Lyžování s Hayekem

Mises.cz: 29. listopadu 2013, HynekRk, komentářů: 13

Bude zima a řada občanů v tuto dobu vyráží na lyže. Část z nich vyráží tradičně na sjezdovky, kterých máme i v České republice celou řadu. Potíž je v tom, že sjezdovky jsou umístěny většinou na horách a vrchovinách, kde jsou lepší sněhové podmínky a delší svahy. Zároveň však jsou hory a vrchoviny zpravidla považovány částí lidí za z přírodovědeckého hlediska cenná území a požívají různé statusy ochrany (chráněná krajinná oblast, národní park, rezervace, památka atp.), a to i přesto, že mnohá místa na horách byla dříve hustěji osídlena a hospodářsky intenzivně využívána [1], a tudíž ve skutečnosti nejde tedy často jen o dílo přírody. Každopádně vyvolává sjezdové (a někdy i běžecké) lyžování spory: „Toto odvětví přináší svými nároky na prostor, vhodný terén a dalšími požadavky (odlesnění, vodní zdroje, osvětlení) řadu konfliktních situací se zájmy ochrany přírody, a to i přímo zákonem definovanými.“ [2] Zmíněná citace pochází ze zpravodaje chráněné krajinné oblasti Beskydy, kde se také konstatuje, že správa povolila v letech 1995 až 2007 8 350 m nových sjezdovek a v letech 2000 až 2007 7 026 m [3]. Některé záměry však tato správa také odmítá - třeba Lysá hora-sever, Kněhyně, Košařiska a další [4]. Před několika lety byla známá kauza o sjezdovkách na Ovčárně v Jeseníkách: „Tehdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart chtěl sjezdové lyžování v okolí Pradědu úplně zrušit, protože rolby údajně ničí přírodu. Jednu sjezdovku proto zrušil a dvě další zkrátil.“ [5]

Přirozeně nejde jen o přírodu, ale sjezdové lyžování a jeho regulace má i svůj ekonomický rozměr (a další rozměry). Například při dané poptávce po sjezdovém lyžování omezení počtu sjezdových tratí povede k růstu zisků zbylých majitelů sjezdovek a cen pro spotřebitele, protože nabídka sjezdovek se sníží. Pokud nebudou staré sjezdovky rušeny, ale nebudou povolovány nové sjezdovky anebo jich bude povoleno jen málo, tak bude (v případě stejné poptávky) zabráněno poklesu cen pro spotřebitele a nedojde k poklesu zisků majitelů sjezdovek. Při růstu poptávky po lyžování dojde v případě nepovolování nových sjezdovek k růstu cen pro spotřebitele a k růstu zisků majitelů stávajících sjezdovek. Jak je patrné, tak ti, jimž se podaří si udržet sjezdovky, na tom vždy vydělají. Naopak vždy budou vedle spotřebitelů poškozeni zájemci o vstup do tohoto podnikání, kteří neuspěli se svými žádostmi (nebo přišli o nějakou sjezdovku) a jejich případní zaměstnanci. Na některé spotřebitele se vlivem vyšších cen anebo vlivem jejich nedostatečného poklesu ani nedostane. Je také možné, že pomocí úplatků vybraní podnikatelé ovládnou toho, kdo reguluje počty sjezdovek. „Regulátor samozřejmě není nějaká neosobní instituce – regulátoři jsou konkrétní lidé, kteří mají svoje zájmy.“ [6] To povede k většímu počtu povolených sjezdovek a k obohacení úplatného úředníka či politika. To je jistě plus, protože to situaci částečně napravuje. Mohou zde být ale nepříznivé psychologické dopady na pocity lidí ve společnosti.

