Centrální plánovači a pagody

Mises.cz: 09. září 2012, Roger Toutant (přidal Pavel Procházka), komentářů: 1

Není to tak dávno, co jsem navštívil zajímavou přednášku jednoho stavebního inženýra, který měl za úkol podpořit využívání dřeva při výstavbě komerčních a průmyslových budov. Je již pravidlem, že dřevo, mimo domácí výstavby, není využíváno ve větším rozsahu. Hlavním účelem prezentace bylo poukázat, že dřevo dokáže nahradit beton a ocel při stavbě mnoha rozsáhlých stavebních projektů.

Inženýr přišel s touto myšlenkou poté, co si povšimnul, že některé z nejstarších a nejvyšších staveb na světě jsou dřevěné pagody, postavené před staletími. Např. dřevěná pagoda pěti příběhů Palsangjeon v Koreji byla poprvé postavena v roce 553 našeho letopočtu a stála po více než 10 století a až poškození vzniklé během války s Japonskem si vyžádalo její rekonstrukci v roce 1626 [1]. Zrekonstruovaná pagoda stojí dodnes, i po téměř čtyřech staletích. Šedesát sedm metrů vysoká pagoda Sakyamuni v Číně byla poprvé postavena v roce 1056 [2]. Tato velkolepá stavba odolala v průběhu staletí řadě silných zemětřesení a pořád stojí stejně pevně jako před téměř tisíci lety.

Z jeho prezentace je zřejmé, že dřevo je výborný stavební materiál: po technické stránce je ideální na pochopení, je odolné a s úspěchem může být využito k výstavbě monumentálních staveb. Během jeho projevu jsem se pozastavoval nad smyslem celé prezentace, proč by v roce 2012 musely být přednášeny argumenty na podporu využívání dřeva při konstrukčních projektech.

Pak, na konci jeho prezentace, jsem se ho zeptal, zda tyto nádherné staré pagody by prošly dnešními standardy stavebních předpisů. Inženýr se na chvíli zamyslel a poté odpověděl razantním „ne“. Vzhledem k tomu, že stavební postupy a materiály užité při stavbě těchto dřevěných konstrukcí by neprošly vládou stanovenými stavebními předpisy, by taková výstavba byla označena za nelegální. Zamyslete se nad tou absurditou: díky moderním stavebním předpisům inženýrem nebo architektem navržená a postavená stavba, která by byla identická s nádhernou, bezpečnou a odolnou pagodou Sakyamuni, by byla považována za nelegální.

Absurdita je zjevná, když si čtenář uvědomí, že stavební předpisy, stejně jako ostatní shora nařízené předpisy, pochází od centrálně plánovaných byrokracií. Ale jak se k takovým stavebním předpisům vůbec přijde? Některé předpisy pochází od vládou zaměstnaných byrokratů, kteří věří, že ví nejlépe, jak roztřídit rozsáhlé znalosti stavebních metod a technologií do tisíců zákonem stanovených pravidel. A některá z nich pochází od zájmových skupin (jsou vytvářeny za zvláštním účelem), které lobbují u byrokratů za sepsání takových předpisů, které zvýhodňují jejich obchodní zájmy. Koneckonců, předpisy mohou být vytvořeny za účelem vytvoření bariér pro konkurenci, které by na volném trhu nebylo jinak možné vytvořit. Např. skupiny v ocelovém nebo betonovém průmyslu mohou u úředníků lobbovat za upřednostňování oceli a betonu v konkrétních stavebních situacích. Cílem je potlačit používání konkurenčních materiálů, jakým je např. dřevo. 

Jestliže způsob, jakým jsou stavební předpisy vytvářeny, je poněkud pochybný, potom způsob, jakým jsou podávány veřejnosti a politikům, je mimořádně pochybný. Tradičně jsou předpisy prezentovány jako nezbytnost pro zachování „bezpečí“ veřejnosti. Je mylné se domnívat, že bez předpisů by inženýři a architekti stavěli nepěkné, nebezpečné stavby, které by kolabovaly a zabíjely nesčetné množství žen a dětí (to raději vůbec neuvažují o budování dřevěných pagod). Za povšimnutí ale stojí fakt, že žádná korelace mezi stavebními předpisy a zvýšením nebo snížením bezpečnosti pro veřejnost, která plyne z jejich zákonného ustanovení, nebyla nikdy prokázána. Tím, že nebyl odkryt skutečný význam předpisů, je pro zájmové skupiny jednodušší si užívat finančních výhod, které jim předpisy přinášejí.

