Stejný problém jako O´Pruz měli slovutní učenci konfrontováni s Einsteinovou teorií relativity. Podobně pak v Německu prakticky ustrnula teoretická fyzika, protože klíčové teorie byli z pera židovských fyziků Einsteina a Nielse Bohra.
Jde o přirozenou obavu oprostit se od toho, co člověka naučili ve škole a připustit, že to možná nebyla pravda. Zkusit se kriticky zamyslet nad získaným vzděláním. Jenže tohle je velice těžké, protože člověk ztrácí pevnou zem pod nohama, řeže si větev na které si zvykl sedět.
Většina lidí tohle nikdy nedokáže, i ta stará generace fyziků musela vymřít a nová pak rozvinula kvantovou teorii až tak daleko, že dnes ji každý používá, ani o tom neví.
Není proto divu, že zájem být „regulováni“ centrální bankou mají sami bankéři, jak dokládá samotná historie vzniku amerického Fedu, za jejímž založením stály mohutné tlaky bankovních magnátů v čele s JP Morganem, Johnem Rockefellerem a bankou Kuhn, Loeb and Co. Kvůli založení Fedu se jejich zástupci tajně a jen pod křestními jmény sešli k několikadennímu jednání na ostrově Jekyll Island.
V druhém případě nikdo neuspořil a ten úvěr vytvořila banka z nových peněz. Tyto nové peníze předtím neexistovaly. Vznikly z ničeho, banka je prostě vytvořila „out of thin air“. Nikdo neodložil svoji současnou spotřebu na později.
Inflace je tedy možná jen v systému částečných rezerv, ale může existovat i na zlatém standardu. Je limitovaná v tom rozsahu, nakolik je limitován výdej fiduciary media a nakolik jsou silné mechanismy pro udržení vysokých rezerv, tak jak jsme je představili výše.
Stát vydá dluhopisy, které nakoupí centrální banka za nové, čerstvě vytištěné peníze. Stát je tedy prvním, kdo nové peníze utrácí ještě než stačily způsobit vyšší ceny a má tak z tisku největší užitek. Druhým v řadě jsou komerční banky, ke kterým se nové peníze dostanou jako ke druhým. Komerční banky navíc díky systému částečných rezerv je ještě rozmnoží vydáním fiduciary media, za které inkasují úrok. Posledním v řadě, tím, kdo to celé platí, jsou lidé s relativně fixními platy, typicky tedy zaměstnanci, důchodci a všichni lidé na sociálních dávkách (mnozí z lidí na dávkách jsou ale do určité míry i příjemci nových peněz, takže konkrétní dopad záleží na okolnostech).
Tak to je ine napinanie citatela - uz mame styri diely, a stale sa iba ujasnuje terminologia :)...
Hlavnym motivom na spominanu schodzu a zalozenie Fedu bola masivna financna panika v r. 1907, ktora skoncila az po intervencii J.P. Morgana (dnes by sme to nazvali bailout). Podobne paniky boli v USA v tej dobe navyse relativne caste. Zaujimave je ze frakcne rezervy, bank runy a panika existovali pred zalozenim Fedu, poistenia vkladov a vsetkych tych veci bez ktorych by udajne system frakcnych rezerv nefungoval. Nieco tu nesedi....
"Out of thin air" je typicka fraza ktora ma vyvolat moralne poburenie a pritom ide o nezmysel. Banka moze pozicat iba tie zdroje, ktore si do nej niekto predtym ulozil. Ano, celkovy pocet "penazi" (v zmysle zavazkov banky voci klientom) sa tak zvysi, ale rovnako sa zvysia aj aktiva banky o nove uvery. Takze novovzniknute peniaze su kryte novovzniknutymi pohladavkami.
Dalej samozrejme nie je pravda ze nikto neodlozil svoju spotrebu. Vsetci ti ktori si ulozili peniaze v banke a nechavaju ich na uctoch, odkladaju spotrebu. Pokial mnozstvo vyberov nepresiahne rezervy banky (t.j. dostatok ludi odklada svoju spotrebu), cely system bez problemov funguje....
Takto definovana inflacia vsak moze byt iba kratkodoba a jednorazova. Ak zacneme v systeme 100% rezerv a prejdeme do systemu frakcnych rezerv, tak ano, mnozstvo penazi sa zvysi, avsak iba do momentu kedy sa v bankach ustali rezervny pomer. Ak je vysledny rezervny pomer napriklad 10%, tak mnozstvo penazi sa moze zvysit desatnasobne, ale nie viac. Cela tato cast je pre sucasnost uplne irelevantna....
