Náhodou jsem se nedávno zúčastnil menšího setkání, kde probíhala zajímavá politicko-ekonomická diskuse a zaslechl jsem zde několik (asi poměrně rozšířených) ekonomických omylů. Nechoďme tedy okolo horké kaše a hurá na ně.

Jeden z nově zvolených zastupitelů v nějaké menší obci říkal (volně) toto: „Naše obec poskytuje domácnostem internetové připojení a vydělává na tom. Pokud k nám přijde soukromá společnost, a bude internet poskytovat ona, rádi jí to přenecháme.“

Jenže taková společnost s největší pravděpodobností vůbec nepřijde. Proč? Protože obec by to připojení nejspíš poskytovala i kdyby na něm prodělávala, což si soukromá firma dlouhodobě nemůže dovolit. Pouštět se do konkurenčního boje proti státu se již mnohým nevyplatilo a málokdo má odvahu do takového souboje jít. Jediným řešením by tedy bylo odprodat celou infrastrukturu nějaké soukromé společnosti a zavázat se, že obec tuto službu nebude poskytovat xy let, jinak bude muset obec provozovat internetové připojení až do skonání světa. (Reálně by samozřejmě stačilo takovou službu prostě přestat poskytovat, ale myslím, že toho se od komunálních politiků jen těžko dočkáme.)

Pokud byste se zeptali lidí na smysl fungování státu, pak většinou řeknou, že stát je tu proto, aby zajišťoval služby, které nedokáže poskytnout trh. Každý člověk má potom jinou představu o tom, co do těchto služeb spadá a co již ne. (O tom, že reálně žádné takové služby neexistují, si můžete přečíst v mnoha článcích například zde na mises.cz.) Těžko by vám ale někdo řekl, že stát má vařit pivo. Přesto právě to český stát dělá. Argumentem pro udržení Budějovického Budvaru v rukou státu pak nejčastěji bývá to, že Budvar vydělává. Ale ani to není dostatečně dobrým důvodem, aby stát jakoukoliv takovou firmu vlastnil.

Stát mohl nabýt svůj majetek jen jedním způsobem – násilnou konfiskací majetku lidí žijících na daném území. Najdou se samozřejmě i zvrácené výjimky, kdy dá někdo peníze státu dobrovolně, ale v celkovém objemu státních příjmů je tato suma skutečně zanedbatelná. Pokud by vařil pivo zloděj z ukradených peněz, jistě by nenašel příliš pochopení. Proč by měl naše pochopení mít stát? Ve chvíli, kdy již nejdou majitelé ukradeného majetku přesně dohledat, je nejlepší takový majetek ideálně v aukci prodat a utržené peníze nějakým způsobem předat občanům - například jednorázovou úlevou na daních.

Dále je třeba si uvědomit, že více peněz v rukou státu jen stěží znamená větší blaho daňových poplatníků. Pokud Budvar vloni vydělal zhruba 300 milionů korun před zdaněním, stát za ně mohl postavit například 6 km cyklostezek, utopit je ve černé zdravotnické díře, nebo rozdat na dávkách. Kdyby byl Budvar (stejně tak jako Lesy ČR, Česká pošta, Letiště Praha, ČSA, …) v rukou soukromého majitele, byl by zisk použit na takové investice, které mají pro majitele ekonomický smysl a přinesou mu užitek (následkem čehož, jak pravil již Adam Smith, přinesou užitek i spotřebitelům a ostatním). Navíc každý ziskový podnik se může v rukou kohokoliv (a státu především) dostat do ztráty. V případě soukromého majitele je to jen jeho problém, v případě státu je to problém daňových poplatníků.

Další člověk argumentoval (opět volně): „Domy v rukou státu (města) mají například lepší fasádu, stát se tedy o majetek dokáže starat lépe než někteří soukromí vlastníci.“

Samozřejmě nikdo nepopírá, že stát dokáže spravovat majetek efektivněji (lépe s větším ziskem) než někteří vlastníci. Stejně tak někteří soukromí vlastnící dokážou spravovat majetek lépe než stát. A na volném trhu se bohatství přesouvá od těch neschopných právě k těm nejschopnějším, což zaručuje, že daný majetek bude spravován co nejefektivněji. Stát, který pracuje méně efektivně než někteří vlastníci, tedy reálně spotřebovává bohatství, které by na volném trhu mohlo být uspořeno a následně investováno.

Předpokládám, že se jednalo spíše o názorný argument, jelikož kvalita fasády může být jen stěží důkazem efektivity daného vlastníka nemovitosti.

[1] Liberalism vyšel v ČR v překladu liberálního institutu a naleznete jej zde.