru podpálil a nechal shořet.“ [20]. A tak by se dalo pokračovat. K roku 1880 se uvádí v Českých zemích 88 okrašlovacích spolků a roku k 1890 již 241 okrašlovacích spolků [21].

předchozí kapitola
zpět na knihu
následující kapitola

Uživatelské menu

Login:
Heslo:
zapamatovat si mě
Nemáte zde účet?
Zaregistrujte se!
RSS feed
Atom feed