Mises.cz

Mises.cz

Komentáře k článku ABCT 7/8 : Historická aplikace ABCT

přidat komentář zpět na článek
01. května 2012 00:50:49 | reagovat

ivansml

historicka aplikace?

re: recesia 1920 - 1921:A series of recent reviews of the depression of 1920–1921 by Austrian School and libertarian economists have argued that the downturn demonstrates the poverty of Keynesian policy recommendations. However, these writers misrepresent important characteristics of the 1920–1921 downturn, understating the actions of the Federal Reserve and overestimating the relevance of the Harding administration’s fiscal policy. They also engage a caricatured version of Keynesian theory and policy, which ignores Keynes’s views on the efficacy of nominal wage reductions and the preconditions for monetary and fiscal intervention. This paper argues that the government’s response to the 1920–1921 depression was consistent with Keynesian recommendations. It offers suggestions for when Austrian School and Keynesian economics share common ground and argues that the two schools come into conflict primarily in downturns where nominal interest rates are low and demand is depressed. Neither of these conditions held true in the 1920–1921 depression.
http://www.springerlink.com/content/5683j4v650187261/ (volnu verziu som nenasiel)

V skratke:
- restriktivna fiskalna a monetarna politika zacali este pred nastupom Hardinga a v skutocnosti boli pricinou recesie, nie uzdravenia
- ich cielom bolo zredukovanie povojnovej inflacie, co nemusi byt nutne v rozpore s keynesianskymi nazormi

re: velka depresia
Tvrdenie ze mierny a ustaleny narast penaznej zasoby pocas desatrocia zapricinil misalokacie v rozahu velkej depresie je bez dalsich argumentov absurdne. Standardna odpoved (Friedman & Schwartz) na pricinu tak velkeho prepadu je prave naopak to ze Fed kvoli fixacii na zlaty standard nerobil nic, pozeral sa ako krachuju banky a nechal penaznu zasobu klesnut, co sposobilo deflaciu a z recesie sa stala depresia. Akonahle nastupil FDR a USA zrusili zlaty standard, ekonomika isla zase hore. Nejake debaty o tom do akej miery bol Hoover pro- alebo protitrhovy su v tomto ohlade vcelku irelevantne.
01. května 2012 00:56:55 | reagovat

tomec

opravte a doplňte si text, máte tam pár nedostatků

Určitě nešlo o rok 1986 a za bodem číslo 4 vám chybí jedno slovo.
01. května 2012 01:28:48 | reagovat

tomec

Re: historicka aplikace?

Uživatel ivansml napsal:

re: recesia 1920 - 1921:...
http://www.springerlink.com/content/5683j4v650187261/ (volnu verziu som nenasiel)

V skratke:
- restriktivna fiskalna a monetarna politika zacali este pred nastupom Hardinga a v skutocnosti boli pricinou recesie, nie uzdravenia
- ich cielom bolo zredukovanie povojnovej inflacie, co nemusi byt nutne v rozpore s keynesianskymi nazormi

re: velka depresia
Tvrdenie ze mierny a ustaleny narast penaznej zasoby pocas desatrocia zapricinil misalokacie v rozahu velkej depresie je bez dalsich argumentov absurdne. Standardna odpoved (Friedman & Schwartz) na pricinu tak velkeho prepadu je prave naopak to ze Fed kvoli fixacii na zlaty standard nerobil nic, pozeral sa ako krachuju banky a nechal penaznu zasobu klesnut, co sposobilo deflaciu a z recesie sa stala depresia. Akonahle nastupil FDR a USA zrusili zlaty standard, ekonomika isla zase hore. Nejake debaty o tom do akej miery bol Hoover pro- alebo protitrhovy su v tomto ohlade vcelku irelevantne.

Tak hezky popořadě. O Hardingovi bylo v textu uvedeno to, že nevymýšlel New Dealy, Cash for Clunkers ani jiný chujoviny. Tedy pokud proběhla nějaká monetární restrikce není vůbec potřeba zmiňovat jeho jméno.
Recese = uzdravení - aspoň pokud jde o hospodářský cyklus. Já vím, že noviny jsou plné truchlivých článků o klesajícím HDP, ale po měnové expanzi je likvidace špatných investic potřeba jak sůl. Ano, krize mají nepříjemné vedlejší efekty jako je nezaměstnanost, ale to není chyba krize jako takové, stačilo neprovádět monetární expanzi.
Růst měnové zásoby nebyl mírný a pozvolný, vzrostl o nějakých šedesát procent. CENOVÁ hladina rostla jen velmi mírně, ale proti tomu nemá samo o sobě žádný rakušan nic.
Standardní odpověď by ještě mohla být tak laskavá a vysvětlit proč se tedy krize 1920 netáhla několik roků? Nebo proč nebylo 19. století jedna velká krize, když se tak lpělo na zlatém standardu?
Ten růst za Roosevelta byl stejně papírový jako ten jeho standard. Dle oficiálních státních statistik klesla nezaměstnanost pod patnáct procent jen těsně a jen nakrátko někdy okolo roku 1937. Pak ovšem přišla krize během krize (do té doby celkem nevídaný jev) a nezaměstnanost opět zamířila k nebesům. Ovšem hádépé rostlo, to jo. Asi stejně jako dnes.
Ale samotná měnová expanze nemusela být až takový problém, ve srovnání s tím co následovalo - cenové kontroly, plánovací komise, obchodní války...a tady je zase Hoover relevantní hodně, stejně jako jeho dvojče a pokračovatel Roosevelt, který měl jen jednoduše lepší marketing. To srovnání Hoover/Roosevelt a Bush/Obama mi v ledasčem připadá velmi trefné.
01. května 2012 01:32:04 | reagovat

Jan Mašek

Re: opravte a doplňte si text, máte tam pár nedostatků

Uživatel tomec napsal:

Určitě nešlo o rok 1986 a za bodem číslo 4 vám chybí jedno slovo.

diky, opraveno. A VYRAZNE doplneno, mrknete na to este jednou please :-) a sorry
01. května 2012 01:50:36 | reagovat

Jan Mašek

Re: historicka aplikace?

Uživatel ivansml napsal:

- restriktivna fiskalna a monetarna politika zacali este pred nastupom Hardinga a v skutocnosti boli pricinou recesie, nie uzdravenia

Co je pricina a co je dusledek, o tom rozhoduje jen teorie, ne pozorovani. Tenhle clanek je o pozorovani. Ano, restriktivni monetarni politika skutecne se vzdycky kryje se zacatkem krize, ale to absolutne neznamena, ze je jeji PRICINOU. Stejne jako nejsou auta na parkovisti u koupaliste pricinou hezkyho pocasi. Pricinou je predchozi boom, po kterym bud nasleduje restriktivni menova politika a tim padem nevyhnitelne bust, nebo restriktivni politika neprichazi a konci to navratem do praveku jako v Zimbabwe.


- ich cielom bolo zredukovanie povojnovej inflacie, co nemusi byt nutne v rozpore s keynesianskymi nazormi

Souhlas, ze cilem bylo potlacit cenovou inflaci (az kolem 20% rocne) a souhlas, ze inflace mela hodne spolecnyho s valkou (nebyla ovsem nutna, ovsem bejva to tak, ze kdyz nejakej uchylnej magor chce zavest ostatni lidi ze svy zeme do valky, tak pres dane to neufinancuje protoze mu na to lidi dlabou, tak zacne tisknoiut prachy. Deje se to furt a furt, znovu a znovu).

re: velka depresia
Tvrdenie ze mierny a ustaleny narast penaznej zasoby pocas desatrocia zapricinil misalokacie v rozahu velkej depresie je bez dalsich argumentov absurdne.

Za prvy, 62% narust penezni zasoby za 8 let povazujete za "mirny a ustaleny"? Za druhy, deprese neni termin oznacujici misalokace. Misalokace jsou pricinou krachu. Deprese je to, co nasleduje po krachu. Zadna deprese bejt nemusela, deprese je dusledkem toho co delaj PO KRACHU, ne pred krachem. Mohlo to bejt stejne pijanko jako v roce 1921.

Standardna odpoved (Friedman & Schwartz) na pricinu tak velkeho prepadu je prave naopak to ze Fed kvoli fixacii na zlaty standard nerobil nic

Friedman a Schwartz je prinosna v tom, ze prinasi spoustu faktickejch udaju. V tom je to super. Jakmile je ale zacnou analyzovat, tak se tragicky mylej. Ze pravej opak k "Fed nerobil nic" je pravdou je snad zrejmy z Grafu 7.1. Zlatej standard je nijak nelimitoval pri vyrobe peneznich substitutu, to vubec nechapu jak to myslite.

, pozeral sa ako krachuju banky a nechal penaznu zasobu klesnut, co sposobilo deflaciu a z recesie sa stala depresia.

Ne, opet tragickej omyl, ze zamenujete korelaci za pricinnou souvislost. Lidem neni blbe proto, ze prestali chlastat. Lidem je blbe proto, ze PREDTIM chlastali.

Akonahle nastupil FDR a USA zrusili zlaty standard, ekonomika isla zase hore.
To uz snad ani keynesianci netvrdej, ze ekonomika sla za FDR hore. Muzete mi rict, co znamena "jit hore"? Ekonomika byla v depresi az do skonceni druhy svetovy valky, minimalne ale do jejiho zacatku, neboli 9 let po tom, co FDR nastoupil. Vysledky politiky FDR byla jedna obrovska katastrofa.
01. května 2012 07:08:49 | reagovat

O´ Pruz

Tak zase příště.

Přínosné shrnutí minulosti i závěry. Dnes asi setřu s kritikou, tak zase příště.
01. května 2012 08:08:04 | reagovat

Petr Málek

Re:

Honzo, super článek a super fotky :) Já jsem tam byl 2005 (tehdy jsem ještě věřil ve škole nabiflované propagandě, že se jedná o symbol úspěšného boje proti krizi :)). Myslím, že jsme přes tu přehradu tehdy ještě jeli. Holt, 2005 byla ještě doba divoké anarchie :)
01. května 2012 09:19:17 | reagovat

HynekRk

Re: historicka aplikace?

Uživatel ivansml napsal:

re: recesia 1920 - 1921:...
http://www.springerlink.com/content/5683j4v650187261/ (volnu verziu som nenasiel)

V skratke:
- restriktivna fiskalna a monetarna politika zacali este pred nastupom Hardinga a v skutocnosti boli pricinou recesie, nie uzdravenia
- ich cielom bolo zredukovanie povojnovej inflacie, co nemusi byt nutne v rozpore s keynesianskymi nazormi

re: velka depresia
Tvrdenie ze mierny a ustaleny narast penaznej zasoby pocas desatrocia zapricinil misalokacie v rozahu velkej depresie je bez dalsich argumentov absurdne. Standardna odpoved (Friedman & Schwartz) na pricinu tak velkeho prepadu je prave naopak to ze Fed kvoli fixacii na zlaty standard nerobil nic, pozeral sa ako krachuju banky a nechal penaznu zasobu klesnut, co sposobilo deflaciu a z recesie sa stala depresia. Akonahle nastupil FDR a USA zrusili zlaty standard, ekonomika isla zase hore. Nejake debaty o tom do akej miery bol Hoover pro- alebo protitrhovy su v tomto ohlade vcelku irelevantne.

Růst peněžní zásoby o 62% za 8 let - "Zato celková peněžní zásoba vzrostla z 45,3 miliardy dolarů v roce 1921 na 73,3 miliardy o osm let později, neboli nárůst o 62%." - má být považován za mírný?? Co je to pak podle Vás nemírný nárůst peněžní zásoby?

Tak nevím, ale implicitně z toho mne plyne, že si neuvědomujete vůbec některé věci:
1. ty nové peníze nevstupují na všech místech ekonomiky do této zároveň, tudíž i při mírném růstu dojde k deformaci struktury výroby.
2. Zlepšení stavu ekonomiky za FDR je mýtus, viz výše příspěvěk Honzy Maška, doporučuji i tuto knihu: Gene Smiley: Nový pohled na velkou hospodářskou krizi
anebo alespoň její recenzi v Terra Libera září-říjen 2009, zde: http://libinst.cz/stranka.php?id=77 (pozor tato kniha není psána z rakouského pohledu).
3. "Fed kvoli fixacii na zlaty standard nerobil nic, pozeral sa ako krachuju banky a nechal penaznu zasobu klesnut, co sposobilo deflaciu a z recesie sa stala depresia. Akonahle nastupil FDR a USA zrusili zlaty standard, ekonomika isla zase hore." - takové tvrzení také odporuje faktům z období do let 1912-3.
01. května 2012 10:12:03 | reagovat

HynekRk

Měnová politika

gew napsal 19.4.2012 19:35:05,

“Ne ne ne a ne. Ty už předpokládáš, že měnová politika vytvořila umělý boom a teď se snaží oddalovat bust. Ale já říkám, že ten boom nemusí vyvolat, jsou-li nevyužité kapacity. A s čím ABCT nepočítá - a obecně s tím mají rakušani problém - je to, že žádné jevy nemají jedinou příčinu. Tedy i vznik nevyužitých kapacit, tedy dejme tomu nějakého strukturálního problému v ekonomice, může vyvolat i něco jiného než měnová politika. Třeba ropný šok, nebo propad zahraniční poptávky kvůli zastavení výstavby jaderných elektráren, nebo co já vím. Prostě si představ jakýkoliv exogenní šok. V reakci na něj se struktura ekonomické aktivity začne měnit, což kvůli různým feedback efektům a strnulostem povede k tomu, že místo aby se ekonomika přizpůsobila nejefektivnějším možným způsobem (představ si to jako přechod z bodu A do bodu B v prostoru), tak bude do bodu B konvergovat jen nepřesně, tj. nejdřív třeba bod B přestřelí, pak zase podstřelí a bude konvergovat po nějaké spirále. Nebo bude konvergence třeba kvůli existenci odborů velmi pomalá. A teoreticky (sic!) by tudíž například měnová politika mohla tenhle proces konvergence uspíšit a zefektivnit. Aniž by musela vytvořit další bublinu.”

Mises ani Hayek nevycházeli z předpokladu, že neexistují nevyužité zdroje v ekonomice, hezky to popisuje de Soto v “Peníze, banky a hospodářské krize” v kapitole VI, podkapitola 11.
Ten přístup příspěvku se mne zdá být také moc holistický:
Nerozlišuje, že nové peníze nevstupují do všech míst ekonomiky současně, ale jen někde a až pak se ekonomikou postupně rozlívají, a toto má právě za následek změny ve struktuře výroby. Také nerozlišuje, že v době hospodářských problémů (i exogenních) musí nutně některé kapitálové statky (tj. výrobní faktory) zůstat nevyužité už z toho důvodu, že jejich výroba byla z dnešního pohledu omylem a tyto statky jsou nyní k ničemu anebo skoro k ničemu. Mám pocit, že Váš příspěvek je implicitně založen na předpokladu, že kapitálová struktura ekonomiky je homogenní, což je ale velký omyl. Pokud příjmete zcela předpoklad, že kapitálová struktura je heterogenní, tak by jste musel zároveň připustit, že CB je schopna odlišit špatné nevyužité kapacity od zdravých nevyužitých kapacit anebo že je schopna spotřebitele přesvědčit, že i špatné nevyužité kapacity jsou ve skutečnosti těmi zdravými. Tj. že CB je schopna suplovat roli destitisíců podnikatelů a zároveň je schopna významně ovlivňovat strukturu spotřeby spotřebitelů – že je nějakou super plánovací komisí.

(I samotná expanze peněžní zásoby vede k tomu, že se struktura výroby mění a neodpovídá přáním spotřebitelům – tj. expanze vede i k produkci dalších kapitálových statků, které budou k ničemu anebo tyto nemusí být ani dokončeny a navíc k nim mohou chybět komplementární kapitálové statky.).

Ad k odborům: u nás si již koncem 19. století dělnické spolky a odbory počítali svoje kalkulace životního minima dělníka (viz Fasora Lukáš: Dělník a měšťan: vývoj jejich vzájemných vztahů na příkladu šesti moravských měst 1870 - 1914 (Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2010) - s. 45). Tj. odbory nejsou zdaleka tak hloupé, jak si zřejmě CB myslí. CB je víc jak sto let za odbory:))
01. května 2012 10:30:13 | reagovat

Petr Málek

Re: Měnová politika

Uživatel HynekRk napsal:

...
Jj, Henry Hazlitt ve "Failure of the New Economics" trefně přirovnal expanzivní měnovou politiku k umístění piana do optimální vzdálenosti od židle namísto umístění židle do optimální vzdálenosti od piana :) Aneb proč v zájmu vyčištění trhu snižovat reálné mzdy tiskem peněz, když by stačilo odstranit státní podporu odborů a podporu v nezaměstnanosti a dosáhnout stejného výsledku za nižších nákladů už jen z důvodu úspory transakčních nákladů na ty úředníky, kteří to všechno zajišťují. (Nechávám stranou mnohem vážnější důsledky, o kterých psal Hynek, tedy že peníze do ekonomiky nevstoupí rovnoměrně, a tudíž vytvoří další misalokace kapitálu.)
01. května 2012 12:44:10 | reagovat

Jan Mašek

Re: Re:

Uživatel Malcik napsal:

Honzo, super článek a super fotky :) Já jsem tam byl 2005 (tehdy jsem ještě věřil ve škole nabiflované propagandě, že se jedná o symbol úspěšného boje proti krizi :)). Myslím, že jsme přes tu přehradu tehdy ještě jeli. Holt, 2005 byla ještě doba divoké anarchie :)

No jo :-) Vono se projet furt da, nebo aspon loni dalo, ale kazdyho tam zastavej a prohledavaj.
01. května 2012 14:04:04 | reagovat

ivansml

Re: historicka aplikace?