Znova, tento mechanizmus moze fungovat ak hovorime o jednorazovom zvyseni penaznej zasoby. Co ak ale centralna banka zvysuje penaznu zasobu priebezne a udrzuje tak stalu uroven inflacie? Ocakavana inflacia sa premietne do zvysovania platov, dochodkov, urokovych mier a jedinym nakladom pre ludi bude strata hodnoty ich hotovosti (a presne ta strata bude tvorit vynos centralnej banky/vlady z razobneho). Jedinym ucinkom inflacie bude dan z drzania hotovosti, ktora je pri malej inflaci okolo 2-3% zanedbatelna oproti skutocnym daniam.
Toto by platilo ak by inflacia bola stabilna v case. V skutocnosti samozrejme ekonomika podlieha roznym nahodnym sokom, a preto centralna banka nedokaze udrzat stabilnu inflaciu. Avsak z vyssie napisaneho vyplyva, ze realne efekty maju iba neocakavane zmeny v inflacii. Pokial sa ludia pri odhadovani buducej inflacie systematicky nemylia, tieto neocakavane zmeny budu raz kladne, inokedy zaporne, ale v priemere nulove. To neznamena ze ich mozme zanedbat, ale urcite to spchybnuje zjednodusene a jednostranne vnimanie inflacie tak ako je uvedene v clanku.
Súhlasím so všetkým až na anticipáciu inflácie. Je pravda, že konsenzus sa väčšinou očakávaním trafí do zmeny CPI, deflátora GDP, alebo indexu vstupných cien. Problém vidím skôr v tom, že inflačné fluktuácie v ekonomike sú veľmi nerovnomerné (navyše často nemožno povedať čo je inflácia a čo je šok). Takže aj keď si všetci upravia svoje kalkulácie (čo je trochu problém napríklad pri domácnostiach a menších firmách :) ). Stále to bude len hrubé očistenie. Budú subjekty, u ktorých vznikne dojem dodatočného dopytu (pritom to je len inflačná fluktuácia) a budú subjekty, u ktorých vznikne dojem zníženého dopytu/ stagnácie (pritom dopyt sa nezmení alebo zvýši). Sú to malé odchýlky ale dlhodobo určite dokážu zdeformovať trh :)
A ešte k tej spotrebe. Áno ten, kto si uložil peniaze do banky odložil spotrebu NA NEURČITO. Lenže vo FRB vznikne omnoho viac dodatočných peňazí (v širšom zmysle). Tieto peniaze nie sú kryté odložením spotreby.
...
Uživatel george11 napsal:...
Ano, urcite neocakavane zmeny inflacie maju realne efekty. Len mi islo o to ze tie zmeny budu raz na jednu, raz na druhu stranu, co rakuski ekonomovia (resp. aspon ich menej sofistikovani fanusikovia) casto ignoruju.
To s tou spotrebou nie celkom chapem. Kazdy dolar/euro/koruna na uctoch bank predstavuje odlozenu spotrebu dovtedy pokial nim majitel nezaplati. Problem bude asi v tom ked uvazujeme odlozenu spotrebu v realnom vyjadreni a uspory v nominalnom, ale to je ako miesat jablka s hruskami.
"Out of thin air" je typicka fraza ktora ma vyvolat moralne poburenie a pritom ide o nezmysel. Banka moze pozicat iba tie zdroje, ktore si do nej niekto predtym ulozil. Ano, celkovy pocet "penazi" (v zmysle zavazkov banky voci klientom) sa tak zvysi, ale rovnako sa zvysia aj aktiva banky o nove uvery. Takze novovzniknute peniaze su kryte novovzniknutymi pohladavkami.lenze ten najzasadnejsi problem si nespomenul a na nom pada cela tvoja teoria o tom, ze je vsetko OK. problem je v tom, ze aj ten clovek co svoju spotrebu odlozil ma na svoje peniaze dosah, moze s nimi nakladat a to dokonca aj v pripade viazanosti aj ked s mensim poplatkom. takto prakticky s tym istym mnozstvom penazi (banke zostanu iba povinne rezervy) uz disponuju dvaja ludia. tym sa moze stat, ze v jednom a tom istom case je v obehu takmer dvojnasobne mnozstvo obeziva ako bolo povodne. ak budeme uvazovat, ze niekto na cas odlozil spotrebu tak to je dokonca viac ako dvojnasobne mnozstvo. priklad som opisal ako par, povedzme robinson a piatok. v obehu je 100 pj. 50 pj ma robinson a 50 pj ma piatok. piatok odlozi spotrebu a svojich 50 pj da do banky. v obehu je robinsonovych 50 pj. robinson si vezme uver. dostane ho znizeny o povinne rezervy banky (10%). cize moze dostal 40 pj. v obehu je teraz 90 pj. v tom si ale piatok svoju odlozenu spotrebu rozmysli a nabehne do banky a vezme si svojich 50 pj. v obehu je teraz 140 pj z povodnych 100 pj a takmer trojnasobne viac ako v case piatkovej odlozenej spotreby. a toto ma za nasledok rast cien.
