Julian Assange: rok (bez)naděje

Mises.cz: 19. června 2013, Josef Tětek, komentářů: 14

Dnes, 19.6.2013, je tomu přesně rok, co zakladatel serveru WikiLeaks našel útočiště na ekvádorské ambasádě v Londýně. Je tedy vhodná příležitost připomenout si, jaké události vedly Assange k vyhnanství do pár čtverečních metrů vrtkavého bezpečí a jaký může být další osud tohoto pozoruhodného muže.

Julian Assange založil roku 2006 server WikiLeaks, jehož posláním je zveřejňování tajných dokumentů. Mezi nejdůležitější zveřejněné materiály patří dokumenty týkající se průběhu amerických válek v Afghánistánu a Iráku či americké politické věznice Guantanamo. Není proto divu, že se tento server spolu se svým zakladatelem stali trnem v oku americké vlády. Minimálně od poloviny roku 2010, po zveřejnění armádní videonahrávky dokumentující nálet na Bagdád, při němž zahynulo několik civilistů a dva novináři agentury Reuters, byl Assange hledán americkým Pentagonem.

Assange začal tušit, že se mu kolem krku stahuje smyčka. Po neúspěšných žádostech o azyl ve Švédsku a Švýcarsku (kde americký velvyslanec doporučil švýcarské vládě azyl nepřiznávat) vešel dne 19.6.2012 podat žádost o azyl na ekvádorskou ambasádu v Londýně, kde mu byla po necelých dvou měsících schválena.

Julian Assange zůstává na ekvádorské ambasádě z toho důvodu, že je na něj vydán mezinárodní zatykač na základě obvinění ze znásilnění, kterého se měl dopustit ve Švédsku. Assange se ovšem dle svých slov nesnaží vyhnout spravedlnosti; jeho obavou je poměrně možný scénář, kdy místo před švédský soud bude dopraven před soud americký, kde by byl souzen jako špion či terorista. Jeho obavy ostatně nejsou úplně nepodložené – počátkem června začal ve Spojených státech dlouho očekávaný proces s Bradley Manningem, pětadvacetiletým americkým vojákem, který dodal serveru WikiLeaks až 750 000 armádních dokumentů. Manninga, který byl před započetím procesu držen téměř tři roky ve vazbě, tak v případě shledání viny z napomáhání nepříteli čeká trest smrti.

Server WikiLeaks a jeho zakladatel jsou nepochybně kontroverzní – vedle pozitivních činností jako odkrývání válečných zločinnů se věnují například i zveřejňování databází neplatičů daní. Assangeho tak nelze nazvat libertariánem; spíše se jedná o notorického odkrývače, který si libuje v konfrontaci a kontroverzi.

Úloha odkrývačů v boji za svobodu bude v budoucnosti stále narůstat. Jsou to právě lidé jako Assange či Snowden, kteří se nebojí trhnout oponou a odkrýt onu kolosální zrůdu, do které stát západního typu narostl. S pokračujícími euroamerickými válečnými výpravami, programy PRISM, INDECT, či eCall, zkrátka se stále mocnějším státním aparátem, jsou to odkrývači, kteří mohou ukázat masám holou pravdu a zařadit tak zpátečku na cestě do otroctví. Svými činy se odsoudili k životu v beznaději; jejich odvaha však představuje velikou nadějí pro svobodu. Nechť neupadnou v zapomnění.

Úvodní fotka CC Attribution-Share Alike 2.0 Generic http://en.wikipedia.org/wiki/File:Julian_Assange_in_Ecuadorian_Embassy.jpg