04. září 2015 20:49:04 | reagovat
Komentáře k článku Bydlení dělníků versus vesničanů v dlouhém 19. století: nástin (I/III)
Tomáš Fiala
Re: Dost zajímavý
Uživatel Tomáš Fiala napsal:"Venkov" jsem si přečetl na bawerku někdy dříve. I když by rodina ve městě vydala za bydlení a stravu 80% svých příjmů, připadá mi, že zbylých 20% je "ranec", o kterém se mohlo venkovanům jen zdát. Kvalita bydlení byla podle toho, co si pamatuju zhruba srovnatelná. Porovnávat to s dneškem se nedá. Je fakt, že dneska by v tom člověk neubytoval asi ani čuníka...
Ale napadla mě jedna věc. Kdyby nabídka dělnického bydlení ve městech byla horší, než jaké bydlení měli lidi na venkově, asi by je do měst nikdo nedostal. O tom, jestli si pamatuju, píšeš ve "Venkově" sám.
HynekRk
Re: Dost zajímavý
Uživatel Tomáš Fiala napsal:Uživatel Tomáš Fiala napsal:...
Ale napadla mě jedna věc. Kdyby nabídka dělnického bydlení ve městech byla horší, než jaké bydlení měli lidi na venkově, asi by je do měst nikdo nedostal. O tom, jestli si pamatuju, píšeš ve "Venkově" sám.
Ano, něco takového tam mám. Dle mého spíše byla tato nabídka o trochu lepší, ale lidé se stěhovali do měst a průmyslových regionů především kvůli tomu, že jim zbylo po zaplacení bydlení více peněz na jídlo, šaty, alkohol, zábavu, vzdělání atd. A měli i větší volnost.
Někdo by se mohl ptát, proč vlastně lidé chodili pracovat do rozvíjejích se měst či aglomerací, když bydlení bylo podobně nuzné a někdy i horší (někdy však i lepší). Odpověď je prostá. Lidi nemusela zajímat jen kvalita bydlení. Někdo mohl jít bydlet do města a pohoršit si v otázkách bydlení, ale mohl si polepšit v jiných otázkách spotřeby. Mohl si koupit více jídla, oblečení, stříbrné hodinky, užít si zábavu apod. Mohl si také užít vícero sociální volnosti. Machačová a Matějček uvádí, že: "Při migracích do měst, které měly hlavně ekonomické příčiny (vyšší výdělek), se uplatňovaly i další motivy: pestřejší, zajímavější život v nich (zábava), možnost nechávat si celý výdělek (ekonomická samostatnost) a zejména vymknutí se sociální kontrole rodiny a celého vesnického společenství (svoboda)." [71]. Konečně třeba tovární dělník měl díky vyšší mzdě, omezené pracovní době atd. i vyšší prestiž než třeba domkář nebo nádeník. Lidé usilovali o získání pozic továrních dělníků anebo dělnic [72]. (http://www.bawerk.eu/clanky/19.-stoleti-divoky-kapitalismus-/bydleni-delniku-versus-vesnicanu-v-dlouhem-19.-stoleti-nastin-ii-ii-.html)