Uživatel ivansml napsal:sorry oprava. 10% z 50 pj je 5, takze robinson moze dostat uver 45 pj a v obehu bude 95, respektive 145 pj. este raz sa ospravedlnujem :)...lenze ten najzasadnejsi problem si nespomenul a na nom pada cela tvoja teoria o tom, ze je vsetko OK. problem je v tom, ze aj ten clovek co svoju spotrebu odlozil ma na svoje peniaze dosah, moze s nimi nakladat a to dokonca aj v pripade viazanosti aj ked s mensim poplatkom. takto prakticky s tym istym mnozstvom penazi (banke zostanu iba povinne rezervy) uz disponuju dvaja ludia. tym sa moze stat, ze v jednom a tom istom case je v obehu takmer dvojnasobne mnozstvo obeziva ako bolo povodne. ak budeme uvazovat, ze niekto na cas odlozil spotrebu tak to je dokonca viac ako dvojnasobne mnozstvo. priklad som opisal ako par, povedzme robinson a piatok. v obehu je 100 pj. 50 pj ma robinson a 50 pj ma piatok. piatok odlozi spotrebu a svojich 50 pj da do banky. v obehu je robinsonovych 50 pj. robinson si vezme uver. dostane ho znizeny o povinne rezervy banky (10%). cize moze dostal 40 pj. v obehu je teraz 90 pj. v tom si ale piatok svoju odlozenu spotrebu rozmysli a nabehne do banky a vezme si svojich 50 pj. v obehu je teraz 140 pj z povodnych 100 pj a takmer trojnasobne viac ako v case piatkovej odlozenej spotreby. a toto ma za nasledok rast cien.
rast cien nuti hlavne zamestnancov neustale bojovat o vyssie mzdy so zamestnavatelmi a to aj vtedy ak k rastu ich produktivity a produkcie nedoslo.
ak toto a mnozstvo dalsich dopadov tlacenia penazi z nicoho, zatazenych urokom (nie je ziadne prirodzene pravo, ktore by opravnovalo komercne banky pozadovat odmenu vo forme uroku za peniaze vytvorene z nicoho) nevidi niekto ako problem tak by sa mal trochu zamysliet.
Uživatel ivansml napsal:...ale piatok svoju odlozenu spotrebu rozmysli a nabehne do banky a vezme si svojich 50 pj.
Uživatel krija napsal:v tom je ta finta dnesnej formy vydavania penazi, ze vezme :)...
Nevezme, protože ta banka je nemá - má 5, 45 má Robinson, zbytek s tímto padá.
Když půjčil Harpagon svoji stovku opilci a ten ji propil, byl sice Harpagon o stovku lehčí, ale vinař byl o stovku bohatší. Dnes když Berní půjčí stovku ze vzduchu a opilec ji propije, tak nemá nikdo nic - Berní nemá stovku, opilec nemá stovku, vinař nemá stovku, jen vína je o stovku méně a opilec má kocovinu. Což Berní vyřeší tím, že vytiskne další stovku.
Tak to je ine napinanie citatela - uz mame styri diely, a stale sa iba ujasnuje terminologia :)
Hlavnym motivom na spominanu schodzu a zalozenie Fedu bola masivna financna panika v r. 1907, ktora skoncila az po intervencii J.P. Morgana (dnes by sme to nazvali bailout).
Zaujimave je ze frakcne rezervy, bank runy a panika existovali pred zalozenim Fedu
"Out of thin air" je typicka fraza ktora ma vyvolat moralne poburenie a pritom ide o nezmysel.
Banka moze pozicat iba tie zdroje, ktore si do nej niekto predtym ulozil.To proste neni pravda a vy to dobre vite. Banka prijme vklad vyplacenej na pozadani ve vysi 100, a navic jeste vyda uver, neboli poskytne penize vyplacene na pozadani, ve vysi 90. Neboli prijala 100 penez a poskytla z nich 190 penez. Tech 90 je "out of thin air", dalsi banky s tema 90 udelaj to samy a nakonec celkem vytvorej 900 (pro 10% mire rezerv).
Ano, celkovy pocet "penazi" (v zmysle zavazkov banky voci klientom) sa tak zvysi, ale rovnako sa zvysia aj aktiva banky o nove uvery. Takze novovzniknute peniaze su kryte novovzniknutymi pohladavkami.
Dalej samozrejme nie je pravda ze nikto neodlozil svoju spotrebu. Vsetci ti ktori si ulozili peniaze v banke a nechavaju ich na uctoch, odkladaju spotrebu.
Pokial mnozstvo vyberov nepresiahne rezervy banky (t.j. dostatok ludi odklada svoju spotrebu), cely system bez problemov funguje.