Co je pricina a co je dusledek, o tom rozhoduje jen teorie, ne pozorovani.
Cize, aby som to zhrnul, empiricky argument v prospech teorie je zalozeny na kauzalnej intepretacii recesie 1920-21, a zaroven spominana kauzalita ma vyplyvat z tej istej teorie. Toto by ste mali niekde publikovat, obohatenie vedeckej metody o dokaz kruhom urcite sposobi metodologicku revoluciu :)

Za prvy, 62% narust penezni zasoby za 8 let povazujete za "mirny a ustaleny"?
Ano, 6-7% rocne v obdobii rastu ekonomiky nie je az tak vela. Dalej, hovorime o vyssich penaznych agregatoch, penazna zasoba pod kontrolou Fedu sa vyrazne nezvysila. Takze aj keby narast penazi sposobil misalokacie, zodpovedny je trh a bankovy system, nie centralna banka (poprosim zdrzat sa diskusie o frakcnych rezervach ako podvode a podobnych bajkach). Ale samozrejme my nevieme ci skutocne pricinou krizy boli misalokacie. Existuje viacero superiacich vysvetleni depresie a tym ze budete stale opakovat jednu verziu, nic nedokazujete.

To uz snad ani keynesianci netvrdej, ze ekonomika sla za FDR hore. Muzete mi rict, co znamena "jit hore"?
Po nastupe FDR sa znizila nezamestnanost [1], zacala rast industrialna produkcia [2] aj HDP [3]. To su historicke fakty.

[1] http://silverloc.edublogs.org/files/2010/03/unemployment-detail.png
[2] http://research.stlouisfed.org/fred2/graph/?g=6RB
[3] http://research.stlouisfed.org/fred2/graph/?g=6RC
01. května 2012 14:43:21 | reagovat

bdX

Re: Re: historicka aplikace?

Frakční rezervy jsou samozřejmě podvod a to přímo velkolepý. Podvod by to nebyl pouze v případě, že bych mohl poslat stovku do ČNB a vybrat si tam 900 s úrokem 00prd.
FDR udělal jedinou dobrou věc, za kterou mu prošlo pak víceméně všechno, co poté zpizgřil - zrušil prohibici.
01. května 2012 22:15:32 | reagovat

Jan Mašek

Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel ivansml napsal:

Cize, aby som to zhrnul, empiricky argument v prospech teorie je zalozeny na kauzalnej intepretacii recesie 1920-21, a zaroven spominana kauzalita ma vyplyvat z tej istej teorie. Toto by ste mali niekde publikovat, obohatenie vedeckej metody o dokaz kruhom urcite sposobi metodologicku revoluciu :)

Ja za prvy zadnej kruh nevidim. Z teorie vyplyva kauzalita, coz mi dovoluje pochopit, ktery z pozorovanejch jevu jsou pricinou a ktery dusledkem. Bez teorie a tim padem bez kauzality se muzu klidne domnivat, ze krach na burze zpusobily veliky titulky na prvnich stranach novin a pocet vypitejch panaku v okoli Wall Street.
Za druhy, myslim ze jsem dostatecne jasne napsal, ze pozorovana realita musi bejt v souladu s teorii. Pokud je, nenio to dukaz platnosti teorie a neni to zaruka, ze to nevyslo jen nahodou. Pokud neni, je teorii potreba prepracovat. To nemusi znamenat kompletne ji celou vyhodit, ale minimalne zpresnit ano. Ovsem v pripade rakousky teorie a minimalne zakladnich pozorovanejch velicin je celkem jasne videt, ze rakouska teorie v souladu je.
Nevim co je na tom kontroverzni.

Ano, 6-7% rocne v obdobii rastu ekonomiky nie je az tak vela.

Za prvy, kolik je teda prilis mnoho a kolik je prilis malo a kolik je tak akorat?
Za druhy, v prvnich peti letech to bylo vic, pak to zpomalilo, celkove tech 62%.
Za treti, i jenom intuitivne a velmi high level: pokud se cela produkce da poridit za 100 dolaru, ale pak prijde nekdo, kdo nic nevyrobil a nic neusetril, nema cim realnym by zaplatil, ale najednou si muze poridit 38% celkovy produkce (=62/162), vam to prijde jako NEVYZNAMNEJ ZASAH? Vic nez tretina realny produkce je jinde, nez kam se trh snazi ji nasmerovat, vam to prijde malo? Myslite, ze kdyby najednou tretinu vsech aut nastehovali do Plzne, tretinu vsech baraku do Zlina, proste tretinu VSEHO na druhej konec republiky, ze to je v pohode? Ze by to nevyzadovalo drastickej krach v momente, kdy se na to prijde?
Za ctvrty, furt si pletete depresi a krach. 62% narust penezni zasoby zpusobil krach, ne depresi. Deprese prijit nemusela, stejne jako neprisla v roce 1921.

Dalej, hovorime o vyssich penaznych agregatoch, penazna zasoba pod kontrolou Fedu sa vyrazne nezvysila. Takze aj keby narast penazi sposobil misalokacie, zodpovedny je trh a bankovy system, nie centralna banka

To je spatne hned z nekolika duvodu. Za prvy, "vyssi penezni agregat" (coz je nemyslnej koncept, kterej stoji na pravnickym pojeti financnich instrumentu ale z hlediska ekonomie je to cleneni naprosto nedulezity, uplne bez jakyokoliv vyznamu) ve smyslu penezni substitut je uplne to samy jako penize. Penezni sustituty jako bezny ucty vykonavaj uplne stejnou funkci penez jako samotny penize v uzsim smylsu, proto se jim taky rika substituty.
Za druhy, pod kontrolou Fedu je komplet cela penezni zasoba krome zasob zlata, vcetne beznejch uctu. Proto si banky Fed taky zalozily. Pokud Fed bude trvat na 100% rezervach, tak soukromy banky maj smulu. Na tisku penez se samozrejme podili jak Fed tak soukromy banky, ale tohleto deleni je uplne zbytecny. Vy se snazite rict, ze kdyz neco udelaly "soukromy" banky, stat je v tom nevinne a muze za to trh. To by byla pravda, kdyby skutecne byly soukromy v ekonomickym smyslu a ne jen v pravnickym, neboli irelevantnim, smyslu. Cela jejich schopnost tisknout penize pochazi z kartelovy dohody jmenem Fed. Nakonec to je i oficialni duvod jeho vzniku: aby byla penezni zasoba "elasticka" (rozumej: mohli vesele tisknout).
Za treti: menova baze, kterou i vy povazujete za plne pod kontrolou Fedu, prakticky celou dobu rostla o vic nez 5% rocne, ale klidne i 10% a 20% rocne: ten graf je v clanku, pochazi primo od Fedu, myslite ze je cinklej? Nebo se vam to opet zda NEVYRAZNE?


(poprosim zdrzat sa diskusie o frakcnych rezervach ako podvode a podobnych bajkach). Jestli je to podvod nebo ne neni na ekonomickou ale na pravni debatu. Na tom moje argumentace ani rakouska teorie nestoji.


Ale samozrejme my nevieme ci skutocne pricinou krizy boli misalokacie.
VY nevite. MY vime. :-)

Existuje viacero superiacich vysvetleni depresie a tym ze budete stale opakovat jednu verziu, nic nedokazujete.

No ja dycky zasnu, kdyz nekdo se CHLUBI tim, ze tomu nerozumi, a dokonce povazuje za PREDNOST, ze vyznava nekolik navzajem se popirajicich teorii. To je jeden z hlavnich duvodu, proc jsem ekonomii na skole nikdy nepochopil. Ukazali nam jeden model, pak uvedli vytky proti nemu. Pak druhej model, a zase vytky proti nemu. A jelo se dal. A mne se chtelo kricet : "tak kdo z nich ma teda pravdu??? oba to bejt evidentne nemuzou. Jsme tady abysme hledali pravdu, nebo se biflovali poucky, ktery jsou k nicemu?" Misto kriceni jsem ale sel vetsinou na pivo a tam me to preslo. A pak jsem se je nabifloval, dostal zapocet a zase je zapomnel.

Rakusani neopakuji jednu verzi, oni ji dokazuji.

Po nastupe FDR sa znizila nezamestnanost [1], zacala rast industrialna produkcia [2] aj HDP [3]. To su historicke fakty.

A to ma bejt ono? To ale plati i o komunismu! Platilo by to i tehdy, kdyby nezamestnanost z puvodni vyse 28% kazdej rok klesala o desetinu procenta a dnes by byla na 20%. Byl by to podle vas uspech?
Stejnej, ne-li vetsi krach v roce 1921 byl vyresenej do roka, maximalne do dvou. Ovsem jeste po 8 letech vlady Roosevelta nebyla produkce ani zamestnanost na urovni pred krachem. To ma bejt ten uspech?
01. května 2012 22:49:34 | reagovat

krija

friedman a schwarzova

sa nemylia!

http://www.upnito.sk/imgresize.php?id=06e7a8ee3b0cd756ad2a7c0ae91b4f37&ms=728

http://www.upnito.sk/imgresize.php?id=79d60f5c74af392cc7e89e56043bc0ac&ms=728
02. května 2012 06:27:14 | reagovat

gew

Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel Jan Mašek napsal:

Ukazali nam jeden model, pak uvedli vytky proti nemu. Pak druhej model, a zase vytky proti nemu. A jelo se dal. A mne se chtelo kricet : "tak kdo z nich ma teda pravdu??? oba to bejt evidentne nemuzou. Jsme tady abysme hledali pravdu, nebo se biflovali poucky, ktery jsou k nicemu?"
A to je podle mě další častý problém rakušanů, který už jsem zmiňoval: Reálné jevy prostě můžou mít více příčin, get over it! A sílu jejich vlivu můžeme zjistit jen tak, že budeme dané hypotézy (teorie) empiricky analyzovat a provádět takové ty srandovní statistické hrátky. Třeba ABCT může být jako teorie naprosto v pořádku, ale praktický vliv popsaných věcí může být mnohonásobně převážen něčím úplně jiným jevem, který ve skutečnosti probíhá. Říkám může, protože jsem ještě nenašel nikoho, kdo by ABCT empiricky testoval tak, abych tomu věřil. Takže těžko říct.
02. května 2012 08:58:02 | reagovat

Jakub Skala

Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel gew napsal:

Uživatel Jan Mašek napsal:

...
A to je podle mě další častý problém rakušanů, který už jsem zmiňoval: Reálné jevy prostě můžou mít více příčin, get over it! A sílu jejich vlivu můžeme zjistit jen tak, že budeme dané hypotézy (teorie) empiricky analyzovat a provádět takové ty srandovní statistické hrátky. Třeba ABCT může být jako teorie naprosto v pořádku, ale praktický vliv popsaných věcí může být mnohonásobně převážen něčím úplně jiným jevem, který ve skutečnosti probíhá. Říkám může, protože jsem ještě nenašel nikoho, kdo by ABCT empiricky testoval tak, abych tomu věřil. Takže těžko říct.

Já jsem ještě neviděl ani jednu statistickou studii, která by mě o něčem přesvědčila. A to právě proto, že reálné jevy mohou mít více (skrytých) příčin. :)
02. května 2012 08:59:04 | reagovat

HynekRk

Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel ivansml napsal:

...
Cize, aby som to zhrnul, empiricky argument v prospech teorie je zalozeny na kauzalnej intepretacii recesie 1920-21, a zaroven spominana kauzalita ma vyplyvat z tej istej teorie. Toto by ste mali niekde publikovat, obohatenie vedeckej metody o dokaz kruhom urcite sposobi metodologicku revoluciu :)

...
Ano, 6-7% rocne v obdobii rastu ekonomiky nie je az tak vela. Dalej, hovorime o vyssich penaznych agregatoch, penazna zasoba pod kontrolou Fedu sa vyrazne nezvysila. Takze aj keby narast penazi sposobil misalokacie, zodpovedny je trh a bankovy system, nie centralna banka (poprosim zdrzat sa diskusie o frakcnych rezervach ako podvode a podobnych bajkach). Ale samozrejme my nevieme ci skutocne pricinou krizy boli misalokacie. Existuje viacero superiacich vysvetleni depresie a tym ze budete stale opakovat jednu verziu, nic nedokazujete.

...
Po nastupe FDR sa znizila nezamestnanost [1], zacala rast industrialna produkcia [2] aj HDP [3]. To su historicke fakty.

[1] http://silverloc.edublogs.org/files/2010/03/unemployment-detail.png
[2] http://research.stlouisfed.org/fred2/graph/?g=6RB
[3] http://research.stlouisfed.org/fred2/graph/?g=6RC

Je pravda, že nezaměstnanost o něco poklesla, ale pak zůstala i na dnešní poměry ve velké výši a čato i rostla. Zlepšení stavu ekonomiky za FDR je mýtus, který dnes dokonce odmítá i řada ekonomů, doporučuji tuto knihu: Gene Smiley: Nový pohled na velkou hospodářskou krizi
anebo alespoň její recenzi v Terra Libera září-říjen 2009, zde: http://libinst.cz/stranka.php?id=77 (tato kniha není psána z rakouského pohledu).
02. května 2012 09:07:23 | reagovat

HynekRk

Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel gew napsal:

Uživatel Jan Mašek napsal:

...
A to je podle mě další častý problém rakušanů, který už jsem zmiňoval: Reálné jevy prostě můžou mít více příčin, get over it! A sílu jejich vlivu můžeme zjistit jen tak, že budeme dané hypotézy (teorie) empiricky analyzovat a provádět takové ty srandovní statistické hrátky. Třeba ABCT může být jako teorie naprosto v pořádku, ale praktický vliv popsaných věcí může být mnohonásobně převážen něčím úplně jiným jevem, který ve skutečnosti probíhá. Říkám může, protože jsem ještě nenašel nikoho, kdo by ABCT empiricky testoval tak, abych tomu věřil. Takže těžko říct.

To se Vám povedlo:)))) Ale tato kritika pak musí platit i o těch statistických hrátkách (pomíjím způsob jakým jsou tyto statistiky tvořeny) a empirickém testováním jejichž výsledky také mohou být převáženy nějakým úplně jiným jevem, který ve skutečnosti probíhá. To je samozřejmě možné, protože úroveň lidského poznání není v dnešní době nekonečná a není možné říci, zda se do budoucna neobjeví jiné teorie a neodhalí nové jevy.
02. května 2012 09:19:33 | reagovat

gew

Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel HynekRk napsal:

Ale tato kritika pak musí platit i o těch statistických hrátkách (pomíjím způsob jakým jsou tyto statistiky tvořeny) a empirickém testováním jejichž výsledky také mohou být převáženy nějakým úplně jiným jevem
Však taky jo. Proto se taky ekonomie (nebo jakákoliv jiná věda) nesnaží stvořit definitivní teorii všehomíra, ale postuluje nějaké hypotézy. Pokud existuje několik hypotéz, které mohou být všechny správné, a žádná z nich není empiricky vyvrácena, pak jsou prostě všechny správné. Jen třeba v jiných podmínkách (viz třeba Newton vs. Einstein).

Takže zpátky k teorii cyklu. Jo, tvorba peněz může být jedním z vlivů, ale dalším vlivem může být třeba cojávím špatná regulace nějakých finančních nástrojů (příklad bez nároku na správnost). A jenom pokud jsem schopen tyhle hypotézy formulovat testovatelným způsobem a pustit na ně statistiku a reálná data, jsem schopen zjistit, jak významný (a to nejen statisticky, ale i ekonomicky) je který vliv. Třeba by se mohlo ukázat, že statisticky jsou oba vlivy se vznikem krize korelovány, pro oba vlivy mám dostatečný teoretický základ, takže můžu předpokládat i kauzalitu (dejme tomu, že můj ekonometrický model má všechny potřebné náležitosti, netrpí špatnou identifikací, atd atd). A zjistím, že zatímco meziroční zvýšení množství peněz v ekonomice o deset procent zvýší pravděpodobnost krize o jedno procento, tak druhý vliv (teď mě nenapadá, jak mnou zvolený příklad kvantifikovat) zvyšuje při "jednoprocentním zvýšení" pst krize o 10 %. Můžu se pak podívat na data, průměry, směrodatné odchylky, apod a zjistím, že meziroční růst peněz o 10 % je hodně a pozorujeme to zřídka, kdežto meziroční růst toho druhého o 1 % je zcela běžné, naopak je běžné, že to roste o 10 %. Takže bych z toho mohl dovodit, že vliv růstu množství peněz je pro pravděpodobnost vypuknutí krize zanedbatelný, jakkoliv ten vliv existuje, tudíž ABCT platí.
02. května 2012 09:39:03 | reagovat

Jan Mašek

Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel gew napsal:

Uživatel Jan Mašek napsal:

...
A to je podle mě další častý problém rakušanů, který už jsem zmiňoval: Reálné jevy prostě můžou mít více příčin, get over it! A sílu jejich vlivu můžeme zjistit jen tak, že budeme dané hypotézy (teorie) empiricky analyzovat a provádět takové ty srandovní statistické hrátky. Třeba ABCT může být jako teorie naprosto v pořádku, ale praktický vliv popsaných věcí může být mnohonásobně převážen něčím úplně jiným jevem, který ve skutečnosti probíhá. Říkám může, protože jsem ještě nenašel nikoho, kdo by ABCT empiricky testoval tak, abych tomu věřil. Takže těžko říct.

Ale rakusani prece netvrdej, ze jeden jev ma jen jednu pricinu. Kdyz uz, tak jedna pricina ma jeden dusledek. Ale kdyz je vic ruznejch pricin, tak i ruznejch dusaledku a pak zalezi kterej prevazi (zde je prostor i pro kvantifikovanou analyzu jako doplnek a priori logiky).

Ale jedine logika vam pomuze pochopit, jestli se ekonomika vzpamatovala KVULI Rooseveltovi nebo jemu NAVZDORY.

No a cetl jste Rothbardovu America´s Great Depression? Vas to nepresvedcilo?
02. května 2012 10:04:10 | reagovat

Jakub Skala

Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel gew napsal:

Takže zpátky k teorii cyklu. Jo, tvorba peněz může být jedním z vlivů, ale dalším vlivem může být třeba cojávím špatná regulace nějakých finančních nástrojů (příklad bez nároku na správnost). ...

Rakušani taky občas mluví o rakouském hosp. cyklu, tj. o tom, co popisuje abct. Nikdo soudny snad netvrdi, ze nemohou existovat vlivy, jejichz dopad bude obdobny. Presto Hayek v MONETARY THEORY AND THE TRADE CYCLE sahodlouze argumentuje, proc ma hosp. cyklus monetarni priciny.

