Komentáře k článku ABCT 5/8 : Zdravý hospodářský růst

03. dubna 2012 15:11:49 | reagovat

O´ Pruz

Na rozdíl od článku, je realita přesně opačná.

Dlouho jsem přemýšlel, ale nakonec mi z toho vytanul jediný závěr.

Konečně vidím, že stačí trošku úspor a je vše přenádherně zregulováno.

Pane bože, díky že jsi nám seslal Mises-Rothbardismus, onen světlonosič šťastného zítřka.

A ještě drobnost, moc se mi líbilo jak autor popisuje úrok a náhle fikaně vytáhne žolíka zisku. Je to takový kůl.

04. dubna 2012 13:35:23 | reagovat

Jan Mašek

Zisk a urok je v ERE to samy. Je ale fakt, ze jsem to mohl explicitne napsat.

06. dubna 2012 20:59:06 | reagovat

Central Scrutinizer

Zzzzzzzzz, zzzzzzzz, zzzzzzzzz

17. února 2013 17:42:59 | reagovat

regressiv

chcem sa opýtať na jednu vec

v slobodnom bankovnictve:
- ked ludia sporia, nikto neinvestuje do vyrobnych kapacit, pretoze ma problem naplnit tie existujuce (momentalna spotreba klesa)
- ked ludia minaju a vyrobne kapacity nestacia, firmy sa rozhodnu zvysit vyrobu - t.j. zacnu realizovat kapitalovo narocne projekty

takže fungovalo by to vôbec ?

17. února 2013 18:20:00 | reagovat

regressiv

jednoducho ma trápia tie dve otázky

1. budu firmy chciet v case, ked je nizky dopyt, t.j. maju nevyuzite existujuce vyrobne kapacity investovat do novych?
2. budu banky ochotne v takom case poziciavat na spolocnostiam na kapitalove vydavky (napriek tomu ze maju banky nadbytok kapitalu?)?

vopred dakujem za odpoved

17. února 2013 20:16:17 | reagovat

Didi

Re: chcem sa opýtať na jednu vec

Dovolil jsem si oba dotazy spojit.
Uživatel regressiv napsal:
1. budu firmy chciet v case, ked je nizky dopyt, t.j. maju nevyuzite existujuce vyrobne kapacity investovat do novych?
To je na rozhodnutí konkrétního podnikatele, jak vyhodnotí, čím je nízká poptávka (nízká ve smyslu je poptáváno méně, než na kolik máme kapacitu výroby) způsobena.
a) Může to být tím, že poptávka v oboru je zcela uspokojena, resp. na prostou obnovu stačí menší kapacita než v minulosti, kdy obor rostl. Může to být tím, že daný výrobek už není pro zákazníky zajímavý, ztratili zájem nebo si našli jinou náhradu. To je několik případů, kdy by další navyšování kapacity výroby daného produktu bylo plýtváním prostředky, a tudíž není důvod investovat do nových kapacit.
b) Sice platí situace dle odstavce a), ale současně jsem přišel na nějaký jiný výrobek, který je poptávaný (resp. předpokládám, že v budoucnu poptávaný bude), pak se mi vyplatí přebudovat staré kapacity na výrobu nového výrobu.
c) Také se může stát, že pokles je jen dočasná výchylka zájmu, případně jsem přišel na nějakou novou metodu výroby s nižšími náklady než má konkurence, což mi umožní prodávat laciněji a tím převzít větší podíl na trhu a pak se investice do nových kapacit (či do přestavby stávajících na nové) může vyplatit.

2. budu banky ochotne v takom case poziciavat na spolocnostiam na kapitalove vydavky (napriek tomu ze maju banky nadbytok kapitalu?)?
Pokud se jedná o situaci dle odstavce 1a) pak by pujčka byla chybou. Pokud se však podnikatel i banka shodnou v hodnocení situace, že jde o případy 1b) nebo 1c) pak může být půjčka na takovýto projekt zajímavou investicí.

v slobodnom bankovnictve:
3. ked ludia sporia, nikto neinvestuje do vyrobnych kapacit, pretoze ma problem naplnit tie existujuce (momentalna spotreba klesa)
Abych mohl spořit, potřebuji mít příjmy vyšší než výdaje. A ten rozdíl jsou úspory. Taky bych si dovolil rozlišit dva druhy úspor (možná to není potřebné, ale pomáhá mi to když o tom přemýšlím :-)
Může se jednat o prostou odloženou spotřebu, s rozložením výrobních kapacit jsem v podstatě spokojen, jen momentálně něco z toho nepotřebuji (z bochníku chleba mi ještě kousek zbylo, tudíž si další bochník nekoupím už dnes ale až zítra) a momentální přebytek držím v hotovosti nebo si ho uložím na depozitní účet. Jedná se tedy o úspory, které nejsou určeny k investování.
Druhou možností jsou přebytky, které hodlám použít ke změně životní úrovně. Mohu jít přímo za pekařem a nabídnout mu, že zainvestuji do vylepšení jeho pekárny, místo jenom chleba bude pak péct i rohlíky, které dosud v našem městě chybí (já vím, je to nic moc příklad, ale jen pro názornost), bude to príma kšeft a vyděláme na tom oba. Nebo starost s hledáním nové příležitosti přenechám bance, což jí signalizuji tím, že tyto úspory uložím jako termínovaný vklad, a předpokládám, že banka jakožto důvěryhodný správce bude investovat do projektů dle bodů 1b) a 1c).

4. ked ludia minaju a vyrobne kapacity nestacia, firmy sa rozhodnu zvysit vyrobu - t.j. zacnu realizovat kapitalovo narocne projekty
takže fungovalo by to vôbec ?
Ano ve chvíli, kdy lidé nakupují produkty dané firmy, má tato firma zisky a ty může využít mimo jiné k investicím do nových kapacit, přičemž opět platí co bylo popsáno v odstavci 1.

09. června 2018 17:44:58 | reagovat

Hynek

A co dál?

Vždyť úroková míra se sníží z 5 % na 2 %, potom na 1,5 %, potom 1 %... Ale to nemůže trvat věčně! Navíc může úroková míra vzrůst. Vrátí se potom celý vývoj zpátky? Nebo se pak nějak úroková míra zvýší, aniž by to přivodilo krach a tím se vývoj obnoví? Pokud ano, jak?

přidat komentář zpět na článek

Mises.cz