Takto definovana inflacia vsak moze byt iba kratkodoba a jednorazova. Ak zacneme v systeme 100% rezerv a prejdeme do systemu frakcnych rezerv, tak ano, mnozstvo penazi sa zvysi, avsak iba do momentu kedy sa v bankach ustali rezervny pomer.
Znova, tento mechanizmus moze fungovat ak hovorime o jednorazovom zvyseni penaznej zasoby. Co ak ale centralna banka zvysuje penaznu zasobu priebezne a udrzuje tak stalu uroven inflacie? Ocakavana inflacia sa premietne do zvysovania platov, dochodkov, urokovych mier a jedinym nakladom pre ludi bude strata hodnoty ich hotovosti (a presne ta strata bude tvorit vynos centralnej banky/vlady z razobneho). Jedinym ucinkom inflacie bude dan z drzania hotovosti, ktora je pri malej inflaci okolo 2-3% zanedbatelna oproti skutocnym daniam.
Toto by platilo ak by inflacia bola stabilna v case. V skutocnosti samozrejme ekonomika podlieha roznym nahodnym sokom
...
Nahodne? Jako vysvetleni soucasny krize povazuje mainstremova ekonomie NAHODU? Proste jsme meli smulicku, peska, ale nikdo za to nemuze? Spadlo to z vesmiru? :-)
Uživatel Jan Mašek napsal:http://www.upnito.sk/imgresize.php?id=a2c7f7ac281d101350f22f9b1bbfa8af&ms=728...
...
Uživatel ivansml napsal:...
Nerejpat, kritizovat :-)...
Tenhle hlavni motiv je vase spekulace, ale nemuzu se hadat, historii Fedu do detailu neznam, Creature from Jekyll Island jsem jeste necet. Oficialnim duvodem bylo zavedeni elasticky meny, ktera se bude rozpinat a zase smrskavat podle poptavky. Faktem potom je, ze zasadni schuzka v Jekyll Island byla tajna (hmm, to je divny, procpak skrejvali takovej bohulibej motiv?) a ze za vznikem Fedu byli sami bankeri. Coz si lide casto neuvedomujou, povazujou centralni banku za ovcackyho psa, za nekoho kdo banky drzi na uzde. Opak je pravdou. Fed bankam pomohl se z retezu urvat....
No dyt to v clanku primo pisu: "Z dosavadního výkladu vyplývá, že inflaci vytvářejí jak centrální tak komerční banky a pro vznik hospodářských cyklů tedy není existence centrální banky nezbytná."...
Ano, ma vyvolat poboureni, protoze to JE poburujici, spousta lidi si to neuvedomuje (myslej si, ze banky prijimaj vklady a pak je poskytujou jako uvery, coz neni pravda). O nesmysl nejde, nejde dokonce ani o nedokonalou analogii, ale je to presnej popis reality. Pred uverem ty penize neexistovaly, po uveru ano. Tecka. To nezpochybnuje nikdo (nakonec ani vy ne, protoze pisete ze celkovy pocet penazi sa zvysi),...To proste neni pravda a vy to dobre vite. Banka prijme vklad vyplacenej na pozadani ve vysi 100, a navic jeste vyda uver, neboli poskytne penize vyplacene na pozadani, ve vysi 90. Neboli prijala 100 penez a poskytla z nich 190 penez. Tech 90 je "out of thin air", dalsi banky s tema 90 udelaj to samy a nakonec celkem vytvorej 900 (pro 10% mire rezerv)....
No to ale mluvite o necem uplne jinym. TIm rikate, ze aktiva se rovnaji pasivum. To je ale ucetni trusimus, to je pravda VZDY, i tehdy, kdy je firma v krachu. Pokud ne, vyhodte ucetniho, neumi pocitat. Aktiva = vlastni jmeni + zavazky plati i pro Sazku a kladenskou Poldovku. Problem ale je, ze casova struktura aktiv je jina nez pasiv, aktiva jsou splatna az za nejakej cas a pasiva jsou splatna na pozadani, takze pokud zakaznici zacnou vybirat, cely to spadne....
U castecnejch rezerv to je pravda, sorry. Pokud banka ma jen castecny rezervy a vydava fiduciary media, tak oproti nim nikdo spotrebu neodlozil. Kdyz ulozim 100 na BEZNY ucet, dostanu na oplatku 100 bankovek, ktery vesele utracim a spotrebovavam za to veci. Banka ale vytiskne out of thin air dalsich 90, ktery uplne stejne jako ja spotrebovava nekdo jinej. Jasne, on to musi splatit, ale pointa je ze na jeho uver jsem se ja nemusel obetovat. On dostal uver a ja presto vesele spotrebovavam....
Samozrejme. Dokud clovek nedostane infarkt, bez problemu muze pit 5 redbullu denne a 8 kafi. A "bez problemu funguje", ale na problemy si zadelava. To je muj pripad btw :)...