Nicmene hledani dalsich pricin postavene na metodologii "prozenu to gretlem/statou, upravim data, aby to trochu vychazelo a uvidim co mi vyjde" je tragikomicka :/
02. května 2012 10:09:36 | reagovat

gew

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel Jakub napsal:

Nicmene hledani dalsich pricin postavene na metodologii "prozenu to gretlem/statou, upravim data, aby to trochu vychazelo a uvidim co mi vyjde" je tragikomicka :/
Já mám občas pocit, že mluvim nějakou mainstreamštinou nebo co :) Nikdo soudný nehledá vztahy z dat bez nějaké teorie. Jako fakt byste někdy měli vystrčit nos z těch rakouskejch věcí a podívat se na to, jak se ekonomie doopravdy dělá. Opravdu to není ta karikatura, kterou tady prezentujete...
02. května 2012 10:13:03 | reagovat

gew

Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel Jan Mašek napsal:

Ale rakusani prece netvrdej, ze jeden jev ma jen jednu pricinu. Kdyz uz, tak jedna pricina ma jeden dusledek. Ale kdyz je vic ruznejch pricin, tak i ruznejch dusaledku a pak zalezi kterej prevazi (zde je prostor i pro kvantifikovanou analyzu jako doplnek a priori logiky).

Ale jedine logika vam pomuze pochopit, jestli se ekonomika vzpamatovala KVULI Rooseveltovi nebo jemu NAVZDORY.

No a cetl jste Rothbardovu America´s Great Depression? Vas to nepresvedcilo?
Tady už nejsme ve sporu, ale trochu to neodpovídá tomu, na co jsem předtím reagoval (cos psal v nějakém tom předchozím příspěvku).

AGD jsem kdysi četl, tehdy mě to docela určitě přesvědčilo, ale to jsem byl ještě "mladej a blbej" ,)
02. května 2012 10:46:05 | reagovat

Jan Mašek

Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel gew napsal:

Uživatel Jan Mašek napsal:

...
Tady už nejsme ve sporu, ale trochu to neodpovídá tomu, na co jsem předtím reagoval (cos psal v nějakém tom předchozím příspěvku).

AGD jsem kdysi četl, tehdy mě to docela určitě přesvědčilo, ale to jsem byl ještě "mladej a blbej" ,)

A co byl ten turning point, kdy jste dospel a dozral a prisel na to, ze tiskarina je prece jenom super? :-)
02. května 2012 11:24:24 | reagovat

HynekRk

Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel gew napsal:

Uživatel HynekRk napsal:

...
Však taky jo. Proto se taky ekonomie (nebo jakákoliv jiná věda) nesnaží stvořit definitivní teorii všehomíra, ale postuluje nějaké hypotézy. Pokud existuje několik hypotéz, které mohou být všechny správné, a žádná z nich není empiricky vyvrácena, pak jsou prostě všechny správné. Jen třeba v jiných podmínkách (viz třeba Newton vs. Einstein).

Takže zpátky k teorii cyklu. Jo, tvorba peněz může být jedním z vlivů, ale dalším vlivem může být třeba cojávím špatná regulace nějakých finančních nástrojů (příklad bez nároku na správnost). A jenom pokud jsem schopen tyhle hypotézy formulovat testovatelným způsobem a pustit na ně statistiku a reálná data, jsem schopen zjistit, jak významný (a to nejen statisticky, ale i ekonomicky) je který vliv. Třeba by se mohlo ukázat, že statisticky jsou oba vlivy se vznikem krize korelovány, pro oba vlivy mám dostatečný teoretický základ, takže můžu předpokládat i kauzalitu (dejme tomu, že můj ekonometrický model má všechny potřebné náležitosti, netrpí špatnou identifikací, atd atd). A zjistím, že zatímco meziroční zvýšení množství peněz v ekonomice o deset procent zvýší pravděpodobnost krize o jedno procento, tak druhý vliv (teď mě nenapadá, jak mnou zvolený příklad kvantifikovat) zvyšuje při "jednoprocentním zvýšení" pst krize o 10 %. Můžu se pak podívat na data, průměry, směrodatné odchylky, apod a zjistím, že meziroční růst peněz o 10 % je hodně a pozorujeme to zřídka, kdežto meziroční růst toho druhého o 1 % je zcela běžné, naopak je běžné, že to roste o 10 %. Takže bych z toho mohl dovodit, že vliv růstu množství peněz je pro pravděpodobnost vypuknutí krize zanedbatelný, jakkoliv ten vliv existuje, tudíž ABCT platí.

A proč jsou pak výsledky predikcí, tak bídné, že si z nich dělají plezír už i laikové jako Kraus?
02. května 2012 11:36:26 | reagovat

HynekRk

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel gew napsal:

Uživatel Jakub napsal:

...
Já mám občas pocit, že mluvim nějakou mainstreamštinou nebo co :) Nikdo soudný nehledá vztahy z dat bez nějaké teorie. Jako fakt byste někdy měli vystrčit nos z těch rakouskejch věcí a podívat se na to, jak se ekonomie doopravdy dělá. Opravdu to není ta karikatura, kterou tady prezentujete...

Promiňte, ale Vy jste tady například tvrdil, že ABCT vychází z předpokladu plného využití zdrojů, což není pravda. Hayek ani Mises z tohoto předpokladu výslovně vůbec nevycházely. To moc nesvědčí o tom, že zde Vy sám diskutujete o něčem, co znáte. Dle mého se i opíráte ve svých komentářích o koncept homogenního kapitálu (viz výše).

Ano, řada modelů je podložena i logickou konstrukcí (ale třeba Friedman si s tímto hlavu moc nelámal), takže se pak na ně musí logicky také vztahovat Vaše výše uvedená připomínka. Podle mne si toho Jakub všiml správně.
02. května 2012 12:07:25 | reagovat

gew

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel HynekRk napsal:

Promiňte, ale Vy jste tady například tvrdil, že ABCT vychází z předpokladu plného využití zdrojů, což není pravda. Hayek ani Mises z tohoto předpokladu výslovně vůbec nevycházely. To moc nesvědčí o tom, že zde Vy sám diskutujete o něčem, co znáte. Dle mého se i opíráte ve svých komentářích o koncept homogenního kapitálu (viz výše).
Proč mi furt všichni vykáte? :) Hele, asi takhle: Mně je úplně jedno, jestli ABCT je nebo není pravdivá teorie. V téhle oblasti žádnej výzkum nedělám, takže do toho zas tolik nevidím a nemám důvod snažit se to rozlousknout. Stejně tak mi je úplně fuk, co Mises nebo Hayek někde napsali a jestli něco předpokládám nebo nepředpokládám.

Já se jenom snažím upozornit na nějaká styčná místa s "moderní" ekonomií. Nebo naznačit, kde vidím důvod, proč ekonomové rakouskou školu tak mohutně ignorujou (tj. proč se jim nelíbí použitá metoda). Nemám zájem řešit tady pravdivost nebo nepravdivost jednotlivých teorií. Hlavně proto, že přesné uchopení verbální teorie je hrozně pracné (kdo má probůh čas furt hledat v těch tisících stran textu, jestli Mises nebo Hayek nebo Rothbard někde něco řekli nebo neřekli?), takže to pak většinou vypadá, jako když se slepej baví s hluchým (nebo jak je to pořekadlo).
02. května 2012 12:41:34 | reagovat

ivansml

Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel Jan Mašek napsal:



Ja za prvy zadnej kruh nevidim. Z teorie vyplyva kauzalita, coz mi dovoluje pochopit, ktery z pozorovanejch jevu jsou pricinou a ktery dusledkem. Bez teorie a tim padem bez kauzality se muzu klidne domnivat, ze krach na burze zpusobily veliky titulky na prvnich stranach novin a pocet vypitejch panaku v okoli Wall Street.
Za druhy, myslim ze jsem dostatecne jasne napsal, ze pozorovana realita musi bejt v souladu s teorii. Pokud je, nenio to dukaz platnosti teorie a neni to zaruka, ze to nevyslo jen nahodou. Pokud neni, je teorii potreba prepracovat. To nemusi znamenat kompletne ji celou vyhodit, ale minimalne zpresnit ano. Ovsem v pripade rakousky teorie a minimalne zakladnich pozorovanejch velicin je celkem jasne videt, ze rakouska teorie v souladu je.
Nevim co je na tom kontroverzni.

Kontroverzne je na tom to, ze a) vasa kauzalna intepretacia recesie 1920-21 je v rozpore s casovym priebehom udalosti, b) recesie mozu mat rozne priciny a priebehy, takze automaticky porovnavat dve recesie moze byt chybne. Skuste pozriet na ten paper, (volnu verziu som nakoniec objavil tu: http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=1591030 )

Za prvy, kolik je teda prilis mnoho a kolik je prilis malo a kolik je tak akorat?
Za druhy, v prvnich peti letech to bylo vic, pak to zpomalilo, celkove tech 62%.
Za treti, i jenom intuitivne a velmi high level: pokud se cela produkce da poridit za 100 dolaru, ale pak prijde nekdo, kdo nic nevyrobil a nic neusetril, nema cim realnym by zaplatil, ale najednou si muze poridit 38% celkovy produkce (=62/162), vam to prijde jako NEVYZNAMNEJ ZASAH? Vic nez tretina realny produkce je jinde, nez kam se trh snazi ji nasmerovat, vam to prijde malo? Myslite, ze kdyby najednou tretinu vsech aut nastehovali do Plzne, tretinu vsech baraku do Zlina, proste tretinu VSEHO na druhej konec republiky, ze to je v pohode? Ze by to nevyzadovalo drastickej krach v momente, kdy se na to prijde?
Za ctvrty, furt si pletete depresi a krach. 62% narust penezni zasoby zpusobil krach, ne depresi. Deprese prijit nemusela, stejne jako neprisla v roce 1921. Ja neargumentujem ze 62% narast sposobil misalokacie ktore viedli ku krachu, takze primarne ani nemusim dokazovat kolko je vela alebo malo. To je vasa uloha. Dalej, reci o 62% zvyseni nekrytom usporam, to je naprosto pomylene chapanie zvysenia penaznych agregatov. Nie som expert na medzivojnove bankovnictvo v USA, ale predpokladam ze zvysenie M1 bolo sposobene nizsimi rezervami v bankach, co mohlo byt zase sposobene mensim dopytom po drzani hotovosti. Mensi dopyt po hotovosti = vyssie uspory!

To je spatne hned z nekolika duvodu. Za prvy, "vyssi penezni agregat" (coz je nemyslnej koncept, kterej stoji na pravnickym pojeti financnich instrumentu ale z hlediska ekonomie je to cleneni naprosto nedulezity, uplne bez jakyokoliv vyznamu) ve smyslu penezni substitut je uplne to samy jako penize. Penezni sustituty jako bezny ucty vykonavaj uplne stejnou funkci penez jako samotny penize v uzsim smylsu, proto se jim taky rika substituty.
Za druhy, pod kontrolou Fedu je komplet cela penezni zasoba krome zasob zlata, vcetne beznejch uctu. Proto si banky Fed taky zalozily. Pokud Fed bude trvat na 100% rezervach, tak soukromy banky maj smulu. Na tisku penez se samozrejme podili jak Fed tak soukromy banky, ale tohleto deleni je uplne zbytecny. Vy se snazite rict, ze kdyz neco udelaly "soukromy" banky, stat je v tom nevinne a muze za to trh. To by byla pravda, kdyby skutecne byly soukromy v ekonomickym smyslu a ne jen v pravnickym, neboli irelevantnim, smyslu. Cela jejich schopnost tisknout penize pochazi z kartelovy dohody jmenem Fed. Nakonec to je i oficialni duvod jeho vzniku: aby byla penezni zasoba "elasticka" (rozumej: mohli vesele tisknout).
Za treti: menova baze, kterou i vy povazujete za plne pod kontrolou Fedu, prakticky celou dobu rostla o vic nez 5% rocne, ale klidne i 10% a 20% rocne: ten graf je v clanku, pochazi primo od Fedu, myslite ze je cinklej? Nebo se vam to opet zda NEVYRAZNE?
Nie, hotovost a ucet v banke su velmi blizke substituty, ale nie su identicke. U cinana v restauracii kde obcas chodim asi tazko budem platit vypisom z uctu alebo kartou ked berie len hotovost. A ak hovorime o zodpovednosti centralnej banky tak je dost klucove rozlisovat ktory agregat je pod jej priamou kontrolou, a ktory je urceny endogenne fungovanim celeho financneho systemu.

Ciastocne rezervy existovali aj pred zalozenim Fedu, tak aky ze kartel?

Rakusani neopakuji jednu verzi, oni ji dokazuji.
Myslite si ze tento vas clanok nieco dokazuje? LOL. Bude to tazke ale skuste si ho precitat este raz ocami niekoho kto nezdiela vasu vieru v dogmy rakuskej ekonomie a zistite ze nedokazuje vobec nic. Jednoducho ste zobrali pribeh vasej teorie a napasovali ste ho na par historickych udalosti, bez akehokolvek dokazu ze veci prebehli skutocne tak ako tvrdi ABCT, a ze priciny onych historickych udalosti su skutocne tie o ktorych hovori ABCT.

Tvrdite ze monetarna expanzia sposobila pociatocny krach cez misalokacie - a to vieme odkial? Ano, mame tu teoriu ktora (ak by bola spravna) tvrdi nieco podobne, ale na abstraktnej a kvalitativnej urovni. Vysvetlit historicky jav je vsak v svojej podstate kvantitativne - musime dokazat ze _vacsina_ poklesu ekonomiky, nielen ze nejaka nenulova cast, bola sposobena misalokaciami. Takze ak by som uvidel data a grafy na urovni odvetvii ukazujuce relativny narast kapitalovo-vzdialenejsich sektorov pred krizou, a strukturalne nerovnovahy po vypuknuti krizy, a k tomu nejaky kvantifikaciu aka cast poklesu sa da vysvetlit onou nerovnovahou, mozno by som sa dal presvedcit. Dovtedy su to vsetko len reci a dohady.

Dalej, tvrdite ze krach bol este prehlbeny protitrhovymi opatreniami Hoovera a Roosevelta. To nie je az taky extremny nazor, to iste tvrdia aj niektori mainstreamovi ekonomovia (napr. Lee Ohanian). Lenze ako sa da potom vysvetlit jasny obrat po nastupeni Roosevelta na zaciatku 1933? Podla vasej logiky by sa vsetko malo este zhorsit! Vysvetlenie je jednoduche, FDR opustil zlaty standard a zacal tlacit peniaze, co zastavilo deflaciu. Je kludne mozne ze jeho dalsie opatrenia ako NIRA mali negativny efekt a bez nich by bolo uzdravenie este rychlejsie, ale vplyv monetarnej politiky bol silnejsi.
02. května 2012 12:44:40 | reagovat

HynekRk

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel gew napsal:

Uživatel HynekRk napsal:

...
Proč mi furt všichni vykáte? :) Hele, asi takhle: Mně je úplně jedno, jestli ABCT je nebo není pravdivá teorie. V téhle oblasti žádnej výzkum nedělám, takže do toho zas tolik nevidím a nemám důvod snažit se to rozlousknout. Stejně tak mi je úplně fuk, co Mises nebo Hayek někde napsali a jestli něco předpokládám nebo nepředpokládám.

Já se jenom snažím upozornit na nějaká styčná místa s "moderní" ekonomií. Nebo naznačit, kde vidím důvod, proč ekonomové rakouskou školu tak mohutně ignorujou (tj. proč se jim nelíbí použitá metoda). Nemám zájem řešit tady pravdivost nebo nepravdivost jednotlivých teorií. Hlavně proto, že přesné uchopení verbální teorie je hrozně pracné (kdo má probůh čas furt hledat v těch tisících stran textu, jestli Mises nebo Hayek nebo Rothbard někde něco řekli nebo neřekli?), takže to pak většinou vypadá, jako když se slepej baví s hluchým (nebo jak je to pořekadlo).

Já dost často vykám, sem na to zvyklý a tady se také i dost vyká. A osobně Vás stejně ani neznám ani sem Vás nikdy neviděl.

Tak zkuste třeba něco od Boettkeho. V řadě jiných věd existují různé školy a různé směry, a taky to jde. Všichni prostě nejdou jedním směrem. Problémem je v podstatě jen to, pokud si jedna škola (skupina škol) osobuje vládnout těm druhým.

Navíc současná "moderní" ekonomie je z určité části uměle vyhnána dotacemi státu na vzdělávání. A ani tak není jednotná. Také velká část toho, co současné "moderní" společenské vědy (tj. i ekonomie) vyprodukují je k ničemu a nemá žádný dopad na společnost, což si třeba můžete třeba přečíst v Jadwiga Šanderová: Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Jinými slovy mnoho z "moderní" ekonomie je (vzdělanějšími) lidmi a politky také ignorováno.

Já teda nemůžu mluvit za ostatní, ale asi většina lidí zde působících nechce dělat politiku nebo se stát profesorem ekonomie anebo výše postaveným úředníkem?
02. května 2012 12:50:12 | reagovat

HynekRk

Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel ivansml napsal:

Uživatel Jan Mašek napsal:

...
Dalej, tvrdite ze krach bol este prehlbeny protitrhovymi opatreniami Hoovera a Roosevelta. To nie je az taky extremny nazor, to iste tvrdia aj niektori mainstreamovi ekonomovia (napr. Lee Ohanian). Lenze ako sa da potom vysvetlit jasny obrat po nastupeni Roosevelta na zaciatku 1933? Podla vasej logiky by sa vsetko malo este zhorsit! Vysvetlenie je jednoduche, FDR opustil zlaty standard a zacal tlacit peniaze, co zastavilo deflaciu. Je kludne mozne ze jeho dalsie opatrenia ako NIRA mali negativny efekt a bez nich by bolo uzdravenie este rychlejsie, ale vplyv monetarnej politiky bol silnejsi.

A můžete vysvětlit, jak je možné, že hospodářské krize z 19. století mohli vůbec bez dalšího tlačení peněz skončit? Vaše teorie na tomto totiž krachuje, tudíž i z Vašeho pohledu jste vůbec nic nedokázal.
02. května 2012 12:57:10 | reagovat

Jakub Skala

A takhle to pak dopadá...