Zůstaňme však tentokrát pouze u přírody, i když k tomu není žádný důvod a daný problém není jen o jednom úhlu pohledu. Dá se říci, že sjezdové lyžování narušuje přírodu? Koncept rozptýlených informací Friedricha Augusta von Hayeka nám říká, že často nejsme schopni získat informace o veškerých dopadech nějakého jednání. V minulosti se proto zdálo, že sjezdovky (respektive jejich úprava) v podstatě přírodě jen škodí. To se však změnilo, protože se objevily nové do té doby neznámé informace, které prokazují pravý opak. Rozrušování půdy na sjezdovkách (a v jejím okolí shrabováním sněhu rolbou) je pro některé vzácné rostliny ideální. Nevěříte? Pak tedy jedna citace: „Ochranáři v Jeseníkách zjistili, že na sjezdovkách a dalších narušených místech se daří některým vzácným a ohroženým rostlinným druhům... Vzácným druhům rostlin, což je skutečně zajímavé zjištění, se daří na Červenohorském sedle a na sjezdovkách nad Ramzovou. Na Červenohorském sedle se vyskytuje ve velmi bohaté populaci hořeček nahořklý, na Ramzové roste hned několik druhů plavuněk... Plavuňky jsou podle druhu zařazeny do kategorie ohrožené až silně ohrožené, to znamená, že se v České republice vyskytují skutečně velmi vzácně. Zde v Jeseníkách jsou trochu paradoxně vázány na druhotně odlesněná území [tj. člověkem vykácená a pro pastvení dobytka a sklízení píce dříve užívaná území, pozn. autora] a právě péče o sjezdovky jim docela vyhovuje. A to i rolbování při nízké sněhové pokrývce, které vypadá na první pohled dosti drsně až brutálně, kdy se při nízkém stavu sněhu obnažuje a narušuje půda a dochází i k dílčí erozi, tak těmto rostlinám to vyhovuje. Jsou to druhy lavinových drah a míst nad horní hranicí lesa, kde panuje velmi drsné klima a drsné podmínky... Samozřejmě úplně se to čekat nedá, ale po zkušenostech, které za posledních několik let máme, kdy evidentně populace některých druhů, třeba hořečku nahořklého, na sjezdovkách velice prosperují, tak můžeme očekávat, že se budou vzácné druhy rostlin vyskytovat i na jiných sjezdovkách, případně na jiných narušovaných místech. Dalším takovým příkladem rostliny, která obsazuje narušovaná místa, je zvonek vousatý. To je další silně ohrožený druh, dostal se i do loga Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a vyskytuje se v České republice pouze v Jeseníkách a na Kralickém Sněžníku.“  [7] Když jsme u zvonku vousatého, tak dle české Wikipedie „roste na horských loukách a holích se smilkou tuhou, v poslední době často na ruderalizovaných [člověkem pozměněných, pozn. autora] místech (sjezdovky, travnaté okraje cest, příkopy silnic).“ [8] Zmíněný zpravodaj CHKO Beskydy pak o sjezdovkách praví: „V souvislosti s průzkumy při celoplošném mapování území CHKO pro budování celoevropské soustavy chráněných území Natura 2000 získala Správa řadu nových poznatků o výskytu významných druhů a stanovišť mj. i na plochách sjezdovek...“ [9] Je velmi nepravděpodobné, že to vše budou druhy rostoucí původně v lese, který tam dříve stál.

Prostě rolby mají stejný efekt, jako měla třeba dříve tvrdá kopyta dobytku [10], který místní pásli na horských (podhorských) loukách. Dobytek svými nohami rozrušoval vegetační kryt a půdu na těchto loukách. Půda byla často vzhledem k vyššímu úhrnu srážek nasáklá vodou, a tudíž snadněji rozrušitelná. Spásání a kosení luk za účelem získání pícniny navíc bránilo návratu stromů a keřů, a tím i zániku luk a jejich vegetace. Podobný vliv mohla mít i introdukce kamzíků apod. Podobný efekt mají pády lavin, které stojí v Jeseníkách za vznikem druhově velmi bohatých lokalit ve Velkém a Malém Kotli [11]. Nutnost kosení sjezdovek [12] tedy má podobný efekt jako kosení luk a spásání horských luk v minulosti [13].

Pokud uvedené shrneme tak, je jasné, že i z čistě přírodního hlediska nelze sjezdovky a sjezdové lyžování jednoduše považovat za pouze negativní jev. Tento jev má z tohoto hlediska své výhody a nevýhody. Jejich další porovnání už samozřejmě zavání porovnáváním, či dokonce měřením mezního užitku občanů. Přirozeně by se do takového „poměřování“ musela zahrnout i jiná hlediska než pouze to přírodní. Pakliže je však takové porovnávání či měření stěží možné, je jasné, že se musí najít jiný mechanismus rozhodování o daném jevu. Například svrchované rozhodnutí majitele pozemku, které má i tu výhodu, že zajišťuje pestrost - tj. jednou se centrálně nezakazují (anebo málo povolují) třeba sjezdovky a podruhé se třeba (alespoň teoreticky) nekácí hromadně les za účelem vzniku luk. Ale to je již na jiný článek.