To mate pravdu, ale jen v prvnim kroku. Pokud rekneme snizi banka rezervy ze 100% na 90% tak to udela jednorazove zvyseni penezni zasoby a konec. Jenomze predpoklad ze to je jednorazove neplati. Banky muzou snizovat ze 100% na 95%, pak na 90%, 85%, 80% atd. Inflace tedy muze byt "mnohorazova" a dlouhodoba. A hlavne: cela pointa hospodarskych cyklu je ta, ze rezervy se snizuji v dobe boomu, pak financovane projekty zkrachuji a uvery se nesplati a rezervy se zvysi, az to odezni tak se zase zacnou snizovat. Takze mate neustalou inflaci a potom deflaci. A to se bavime o situaci bez centralni banky. Centralni banka muze delaty tisk penez v uzsim smyslu i kdyz penezni substituty mizej a deflaxce tedy nenastava. Coz je presne co se deje dnes....
Souhlasim, proto jsem psal ze kdyz stat tiskne penize tak to zaplatej ostatni lidi, kteri se k tem penezum dostanou jako posledni....
Nahodne? Jako vysvetleni soucasny krize povazuje mainstremova ekonomie NAHODU? Proste jsme meli smulicku, peska, ale nikdo za to nemuze? Spadlo to z vesmiru? :-)
Ne, soucasny sok neni nahodny. Nezautocili na nas ufoni ani nebylo drasticke sucho na 90% planety. Nestalo se vubec nic. Az na to, ze centralni banky cpou penize do prodelecnych projektu.
Uživatel Jan Mašek napsal:...
Co sa tyka ciastocnych rezerv, vy stale hovorite o fyzickych peniazoch a peniazoch na ucte v banke akoby boli identicke. Podla mna vsak nie su, a ked to zohladnime, rozpor zmizne.
Skusim to vysvetlit analogiou: predstavme si ze peniaze (napr. koruny) maju iba formu fyzickych bankoviek a minci. Mozete si ich ulozit do banky, pricom vam banka na ucet pripise "kredity", ktore predstavuju pohladavku voci banke. Zmluva zavazuje banku zamenit kredity z uctu na poziadanie za koruny vo fixnom kurze (napr. 1:1), ale inak si banka moze s korunami robit co chce. V platobnom styku sa akceptuju iba koruny, takze ked si chcete nieco kupit, zajdete do bankomatu a zmenite si kredity za fyzicke peniaze. Banka statisticky analyzuje dopyt po vybere kreditov a cast vlozenych korun drzi ako rezervu tak aby uspokojila tento dopyt, zvysok pozicia vo forme uverov. Ten kto si pozicia koruny, ich zaplati niekomu dalsiemu (napriklad si od neho kupi auto), a ten si ich znova ulozi v banke, ktora mu za ne pripise kredity na jeho ucet, atd...
Vysledkom bude ze pocet korun ostane rovnaky, pocet kreditov sa zvysi znamym multiplikacnym procesom. Ale preco by to mal byt problem? Vzdy ked chcem realizovat spotrebu, musim platit vo fyzickych peniazoch. Pokial banka odhadla spravne rezervny pomer, tak bude mat dost korun na uspokojenie spotreby, a zaroven zvysok korun ktory zodpoveda odlozenej spotrebe, pozicia dalej. Tym ze banka ma vela klientov, moze rozdelit peniaze na okamzitu a odlozenu spotrebu s ovela mensim rizikom ako jednotlivec (zakon velkych cisel), cim poskytuje socialne prospesnu sluzbu. A to ze napriklad uspora 100 fyzickych korun povedie k vytvoreniu 1000 novych kreditov je v podstate iba uctovna zalezitost ktora ma nemusi zaujimat, lebo zaroven tomu zodpoveda 900 "zapornych" kreditov vo forme novych pohladavok, takze aj pri pohlade na kredity ostavaju ciste uspory rovnake ako na zaciatku.
Samozrejme toto je presne system frakcnych rezerv aky mame teraz, iba prostriedky na uctoch nevolame kredity, ale koruny rovnako ako fyzicke peniaze. Takze zaujimalo by ma kde presne v tomto pribehu dochadza k podvodu, nekrytemu vydavaniu penazi, spotrebe nekrytej usporami a tak dalej....
Tak napriklad z pohladu Ceska alebo Slovenska je kriza u nas sposobena poklesom zahranicneho dopytu, co je jasny externy sok. Co sa tyka USA, aj keby Fed spravne predpovedal ze na nehnutelnostiach je bublina, ta praskne a sposobi krizu, nedokaze predpovedat kedy presne praskne, takze znova ide o isty prvok nahody.