02.05.2012 - A new issue (2/2012) of the Czech Journal of Economics and Finance

A new issue (2/12) of the Czech Journal of Economics and Finance has been released and brings the following papers (http://journal.fsv.cuni.cz/mag/issue/current/ :
DEA-Risk Efficiency and Stochastic Dominance Efficiency of Stock Indices,Martin BRANDA, Miloš KOPA
Dynamic Multi-Factor Credit Risk Model with Fat-Tailed Factors, Petr GAPKO, Martin ŠMÍD
International Equity Portfolio Risk Modeling: The Case of the NIG Model and Ordinary Copula Functions, Aleš KRESTA, Tomáš TICHÝ
Market Application of the Fuzzy-Stochastic Approach in the Heston Option Pricing Model, Gianna FIGÀ,-TALAMANCA, Maria Letizia GUERRA, Luciano STEFANINI
Independent Spike Models: Estimation and Validation, Fredrik REGLAND, Erik LINDSTRÖM
02. května 2012 13:12:35 | reagovat

krija

Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel HynekRk napsal:

Uživatel ivansml napsal:

...

A můžete vysvětlit, jak je možné, že hospodářské krize z 19. století mohli vůbec bez dalšího tlačení peněz skončit? Vaše teorie na tomto totiž krachuje, tudíž i z Vašeho pohledu jste vůbec nic nedokázal.jeho teoria nekrachuje a vedia to aj mises s hayekom. vsak rozmyslaj. ak ma nejaky vplyv rast penaznej zasoby tak musi mat nejaky vplyv aj jej pokles, nie? vsak si skus predstavit, ze zmyznu peniaze z obehu. nastane barter. pomoze to trhovym vymenam, alebo nie?
02. května 2012 13:33:51 | reagovat

ivansml

Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel HynekRk napsal:

Uživatel ivansml napsal:

...

A můžete vysvětlit, jak je možné, že hospodářské krize z 19. století mohli vůbec bez dalšího tlačení peněz skončit? Vaše teorie na tomto totiž krachuje, tudíž i z Vašeho pohledu jste vůbec nic nedokázal.

Ale ved aj Great Depression by nakoniec skoncila. Len by to mohlo trvat este niekolko rokov krutej krizy, a ktovie ci by to ustal policicky system. A mozno by sme sa vdaka tomu dnes vsetci po celom svete namiesto internetovych debat ucili teoriu komunizmu.
02. května 2012 13:44:47 | reagovat

HynekRk

Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel ivansml napsal:

Uživatel HynekRk napsal:

...

Ale ved aj Great Depression by nakoniec skoncila. Len by to mohlo trvat este niekolko rokov krutej krizy, a ktovie ci by to ustal policicky system. A mozno by sme sa vdaka tomu dnes vsetci po celom svete namiesto internetovych debat ucili teoriu komunizmu.

Jenže to není případ hospodářských krizí v USA ve 2. polovině 19. století. Dále už budu citovat s mírnou úpravou pouze Vás, abych si ušetřil čas:

"Myslite si ze tento vas příspěvek nieco dokazuje? LOL. Bude to tazke ale skuste si ho precitat este raz ocami niekoho kto nezdiela vasu vieru v dogmy "moderní" ekonomie a zistite ze nedokazuje vobec nic. Jednoducho ste zobrali pribeh vasej teorie a napasovali ste ho na neexistující udalosti, bez akehokolvek dokazu ze by veci prebehli skutocne tak ako tvrdite, a ze priciny onych neexistujících udalosti by byly skutocne tie o ktorych hovorite."

Vy jste se vůbec nezměnil, stále jeden málo přísný metr pro svoje argumenty a jiný přísnější pro argumenty ostatních:))

02. května 2012 13:49:50 | reagovat

HynekRk

Re: A takhle to pak dopadá...

Uživatel Jakub napsal:

02.05.2012 - A new issue (2/2012) of the Czech Journal of Economics and Finance

A new issue (2/12) of the Czech Journal of Economics and Finance has been released and brings the following papers (http://journal.fsv.cuni.cz/mag/issue/current/ :
DEA-Risk Efficiency and Stochastic Dominance Efficiency of Stock Indices,Martin BRANDA, Miloš KOPA
Dynamic Multi-Factor Credit Risk Model with Fat-Tailed Factors, Petr GAPKO, Martin ŠMÍD
International Equity Portfolio Risk Modeling: The Case of the NIG Model and Ordinary Copula Functions, Aleš KRESTA, Tomáš TICHÝ
Market Application of the Fuzzy-Stochastic Approach in the Heston Option Pricing Model, Gianna FIGÀ,,-TALAMANCA, Maria Letizia GUERRA, Luciano STEFANINI
Independent Spike Models: Estimation and Validation, Fredrik REGLAND, Erik LINDSTRÖM

No jo, hlavně že bodíky jsou v kapse.:(
02. května 2012 14:07:50 | reagovat

ivansml

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel HynekRk napsal:

Uživatel ivansml napsal:

...

Jenže to není případ hospodářských krizí v USA ve 2. polovině 19. století. Dále už budu citovat s mírnou úpravou pouze Vás, abych si ušetřil čas:

Vy jste se vůbec nezměnil, stále jeden málo přísný metr pro svoje argumenty a jiný přísnější pro argumenty ostatních:))



A na to ste prisli odkial? Podla vas tvrdim ze kriza by sa bez zasahu Fedu neskoncila nikdy (a teda krizy v 19. stor. by tiez nemali skoncit), pricom som nikde nic take nenapisal. Ja mam rovnaky meter, a snazim sa argumentovat racionalne, namiesto arogantnych straw-man argumentov.

PS: skusili ste si aj precitat a objektivne posudit niektory z tych clankov vo Finance a Uver ked sa o nich tak blahosklonne vyjadrujete? Nie? Myslel som si.
02. května 2012 14:24:00 | reagovat

Jan Mašek

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel gew napsal:

Proč mi furt všichni vykáte? :)

ok, tak tebuch :-)

Já se jenom snažím upozornit na nějaká styčná místa s "moderní" ekonomií. Nebo naznačit, kde vidím důvod, proč ekonomové rakouskou školu tak mohutně ignorujou (tj. proč se jim nelíbí použitá metoda).

No tak co te vedlo k tomu "prebehnout"?


kdo má probůh čas furt hledat v těch tisících stran textu, jestli Mises nebo Hayek nebo Rothbard někde něco řekli nebo neřekli?), takže to pak většinou vypadá, jako když se slepej baví s hluchým (nebo jak je to pořekadlo).

To je pravda (to s tim hluchym slepym). Z obou stran. Ale presto si myslim, ze rakusani se mainstreamem zabejvaj mnohem vic nez naopak (coz je logicky, vzhledem k poctu lidi).
Nicmene cist je proste potreba, co to je za blbou vymluvu "kdo to ma cist"? :-) Pokud nechces bejt popelar ale chces delat vedu, tak holt si musis obcas neco precist. Kor kdyz u rakusanu staci jedna ze dvou zasadnich knih (MES nebo HA) a mate naprosto vynikajici prehled, ostatni texty jsou jen rozpracovanim. Samuelson je tlustsi nez HA !! :-)
02. května 2012 18:13:26 | reagovat

gew

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel Jan Mašek napsal:

No tak co te vedlo k tomu "prebehnout"?
To už jsem taky myslím někde psal, ale hlavní důvod byl asi ten, že jsem měl kliku na pár dobrých přednášejících, kteří mi ukázali, že ekonomie "hlavního proudu" i) může dávat smysl a ii) lze použít k řešení zajímavých otázek. Začal jsem číst i něco víc (kromě rakouských textů) než základní učební texty (čímž reaguju na tu poznámku o Samuelsonovi - to je prostě úplně základní učebnice, z ní se opravdu nic relevantního pro reálný svět nebo současné vědecké poznání nedozvíš) a čím dál tím víc jsem začal mít pocit, že rakouské metody neumožňují využívat běžné vědecké postupy. A nakonec jsem vlastně došel k tomu, že spousta z toho, co rakušani tvrdí, není v rozporu s tím, co se objevuje v žurnálech. Je to spíš doplněk. Ale má ten problém (jak jsem psal výše), že lze těžko určit, jak důležitou roli hraje. A ten hejtovací tón rakouských přívrženců většinou pramení z neznalosti toho, co se v těch žurnálech dělá. Takže u mě vlastně padla jakákoliv hranice a rakouskou ekonomii používám jako zdroj neotřelých témat v oblasti, která by se dnešní terminologií dala označit jako law&econ nebo institutional econ. A modernější metody prostě vidím jako lepší, než apriori odvozování, které rakušani používaj. Beru to prostě jako evoluci od primitivnějšího k rozvinutějšímu. Ale nemám snahu zabývat se nějakou válkou metodologií, takže se na to dá zjednodušeně nahlížet jako že to dělám jako ostatní... :)
02. května 2012 18:28:21 | reagovat

Tomas Lengyel

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel gew napsal:

Uživatel Jan Mašek napsal:

...
To už jsem taky myslím někde psal, ale hlavní důvod byl asi ten, že jsem měl kliku na pár dobrých přednášejících, kteří mi ukázali, že ekonomie "hlavního proudu" i) může dávat smysl a ii) lze použít k řešení zajímavých otázek. Začal jsem číst i něco víc (kromě rakouských textů) než základní učební texty (čímž reaguju na tu poznámku o Samuelsonovi - to je prostě úplně základní učebnice, z ní se opravdu nic relevantního pro reálný svět nebo současné vědecké poznání nedozvíš) a čím dál tím víc jsem začal mít pocit, že rakouské metody neumožňují využívat běžné vědecké postupy. A nakonec jsem vlastně došel k tomu, že spousta z toho, co rakušani tvrdí, není v rozporu s tím, co se objevuje v žurnálech. Je to spíš doplněk. Ale má ten problém (jak jsem psal výše), že lze těžko určit, jak důležitou roli hraje. A ten hejtovací tón rakouských přívrženců většinou pramení z neznalosti toho, co se v těch žurnálech dělá. Takže u mě vlastně padla jakákoliv hranice a rakouskou ekonomii používám jako zdroj neotřelých témat v oblasti, která by se dnešní terminologií dala označit jako law&econ nebo institutional econ. A modernější metody prostě vidím jako lepší, než apriori odvozování, které rakušani používaj. Beru to prostě jako evoluci od primitivnějšího k rozvinutějšímu. Ale nemám snahu zabývat se nějakou válkou metodologií, takže se na to dá zjednodušeně nahlížet jako že to dělám jako ostatní... :)
Gew, nevies o niekom kto riesi metodologiu? Aspon nejake meno, ked nie rovno link.Ja mam uz nejaku dobu pocit, ze seriozny mainstream a rakusaci maju tych spolocnych stycnych bodov viac ako si vsetci navzajom pripustaju :)
02. května 2012 21:23:53 | reagovat

gew

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel Tomas Lengyel napsal:

Gew, nevies o niekom kto riesi metodologiu? Aspon nejake meno, ked nie rovno link.Ja mam uz nejaku dobu pocit, ze seriozny mainstream a rakusaci maju tych spolocnych stycnych bodov viac ako si vsetci navzajom pripustaju :)
To asi nevím, já se o to přestal zajímat. Popravdě nevím, k čemu by mi bylo zjišťovat, jestli metodě, kterou všichni používaj, věří nadpoloviční většina filosofů :) Navíc u té empirické mikroekonomie, kterou většinou dělám, to stojí na ekonometrii, tedy statistice, tedy matematice. A když tvoje data splňujou potřebné předpoklady, tak prostě nemůže být s výsledkem použitého modelu problém. Můžeš ten výsledek pak samozřejmě špatně interpretovat, ale to už je věcí každého výzkumníka, s tím žádná metoda vědy nepomůže. Od toho tu jsou oponenti v žurnálech, aby tyhle chyby vychytali. A samozřejmě čím kvalitnější žurnál, tím kvalitnější a náročnější oponenti... Takže já to neřeším a testem pro mě je úspěšné projití oponentským řízením.
03. května 2012 08:57:18 | reagovat

HynekRk

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel ivansml napsal:

Uživatel HynekRk napsal:

...

A na to ste prisli odkial? Podla vas tvrdim ze kriza by sa bez zasahu Fedu neskoncila nikdy (a teda krizy v 19. stor. by tiez nemali skoncit), pricom som nikde nic take nenapisal. Ja mam rovnaky meter, a snazim sa argumentovat racionalne, namiesto arogantnych straw-man argumentov.

PS: skusili ste si aj precitat a objektivne posudit niektory z tych clankov vo Finance a Uver ked sa o nich tak blahosklonne vyjadrujete? Nie? Myslel som si.

No dobře, tak si tam dejte, že by skončila později po mnoha letech krize a učili by jsme se komunismus. Skusili ste si aj precitat a objektivne posudit Gene Smiley: Nový pohled na velkou hospodářskou krizi
anebo alespoň její recenzi v Terra Libera září-říjen 2009, zde: http://libinst.cz/stranka.php?id=77 (pozor tato kniha není psána z rakouského pohledu)? Nie? Myslel som si.

Rovnaký metr u Vás? Haha, stačí, aby někdo odkázal při odpovědi na nějaký Váš mylný názor na Rothbarda anebo Misese a je oheň na střeše, Vy ale sám odkazovat můžete.
03. května 2012 09:48:06 | reagovat

HynekRk

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel gew napsal:

Uživatel Tomas Lengyel napsal:

...
To asi nevím, já se o to přestal zajímat. Popravdě nevím, k čemu by mi bylo zjišťovat, jestli metodě, kterou všichni používaj, věří nadpoloviční většina filosofů :) Navíc u té empirické mikroekonomie, kterou většinou dělám, to stojí na ekonometrii, tedy statistice, tedy matematice. A když tvoje data splňujou potřebné předpoklady, tak prostě nemůže být s výsledkem použitého modelu problém. Můžeš ten výsledek pak samozřejmě špatně interpretovat, ale to už je věcí každého výzkumníka, s tím žádná metoda vědy nepomůže. Od toho tu jsou oponenti v žurnálech, aby tyhle chyby vychytali. A samozřejmě čím kvalitnější žurnál, tím kvalitnější a náročnější oponenti... Takže já to neřeším a testem pro mě je úspěšné projití oponentským řízením.

Problém je v tom, že ty statistické údaje, které se používají můžou být sami o sobě zavádějící a jedná se jen o hrubé odhady, jde ale o to se dozvědět. O tom že do odhadu HDP se část produkce (za malé firmy) odhaduje asi zde není potřeba psát. To je první potíž. Další potíž je však v tom, že i to, co zasílají větší firmy jsou často jen odhady a můžou to být i holé výmysly. Mám známou, která tyto statistiky dělá v jedné velké severočeské firmě na Ústeckolabsku a ta mne bez obalu řekla, že pokud daná data nemůže ve firmě získat anebo nemá čas na jejich sesbírání, tak si je prostě vymyslí. Dle jejího názoru je taková praxe běžná.

Moje blízká příbuzná pracovala 16 let na úřadě práce a dle ní data o nezaměstnanosti vůbec neodpovídají realitě a mnohem více lidí pracuje než se uvádí. Řada nezaměstnaných nedostala během několika let žádnou doporučenku, řadu nezaměstnaných z jejího okolí viděla, když šla ráno do práce, jak jdou také do práce atp. Dlouhá léta jsem si lámal hlavu, jak to, že je nezaměstnanost na Znojemsku tak vysoká, až jsem začal pracovat s člověkem, který tam bydlí, a ten mi pravil, že to je docela jednoduché: řada lidí ze sebe dělá nezaměstnané a pracuje v Rakousku.
CPI a podobné nebudu ani diskutovat, ostatně sám pan Gew psal před časem na fóru LI následující: a otázka zda a jak zahrnout do cílované inflace i ceny aktiv a nemovitostí. tyhle dvě teď převažují, řekl bych. a pak ještě otázka stability finančního systému jako celku (oproti sledování zdraví jednotlivých bank a finančních institucí). (http://forum.libinst.cz/viewtopic.php?f=2&t=2208&p=34539&hilit=ceny+nemovitost%C3%AD#p34539)

Tudíž by bylo dobré říci, že s výsledkem není problem, ale že výsledek je jen velmi hrubý odhad. Jinak nelze říci, že problem s tímto mají jen rakušané. Před pár měsíci si dělal v Ekonomu Jefim Fištejn srandu, z toho že se v Davosu dozvěděl, že podle prognóz bude růst Peru v roce 2050 o 5,5%. Jistě to je extrémní příklad. Ale ono stačí porovnat výsledky předpovědí s následnou realitou, a to není nic moc extra.

K těm žurnálům, tak by to mělo fungovat teoreticky, ale když se člověk o to více zajímá, tak zjistí, že to mnohdy tak nefunguje – doporučuji na toto téma knihu Jadwigy Šanderové: Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Přesné stránky teď z hlavy nevím, ale až budu zase doma tak se na to mrknu. Mimo jiné se tam dozvíte, jak se dnes věda dělá. Podobné zkušenosti mám já osobně z technické univerzity. Něco o tomto psala i Ivana Čornejová v časopisu „Dějiny a současnost“ číslo 1 tohoto roku. Už jen fokusace na: „...testem pro mě je úspěšné projití oponentským řízením.“ může být problematická. To si asi i zkopčím do výpisků, protože to je dobrý příklad. Prostě já bych byl opatrný, to že je někdo vědec a vychází mu články v žurnálech vůbec neznamená, že není tak říkajíc člověkem z masa a kostí.

