Praktik politik

Mises.cz: 21. května 2013, Dominik Stroukal, komentářů: 7

Křivka růstu HDP klesá pod horizontální osu, státní dluh z výšky tu samou osu už ani nevidí a nůžky...! Nůžky se nalevo rozevírají a napravo stříhají a odstřihávají. Teorie přestávají platit. Je třeba jednat. Teorie nic nevyřeší, teď je třeba praktických řešení. Potřebujeme politika praktika, který odhodí ekonomické poučky a konečně něco udělá. Pro lidi.

Problémů s politiky je jako politiků samotných. Dnes již nikdo, kdo se chce vážně zabývat politikou, nemůže opomenout poznání, že i politik je člověk maximalizující svůj vlastní užitek. Už víme, že politici jsou lidé jako my všichni (a jak dlouho nám tohle zjištění trvalo!). Snad čím dál více lidem začíná být jasné, že politici nemají žádné mystické schopnosti. Ale vzhledem k tomu, kolik těchto schopností jim bylo po věky přisuzováno, je pochopitelné, že boj za demytizaci politiků ještě neskončil a jen tak neskončí.

Jedním z těchto mýtů je představa, že v určité situaci přestávají teorie platit a spasení přijde v podobě politika praktika, jenž se nebojí neortodoxních řešení, nedá na zaprášené poučky a ukončí strasti svého lidu okamžitě.

Tento fenomén má rozměr, který stojí za bližší prozkoumání – praktičnost vs. teorie. Zásadním rozdílem mezi politikem a ekonomem zdá se být ten, že zatímco ekonom je teoretik, politik je vykonavatelem těchto teorií. Případně je ekonom teoretikem vykonané praxe.

Politici tvrdí, že je teorie nezajímá, že potřebují praktické výsledky. Že zatímco teoretici teoreticky tlachají, někdo se snaží zachraňovat svět. Prakticky. A že se jim to někdy daří, ale často ne (protože muselo dojít ke koaličnímu kompromisu a výsledné parametry nebyly ideální apod.). Tvrdí, že teorie je nezajímá, lidé potřebují blaho a potřebují ho hned. Teorii nepotřebují a nedělají.

Avšak nic nemůže být více vzdálené realitě. Cožpak politik, který žádá vytvoření ministerstva veřejných prací, nestaví svůj požadavek na nějaké teorii? Není tento požadavek vystavěn na teorii, která říká, že zvýšení množství veřejných prací bude stát X a zaměstná L lidí, přičemž stát ušetří Y, případně prodělá Z, ale přinese M lidem blahobyt jistě vyšší než je Z? A dlouhodobé účinky budou taktéž pozitivní?

Jak jinak může praktik politik obhajovat svou politiku než teorií, na které ji založil?

Nemůže. Ať se snaží sebevíc, stejně jen teoreticky hledá kauzální vztahy mezi jednotlivými jevy, připisuje jim pravděpodobnosti, váhy, ceny… A každá teorie stojí na předpokladech a kauzálních vztazích, případně na logické posloupnosti. A chybné teorie lze vyvrátit.

Jak je ale možné, že někdy si veřejnost žádá „praktiky“ a jindy politiky vyzbrojené či podporované teorií? Proč jednou chceme vyvracet teorie a jindy stejné teorie s potleskem vítáme? To se zdá být jednoduché.

Jsou doby dobré a doby zlé. V dobách dobrých hledíme směrem k politikům s přimhouřenýma očima. A ještě trochu skrze prsty. Některé adorujeme, jiní se nesnáší, a tak se na ně snáší. Snad je tento stav přirozený, alespoň do té míry, do které je i doba dobrá přirozenou. Politik hlásající masivní navýšení přerozdělování či nové a nové regulace je přinejlepším podroben pesimisitckým otázkám, někdy je i onálepkováván hvězdami a přebarvován na rudo. A alespoň ne snad nevýznamné části populace je zjevné, že politik „si nahrabává“, „drží se koryta“, krade a lže. Jeho teorie mohou být chybné. Zkusit je nás může bolet.

V dobách zlých je vše zapomenuto. Nyní je politik tím, kdo nás může zachránit. Kdo jiný? Masivní přerozdělování je cestou ven, odpovědí na krizi, a nové a nové regulace jsou odpovědí těm, kteří ji způsobili nebo se na ni alespoň chtějí přiživovat. Sice si politik „nahrabává“ a „drží se koryta“, ale aspoň se snaží. Krade, lže, ale něco se dělat musí! Jeho teorie mohou být chybné. Ale nezkusit je by nás mohlo bolet.

Politici jako by byli proticykličtí. Ekonomicky to dává smysl. Je-li dobře, nechceme riskovat a ztratit slunnou současnost politickými pokusy. Je-li špatně, ať zkusí cokoliv, horší už to být nemůže. A hlavně ať je to hned.

Doba zlá nepotřebuje ověřovat teorie. Potřebuje jednat. Doba zlá tak hraje do karet těm, kteří staví na špatných teoriích. A o to důležitější je ekonomie.