Klasik ústy feldkuráta Katze popisuje etapu tisku nekrytých peněz takto: To se nám to hoduje, když nám druzí půjčují.
Lidové přísloví pak popisuje fázi následnou: Po hodech bývá sračka.
Uživatel Jan Mašek napsal:...
Co sa tyka ciastocnych rezerv, vy stale hovorite o fyzickych peniazoch a peniazoch na ucte v banke akoby boli identicke. Podla mna vsak nie su, a ked to zohladnime, rozpor zmizne.
Skusim to vysvetlit analogiou: predstavme si ze peniaze (napr. koruny) maju iba formu fyzickych bankoviek a minci. Mozete si ich ulozit do banky, pricom vam banka na ucet pripise "kredity", ktore predstavuju pohladavku voci banke. Zmluva zavazuje banku zamenit kredity z uctu na poziadanie za koruny vo fixnom kurze (napr. 1:1), ale inak si banka moze s korunami robit co chce. V platobnom styku sa akceptuju iba koruny, takze ked si chcete nieco kupit, zajdete do bankomatu a zmenite si kredity za fyzicke peniaze. Banka statisticky analyzuje dopyt po vybere kreditov a cast vlozenych korun drzi ako rezervu tak aby uspokojila tento dopyt, zvysok pozicia vo forme uverov. Ten kto si pozicia koruny, ich zaplati niekomu dalsiemu (napriklad si od neho kupi auto), a ten si ich znova ulozi v banke, ktora mu za ne pripise kredity na jeho ucet, atd...
Vysledkom bude ze pocet korun ostane rovnaky, pocet kreditov sa zvysi znamym multiplikacnym procesom. Ale preco by to mal byt problem? Vzdy ked chcem realizovat spotrebu, musim platit vo fyzickych peniazoch. Pokial banka odhadla spravne rezervny pomer, tak bude mat dost korun na uspokojenie spotreby, a zaroven zvysok korun ktory zodpoveda odlozenej spotrebe, pozicia dalej. Tym ze banka ma vela klientov, moze rozdelit peniaze na okamzitu a odlozenu spotrebu s ovela mensim rizikom ako jednotlivec (zakon velkych cisel), cim poskytuje socialne prospesnu sluzbu. A to ze napriklad uspora 100 fyzickych korun povedie k vytvoreniu 1000 novych kreditov je v podstate iba uctovna zalezitost ktora ma nemusi zaujimat, lebo zaroven tomu zodpoveda 900 "zapornych" kreditov vo forme novych pohladavok, takze aj pri pohlade na kredity ostavaju ciste uspory rovnake ako na zaciatku.
Samozrejme toto je presne system frakcnych rezerv aky mame teraz, iba prostriedky na uctoch nevolame kredity, ale koruny rovnako ako fyzicke peniaze. Takze zaujimalo by ma kde presne v tomto pribehu dochadza k podvodu, nekrytemu vydavaniu penazi, spotrebe nekrytej usporami a tak dalej....
Tak napriklad z pohladu Ceska alebo Slovenska je kriza u nas sposobena poklesom zahranicneho dopytu, co je jasny externy sok. Co sa tyka USA, aj keby Fed spravne predpovedal ze na nehnutelnostiach je bublina, ta praskne a sposobi krizu, nedokaze predpovedat kedy presne praskne, takze znova ide o isty prvok nahody.
Uživatel Kohi napsal:
-
Jen pro pořádek alokace je umístění.
Snad se zde nenajde člověk jenž by pochyboval, že jedině a jenom svobodná, volná tržní směna je ta, jenž je z hlediska principu hry nejsprávnější a nejefektivnější.
Ten problém o kterém se zde přeme je: ideální prostředí - reálné prostředí.
Pokud by vskutku do hry nevstupovaly ony lidské slabosti (např touha po výhodě) pak máte ve všem absolutní pravdu. Jelikož ono ideální prostředí stejně jak jak komunismus nenastává a ani nikdy nenastane, je třeba nějak onomu neideálnu čelit, no a jako nejefektivnější čelení se jeví forma spolupráce projevená ve formě státu. To, že tento stá hyprtrofoval do dnešní neudržitelné podoby je naprosto, ale naprosto podružné. Současné ekonomické a navíc dlouhodobé problémy se vlijí jen a jen do jiné formy státního uspořádání. V žádném případě to nebude komunismus ani anarchokapitalismus, či libettariánismus. Pokud bych na něco přece jen vsázel, pak to nemůže být nic jiného než tvrdá pěst.
...
Jak se timto zlepsi alokace zdroju (resp. proc myslite, ze je takova manipulace bude alokovat lepe, nez trh) ? Jak se timto zvysi efektivita vyroby ? A rakouska odpoved zni: nezlepsi, jakekoliv takove opatreni (a ja se nebojim rict podvod :) ) vede pouze ke zhorseni alokace zdroju, tzv misalokaci
Jinými slovy mám chápat, že bankovnictví na svobodném trhu by bylo tak vysoce frakční jako je dnes? O tom dost pochybuji, velmi pravděpodobně by bylo mnohem méně frakční.