Ještě doporučuji tuto dosti upřimnou zpověď:
http://www.mises.cz/clanky/kuzlo-vzdelavania-552.aspx

K celému měl slušný byť poněkud neotesaný příspěvek i Mmister:
http://www.mises.cz/clanky/teorie-model-a-racionalita-v-ekonomii-625.aspx

03. května 2012 10:01:48 | reagovat

Peter

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel gew napsal:

Uživatel Tomas Lengyel napsal:

...
To asi nevím, já se o to přestal zajímat. Popravdě nevím, k čemu by mi bylo zjišťovat, jestli metodě, kterou všichni používaj, věří nadpoloviční většina filosofů :) Navíc u té empirické mikroekonomie, kterou většinou dělám, to stojí na ekonometrii, tedy statistice, tedy matematice. A když tvoje data splňujou potřebné předpoklady, tak prostě nemůže být s výsledkem použitého modelu problém. Můžeš ten výsledek pak samozřejmě špatně interpretovat, ale to už je věcí každého výzkumníka, s tím žádná metoda vědy nepomůže. Od toho tu jsou oponenti v žurnálech, aby tyhle chyby vychytali. A samozřejmě čím kvalitnější žurnál, tím kvalitnější a náročnější oponenti... Takže já to neřeším a testem pro mě je úspěšné projití oponentským řízením.

ano, aj Milton Friedman robil podobnu chybu http://www.youtube.com/watch?v=BzJUGwpKIwI
03. května 2012 10:05:17 | reagovat

HynekRk

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel gew napsal:

Uživatel Tomas Lengyel napsal:

...
To asi nevím, já se o to přestal zajímat. Popravdě nevím, k čemu by mi bylo zjišťovat, jestli metodě, kterou všichni používaj, věří nadpoloviční většina filosofů :) Navíc u té empirické mikroekonomie, kterou většinou dělám, to stojí na ekonometrii, tedy statistice, tedy matematice. A když tvoje data splňujou potřebné předpoklady, tak prostě nemůže být s výsledkem použitého modelu problém. Můžeš ten výsledek pak samozřejmě špatně interpretovat, ale to už je věcí každého výzkumníka, s tím žádná metoda vědy nepomůže. Od toho tu jsou oponenti v žurnálech, aby tyhle chyby vychytali. A samozřejmě čím kvalitnější žurnál, tím kvalitnější a náročnější oponenti... Takže já to neřeším a testem pro mě je úspěšné projití oponentským řízením.

Hm, tak nevím na fóru Liberálního institu jste byl sice stručnější, ale zase jste tam uvedl dost upřimně dva důvody navíc (publikování a výsměch ostatních), ale neberte to jako kritiku - pravděpdobně naučíte studenty více a lépe než, kdo jiný.

http://forum.libinst.cz/viewtopic.php?f=3&t=2312&p=37186&hilit=pomoc%C3%AD+rakousk%C3%BDch+metod+bohu%C5%BEel+nikdy+s+ni%C4%8D%C3%ADm+nov%C3%BDm+nep%C5%99ijdu#p37186

"...když jsem zjistil, že pomocí rakouských metod bohužel nikdy s ničím novým nepřijdu. a i kdyby náhodou jo, tak to nikde pořádně neopublikuju, protože se mi všichni vysmějou."
03. května 2012 11:29:57 | reagovat

Tomas Lengyel

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel gew napsal:

Uživatel Tomas Lengyel napsal:

...
To asi nevím, já se o to přestal zajímat. Popravdě nevím, k čemu by mi bylo zjišťovat, jestli metodě, kterou všichni používaj, věří nadpoloviční většina filosofů :) Navíc u té empirické mikroekonomie, kterou většinou dělám, to stojí na ekonometrii, tedy statistice, tedy matematice. A když tvoje data splňujou potřebné předpoklady, tak prostě nemůže být s výsledkem použitého modelu problém. Můžeš ten výsledek pak samozřejmě špatně interpretovat, ale to už je věcí každého výzkumníka, s tím žádná metoda vědy nepomůže. Od toho tu jsou oponenti v žurnálech, aby tyhle chyby vychytali. A samozřejmě čím kvalitnější žurnál, tím kvalitnější a náročnější oponenti... Takže já to neřeším a testem pro mě je úspěšné projití oponentským řízením.
Jojo. Chapem.
Mna len bavi riesit nesmrtelnost chrusta :)
03. května 2012 11:30:51 | reagovat

gew

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel HynekRk napsal:

Problém je v tom, že ty statistické údaje, které se používají můžou být sami o sobě zavádějící a jedná se jen o hrubé odhady, jde ale o to se dozvědět.
Můžu tě ujistit, že neobjevuješ Ameriku. To všechno, co píšeš, všichni, kteří dělají empirickou makroekonomii, samozřejmě vědí. Ale já dělám hlavně mikro, takže mě to netankuje.

Mimo jiné se tam dozvíte, jak se dnes věda dělá. Podobné zkušenosti mám já osobně z technické univerzity. Něco o tomto psala i Ivana Čornejová v časopisu „Dějiny a současnost“ číslo 1 tohoto roku. Už jen fokusace na: „...testem pro mě je úspěšné projití oponentským řízením.“ může být problematická. To si asi i zkopčím do výpisků, protože to je dobrý příklad. Prostě já bych byl opatrný, to že je někdo vědec a vychází mu články v žurnálech vůbec neznamená, že není tak říkajíc člověkem z masa a kostí.
Neříkám, že jsem nějakej ultravědec, ale sám už nějaké zkušenosti mám. A mám kolem sebe spoustu kolegů, kteří mají s tím vším zkušenosti ještě daleko větší. Takže samozřejmě nemám iluze o tom, jak to funguje. Jsem ale pořád přesvědčenej, že když něco vyjde v některém časáku z třeba top 10 daného fieldu (a to hodně přeháním, většinou jsou drsní oponenti i v mnohem horších žurnálech), tak to aspoň dva lidi opravdu důkladně pročetli a zkontrolovali. Chyba se může samozřejmě stát vždy (ať už na straně autora nebo oponentů), ale nikdo ještě lepší systém nevymyslel.

Já se nechci věnovat metodologii vědy, já chci dělat vědu. Kdo se chce věnovat metodologii, nechť tak činí. A až někdo vymyslí a přesvědčivě zdůvodní jak dělat ekonomii jinak a lépe, případně proč ji nedělat tak, jak se dělá teď, tak jsem si docela jistý, že se z toho někdo poučí. Ale do té doby klidně popluju s proudem. Jsem totiž přesvědčenej, že když se to dělá pořádně, správně interpretuje a používá na co má, tak ty dnešní metody prostě smysl dávaj.
03. května 2012 11:46:31 | reagovat

gew

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel Peter napsal:

ano, aj Milton Friedman robil podobnu chybu
A ty si myslíš, že se ekonomie od těch 70. let, kdy Friedman tenhle výzkum dělal, nikam neposunula? To jsme zase u toho, že místo abyste sledovali vývoj ekonomie, tak jste pořád zahrabaný v dějinách ekonomického myšlení. Joe Salerno, místo aby se podíval na cutting-edge ekonomický výzkum, tak tam půl hodiny řeší zastaralé teorie a jejich autory...
03. května 2012 12:14:05 | reagovat

Peter

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel gew napsal:

Uživatel Peter napsal:

...
A ty si myslíš, že se ekonomie od těch 70. let, kdy Friedman tenhle výzkum dělal, nikam neposunula? To jsme zase u toho, že místo abyste sledovali vývoj ekonomie, tak jste pořád zahrabaný v dějinách ekonomického myšlení. Joe Salerno, místo aby se podíval na cutting-edge ekonomický výzkum, tak tam půl hodiny řeší zastaralé teorie a jejich autory...

vidim ze vsetko z coho tu obvinujete rakusanov (ty a ostatni v diskusii) je len projekcia http://sk.wikipedia.org/wiki/Projekcia_%28psychol%C3%B3gia%29

jedine rakuska ekonomia dokazala predpovedat aj so sprievodnymi znakmi sucasnu krizu, tak ako spomina Salerno v tom videu - na to reaguj
03. května 2012 12:25:40 | reagovat

gew

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel Peter napsal:

jedine rakuska ekonomia dokazala predpovedat aj so sprievodnymi znakmi sucasnu krizu, tak ako spomina Salerno v tom videu - na to reaguj
Jojo, a taky předpověděla dalších 20 krizí, které nikdy nepřišly :)
03. května 2012 12:43:29 | reagovat

Peter

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel gew napsal:

Uživatel Peter napsal:

...
Jojo, a taky předpověděla dalších 20 krizí, které nikdy nepřišly :)

ja neviem ani o jednej, no schvalne skus aspon dve (jednu tusim co mas na mysli)

a potom mozes skusit aj jednu predpoved mainstreamu ktora sa naplnila (pomozem http://finweb.hnonline.sk/c1-48611050-bernanke-je-na-smiech-span-class-koment-komentar-dna-span)
03. května 2012 13:03:40 | reagovat

Martin

Gew

Je opravdu úsměvné pozorovati vaši argumentační mainstreamovou duševní gymnastiku pomocí níž se snažíte rakušany zpochybnit :-))
03. května 2012 13:04:01 | reagovat

Miki

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel gew napsal:


...jak dělat ekonomii..., případně proč ji nedělat tak, jak se dělá teď, tak jsem si docela jistý, že se z toho někdo poučí....

To docela dobře zvládl N. N. Taleb.
03. května 2012 13:21:47 | reagovat

HynekRk

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel gew napsal:

Uživatel HynekRk napsal:

...
Můžu tě ujistit, že neobjevuješ Ameriku. To všechno, co píšeš, všichni, kteří dělají empirickou makroekonomii, samozřejmě vědí. Ale já dělám hlavně mikro, takže mě to netankuje.

...
Neříkám, že jsem nějakej ultravědec, ale sám už nějaké zkušenosti mám. A mám kolem sebe spoustu kolegů, kteří mají s tím vším zkušenosti ještě daleko větší. Takže samozřejmě nemám iluze o tom, jak to funguje. Jsem ale pořád přesvědčenej, že když něco vyjde v některém časáku z třeba top 10 daného fieldu (a to hodně přeháním, většinou jsou drsní oponenti i v mnohem horších žurnálech), tak to aspoň dva lidi opravdu důkladně pročetli a zkontrolovali. Chyba se může samozřejmě stát vždy (ať už na straně autora nebo oponentů), ale nikdo ještě lepší systém nevymyslel.

Já se nechci věnovat metodologii vědy, já chci dělat vědu. Kdo se chce věnovat metodologii, nechť tak činí. A až někdo vymyslí a přesvědčivě zdůvodní jak dělat ekonomii jinak a lépe, případně proč ji nedělat tak, jak se dělá teď, tak jsem si docela jistý, že se z toho někdo poučí. Ale do té doby klidně popluju s proudem. Jsem totiž přesvědčenej, že když se to dělá pořádně, správně interpretuje a používá na co má, tak ty dnešní metody prostě smysl dávaj.

No jo, ale jiným nedávají. Jiní s proudem nepoplují. Není si lepší na to zvyknout? Tak to bylo vždycky.
03. května 2012 13:37:31 | reagovat

HynekRk

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel gew napsal:

Uživatel Peter napsal:

...
A ty si myslíš, že se ekonomie od těch 70. let, kdy Friedman tenhle výzkum dělal, nikam neposunula? To jsme zase u toho, že místo abyste sledovali vývoj ekonomie, tak jste pořád zahrabaný v dějinách ekonomického myšlení. Joe Salerno, místo aby se podíval na cutting-edge ekonomický výzkum, tak tam půl hodiny řeší zastaralé teorie a jejich autory...

Tak třeba de Soto ve své knize Peníze, banky a hospodářské krize vydané původně roku 1998 a slabě revidované někdy začátekem nultých let cituje mimo Hayeka, Misese a Rothbarda celou řadu prací z 80. a 90. let a i něco z nultých let, včetně i řady nerakouských ekonomů. Logickou deduktivní metodu používá i Epstein (ostatně ji používají i část modelářů) a přesto rozebírá v Právu, ekonomie a politice docela nové behaviorální výzkumy. I zde při skromných možnostech se zde rozebíral Revenda, Sedláček, Krugman, Caplan a já nevím, kdo ještě. Navíc to, že je něco staré neznamená automaticky, že je to špatné.

Dále soudě třeba podle Vás (viz výše a u předchozícho dílu), tak jste mne moc nepřevědčil, že berete do úvahy ve svých názorech heterogenitu kapitálu. Možná tak formálně. Problém také je, že rakušané a nejen oni kritizovali samotné základy modelaření a na těch se, co já vím skoro nic nezměnilo (snad s vyjímkou problému spojitosti).
03. května 2012 13:42:11 | reagovat

HynekRk

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel HynekRk napsal:

Uživatel gew napsal:

...

No jo, ale jiným nedávají. Jiní s proudem nepoplují. Není si lepší na to zvyknout? Tak to bylo vždycky.

Ještě mím jeden dotaz: jak se díváta na financování vědy (neříkám, že je celá financována) státem a veřejným sektorem?
03. května 2012 13:44:58 | reagovat

Peter

Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel HynekRk napsal:

"Navíc to, že je něco staré neznamená automaticky, že je to špatné."

keby to aspon priznali, ale najskor tym starym argumentuju a ked to spochybnime tak sa osopia, ze rakusania nevedia vytiahnut paty z minulosti, preto som napisal ze uz mam fakt dojem ze ide o projekciu

03. května 2012 13:45:12 | reagovat

Jan Mašek

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel gew napsal:

..

Hele ja nemam (a zadnej rakusan nema) problem s kvantifikovanym vyzkumem jako takovym. Mne se nechce tedka rozebirat co psal ivansml, nemam na to cas, ale s jednou veci co rika souhlasim (a ty asi taky budes): i kdyz pripustime, ze tisk penez vede k bubline, tak je ten 62% rust nabidky penez tim hlavnim duvodem? Kdyby rostla o tech Friedmanovejch 3% rocne, tak by bublina takovyho rozmeru nejspis nenastala. Kde je ta hranice? Tohle mi prijde smysluplny zkoumat. Ale musi to stat na nejakym zaklade. Ty rikas neco jako "nechci se zabejvat metodologii, nechci se zabejvat tim jak se veda dela, chci delat tu samotnou vedu" - ja kdyz to videl, tak jsem vyrpsknul smichy, protoze PRESNE TYHLE slova nam rikal Murphy na prednasce, uvadel to slovy "mainstreamovej ekonom by vam pravdepodobne rekl toto:" :-))) Podle me je to fundamentalne spatne, protoze kdyz nevis jakej vztah tvoje vysledky maj k tomu co chceme vysvetlit, coz je lidsky jednani, tak jediny co muzes zjistit je ze "pokud se v minulosti stalo A, tak v 95% pripadu se stalo B", coz je potencialne vysledek uplne k nicemu, protoze nerika nic o budoucnosti (priste to muze bejt 5%), nerika nic jestli pricina je B nebo A. Mainstream se utapi v komplikovanejch modelech, na tom travi dlouhy mesice, ale uplne fundamentalne zasadni veci ignoruje. To je jako travit 90% casu rozjimanim nad barvou koberce ale ignorovanim ze chybi strecha. A prave v techhle momentech mainstream udela veleskok, a proste predpoklada ze A je pricina a B dusledek a predpoklada, ze tech 95% bude i v budoucnosti. Proto hypotecni modely proste predpokladaly, ze trh nemovitosti nemuze krachnout ve vsech statech najednou. Well, muze.

Jinak ale esli delas mikro, tak tam obecne je mainstream vyrazni min mimo nez u makra. Totalni ulet je hlavne porovnavani a mereni uzitku (i kdyz tvrdej ze to nedelaj, tak delaj, i kdyz samozrejme jak kdo) zejmena u veskerejch utilitarianskejch argumentu ve prospech ty ktery dane, nebo u teorie monopolu nebo treba i u dusevniho vlastnictvi. Ale neni nahoda, ze u mikra je mainstream obecne mnohem vic free market nez u makra. Protoze u mikra je mainstream mnohem vic rakouskej nez u makra.

Jinak mas sice recht, ze malokterej rakusan zna ty nejposlednejsi clanky z zurnalu. Ale za prvy to jsou detaily, rakusani utocej na samotnou podstatu techhle vyzkumu, viz vyse. A za druhy to je trosku nefer argumentace. To muzes rict dycky. Rekneme ze nakej rakusan si vezme par clanku z roku 2010 a totalne je rozcupuje. Ty pak muzes prijit a rict "no jo, ale to je historie, letos se to dela uplne jinak"

Proto neni podstatny se zabejvat kazdym novym clankem, protoze vsechny stojej na jednom fundamentu. Kdyz sestrelis ten, sestrelis vsechny ty clanky.

Rejpava otazka: placenej z eraru? :-)
03. května 2012 13:55:07 | reagovat

Peter

Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel Jan Mašek napsal:

Jinak mas sice recht, ze malokterej rakusan zna ty nejposlednejsi clanky z zurnalu.

Jan, ja by som im na tie rypave nepravdy nepritakaval, ved predsa minimalne ludia za tymto webom (nazvime ich ceskoslovenska rakuska elita :D su z velkej casti studenti pre ktorych su najnovsie tazko dostupne zurnali minmalne povinnostou (nehovoriac ze to ctou so zatajenym dychom zo zaujmu). Takze opat rypava ignorantska fallacy z ich strany.
03. května 2012 14:00:23 | reagovat

ivansml

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel HynekRk napsal:

Uživatel ivansml napsal:

...

No dobře, tak si tam dejte, že by skončila později po mnoha letech krize a učili by jsme se komunismus. Skusili ste si aj precitat a objektivne posudit Gene Smiley: Nový pohled na velkou hospodářskou krizi
anebo alespoň její recenzi v Terra Libera září-říjen 2009, zde: http://libinst.cz/stranka.php?id=77 (pozor tato kniha není psána z rakouského pohledu)? Nie? Myslel som si.

Rovnaký metr u Vás? Haha, stačí, aby někdo odkázal při odpovědi na nějaký Váš mylný názor na Rothbarda anebo Misese a je oheň na střeše, Vy ale sám odkazovat můžete.

Tak som si precital recenziu. Precitali ste si ju vy? Smiley tvrdi ze a) pricinou krachu bol zle nastaveny zlaty standard a suvisiaca deflacna politika centralnych bank (ziadne misalokacie), b) jednou z pricin tak hlbokeho prepadu 1929-1933 bola necinnost Fedu ktory dopustil znizenie penaznej zasoby a dalsiu deflaciu, a az FDR stabilizoval financny system a zastavi deflaciu monetarnou expanziou, c) popritom depresiu prehlbili Hooverove protitrhove opatrenia, a Rooseveltove protitrhove opatrenia spomalili ozdravenie. To je vcelku konzistentne s tym co som pisal.

A samozrejme to ze nieco napisal Smiley neznamena ze je to definitivna pravda, ini autori mozu tvrdit opak ( http://www.ny.frb.org/research/economists/eggertsson/newdealAERwebversion.pdf ).
03. května 2012 14:04:27 | reagovat

Jan Mašek

Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel Peter napsal:

Uživatel Jan Mašek napsal:

...

