Inflace se líhne z vajec

Mises.cz: 23. dubna 2012, Kolektiv Mises.cz, komentářů: 33

[Pro mises.cz napsal Tomáš Nikodym]

Zdá se to být až neuvěřitelné, ale odborníci, analytici a ekonomové po dlouhých letech bádání konečně odhalili příčinu inflace. Když si dnes pustíme televizi, ať už státní či soukromou, nebo si otevřeme noviny, všude na nás vyskočí tato fantastická novinka. Inflace se vylíhla z vajec! A zrovna na Velikonoce! Když už to tedy nyní víme, může naštěstí stát zakročit a zakroutit slepicím krkem – vytáhnout do boje proti inflaci.

Například v MF Dnes se člověk může dočíst že: „Jako 'vaječnou inflaci' označují ekonomové březnový růst cen.“ [1] Nejde samozřejmě o nějaké nepodložené údaje, protože „I když se vejce na spotřebním koši podílejí pouze třemi promile, jejich meziroční zdražení o 124 procent vedlo k tomu, že pomohla vytáhnout celkovou inflaci.“ [2] Na základě sestavení průměrného spotřebního koše průměrného spotřebitele tedy došlo k výpočtu, že jsou to v současnosti vajíčka, co táhne inflaci nahoru. Bohužel úplně zbytečně. Nejenom že je nemožné sestavit nějaký smysluplný a správný index, kterým inflaci změřit, ale samotné současné pojetí inflace je velice nešťastné. Na problém mylného chápání inflace upozorňoval například italský právník Bruno Leoni.  „Když například Američané mluví o 'inflaci', mají obvykle na mysli růst cen. Ještě donedávna si však lidé pod pojmem 'inflace' představovali (v Itálii tak činí dodnes) nárůst množství peněz v oběhu dané zemi… Užívání slova 'inflace' pro odlišné skutečnosti tito ekonomové považují za důvod vedoucí k záměně příčin a následků a následně k přijímání chybných rozhodnutí.“ [3]

Lze tedy identifikovat dvě pojetí inflace. První, tzv. „klasická“, definice inflace znamená nárůst množství peněz v oběhu. Dnes už se však k tomuto chápaní inflace nepřiklání ani Italové. Přijetím eura přijali i definici inflace, jak ji chápe Evropská centrální banka – tzv. „moderní“ pojetí. Toto pojetí vysvětluje inflaci jako nárůst cenové hladiny. Pokud tedy roste v současnosti prudce cena vajec, jde o inflaci. Stejně tak je populární jako příčinu inflace označovat rostoucí ceny benzínu či energií. Nikdo se poté nemusí ptát, co způsobilo tento nárůst, co ceny ostatních statků - stačí od vlády a centrální banky žádat okamžité řešení situace. Nejinak je tomu v současné „vaječné krizi“. Vysoká cena vajec jako základní suroviny pro pečivo a další potraviny zvyšuje konečné ceny potravinových produktů. Spotřebitelé vysokými cenami trpí, protože si nemohou tolik dopřávat, a podnikatelům se ztenčují zisky. Nyní tedy může na scénu vstoupit stát vyzbrojen moderní definicí inflace a opatřením, jak vysoké ceně vajec zabránit. U moderního pojetí inflace ale na první pohled došlo k záměně příčin a následků (jak upozornil Leoni). Nepochopení vztahu mezi růstem množství peněz v ekonomice a posléze růstem cenové hladiny může mít vážné hospodářské dopady. Nejjednodušší je vysvětlit si vše na (historickém, na dnešní „vajíčkovou“ situaci modifikovaném) příkladu.

Z „neznámých“ příčin roste cena vajec a posléze ceny potravin. Tento růst cen je identifikován jako inflace a vláda se rozhodne zakročit. Elegantním způsobem, jak zajistit levné potraviny, je zavedení cenových stropů buď na potraviny, nebo na prvotního viníka – vejce. Protože se však výroba po zavedení cenových stropů stává pro výrobce s nevyššími náklady ztrátová a došlo by ke snížení nabídky, musí vláda přistoupit k dalšímu kroku – k dotování ztrátových výrobců. Nyní tedy vláda stojí před problémem, kde vzít peníze na dotace. Zvýšení daní je značně nepopulární a vzalo by spotřebitelům peníze, které ušetří na nových, nižších cenách potravin. Podobně i na růst již tak vysokého státního dluhu je veřejnost citlivá, a proto se vláda nakonec rozhodne dotovat výrobce dodatečným zvyšováním množství peněz. Stane se ovšem to, co nikdo nečekal – je způsobena inflace. Namísto toho aby došlo ke snížení cen např. prostřednictvím snížení poptávky, dovozu z levnějších oblastí či substitucí za jiné produkty, vládní boj proti „inflaci“ způsobil skutečnou inflaci. Jedinou smysluplnou definicí inflace tak zůstává zvýšení množství peněz v ekonomice. Jak poznamenal Ludwig von Mises: „Je zřejmé, že moderní význam slov inflace a deflace je naprosto matoucí a zavádějící a musí být bezpodmínečně odmítnut.“ [4]

Je už pak pouze v oblasti spekulací, zda jde doopravdy o nepochopení inflace (vztahu mezi růstem množství peněz v ekonomice a cenové hladiny), nebo jde o zamýšlený krok, kdy je možné při nesprávném výkladu tohoto pojmu zvyšovat moc vlády a dalších institucí ve jménu boje proti inflaci.

[1] MF Dnes: Vejce ovlivnila inflaci. Ta byla v březnu největší za tři roky, 11. 4. 2012, str. 8A
[2] Ibid.
[3] Leoni, Bruno: Právo a svoboda, 2007, str. 21-22
[4] Mises, Ludwig: Lidské jednání, 2006, str. 383

Literatura:

LEONI, Bruno: Právo a svoboda, 1. vydání, Praha, Liberální institut 2007, ISBN 978-80-863-8950-9
MISES, Ludwig von: Lidské jednání: Pojednání o ekonomii, 1. vydání, Praha, Liberální institut 2006, ISBN 80-86389-45-6
MF Dnes: Vejce ovlivnila inflaci. Ta byla v březnu největší za tři roky, 11. 4. 2012, str. 8A