Krach automobilového průmyslu
Mises.cz: 30. července 2012, Josef Tětek, komentářů: 26
Na firmy se můžeme dívat dvojím pohledem. Zaprvé, můžeme je chápat jako nástroj zaměstnanosti a udržovatele tradiční výroby. Zadruhé, mohou být vnímány jako prostředek pro poskytování zboží spotřebitelům, kteří jsou ochotni za něj zaplatit.
[Psáno pro časopis PROFIT jako reakce na sloupky Paula Krugmana v NYT.]
Na firmy se můžeme dívat dvojím pohledem. Zaprvé, můžeme je chápat jako nástroj zaměstnanosti a udržovatele tradiční výroby. Zadruhé, mohou být vnímány jako prostředek pro poskytování zboží spotřebitelům, kteří jsou ochotni za něj zaplatit.
Sociální inženýři upřednostňují první pohled. Velké firmy je tak údajně zapotřebí chránit před bankrotem, regulovat je a ukládat jim dodatečné povinnosti (např. v podobě i v ČR populární „Corporate Social Responsibility“). Často přitom pomíjejí základní společenskou funkci firem, kvůli které je podnikatelé zakládají a která zdůrazňuje pohled druhý – uspokojovat spotřebitelská přání a tím dosahovat zisku.
Paul Krugman zdůrazňuje negativní dopady krachu velkých firem. Státní intervence (např. v podobě miliardových bailoutů) ovšem také nejsou zdarma. Vedle zřejmých finančních nákladů placených daňovými poplatníky s sebou přinášejí i zakonzervování stávajícího stavu a prohloubení nezdravého vztahu velkých společností a státu. Krugman na jednu stranu vyzdvihuje podnikatelské prostředí Detroitu z počátku dvacátého století, načež navrhuje státní podporu, která je s takovým prostředím neslučitelná.
Další náklad státní záchrany určitých firem je tak i nevzniknutí nových firem a absence případné inovace. Etablované firmy již nemusí bojovat o své místo na výsluní spotřebitelské přízně, jelikož bailoutem vznikl precedens státní záchrany v případě tržního neúspěchu. Tyto firmy mají nyní větší motivaci posílit dobré vztahy s regulátory a případně jim i naznačit, že je zapotřebí silnější regulace, která zlikviduje nováčky na daném trhu.
Pokud by zanikla detroitská průmyslová aglomerace, vznikla by s velkou pravděpodobností aglomerace jiná, smysluplná – která by nezvyšovala politické preference politiků, ale životní úroveň zákazníků. Zákazníci však mají tu smůlu, že nemají ve Washingtonu své profesionální lobbisty a v New Yorku vlastního PR specialistu.