Jan, ja by som im na tie rypave nepravdy nepritakaval, ved predsa minimalne ludia za tymto webom (nazvime ich ceskoslovenska rakuska elita :D su z velkej casti studenti pre ktorych su najnovsie tazko dostupne zurnali minmalne povinnostou (nehovoriac ze to ctou so zatajenym dychom zo zaujmu). Takze opat rypava ignorantska fallacy z ich strany.

No ja je teda nectu... :-)
03. května 2012 14:34:39 | reagovat

HynekRk

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel ivansml napsal:

Uživatel HynekRk napsal:

...

Tak som si precital recenziu. Precitali ste si ju vy? Smiley tvrdi ze a) pricinou krachu bol zle nastaveny zlaty standard a suvisiaca deflacna politika centralnych bank (ziadne misalokacie), b) jednou z pricin tak hlbokeho prepadu 1929-1933 bola necinnost Fedu ktory dopustil znizenie penaznej zasoby a dalsiu deflaciu, a az FDR stabilizoval financny system a zastavi deflaciu monetarnou expanziou, c) popritom depresiu prehlbili Hooverove protitrhove opatrenia, a Rooseveltove protitrhove opatrenia spomalili ozdravenie. To je vcelku konzistentne s tym co som pisal.

A samozrejme to ze nieco napisal Smiley neznamena ze je to definitivna pravda, ini autori mozu tvrdit opak ( http://www.ny.frb.org/research/economists/eggertsson/newdealAERwebversion.pdf ).

A kde je problém? Já reagoval na Vaše mýty ohledně ozdravování způsobeného FDR (tj. bod c) a nikoliv na původ krize. Vůbec nevím jaký má Smiley vztah k rakouské ekonomii, asi žádný.
03. května 2012 14:40:28 | reagovat

HynekRk

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel HynekRk napsal:

Uživatel ivansml napsal:

...

A kde je problém? Já reagoval na Vaše mýty ohledně ozdravování způsobeného FDR (tj. bod c) a nikoliv na původ krize. Vůbec nevím jaký má Smiley vztah k rakouské ekonomii, asi žádný.

Nebo snad taky věříte tomu, že rakušané čtou jenom rakouské věci?
03. května 2012 14:55:37 | reagovat

ivansml

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel HynekRk napsal:

Uživatel ivansml napsal:
A kde je problém? Já reagoval na Vaše mýty ohledně ozdravování způsobeného FDR (tj. bod c) a nikoliv na původ krize. Vůbec nevím jaký má Smiley vztah k rakouské ekonomii, asi žádný.

Tak potom asi mate problem s citanim pisaneho textu. Explicitne som napisal ze niektore Rooseveltove opatrenia (kartelizacia) mohli mat negativny vplyv, a ze to uznavaju aj mainstreamovi ekonomovia. Ked si pozriete ten posledny odkazovany paper (staci prvych par stran introduction), najdete hned niekolko citacii ktore to dokazuju (vratane samotneho Keynesa!). Ale to nijak logicky nevylucuje ze ine opatrenia (monetarna politika) boli pozitivne, a ze ich vplyv prevazil.

Nebo snad taky věříte tomu, že rakušané čtou jenom rakouské věci?

Nie, z osobnej skusenosti verim tomu ze mnohi (nie vsetci) rakusania sa neobtazuju citat vobec, zato v diskusii vytiahnu nejaky irelevantny nauceny pseudoargument a myslia si ako prevalcovali oponenta. Vdaka za nazornu ukazku.
03. května 2012 15:19:41 | reagovat

gew

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Vezmu to jen telegraficky:

1. Predikce rakušanů a nerakušanů: Rakouská teorie je kvalitativní, nikoliv kvantitativní. Takže říká, že krize může nastat kdykoliv (protože růst peněžní zásoby tu máme stále). K čemu to je? Nerakušani jsou schopni svoje nějaké early warning indikátory kvantifikovat a spočítat míru false positives a false negatives. Neboli říct, jaká je úspěšnost modelu. A mimochodem co jsem viděl, tak je úspěšnost veškerých pokusů velmi chabá. A to i když se zahrne třeba růst nějakého měnového agregátu.

2. Co píše Taleb, tak s tím každý schopný ekonom(etr) samozřejmě souhlasí, protože si je vědom mezí svých nástrojů.

3. Popravdě jsem ještě neviděl metodologickou kritiku (ale jak říkám, cíleně je nevyhledávám), která by vysvětlovala, proč jsou používané aproximace (třeba zmíněný způsob modelování preferencí spotřebitelů) chybné. Jinými slovy, čím zrovna tyhle aproximace způsobí, že jsou výsledky nepoužitelné. Viděl jsem třeba kritiku nějakých matematických postupů používaných v teorii her od matematika, ale ten taky nevysvětlil, jaký bias to může vnést do výsledků. Můžete mi prosím nalinkovat podle vás nejlepší rakouskou kritiku mainstream metodologie, která by i vysvětlovala viz výše? Příklad: nezajímá mě, že nelze demonstrovat indiferenci, chci vědět, proč to vadí pro získané výsledky. Nějaký paper, na knihu nemám čas.

4. Rakouská kritika "modelaření" je podle mě výsledkem dvou jevů: 1. nepochopení používaných postupů (tedy k čemu a jak se používají) ze strany kritizujících rakušanů a 2. ignorování vývoje v této oblasti. Protože ano, od 70. let minulého století se mnohé vyvinulo.

5. Logickou deduktivní metodu používá samozřejmě v principu celá ekonomie. Rakušani pouze vzdali snahu o formulování kvantifikovatelných teorií, což je podle mě škoda. A nemusíte mi říkat, že to nedělaj schválně, protože ... Já to všechno četl, takže to znám :)

6. Staré není samozřejmě automaticky špatné, ale ekonomie se tak rychle vyvíjí, že teorie a modely jsou zkrátka dneska mnohem více rozvinuté. I díky lepším nástrojům a postupům, které jsou k dispozici.

7. Myslím si, že moje výsledky maj k lidskýmu jednání úplně stejnej vztah, jako výsledky rakušanů. Jen používám jiné způsoby jejich získání. To, že nalezení historické korelace automaticky nezakládá kauzalitu použitelnou pro predikci ví každej, zase objevuješ Ameriku.

8. Dělám pořád stejný věci, jako jsem dělal. Nikdy mi nikdo neříkal, co smím nebo nesmím zkoumat, nebo k jakým smím nebo nesmím dojít výsledkům. Top světové žurnály si na sebe mimochodem vydělaj, takže taky jsou těžko čímkoliv ovlivněný.
03. května 2012 15:43:08 | reagovat

HynekRk

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel ivansml napsal:

Uživatel HynekRk napsal:

...

Ale to nijak logicky nevylucuje ze ine opatrenia (monetarna politika) boli pozitivne, a ze ich vplyv prevazil.


Tak prosím dokažte, že tomu tak je alepoň empiricky, když už ne logicky. V době krizí 19. století docházelo také k poklesu peněžní zásoby, skoro žádný FDR v té době nepůsobil a přesto nebylo žádné přizpůsobení tak dlouhé, přičemž krize z let 1873 byla v některých směrech hlubší než ta z roku 1929 (pomíjím, že jsou to stejně jen odhady). A pokud tvrdíte, že příčiny mohly být i jinde, tak nejste úplně v rozporu s rakušany (ti alespoň, co vím předpokládají, že vliv můžou mít války, neštěstí ba dokonce i přepokládají alespoň teoreticky, že může dojít k nahromadění omylů podnikatelů atp.). Pak by jste měl ale tyto příčiny uvést.

Jasně na základě jedné diskuse a jednoho webu jste si udělal přehled o rakušanech - to jsou přesně ty Vaše metody.
03. května 2012 16:31:37 | reagovat

HynekRk

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel gew napsal:

Vezmu to jen telegraficky:

...


1. Tak to souhlas. Asi jsem to nepochopil.

2. To nebylo na mne.

3. Já vím, že za modely se skrývá často logika a vůbec zde nekritizuji její aproximací matematikou. Nebo si toho nejsem ani vědom. K tomuto se ani necítím být plně povolán, i když bych pár námitek měl.

4. Nemyslím si, že se základy statistiky a sběru informací podstatně změnily a vylepšily vzhledem k vzrůstající rozmanitosti společnosti. Navíc je to historismus. Statistiku jsem absolvoval na VUT. Nemám nic proti tomu, když chce někdo toto dělat (ideálně za svoje:) ). Já sám se zabývám historií - amatérsky. Kritizovat to však budu klidně i nadále.

5. Ok, ale třeba Holman uváděl ještě v devadesátých letech (ve svých malých dějinách Ekonomického myšlení), že zhruba třetina ekonomů tak nečiní. Nic ve zlém, ale už jste mohl něco z toho i zapomenout, když už jste výše nesprávně tvrdil, že ABCT předpokládá, že zdroje musí být využité apod. - viz můj komentář výše. A s tím kapitálem fakt nevím, moc jste mne nepřesvědčil. Příjde mi také podivné kritzovat nějaké chování (rakušané něco kritizují a přitom neznají to a to) a sám dělat to samé (tvrdit, že zdroje musí být využité apod.). Ale je to Vaše věc.

6. Ok, ale problém je to, že existují i rakušané, kteří se dívají i po moderní nebo modernější mainstraemové teorii. A možná je jich dokonce více než opačně. Nemá smysl všechny házet do jednoho pytle. Navíc základy se zpravidla tak rychle nevyvíjejí.

7. Nemohu posoudit nic jsem od Vás nevygooglil. Zajímalo by mne ještě, jaký má Vaše práce dle Vás dopad (výjma oponentů, a toho že je uveřejněna v žurnálu)? Zbytek souhlas. Akorát nevím proč předpokláte, že všichni už museli všechno objevit. Kdo ví kolik Amerik jsme mi všichni zde ještě neobjevili a jiní o nich už dávno vědí?

8. Nevšiml jsem si, že by Vám zde někdo předepisoval, co máte dělat. A kdo do těch top žurnálů píše? Taky jenom vědci, kteří si vydělávají na svůj chléb v soukromém sektoru?

Ještě bych chtěl prosím odpovědět (pokud chcete) - vyjma těch dvou otázek - na tu otázku o státním financování vědy? Souhlasíte s tím Vy osobně anebo ne či nevím? (Ono by se to totiž vyvíjelo dost jinak, kdyby stát zrušil své příspěvky na vědu - soutež metod a názorů by pak byla mnohem vyrovnanější a férovější. Je sice pravda, že co se týká ekonomie, tak i rakouská škola a jiné alternativní školy mají své zástupce placené státem ve vědecké obci, ale nejvíce z toho těží mainstreamové školy, u jiných věď je to podobné)
03. května 2012 16:56:35 | reagovat

gew

fin vědy

Uživatel HynekRk napsal:

na tu otázku o státním financování vědy? Souhlasíte s tím Vy osobně anebo ne či nevím? (Ono by se to totiž vyvíjelo dost jinak, kdyby stát zrušil své příspěvky na vědu - soutež metod a názorů by pak byla mnohem vyrovnanější a férovější. Je sice pravda, že co se týká ekonomie, tak i rakouská škola a jiné alternativní školy mají své zástupce placené státem ve vědecké obci, ale nejvíce z toho těží mainstreamové školy, u jiných věď je to podobné)
Je mi to úplně fuk. Nesdílím názor, že by se něco vyvíjelo jinak, protože nejvíc vědeckých výstupů je z různých nadnárodních institucí, často finančních (mmf, ecb, apod), a zahraničních (nejčastěji amerických) univerzit, které jsou ovšem většinou financované školným, nikoliv státy. U nás je výzkum financován z drtivé většiny granty, tedy volnou soutěží, do níž se může zapojit kdokoliv. Jinak kdo jinej, než akademici, by měl dělat výzkum? Kdyby ho dělal jen soukromý sektor, tak se budou dělat v ekonomii vesměs věci související s modelováním finančních trhů, proti čemuž je makroekonomie krásná věda :)
03. května 2012 17:18:15 | reagovat

HynekRk

Re: fin vědy

Uživatel gew napsal:

Uživatel HynekRk napsal:

...
Je mi to úplně fuk. Nesdílím názor, že by se něco vyvíjelo jinak, protože nejvíc vědeckých výstupů je z různých nadnárodních institucí, často finančních (mmf, ecb, apod), a zahraničních (nejčastěji amerických) univerzit, které jsou ovšem většinou financované školným, nikoliv státy. U nás je výzkum financován z drtivé většiny granty, tedy volnou soutěží, do níž se může zapojit kdokoliv. Jinak kdo jinej, než akademici, by měl dělat výzkum? Kdyby ho dělal jen soukromý sektor, tak se budou dělat v ekonomii vesměs věci související s modelováním finančních trhů, proti čemuž je makroekonomie krásná věda :)

Mně je to taky z určitého pohledu fuk, protože já na to nemám žádný vliv, já nejsem ani ekonom ani historik anebo jiný vědec. Jenom hloupý občan, takže snad pak jako odměna alespoň nepůjdu házet cihly:) K problematice veřejných statků se zde vyjadřovat nehodlám. Howg a je to v kapse.
03. května 2012 17:41:16 | reagovat

HynekRk

Re: fin vědy

Uživatel gew napsal:

Uživatel HynekRk napsal:

...
Je mi to úplně fuk. Nesdílím názor, že by se něco vyvíjelo jinak, protože nejvíc vědeckých výstupů je z různých nadnárodních institucí, často finančních (mmf, ecb, apod), a zahraničních (nejčastěji amerických) univerzit, které jsou ovšem většinou financované školným, nikoliv státy. U nás je výzkum financován z drtivé většiny granty, tedy volnou soutěží, do níž se může zapojit kdokoliv. Jinak kdo jinej, než akademici, by měl dělat výzkum? Kdyby ho dělal jen soukromý sektor, tak se budou dělat v ekonomii vesměs věci související s modelováním finančních trhů, proti čemuž je makroekonomie krásná věda :)

Ještě dodatek, jste si jistý slovem většinou u těch amerických univerzit? Spíš to vypadá na soukromo-veřejné financování než na většinou soukromé finanocvání:
http://pinus.bloguje.cz/867338-skolne-v-usa-jak-funguje-system-privatniho-financovani-univerzit.php
03. května 2012 17:54:02 | reagovat

denis M

Re: Re: fin vědy

Uživatel HynekRk napsal:

Uživatel gew napsal:

...

Ještě dodatek, jste si jistý slovem většinou u těch amerických univerzit? Spíš to vypadá na soukromo-veřejné financování než na většinou soukromé finanocvání:
http://pinus.bloguje.cz/867338-skolne-v-usa-jak-funguje-system-privatniho-financovani-univerzit.php
to s tím financování žurnálu je těžké... chápu co chce gew říct, ale mám skepsi k tomu protože to školství je tak regulované a ovlivněné státem že jsem k tomu skeptický.
ale jinak se mě líbí co říká gew ten jeho pohled...
03. května 2012 18:13:50 | reagovat

gew

Re: Re: fin vědy

Uživatel HynekRk napsal:

Uživatel gew napsal:

...

Ještě dodatek, jste si jistý slovem většinou u těch amerických univerzit? Spíš to vypadá na soukromo-veřejné financování než na většinou soukromé finanocvání:
http://pinus.bloguje.cz/867338-skolne-v-usa-jak-funguje-system-privatniho-financovani-univerzit.php
Ježišmarjá, to jsem se zas do něčeho pustil. Jak si představujete, že stát ovlivňuje výzkum? Si myslíte, že nějaký ouřada aspoň vzdáleně rozumí tomu, co zkoumáte? Jak a kdo by to proboha sledoval? A jak by to potom ovlivnil? By jako přišel příkaz z ministerstva, že jestli nenapíšeš aspoň jednou ročně o tom, jak je stát super, tak dostaneš padáka? Každej si prostě dělá vlastní výzkum, většinou to nikoho nezajímá. Maximálně tak pár kolegů z fakulty, se kterejma chodíte na obědy a řešite při tom, jak vám to jde
03. května 2012 18:14:57 | reagovat

miško

-

v suvislosti s touto diskusiou ma napadla jedna vec - existuje vlastne nejaky znamejsi mainstreamovy ekonom anarchokapitalista alebo ktory by sa hlasil k anarchokapitalizmu resp ho obhajoval ?
03. května 2012 19:10:42 | reagovat

HynekRk

Re: Re: Re: fin vědy

Uživatel gew napsal:

Uživatel HynekRk napsal:

...
Ježišmarjá, to jsem se zas do něčeho pustil. Jak si představujete, že stát ovlivňuje výzkum? Si myslíte, že nějaký ouřada aspoň vzdáleně rozumí tomu, co zkoumáte? Jak a kdo by to proboha sledoval? A jak by to potom ovlivnil? By jako přišel příkaz z ministerstva, že jestli nenapíšeš aspoň jednou ročně o tom, jak je stát super, tak dostaneš padáka? Každej si prostě dělá vlastní výzkum, většinou to nikoho nezajímá. Maximálně tak pár kolegů z fakulty, se kterejma chodíte na obědy a řešite při tom, jak vám to jde

Tak si přečtěte třeba zrovna tu I. Čornejovou v Dějinách a současnosti 1/2012 a uvidíte sám. Je to v rozporu s Vašimi tvrzeními! Já neříkám, že to je dneska, tak tvrdé, ale páky zde jsou. Ostaně někteří z těch Vašich kolegů (nadřízených) a úředníci rozhodují o tom, zda dostanete grant a o rozdělení prachů, a tak podobně. Sám jste ostatně napsal něco, co to docela vystihuje:

http://forum.libinst.cz/viewtopic.php?f=3&t=2312&p=37186&hilit=pomoc%C3%AD+rakousk%C3%BDch+metod+bohu%C5%BEel+nikdy+s+ni%C4%8D%C3%ADm+nov%C3%BDm+nep%C5%99ijdu#p37186

"...když jsem zjistil, že pomocí rakouských metod bohužel nikdy s ničím novým nepřijdu. A i kdyby náhodou jo, tak to nikde pořádně neopublikuju, protože se mi všichni vysmějou."

