Imigrace v širších souvislostech

Mises.cz: 16. prosince 2015, Přemysl Holub, komentářů: 35

Zdá se, že evropská imigrační hysterie stále nabírá na síle. Bez ohledu na objektivnost veřejně dostupných informací a vliv propagandy je všeobecně převládající strach z přívalu cizinců do "našeho státu" a potažmo "naší Evropy" zcela pochopitelný. Abych byl přesnější, tento strach je pro mne pochopitelný a oprávněný, pokud se na situaci dívám z pohledu moderního státisty, člověka, který si myslí, že demokracie je nejvyspělejší formou lidské civilizace a synonymem svobody.

Tento zastánce "svobody" ve formě demokracie na sebe ve skutečnosti nastavil past ve formě chronického strachu o "svobodu", ze kterého se nedostane dříve, než si uvědomí, že demokracie není symbolem svobody, ale jejím opakem.

V konkrétní situaci, které jsme svědky, se většinou strach a hysterie z přistěhovalců točí kolem toho, pod jakou formou Šáría vlády budeme nuceni žít, pokud povolíme imigrovat příliš velkému počtu muslimů do "naší" země. Přiznávám, že kromě toho, že tuším, že Šáría je minimálně stejně kruté autoritářství jako demokracie, tak o Islámu vím velmi málo. To ale není podstatné ve smyslu toho, co se zde snažím nastínit.

Pokud si myslím, že demokracie je synonymem svobody, tak nemůžu být nikdy konzistentí, pokud neuznám, že ve chvíli, kdy si dostatečné množství lidí zvolí za svého vládce tyrana, tak se musím podřídit a přesto jsem stále stejně "svobodný". Obecný strach lidí z přistěhovalců je obecným strachem ze změny, ke které může dojít, pokud dojde k dostatečně velké demografické obměně obyvatel státu, aniž by byly základní principy demokracie jakkoliv porušeny. Jako obhájci demokracie totiž víme, že pokud ve volbách uspěje tyran a já to nebudu akceptovat, tak jsem hypokrat. Proto jedinou cestou, jak si pod falešnou demokratickou "svobodou" zachovat tvář a uchovat status quo, je za každou cenu bojovat za to, aby k podstatné demografické obměně nedošlo.

Nastolení demokracie tak ve skutečnosti znamená, že svobodný nikdy nebudu. Teoreticky totiž kdokoliv a kdykoliv ze mne pod tímto systémem může udělat ještě mizernější otroka, než jsem byl doposud, aniž by jediný princip demokracie porušil. Stačí podplatit a indoktrinovat dostatečné množství lidí, a co je nejhorší, tito lidé v žádném případě nemusí být od kosti "zlí". Počet příkladů tohoto jevu jen za období minulého století samotného mluví za vše. Škoda, že si skoro nikdo nevšiml, lépe řečeno, nevyvodil logické závěry.

Proto, když mi demokraté předkládají protiimigrační argument ve smyslu možného nastolení jiných mravů a zvyků, pod kterými budeme trpět, pokud se k nám nastěhuje velké množství lidí z jiného koutu světa, nemám k tomu co říct. Takový argument nemá žádnou logickou chybu. Pokud chceš demokracii, nemůžeš být nikdy svobodný, neboť ti vládne většina. Dokud patříš do většiny, žádný problém, ale když z ní náhodou vypadneš, tak si nestěžuj. Tvůj strach naprosto chápu a rozumím mu. A přeju hodně štěstí, neboť pokud se ti podaří být ve většině pro tvou falešnou svobodu po dobu tvého vlastního života, tvým dětem už se to podařit nemusí.

Ještě na obecnější rovině je zřejmé, že demokracie a existence států je nástrojem tyrana z říše snů. Existence států je vlastně přímou příčinou vzniku totálních válek a ideální pomůckou k okupaci a zotročení velkého počtu lidí najednou. V praxi jde většinou o dobytí hlavního města státu a tím je podrobeno celé obyvatelstvo. Nemusí ani dojít k fyzické opresi většiny obyvatel, jde hlavně o převzetí řídícího aparátu státu a jeho infrastruktury. Kapitulace je předáním legální moci někomu jinému (stejně tak přebrání legální moci vítěznou stranou ve volbách). Existence státu umožňuje, aby něco k něčemu takovému mohlo vůbec dojít. Bez okupace infrastruktury státu by nikdy nebylo možné zotročit tolik lidí najednou a ve skutečnosti by to bylo logisticky nemožné.

Posilování a budování státní armády a jakékoliv "zlepšování" státní byrokratické infrastruktury je stále lákavější návnadou těch mocichtivých, před kterými je zbrojení údajně naopak nezbytné. Např. to, že by Čína (nevím, zda je čínská elita mocichtivá, jde jen o paralelu) dobyla USA, je v současnosti zcela nemožné, a to nejen logisticky. K "dobytí" USA ze strany Číny by mohlo teoreticky dojít jedině tak, že dojde k nějaké formě převzetí státní byrokratické moci ve Washingtonu. Dostatečně indoktrinovaná společnost věřící v to, že ten, kdo sedí ve Washingtonu je vládce s právem řídit jejich životy, by k tomu stačila.

V demokratických zemích je strach ze změny toho, jak se věci mají formou podstatné demografické obměny obyvatelstva zcela racionální obavou. Je to fakt, nemusí jít o xenofobii a rasismus. Ve skutečnosti jde o jedinou možnou alternativu, aniž by byl porušen jakýkoliv demokratický princip. Lpěním na demokracii zajišťujeme, že ke změně dříve nebo později dojde (kvůli demokracii bohužel pro všechny, ať ji chceme nebo ne) a budeme se možná muset přizpůsobit a vzdát se našich zvyků a způsobu života, pokud je nám drahý (v nejhorším případě na to někteří doplatí životem). Zásadním problémem je, že zdroj našich obav a strachu neumíme identifikovat. Mylně je přisuzujeme demografickým změnám - jiným kulturám, jiným náturám lidí nebo náboženstvím - způsobeným např. přistěhovalectvím a nevidíme, že díky našemu rádoby svobodnému systému ani jiná možnost neexistuje. Až když od falešné svobody upustíme a přijmeme opravdovou svobodu jednotlivce za svou, tak máme naději se zbavit našich případných obav a strachu a žít si každý po svém jak dlouho budeme chtít.