Uživatel ivansml napsal:...
No to je zhrnutie toho, čo som napísal vyššie :) Existuje len 100 fyzických peňažných jednotiek, ktoré môžu byť naráz použité. To neznamená, že nemôžu byť za deň použité 10 krát, čím dostanete plný objem kreditu 1000. Pričom každý človek si myslí, že jeho peniaze sú na účte. Ono mne to príde čiste ako trik, ktorý zvyšuje rýchlosť obratu (akurát si to prehodíme do vyššieho agregátu). A rýchlosť obratu je často spojená so vznikom bublín, ktoré musia prasknúť ,) .
Vaša analýza sa zaoberá nemenným reálnym multiplikátorom, čo chyba -multiplikátor sa mení :) . Je pravda, že už dlhšiu dobu M1 multiplier klesá ale pokles je zas vyvážený rastom bázy a samotnej velocity (do krízy). Predpokladám, že tu nemusím hádzať odkazy na FRED, vy si to ajtak rýchlo nájdete ,)
Uživatel Kohi napsal:...
A ako viete ze trh dosahuje idealnu alokaciu? Takto sa mozme dohadovat donekonecna. Ale dobre, tu je jeden mozny argument pre monetarnu politiku, ktory vychadza z New-Keynesian modelov s rigidnymi cenami (vid J. Gali: Monetary Policy, Inflation and the Business Cycle, PUP 2008). Predstavte si ze sa v ekonomike zvysi alebo znizi produktivita. Keby boli ceny flexibilne, firmy by ich okamzite upravili a nebol by ziaden problem. Ked su vsak ceny rigidne, tak niektore firmy ceny upravia a ine nie, co ma za nasledok "misallocations". ...
Uživatel George1 napsal:...
No jo, multiplikator sa moze menit, ale zase z dlhodobeho hladiska raz na jednu, raz na druhu stranu :) Ale zase nie som expert na monetarnu ekonomiu takze blizsie sa k tomu vyjadrit neviem. A vyvodzovat zavery zo sucasnej krizy je trochu predcasne, kedze zjavne ide o vynimocnu sitaciu (zero lower bound, nestandardna monetarna politka, prudky narast penaznej bazy atd.).
Začínám být dokonale zmatený, lidské jednání a zde je možné se s rakušáky bezezbytku shodnout, je příčinou, ostatní jsou následky. Je-li lidská slabost ono lidské jednání, pak i slabost předchází všem " kvantitavni, nebo monetarni expanzi"
Zjednodušeně, pokud se někde realizuje psychopat, je veškeré Mises a libertariánství v pytli, alokace nealokace.
"trh ma zaroven funkci distribucni i alokacni" zatím jsem nikdy neviděl, že by trh něco distibuoval, natož alokoval.
Následuje-li věta "Trh neresi problemy .... je to pouze nastroj, ktery si vynucuje nejefektivnejsi reseni problemu ... ", pak jsem definitivně v koncích.
Samozrejme toto je presne system frakcnych rezerv aky mame teraz, iba prostriedky na uctoch nevolame kredity, ale koruny rovnako ako fyzicke peniaze. Takze zaujimalo by ma kde presne v tomto pribehu dochadza k podvodu, nekrytemu vydavaniu penazi, spotrebe nekrytej usporami a tak dalej.
idealni neni (protoze lide nejsou idealni a vsevedouci), ale je lepsi, nez muze dosahnout cokoliv jineho (jednim z duvodu je ztrata informace) - k tomu pochopeni, proc je lepsi, uz to chce zabrousit trochu hloubeji ... viz Mises ...
I rigidita (flexibilita) ceny ma nejaky smysl a je to informace o necem .... Nemuzu bojovat s informaci !!!! (to je jako vrazdit posly spatnejch zprav) .... I to prizpusobeni cen ma smysl delat nejakym tempem z ruznych duvodu, ktere nelze urcit globalne, protoze maji lokalni zavislosti. Treba je v okoli mrte duchodcu, ktery maj radsi stabilnejsi prostredi a jsou si za nej ochotni priplatit - jejich rozhodnuti nemusi byt nutne spatne ... kdo jsme abychom jim rikali, ze se maji prizpusobovat rychleji, nechme je zvolit si vlastni tempo, vzdyt oni sami maji nejvice informaci potrebnych k takovemu rozhoduti... Zamezenim pristupu k informacim nedosahnu lepsi alokace proste z principu, nebo je snad lepsi, kdyz ma informace (treba o inflaci) par "odpovednych a mravne cistych jedincu" ? Treba manazeri CNB, vlada a komercni banky ? Ti jedinci stejne nikdy nebudou mit potrebne informace, pro tak tezka rozhdnuti (nikdo nevi vsechno), natoz spravnou motivaci ... Motivaci maji uplne jinou, ale to uz je na jine povidani :):)
K podvodu samozřejmě dochází tím, že banka slibuje na požádání vydat koruny za kredity v kurzu 1:1, ale není schopná dostát svému slovu. Kdyby si přišli všichni lidé vybrat své peníze (což dle smluv mohou) tak banka nemůže splnit co slibuje.