Závěrem tedy, jak je patrné, tak i banální věc jako sjezdové lyžování nás může poučit o velké složitosti světa a ohromném množství rozptýlených informací, které nejsou známé anebo jsou známé, ale lidé o nich nevědí. Každopádně pokud lyžujete na sjezdovce nebo ji přímo vlastníte, tak je dobré vědět, že pomáháte určité části přírody, a ne ji pouze ničíte. Dopad na přírodu není celkově vůbec jednoznačný.

[1] Těžba surovin a dřeva, sklářství, pastevectví, hamry, hutě a továrny podél potoků, vodní díla atp. A také v některých horách němečtí osídlenci.
[2] CHKO, s. 3. Sluší se dodat, že zmíněné zájmy jsou zájmy konkrétních lidí, nikoliv zájmy nějaké entity zvané ochrana přírody.
[3] Ibid, s. 4. Na roky 1995 až 1999 tak připadá jen 1 324 m, tj. jedna na naše poměry slušná sjezdovka. Celkem je v Beskydech minimálně 51 km sjezdovek.
[4] Ibid, s. 3.
[5] Figura porazil ministerstvo, lyžování mu zakázat nesmělo. Ministerstvo nakonec od tohoto ustoupilo a bylo odsouzeno k zaplacení ušlého zisku - viz odkaz. V případu šlo i o shrnování sněhu z okolí sjezdovek. Samozřejmě ušlý zisk zaplatili daňový poplatníci, a ne úředníci anebo Kužvart.
[6] Modrý pták, s. 132.
[7] Vzácné rostliny na sjezdovkách.
[8] Česká Wikipedie, heslo „Zvonek vousatý“. Celé trsy hořců tolitovitých v modré, vzácněji i bílé, barvě lze například vidět v Jizerských horách často podél asfaltových cest anebo železniční trati.
[9] CHKO, s. 3.
[10] V Hrubém Jeseníku na Ovčárně se pěstovaly třeba ovce a pastýř je připomínán i na Švýcárně – viz Jeseníky, s. 287 a 323.
[11] Název lokalit ochrany přírody je Velká a Malá kotlina. Velká kotlina má být nejbohatší botanickou lokalitou v celé republice. V zimě a z jara neradno ovšem do ní chodit kvůli lavinám.
[12] Příklad třeba zde: Oznámení záměru, s. 25.
[13] Dnes hrozí ve vyšších polohách zalesnění často druhotně vysázeným smrkem ztepilým, který má druhově poměrně dost chudé bylinné patro (ale výborně se v něm však hledají houby :) ).

Literatura a odkazy

[1] Degen, Z. a kol. Jeseníky: turistický průvodce ČSFR, svazek 39. Praha: Olympia 1991, ISBN 80-7033-103-8.
[2] Modrý pták (Jan Čmolík). Ekonomické nepravidelníky. Praha: Stříbrný standard 2011, ISBN 978-80-904710-0-9. Dostupné i na www.mises.cz.
[3] Beskydy: zpravodaj chráněné krajinné oblasti, 1/2008 [online, 2008]. Dostupný z (přístup I/2013): http://www.beskydy.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/search/!ut/p/c4/04_SB8K8xLLM9MSSzPy8xBz9CP0os3h_n0BLUzdTEwN3n1A3A09nM7cQD7dQQwN3c_2CbEdFAIMYrY4!/?q=Beskydy+zpravodaj+chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A9+krajinn%C3%A9+oblasti+1%2F2008
[4] Figura porazil ministerstvo, lyžování mu zakázat nesmělo [online, 2010]. Dostupný z (přístup I/2013): http://www.jeseniky.net/rex.php?ID_clanku=179.
[5] Oznámení záměru  pro  zjišťovacího  řízení SKI park Hrubá Voda k.ú. Hrubá Voda [online, 2005]. Dostupný z (přístup I/2013): http://tomcat.cenia.cz/eia/download.jsp?view=eia_cr&id=OLK172&file=oznameniDOC .
[6] Vzácné rostliny na sjezdovkách [online, 2012]. Dostupný z (přístup I/2013): http://www.rozhlas.cz/priroda/rostliny_houby/_zprava/529843.
[7] Česká Wikipedie.

Původně vyšlo v časopise Terra Libera leden-únor 2013. Upraveno.