Nespoléhejte na to, že sem chodí pouze a jen lidé, které můžete opít rohlíkem. Mimochodem taky jsem asi 2,5 roku dělal doktoranta. Ale mne ani o to ani tak nešlo, mně šlo o to, že já odvedu 50% na daních, a tím pádem mám méně peněz třeba na podpoření tohoto webu a své vlastní výzkumy a jiní lidi to mají podobně. Jistě, ale to je Vám putna. Takže dobou noc.
03. května 2012 19:23:10 | reagovat

gew

Re: Re: Re: Re: fin vědy

Uživatel HynekRk napsal:

Ostaně někteří z těch Vašich kolegů (nadřízených) a úředníci rozhodují o tom, zda dostanete grant a o rozdělení prachů, a tak podobně. Sám jste ostatně napsal něco, co to docela vystihuje
To ale popisuješ systém jánabráchismu a podobné. Tam nejde o to "jak se dělá věda", ale kdo se s kým zná. Na to nemusím číst nějakou Čornejovou, to ví všichni. Jinak to co jsem psal jsem myslel tak, že ekonomická akademická obec prostě nevěří tomu, že rakouské postupy jsou vědecké. Proto jsou těžko publikovatelné. To nemá nic společného s tím, že jsou "rakouské", to je prostě proto, že mají všichni pocit, že to je junk science.

A pokud ses mě ptal na to, jestli si myslim, že mají být školy financované státem, tak to samozřejmě ne. Jsem snad nějakej socan? Ale o tom jsme se snad nebavili, ne? Bavili jsme se o dělání vědy.
03. května 2012 20:15:35 | reagovat

Central Scrutinizer

Re: Re: Re: Re: Re: fin vědy

Uživatel gew napsal:

Uživatel HynekRk napsal:

...
To ale popisuješ systém jánabráchismu a podobné. Tam nejde o to "jak se dělá věda", ale kdo se s kým zná. Na to nemusím číst nějakou Čornejovou, to ví všichni. Jinak to co jsem psal jsem myslel tak, že ekonomická akademická obec prostě nevěří tomu, že rakouské postupy jsou vědecké. Proto jsou těžko publikovatelné. To nemá nic společného s tím, že jsou "rakouské", to je prostě proto, že mají všichni pocit, že to je junk science.

A pokud ses mě ptal na to, jestli si myslim, že mají být školy financované státem, tak to samozřejmě ne. Jsem snad nějakej socan? Ale o tom jsme se snad nebavili, ne? Bavili jsme se o dělání vědy.
+1
04. května 2012 09:03:51 | reagovat

HynekRk

Re: Re: Re: Re: Re: fin vědy

Uživatel gew napsal:

Uživatel HynekRk napsal:

...
To ale popisuješ systém jánabráchismu a podobné. Tam nejde o to "jak se dělá věda", ale kdo se s kým zná. Na to nemusím číst nějakou Čornejovou, to ví všichni. Jinak to co jsem psal jsem myslel tak, že ekonomická akademická obec prostě nevěří tomu, že rakouské postupy jsou vědecké. Proto jsou těžko publikovatelné. To nemá nic společného s tím, že jsou "rakouské", to je prostě proto, že mají všichni pocit, že to je junk science.

A pokud ses mě ptal na to, jestli si myslim, že mají být školy financované státem, tak to samozřejmě ne. Jsem snad nějakej socan? Ale o tom jsme se snad nebavili, ne? Bavili jsme se o dělání vědy.

Mi je to fuk, rakouština byla jen jako příklad. Rakušané mají vlastní instituce, žurnály a knihy, ale většinou ne placené z veřejných financí, což je plus dle mého. Těch peněz jde pak do toho samozřejmě méně, protože jich lidem méně zbude, ale i s "jednou rukou" se dá žít. Nevím jaká je Vaše ideová orientace a jaké máte názory, já Vás -výjma občasných komentářů zde - vůbec neznám, proto jsem se na to ptal. Pěkný den, jdu dělat něco jiného.
04. května 2012 15:28:46 | reagovat

qed

Re: fin vědy

Uživatel gew napsal:
Jinak to co jsem psal jsem myslel tak, že ekonomická akademická obec prostě nevěří tomu, že rakouské postupy jsou vědecké. Proto jsou těžko publikovatelné.
Yeah, ale to predsa nie je nič nového. Akademická obec sa už dávno ukázala ako hlúpa a nehľadajúca pravdu. Navrhoval som už dávno ju ignorovať. Obzvlášť pri vedách, ktoré sú blízko humanitných, napr. ekonómia. Nie je to nič nové ale dá sa s tým urobiť asi toľko ako presvedčovať bežný dav o pravdivosti Misesovej teórie. Keď nie sú na to ľudia, nemôže byť ani veda. Je to v ľuďoch a nádej poskytuje len nová generácia. Starí už svoje myšlienkové postupy nezmenia.

To nemá nic společného s tím, že jsou "rakouské", to je prostě proto, že mají všichni pocit, že to je junk science.
No, tak potom sú všetci hlúpi a treba ich okamžite odstaviť. Na čom by ste sa mohli podieľať aj vy, milý gewe. Čo by si ste s tým urobili vy? Všetci vieme, že veda sa nerobí pocitom ale rozumom, hoci môže byť aj o pocitoch. Že na to dodnes niektorí nedošli, neznamená nič. Napr. zahrnutie pocitov do jednotnej teórie ľudskej spoločnosti je nevyhnutnosť na to, aby bola teória konzistentná. Nedajú sa vynechať. O tom dobre hovorí niekoľko mojich viet o zmysle života, ktoré som už dávno publikoval na niektorých fórach. Občas mi pripadá, že vedci tie svoje teórie sami nevymýšľajú, ale že chodia za nimi takí malí zelení mimoňi, a tí im ich nabulikajú a vedci potom už bezmyšlienkovite reprodukujú každý ich nápad. Ale reptiliáni sú zlí, to viete, a nikdy vám nič skutočne dobrého neporadia. Na to musíte mať svoj vlastný rozum, aby ste ich predčili a odhalili ich zvody, ktorých sú ich filozofické systémy plné.
04. května 2012 15:58:10 | reagovat

qed

Re: fin vědy

Uživatel HynekRk napsal:

"...když jsem zjistil, že pomocí rakouských metod bohužel nikdy s ničím novým nepřijdu. A i kdyby náhodou jo, tak to nikde pořádně neopublikuju, protože se mi všichni vysmějou."
Byť originálny na úkor pravdy je horšie ako byť tuctový. Kto nie je ochotný sa zmieriť so svojou priemernosťou v mene pravdy, je klamár, ktorým ste, to som už dávno odhalil aj napísal. Hoci máte aj pozitívy prínos. Škoda, že je to miešané. Viem naisto, že vy ste sa už definitívne upísali mainstreamu, ten je vašou prioritou, nad pravdou. Ono je proste faktom, že niektoré veci fungujú dobre tak ako sú a netreba sa v nich stále špŕtať. Jednou z takých vecí je liberálny ekonomický systém. Inak povedané, neodpúšťam vám túto zradu.
04. května 2012 16:19:19 | reagovat

libertarian

Re: Re: fin vědy

Uživatel qed napsal:

Uživatel HynekRk napsal:
"...když jsem zjistil, že pomocí rakouských metod bohužel nikdy s ničím novým nepřijdu. A i kdyby náhodou jo, tak to nikde pořádně neopublikuju, protože se mi všichni vysmějou."
...
Byť originálny na úkor pravdy je horšie ako byť tuctový. Kto nie je ochotný sa zmieriť so svojou priemernosťou v mene pravdy, je klamár, ktorým ste, to som už dávno odhalil aj napísal. Hoci máte aj pozitívy prínos. Škoda, že je to miešané. Viem naisto, že vy ste sa už definitívne upísali mainstreamu, ten je vašou prioritou, nad pravdou. Ono je proste faktom, že niektoré veci fungujú dobre tak ako sú a netreba sa v nich stále špŕtať. Jednou z takých vecí je liberálny ekonomický systém. Inak povedané, neodpúšťam vám túto zradu.
Túto vetu nenapísal HynekRk , on iba citoval gew-a :
"...když jsem zjistil, že pomocí rakouských metod bohužel nikdy s ničím novým nepřijdu. A i kdyby náhodou jo, tak to nikde pořádně neopublikuju, protože se mi všichni vysmějou."
Takže tvoje slová su adresované inému.
04. května 2012 17:09:26 | reagovat

qed

Re: Re: Re: fin vědy

Uživatel libertarian napsal:
Túto vetu nenapísal HynekRk , on iba citoval gew-a
To je myslím jasné z kontextu.
04. května 2012 17:54:48 | reagovat

Hugo

libertariáni

Rétorika libertariánů je děsně laciná. Nevím, kde se to v těch lidech bere, že se každý považuje za zneuznaného chudáka a hledače pravdy, který by světu natrhl zadek, ale zlí a hloupí lidé mu jen házejí klacky pod nohy. Na tomhle fňukalství a narcismu je tak něco otravného.

Jinak víra v to, že věda, která se zrodí ze soukromého financování je "pravdivá" a "svobodná" oproti zlé a nepravdivé státem financované vědě, je snad naivita nejvyššího kalibru. Pracuju v oblasti PR a marketingu - chcete říct, jak se dělá "nezávislá" věda, když je třeba nějakou firmu přesvědčit výzkumem, že zrovna tenhle produkt a službu opravdu potřebují? :-)

Potíž libertariánů je v tom samém, jako u většiny lidí, kteří se opíjejí pocity vlastní výjimečnosti kvůli tomu, že zrovna stojí mimo mainstream. Tato touha být bojovníkem proti většině vede k tomu, že se nezabývají fenomény nezávisle "padni komu padni", ale naopak ve své posedlosti odporem proti státu považují vše, co vznikne díky financování státu za automaticky zmanipulované, nepravdivé, vymezují se už z principu. Libertarián chápe vědění jako boj a s nepřítelem se nespolupracuje, nikoli jako obohacující dialog a rozšiřování obzorů. Proto nemohou uznat závěry státem financované vědy. V očích své komunity by se stali zrádci a kolaboranty. Pravda a poznání tady nehraje roli. Stejně jako konspirační teoretici považují všechny své oponenty za podplacené nebo špiony CIA. Každý s odlišným - nekonspiračním - názorem je cejchován jako slepá ovce nebo troll. Buď přijmete naše názory nebo jste ovce, vyberte si. Libertariáni nemají žádnou sebereflexi, jde jim mnohem více o to, chlubit se tím, jak stojí mimo mainstream a jak jsou utlačovaní, nikoli o hledání pravdy. Je to jen hra o role a honění si ega.

Momentálně o této sektě píšu článek.
04. května 2012 19:05:29 | reagovat

Tomáš Macháček

Re: libertariáni

Uživatel Hugo napsal:

Rétorika libertariánů je děsně laciná. Nevím, kde se to v těch lidech bere, že se každý považuje za zneuznaného chudáka a hledače pravdy, který by světu natrhl zadek, ale zlí a hloupí lidé mu jen házejí klacky pod nohy. Na tomhle fňukalství a narcismu je tak něco otravného.

Jinak víra v to, že věda, která se zrodí ze soukromého financování je "pravdivá" a "svobodná" oproti zlé a nepravdivé státem financované vědě, je snad naivita nejvyššího kalibru. Pracuju v oblasti PR a marketingu - chcete říct, jak se dělá "nezávislá" věda, když je třeba nějakou firmu přesvědčit výzkumem, že zrovna tenhle produkt a službu opravdu potřebují? :-)

Potíž libertariánů je v tom samém, jako u většiny lidí, kteří se opíjejí pocity vlastní výjimečnosti kvůli tomu, že zrovna stojí mimo mainstream. Tato touha být bojovníkem proti většině vede k tomu, že se nezabývají fenomény nezávisle "padni komu padni", ale naopak ve své posedlosti odporem proti státu považují vše, co vznikne díky financování státu za automaticky zmanipulované, nepravdivé, vymezují se už z principu. Libertarián chápe vědění jako boj a s nepřítelem se nespolupracuje, nikoli jako obohacující dialog a rozšiřování obzorů. Proto nemohou uznat závěry státem financované vědy. V očích své komunity by se stali zrádci a kolaboranty. Pravda a poznání tady nehraje roli. Stejně jako konspirační teoretici považují všechny své oponenty za podplacené nebo špiony CIA. Každý s odlišným - nekonspiračním - názorem je cejchován jako slepá ovce nebo troll. Buď přijmete naše názory nebo jste ovce, vyberte si. Libertariáni nemají žádnou sebereflexi, jde jim mnohem více o to, chlubit se tím, jak stojí mimo mainstream a jak jsou utlačovaní, nikoli o hledání pravdy. Je to jen hra o role a honění si ega.

Momentálně o této sektě píšu článek.

Vadí vám zjednodušený pohled některých libertariánů na nějakou problematiku a sám si to zjednodušujete tím, že ten pohled roztáhnete na celý myšlenkový proud. Bravo...
04. května 2012 20:02:25 | reagovat

qed

Re: Re: libertariáni

Uživatel Hugo napsal:

Rétorika libertariánů je děsně laciná.
Aha. Hm. Ty si v živote asi veľmi nerozmýšľal, keď hovoríš, že je to lacné.

Nevím, kde se to v těch lidech bere, že se každý považuje za zneuznaného chudáka a hledače pravdy
Byť nachádzačom pravdy znamená byť chudák? A čo ste potom vy, keď propagujete lži?

, který by světu natrhl zadek
Tomu zlému svetu, čiže takým ako ty. Nie bežným ľuďom, ktorí nemajú rozum a teda nemôžu ani nájsť pravdu.

Jinak víra v to, že věda, která se zrodí ze soukromého financování je "pravdivá" a "svobodná" oproti zlé a nepravdivé státem financované vědě, je snad naivita nejvyššího kalibru.
Odhliadnuc od toho, že tá pravdivá a skvelá štátna veda je do veľkej miery používaná štátom na dosahovanie jeho cieľov. Ja sa vedy nebojím - som skoro vedec. A z vlastnej skúsenosti ti viem povedať, že vedci sú priposraní na to, aby za pravdu bojovali. Oni netrollujú, ak nie sú počutí, prestanú hovoriť, čo nie je stratégia ako pravdu presadiť. Si uvedom, že hovoríme o celostnej filozofii, ktorá zahŕňa vedu ako jednu zo svojich súčastí.

Pracuju v oblasti PR a marketingu - chcete říct, jak se dělá "nezávislá" věda, když je třeba nějakou firmu přesvědčit výzkumem, že zrovna tenhle produkt a službu opravdu potřebují? :-)
PR mi zaváňa komunistickými spismi, ktoré viedla vláda o každom svojom občanovi. Je to tak, smerujeme zase k tomu, pod vlajkou EU. Okrem toho s PR manažérmi mám skúsenosti, že sú hlúpi a hlavne, že klamú. Je to asi súčasťou ich práce.

Potíž libertariánů je v tom samém, jako u většiny lidí, kteří se opíjejí pocity vlastní výjimečnosti
Nerozumiem. Ja som začal extravagantne jednať, až keď mi všetci takí ťuťovia ako ty dokázali, že to jediné na nich funguje. Väčšinou sa k hovnám neznižujem.

... atď ...

Momentálně o této sektě píšu článek.
Daj nám vedieť, keď bude zverejnený.
05. května 2012 10:36:00 | reagovat

Petr Málek

Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel ivansml napsal:

Kontroverzne je na tom to, ze a) vasa kauzalna intepretacia recesie 1920-21 je v rozpore s casovym priebehom udalosti, b) recesie mozu mat rozne priciny a priebehy, takze automaticky porovnavat dve recesie moze byt chybne. Skuste pozriet na ten paper, (volnu verziu som nakoniec objavil tu: http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=1591030)
Přečetl jsem si ten paper. Nebudu komentovat dohady o tom, jestli to a to bylo v souladu s Obecnou teorií nebo nebylo - zajímá mě, jak se věci mají, a ne jestli je Keynes popisuje tak či onak (interpretace Keynese je obecně velmi těžká, protože si často protiřečil, viz Hazlitt: Failure of the New Economics).
Můj hlavní komentář je, že nesouhlasím s tím tvrzením o časové souslednosti událostí. To, že byl rozpočet vyrovnaný už před vypuknutím krize, je možná (údajným) důkazem historické nepřesnosti Murphyho a spol., ale určitě to není důkazem neplatnosti rakouské teorie. Díky vyrovnanému rozpočtu šla ekonomika do krize v mnohem lepší kondici a díky tomu, že nikdo vyrovnaný rozpočet neporušil ani během krize (nevím, nejsem odborník na hospodářské cykly, ale ani autor tohoto paperu to netvrdí, nebo jsem si alespoň nevšimnul), mohla krize být díky tomu kratší. Nikde přece není napsáno, že vyrovnaný rozpočet je dobrý _pouze_ při zavedení až během krize.
Stejně tak moc nesouhlasím s těmi tvrzeními o snížení úrokových sazeb ze 7% na 4%. I autor paperu uvádí, že Fed ty sazby takto snížil až v reakci na to, že sazby na trhu obecně klesaly. Nikdo si u Fedu za takto vysoké sazby nechtěl půjčovat, protože jinde měl sazby nižší[1]. Proto je Fed snížil směrem k tržní úrovni. To určitě není keynesiánské opatření - keynesiánské opatření je sazby snížit směrem _od_ tržní úrovně.
Ano, keynesiánci mohou namítnout, že tato krize byla "jiná" v tom, že byly vyšší sazby a neexistovala past likvidity. Moc si ale neumím představit, jaké jiné sazby než vysoké by měly při vypuknutí krize nastat. Vždyť vysoké úrokové sazby jsou právě to, co bublinu obvykle propíchne.
A hlavně je velmi těžké si představit logické zdůvodnění, proč by právě tisk peněz měl krizi ukončit. Pokud lidé chtějí držet hotovost, asi k tomu mají nějaký důvod. Tiskem peněz se reálná akumulace jejich hotovosti zpomalí, svého cíle dosáhnou o to déle a poptávat hotovost také přestanou o to déle. Navíc se tiskem peněz zaseje na další bublinu, která se nafoukne místo té existující.
Podle mě jediná stabilizační politika, kterou si lze představit, je vzít lidem peníze na daních a tyto prostředky investovat do kapitálově náročnějších odvětví. Tedy násilím přinutit lidi, aby nadále podporovali kapitálovou strukturu o takové délce, která existuje. A potom tyto dotace pomalým tempem postupně uvolňovat, až by se struktura plynule přizpůsobila té tržní. A následně už monetární expanzi nikdy neprovozovat, aby se ta šaškárna nemusela opakovat. Nicméně i zde vzniká řada problémů - stát není obecně moc dobrý hospodář (neschopnost kalkulace, rent-seeking apod.), takže je dost možné, že náklady plynoucí z jeho neefektivity převáží výhody ze stabilizace. A také zde jednoznačně vzniká lidem újma - že musí podporovat dlouhou kapitálovou strukturu, ačkoliv nechtějí, a že se díky tomu musí na docela dlouhou dobu brutálně omezit ve spotřebě... takže je skoro otázka, jestli by ta hluboká ale rychlá krize nebyla lepší :)

[1] Není divu, během krize lidé více myslí na budoucnost a méně spotřebovávají => více spoří => nižší sazby se dostaví stejně jako u monetární expanze, ovšem tentokrát skutečně reprezentují vyšší reálné úspory a nikoliv jen jejich iluzi. Tím pádem jde rozložení spotřeba vs. úspory "naproti" dlouhé kapitálové struktuře a její likvidace tak nemusí být tak velká.