Další metodou „prodávání“ předpisů je využívání nové pseudovědy „výpočtu karbonových nákladů“ (jenž nám dodali naši přátelé z OSN a jejich technokratická pobočka – Mezinárodní organizace pro normalizaci). Více než lpění na fiktivní představě bezpečnosti obyvatel je nový přístup „karbonových nákladů“ převedený do podoby matematických rovnic a jen tak těží z mediálního humbuku kolem globálního oteplování. Rovnice vyhodily nákladové koeficienty, které jsou používány k hodnocení různých stavebních metod a materiálů. A ti, kteří mají nejnižší náklady, jsou technokraty, jež píšou tyto předpisy, prohlášeni za vítěze. Rovnice jsou pak považovány za „vědecký důkaz“, že stavební předpisy slouží jako záruka, že lidstvo nečelí globálnímu oteplování způsobeného inženýry a architekty, kteří by jinak neprojevili žádnou úctu k na karbon citlivé matičce Zemi.

Například, ocelářský průmysl může přijít s rovnicemi, které „dokazují“, že užitím oceli v konkrétních činnostech se dosáhne nižších karbonových nákladů, než je tomu u dřeva. A dřevařský průmysl může učinit totéž proti ocelářskému průmyslu. Zájmové skupiny, jejichž rovnice karbonových nákladů jsou akceptovány byrokraty, se těší nečekaného přísunu bohatství, když jejich materiály, technologie a/nebo stavební postupy jsou ze zákona upřednostněné ve vládních nařízeních. Nikdo si nedokáže představit, jak složitými a zkorumpovanými se stavební předpisy stávají s využitím všech těch vylepšení, ani si nedokáže představit velké reálné vynaložené náklady, které vzniknou umělým nastavením karbonových nákladů.

Poskytnutí neoprávněné finanční výhody jedné zájmové skupině před jinou není jediným negativním efektem stavebních předpisů. Předpisy rovněž potlačují kreativitu inženýrů a architektů tím, že jsou postaveny na pravidlech neměnnosti; jeden přístup používaný na všechno vytváří jejich návrhům svěrací kazajku. Nejen že to má negativní dopad na potenciální velikost a originalitu stavebních návrhů, ale také to brání zavádění bezpečnějších budov, protože kreativní uvažování není tolerováno.

Navíc, stavební technologie, stejně jako všechny ostatní technologie, jdou kupředu mnohem rychleji, než jaká je rychlost změn předkládaná technokraty s jejich stavebními předpisy. Předpisy jsou vždy pozadu za vývojem, tudíž zpomalují zavádění a využívání nových technologií, které jsou levnější, efektivnější a bezpečnější. Takto předpisy fungují v rozporu s jejich stanoveným účelem.

(Povšimněte si, že tresty pro inženýry a architekty, jež mohou být uděleny za neuposlechnutí stavebního zákoníku, jsou přísné. Např. inženýrovi nebo architektovi, který je shledán vinným z porušení jednoho (nebo více) z tisícovky pravidel, může být jeho licence pozastavena nebo odebrána, čímž přichází o schopnost vydělávat si na živobytí. Také by mohl dostat pokutu a přijít o veškeré finance, v horším případě by mohl být uvězněn, pokud by u něj přetrvávala snaha uspokojit potřeby jeho „pagodu kupujících“ zákazníků.)

I přesto, že existují tisíce a tisíce stavebních předpisů, nikdy nemohou pokrýt všechny možnosti, protože technologie a poptávky zákazníků jsou prostě příliš složité. Tudíž užitečnost stavebních předpisů je vždy zveličována technokraty a zájmovými skupinami. Některé předpisy stěží dávají smysl a jiným se ti, kteří vědí o čem je řeč, vysmívají. Pokud jste někdy viděli epizodu kanadského televizního seriálu „Holmes on Homes“, tak víte, co mám na mysli. Hvězda pořadu, Mike Homes, běžně a s hrdostí navrhuje struktury, které jsou „lepší než předpisy“. (Takové epizody musí být velmi ponižující pro vládní úředníky, kteří sepisují předpisy). 

Navíc, druhořadý stavitel, který „splňuje předpisy“, může využít jejich nedostatků jako obhajobu pro špatně odvedenou práci, stejně tak je pro něj jednodušší získat oporu v zákoně. Žalovat stavitele, který „dodržuje předpisy“, je velmi obtížné.

Na závěr lze konstatovat, že negativní dopady vládou stanovených stavebních předpisů jsou zřídkakdy zmíněny nebo projednány. Je na čase poukázat na jejich negativní a na první pohled neviditelné účinky, stejně tak na soukromé finanční a politické faktory, které vedly k jejich vzniku.  

[Článek původně vyšel na mises.ca.]

Reference:
[1] “Palsangjeon”, Wikipedia.org
[2] “Sakyamuni Pagoda – The Tallest Wooden Structure in the World” Chinaculture.org