Aby se na to nepřišlo tak snadno, tak banky podporují existenci centrální banky, která může natisknout peníze, v případě výše uvedených potíží. Aby ale centrální banka mohla tisknout peníze musí existovat zákonné , jinak bezcené platidlo (papírové peníze), které jsou všichni lidé přinuceni používat.
Uživatel Kohi napsal:...
A co ak tie rigidity nevyjadruju ziadnu informaciu, ale vyplyvaju jednoducho z transakcnych nakladov? Na vsetko sa da vymysliet pekny volnotrhovy pribeh, ale to nic samo o sebe nedokazuje.
Uživatel Kohi napsal:...
A co ak tie rigidity nevyjadruju ziadnu informaciu, ale vyplyvaju jednoducho z transakcnych nakladov? Na vsetko sa da vymysliet pekny volnotrhovy pribeh, ale to nic samo o sebe nedokazuje.
Uživatel Notaras napsal:...
Nezmysel. Ked si poziciate z banky peniaze, takisto moze nastat situacia ze ich nebudete vediet splatit, a pritom nejde o podvod.
Ano, centralna banka funguje ako lender of last resort, vdaka comu zabrani tym runom na banku ktore maju charakter sebanaplnajucich sa ocakavani (vyberiem si peniaze nie preto ze ich potrebujem, ale preto ze ocakavam ze vsetci ostatni si ich vyberu). Ale to je feature, nie bug.
Uživatel ivansml napsal:...
Když si půjčíte s tím, že víte že nebudete moci splatit, tak to podvod je. A banka ví, že nemůže dostát svým slibům.
Uživatel Kohi napsal:
-
Původně jsem již nechtěl na repliku reagovat, leč pro deratizaci prostoru je třeba neumdlévat.
Jelikož jednají jen lidé, je trhu upřena tato lidská vlastnost.
Řadím vás do sorty malčik, urza a podobní, tedy tupý demagog.
Uživatel Kohi napsal:
-
Původně jsem již nechtěl na repliku reagovat, leč pro deratizaci prostoru je třeba neumdlévat.
Jelikož jednají jen lidé, je trhu upřena tato lidská vlastnost.
Řadím vás do sorty malčik, urza a podobní, tedy tupý demagog.
Uživatel ivansml napsal:...
Když si půjčíte s tím, že víte že nebudete moci splatit, tak to podvod je. A banka ví, že nemůže dostát svým slibům. Je to naopak, banka může dostát svým slibům jenom za určitých podmínek.
Run na banku není nic co by mělo banku ohrožovat, Banka slibuje, že na požádání vydá, žádná opční klasule tam není. Banka by měla investovat jen do takových aktiv, která je schopná na požádání proměnit na hotové peníze, jenže z toho by těžko generovala dostatečnou marži že?
Runy na banky nejsou neočekávatelná událost, ale vlastnost systému frankčního bankovnictví.
Uživatel Notaras napsal:...
Brzdi... tam je, ale kuzlo toho, ze k runu proste nedojde a poziadavky na vyplatu budu uspokojene...
Hulsmann tvrdi, ze to znamena, ze v 1 moment ma teda 1 koruna akoby viac majitelov a je to teda inherent fraud. Ale ak jeho postoj chapem spravne, tak by mu stacilo nenazyvat to "bankou" a "peniazmi", ale "akozebankou" a "akozepeniazmi" (a samozrejme informacia o tom, ze to nie je depozit ako v uschovni kufrov - ta informacia tam je aj teraz).
Ono to ma aj svoje plusy, nedrzat plne rezervy. Ja tam konflikt proste nevidim. Holt majetkove pravo k 1 korune by nebolo dokonale vymedzene, lebo to dokonale vymedzenie tychto majetkovych prav by bolo "nakladne".
Uživatel Tomas Lengyel napsal:...
Nedrzet plny rezervy je uplne v poho, pokud neni na menu monopol a pokud o tom uzivatel meny vi .... V dnesnim svete je to podvod, jako tram .... a jestli ma nekdo neopravneny zisk, tak jsou to prave banky vyuzivajici frakcni rezervy ... a jeste machrujou s tim, ze je maj vetsi, nez rika zakon .... co to je za nesmysl :)