Tvrdite ze monetarna expanzia sposobila pociatocny krach cez misalokacie - a to vieme odkial? Ano, mame tu teoriu ktora (ak by bola spravna) tvrdi nieco podobne, ale na abstraktnej a kvalitativnej urovni. Vysvetlit historicky jav je vsak v svojej podstate kvantitativne - musime dokazat ze _vacsina_ poklesu ekonomiky, nielen ze nejaka nenulova cast, bola sposobena misalokaciami. Takze ak by som uvidel data a grafy na urovni odvetvii ukazujuce relativny narast kapitalovo-vzdialenejsich sektorov pred krizou, a strukturalne nerovnovahy po vypuknuti krizy, a k tomu nejaky kvantifikaciu aka cast poklesu sa da vysvetlit onou nerovnovahou, mozno by som sa dal presvedcit. Dovtedy su to vsetko len reci a dohady.
Zde si neumím představit, jak byste to dokázal. Že může mít jeden jev více příčin, to je klidně možné a rakušané nic takového nepopírají (naopak to vyzdvihují jako hlavní důvod své metodologie). Ale opravdu bych chtěl vědět, co to znamená "většina poklesu byla způsobena misalokacemi". Respektive, vím, co to znamená konceptuálně (tedy jak velký by pokles byl, kdyby misalokace kapitálu bylo jediné, co se stalo, a zbytek by byl ceteris paribus), ale nevím, jak to v realitě dokážete změřit. Nikdy totiž nevíme, co by bylo, kdyby.
Něco takového má smysl dělat při opakovaných experimentech - při dostatečně velkém vzorku dat je jistě možné aspoň zhruba odhadnout podíl vlivů dvou faktorů. Makroekonomie je ale všechno, jenom ne opakovaný experiment.
05. května 2012 11:02:51 | reagovat

George1

Re: libertariáni

Uživatel Hugo napsal:

Rétorika libertariánů je děsně laciná. Nevím, kde se to v těch lidech bere, že se každý považuje za zneuznaného chudáka a hledače pravdy, který by světu natrhl zadek, ale zlí a hloupí lidé mu jen házejí klacky pod nohy. Na tomhle fňukalství a narcismu je tak něco otravného.

Jinak víra v to, že věda, která se zrodí ze soukromého financování je "pravdivá" a "svobodná" oproti zlé a nepravdivé státem financované vědě, je snad naivita nejvyššího kalibru. Pracuju v oblasti PR a marketingu - chcete říct, jak se dělá "nezávislá" věda, když je třeba nějakou firmu přesvědčit výzkumem, že zrovna tenhle produkt a službu opravdu potřebují? :-)

Potíž libertariánů je v tom samém, jako u většiny lidí, kteří se opíjejí pocity vlastní výjimečnosti kvůli tomu, že zrovna stojí mimo mainstream. Tato touha být bojovníkem proti většině vede k tomu, že se nezabývají fenomény nezávisle "padni komu padni", ale naopak ve své posedlosti odporem proti státu považují vše, co vznikne díky financování státu za automaticky zmanipulované, nepravdivé, vymezují se už z principu. Libertarián chápe vědění jako boj a s nepřítelem se nespolupracuje, nikoli jako obohacující dialog a rozšiřování obzorů. Proto nemohou uznat závěry státem financované vědy. V očích své komunity by se stali zrádci a kolaboranty. Pravda a poznání tady nehraje roli. Stejně jako konspirační teoretici považují všechny své oponenty za podplacené nebo špiony CIA. Každý s odlišným - nekonspiračním - názorem je cejchován jako slepá ovce nebo troll. Buď přijmete naše názory nebo jste ovce, vyberte si. Libertariáni nemají žádnou sebereflexi, jde jim mnohem více o to, chlubit se tím, jak stojí mimo mainstream a jak jsou utlačovaní, nikoli o hledání pravdy. Je to jen hra o role a honění si ega.

Momentálně o této sektě píšu článek.

Omg tento straw man náklad ste vymysleli sám? Nevravím, že nie sú takí ľudia aj medzi libertariánmi ale sú len medzi libertariánmi? Nie je to potom skôr o prirodzenej štatistickej distribúcii (tj. takí ľudia sú všade)? Ozaj, podľa Vás reprezentuje človek nejakú ideu len preto, lebo prečítal pár článkov, ktoré sa ňou zaoberajú?
To, čo ste napísali mi prišlo ako keby ste stotožnili pár ľudí, ktorí nevedia konzistentne obhájiť svoje názory s celým smerom (úplne ignorujúc tvorcov myšlienok "na vyššej úrovni")...
05. května 2012 11:31:06 | reagovat

George1

ABCT a depresie + pre ivanasml

1) Vôbec by som sa nepozeral na nárast agregátov ale na nárast bank debits, ktoré v 20-tych dosť rýchlo explodovai. Ich pomer ku GDP nebol ešte ani na začiatku 70-tych rokov taký ako v r.1929 (ďalej sa už nerobila štatistika bank debits pokiaľ viem).

http://fraser.stlouisfed.org/docs/publications/bms/1914-1941/section5.pdf

2)Roosevelt a trvanie krízy. Je pravda, že s nástupm FDR začalo GDP rásť no:
a) Fakt, že GDP rástlo prakticky hneď s jeho nástupom nám hovorí, že to asi tak celkom nebola jeho zásluha. Nejakú dobu trvá, kým sa prejavia proticyklické opatrenia prejavia (viď neúspechy stop and go politík).
b) Je rozumnejšie pozerať sa skôr na jednotlivé agregáty než na celé GDP. Investície a net export prekonali predkrízové časy až v 40-tych rokoch, kým USA nevstúpili do vojny :)

http://www.bea.gov/iTable/iTable.cfm?ReqID=9&step=1

3) Článok je viac menej pre laikov... nechápem, prečo s ním niektorí diskutujúci narábajú ako s nejakou štúdiou :)
A pre ivanasml asi všetky dáta, ktoré ukazujú, že predpovede ABCT sa v určitých aspektoch zhodujú s realitou sú tu, ak máte záujem, tak si to pozrite (ja momentálne nemám veľa času na diskutovanie):

http://menghusblog.wordpress.com/2012/03/11/empirical-evidence-for-the-austrian-business-cycle-theory/
05. května 2012 14:53:17 | reagovat

krija

ak by sme mali byt detailisti

tak podla hlavnych zasad rakuskej skoly slobody a dobrovolnosti je ABCT holy schizofrenicky nezmysel. ak sa vacsina spolocnosti, teda jednotlivcov rozhodne setrit slobodne a dobrovolne je to ich vec, ak cena penazi poklesne natolko, ze vacsina sa rozhodne zit na dlh slobodne a dobrovolne je to opat ich vec. je to trhove a iba trhove.
05. května 2012 22:20:30 | reagovat

ivansml

Re: Re: Re: Re: Re: historicka aplikace?

Uživatel Malcik napsal:

Můj hlavní komentář je, že nesouhlasím s tím tvrzením o časové souslednosti událostí. To, že byl rozpočet vyrovnaný už před vypuknutím krize, je možná (údajným) důkazem historické nepřesnosti Murphyho a spol., ale určitě to není důkazem neplatnosti rakouské teorie. Díky vyrovnanému rozpočtu šla ekonomika do krize v mnohem lepší kondici a díky tomu, že nikdo vyrovnaný rozpočet neporušil ani během krize (nevím, nejsem odborník na hospodářské cykly, ale ani autor tohoto paperu to netvrdí, nebo jsem si alespoň nevšimnul), mohla krize být díky tomu kratší. Nikde přece není napsáno, že vyrovnaný rozpočet je dobrý _pouze_ při zavedení až během krize.
A mozno to bolo prave vyrovnanie rozpoctu a zvysenie sadzieb ktore recesiu sposobili (podobne ako Volckerova disinflacia sposobila kratku recesiu zaciatkom 80tych rokov). V kazdom pripade by malo platit ze ak chceme porovnat dve vladne politiky v dvoch recesiach, malo by ist o recesie podobneho charakteru, co je v tomto pripade sporne.

Zde si neumím představit, jak byste to dokázal.
Je to jednoduche. Sformulujeme dynamicky stochasticky model vseobecnej rovnovahy, ktory teoreticky zachytava vsetky relevantne mechanizmy, odhadneme jeho parametre a realizovane exogenne soky na historickych datach vhodnou ekonometrickou metodou, a nasledne mozeme na pocitaci simulovat counterfactuals ake nas len napadnu. Just trolling :) (aj ked, vid http://www.nber.org/papers/w10255 ).

Vedie to k zaujimavej otazke - na vyhodnotenie a interpretaciu historickych dat potrebujeme nejaku teoriu, no zaroven tu spravnu teoriu mozeme pri absencii experimentov najst iba testovanim na historickych datach. Jedinym riesenim je asi iba pomaly, iterativny proces ktory vhodne kombinuje oba pristupy, a ktory nechava priestor pre mnoho otaznikov a sporov - ale to je prave to co robi sucasnu makroekonomiu tak zaujimavu.

Uživatel George1 napsal:
1) Vôbec by som sa nepozeral na nárast agregátov ale na nárast bank debits, ktoré v 20-tych dosť rýchlo explodovai. Ich pomer ku GDP nebol ešte ani na začiatku 70-tych rokov taký ako v r.1929 (ďalej sa už nerobila štatistika bank debits pokiaľ viem).
No dobre, ale co bolo pricinou toho narastu? Pokial, ako som pisal vyssie, islo o dosledok mensieho transakcneho dopytu po peniazoch, nevidim dovod preco by narast depozitov (=v takom pripade efektivny narast uspor) mal viest k nejakym problemom. Ale fakt nie som expert, takze neviem ako to v skutocnosti bolo.

A pre ivanasml asi všetky dáta, ktoré ukazujú, že predpovede ABCT sa v určitých aspektoch zhodujú s realitou sú tu, ak máte záujem, tak si to pozrite
Diky, skusim to niekedy pozriet.
06. května 2012 07:59:17 | reagovat

František Vilím

Re: ak by sme mali byt detailisti

Uživatel krija napsal:

tak podla hlavnych zasad rakuskej skoly slobody a dobrovolnosti je ABCT holy schizofrenicky nezmysel. ak sa vacsina spolocnosti, teda jednotlivcov rozhodne setrit slobodne a dobrovolne je to ich vec, ak cena penazi poklesne natolko, ze vacsina sa rozhodne zit na dlh slobodne a dobrovolne je to opat ich vec. je to trhove a iba trhove.
? "rozhodne zit na dlh slobodne a dobrovolne je to opat ich vec" To mohou krásně chtít, ale jak seženou věřitele, když všichni chtějí žít na dluh?
07. května 2012 16:09:51 | reagovat

Central Scrutinizer

Re: Re: ak by sme mali byt detailisti

Uživatel František Vilím napsal:

Uživatel krija napsal:

...
? "rozhodne zit na dlh slobodne a dobrovolne je to opat ich vec" To mohou krásně chtít, ale jak seženou věřitele, když všichni chtějí žít na dluh?
+1
08. května 2012 09:21:12 | reagovat

HynekRk

Re: libertariáni

Uživatel Hugo napsal:

Rétorika libertariánů je děsně laciná. Nevím, kde se to v těch lidech bere, že se každý považuje za zneuznaného chudáka a hledače pravdy, který by světu natrhl zadek, ale zlí a hloupí lidé mu jen házejí klacky pod nohy. Na tomhle fňukalství a narcismu je tak něco otravného.

Jinak víra v to, že věda, která se zrodí ze soukromého financování je "pravdivá" a "svobodná" oproti zlé a nepravdivé státem financované vědě, je snad naivita nejvyššího kalibru. Pracuju v oblasti PR a marketingu - chcete říct, jak se dělá "nezávislá" věda, když je třeba nějakou firmu přesvědčit výzkumem, že zrovna tenhle produkt a službu opravdu potřebují? :-)

Potíž libertariánů je v tom samém, jako u většiny lidí, kteří se opíjejí pocity vlastní výjimečnosti kvůli tomu, že zrovna stojí mimo mainstream. Tato touha být bojovníkem proti většině vede k tomu, že se nezabývají fenomény nezávisle "padni komu padni", ale naopak ve své posedlosti odporem proti státu považují vše, co vznikne díky financování státu za automaticky zmanipulované, nepravdivé, vymezují se už z principu. Libertarián chápe vědění jako boj a s nepřítelem se nespolupracuje, nikoli jako obohacující dialog a rozšiřování obzorů. Proto nemohou uznat závěry státem financované vědy. V očích své komunity by se stali zrádci a kolaboranty. Pravda a poznání tady nehraje roli. Stejně jako konspirační teoretici považují všechny své oponenty za podplacené nebo špiony CIA. Každý s odlišným - nekonspiračním - názorem je cejchován jako slepá ovce nebo troll. Buď přijmete naše názory nebo jste ovce, vyberte si. Libertariáni nemají žádnou sebereflexi, jde jim mnohem více o to, chlubit se tím, jak stojí mimo mainstream a jak jsou utlačovaní, nikoli o hledání pravdy. Je to jen hra o role a honění si ega.

Momentálně o této sektě píšu článek.

Zkuste si přečíst tu Čornejovou z "Dějinách a současnosti" číslo 1/2012 anebo něco z J. Šanderové: "Jak číst a psát odbor. text ve společesnkých vědách". Nebo třeba "Dějiny ekonomických teorií" od M. Sojky - někde kolem strany 305 (autor není Sojka, ale někdo, kdo na něj vzpomíná) a uvidíte, že obrázek malovaný Gewem je dosti neúplný. Netvrdil jsem zde ani, že vše, co vznikne díky státu musí být automaticky zmanipulované a nepravdivé. A snad ani neznám libertariána, který by to tvrdil. Samozřejmě způsob financování vědy státem se mi nelíbí, respektive si mi na něm nelíbí to, že ho já a jiní lidé, kteří nechtějí platit, musí platit.

Jinak já svoje názory nikomu nenutím. Vy si pořád pletete libertarianismus s nějakou formou etatismu. Podle sebe soudíte ostatní.
08. května 2012 09:25:41 | reagovat

HynekRk

Re: ABCT a depresie + pre ivanasml

Uživatel George1 napsal:

1) Vôbec by som sa nepozeral na nárast agregátov ale na nárast bank debits, ktoré v 20-tych dosť rýchlo explodovai. Ich pomer ku GDP nebol ešte ani na začiatku 70-tych rokov taký ako v r.1929 (ďalej sa už nerobila štatistika bank debits pokiaľ viem).

http://fraser.stlouisfed.org/docs/publications/bms/1914-1941/section5.pdf

2)Roosevelt a trvanie krízy. Je pravda, že s nástupm FDR začalo GDP rásť no:
a) Fakt, že GDP rástlo prakticky hneď s jeho nástupom nám hovorí, že to asi tak celkom nebola jeho zásluha. Nejakú dobu trvá, kým sa prejavia proticyklické opatrenia prejavia (viď neúspechy stop and go politík).
b) Je rozumnejšie pozerať sa skôr na jednotlivé agregáty než na celé GDP. Investície a net export prekonali predkrízové časy až v 40-tych rokoch, kým USA nevstúpili do vojny :)

http://www.bea.gov/iTable/iTable.cfm?ReqID=9&step=1

3) Článok je viac menej pre laikov... nechápem, prečo s ním niektorí diskutujúci narábajú ako s nejakou štúdiou :)
A pre ivanasml asi všetky dáta, ktoré ukazujú, že predpovede ABCT sa v určitých aspektoch zhodujú s realitou sú tu, ak máte záujem, tak si to pozrite (ja momentálne nemám veľa času na diskutovanie):

http://menghusblog.wordpress.com/2012/03/11/empirical-evidence-for-the-austrian-business-cycle-theory/


Ještě jsem si vzpomněl, že Roselveltovci časem některá opatření (například omezili veřejné práce atp.) a i některé organizace zrušili. Jinak ABCT anebo některé její aspekty byly empiricky testovány například Skousenem, Waindhousem atp. Více o tom je v de Sotovi.
16. května 2012 12:45:14 | reagovat

Peter

Re: Re: Re: fin vědy

Uživatel gew napsal:

Uživatel HynekRk napsal:

...
Ježišmarjá, to jsem se zas do něčeho pustil. Jak si představujete, že stát ovlivňuje výzkum? Si myslíte, že nějaký ouřada aspoň vzdáleně rozumí tomu, co zkoumáte? Jak a kdo by to proboha sledoval? A jak by to potom ovlivnil? By jako přišel příkaz z ministerstva, že jestli nenapíšeš aspoň jednou ročně o tom, jak je stát super, tak dostaneš padáka? Každej si prostě dělá vlastní výzkum, většinou to nikoho nezajímá. Maximálně tak pár kolegů z fakulty, se kterejma chodíte na obědy a řešite při tom, jak vám to jde

Myslim ze je nasa debata rozlusknuta - Fed si kupil celu ekonomicku profesiu http://www.huffingtonpost.com/2009/09/07/priceless-how-the-federal_n_278805.html
přidat komentář zpět na článek

Uživatelské menu

Login:
Heslo:
zapamatovat si mě
Nemáte zde účet?
Zaregistrujte se!
RSS feed
Atom feed