Mises.cz

Mises.cz

Komentáře k článku Dětská práce; až do krajnosti

přidat komentář zpět na článek

Tomáš Fiala

"Pomoc" chudým částem světa

Je otázka, co je vlastně tou nejlepší pomocí proti chudobě. A co jí umožňuje. Existuje mraky dovozních, celních, předpisových, bruselských, pražských a jánevímjakých překážek, které nám brání v hospodářské spolupráci s těmito oblastmi. Tím tu chudobu naši legislativní dobroserové pomáhají vytvářet. Neumožňuje to místním začít/zkusit produkovat něco, co by nám mohli zkusit nabídnout. Tím jsou odkázáni jen na své chudé okolí. No to si toho koupí. A když jim tam nějak "pomůžem"? Jak? Že jim tam pošleme naše obnošená trička? Fajn. Nikdo je tam tedy nevyrobí a nějaké množství dětí přišlo o možnost si v procesu vzniku trička vydělat na vodu s jídlem... Že jim tam pošleme potraviny? Fajn. Nikdo nezrejpe kus hlíny, aby něco vypěstoval, šel s tím na tržnici a zkusil něco vydělat, aby jeho děti nemuseli pracovat. On totiž bude stát u svého stánku a bude se pokoušet prodat svou produkci. Jenže vedle bude stát kamion s nápisem "DOBROSER FYJALA", ze kterého bude rozdávána rejže zadáčo... Spíš ten kamion někdo ukradne a bude tu rejži klíďo prodávat za 1/10 nákladů, protože v té chudobě to pro něj bude i tak "rejže"... A místní zemědělec/řemeslník/nádeník je namydlenej. Největší a jediná vskutku pomoc, kterou můžeme do těch oblastí přinést je - kupovat si jejich výrobky. A dokonce i tehdy pomůžem, když si koupíme čokoládu z kakaa, které sklízeli děti!

Alda

Zjednodušené předpoklady

Přínosy dobrovolné směny aplikované na tyto příklady se mi zdají trochu nerealistické.
- Myslím, že dítě neumí reálně posoudit skutečné náklady "nezdravé" práce, popř. zmiňovanou ztrátu ledviny, apod.
- Případný psychický nátlak ze strany rodiny, okolí a tíživou životní situaci můžeme považovat za formu nucení (nepovažoval bych za dobrovolnost v pravém smyslu).

Urza

Re:

Uživatel Tomáš Fiala napsal:

Je otázka, co je vlastně tou nejlepší pomocí proti chudobě. A co jí umožňuje. Existuje mraky dovozních, celních, předpisových, bruselských, pražských a jánevímjakých překážek, které nám brání v hospodářské spolupráci s těmito oblastmi. Tím tu chudobu naši legislativní dobroserové pomáhají vytvářet. Neumožňuje to místním začít/zkusit produkovat něco, co by nám mohli zkusit nabídnout. Tím jsou odkázáni jen na své chudé okolí. No to si toho koupí. A když jim tam nějak "pomůžem"? Jak? Že jim tam pošleme naše obnošená trička? Fajn. Nikdo je tam tedy nevyrobí a nějaké množství dětí přišlo o možnost si v procesu vzniku trička vydělat na vodu s jídlem... Že jim tam pošleme potraviny? Fajn. Nikdo nezrejpe kus hlíny, aby něco vypěstoval, šel s tím na tržnici a zkusil něco vydělat, aby jeho děti nemuseli pracovat. On totiž bude stát u svého stánku a bude se pokoušet prodat svou produkci. Jenže vedle bude stát kamion s nápisem "DOBROSER FYJALA", ze kterého bude rozdávána rejže zadáčo... Spíš ten kamion někdo ukradne a bude tu rejži klíďo prodávat za 1/10 nákladů, protože v té chudobě to pro něj bude i tak "rejže"... A místní zemědělec/řemeslník/nádeník je namydlenej. Největší a jediná vskutku pomoc, kterou můžeme do těch oblastí přinést je - kupovat si jejich výrobky. A dokonce i tehdy pomůžem, když si koupíme čokoládu z kakaa, které sklízeli děti!

Když do země, kde jsou mraky hladovějících, pošlete jídlo, je to jako plivnutí do moře; trička totéž a tak dále. Nemyslím, že tímto bychom brali tamním práci, protože zdaleka nepokrýváme celou poptávku.
Kdybychom pokryli, tak si tam žijí dobře a pracovat nemusejí; ale to není ten stav.

Urza

Re: Zjednodušené předpoklady

Uživatel Alda napsal:

Přínosy dobrovolné směny aplikované na tyto příklady se mi zdají trochu nerealistické.
- Myslím, že dítě neumí reálně posoudit skutečné náklady "nezdravé" práce, popř. zmiňovanou ztrátu ledviny, apod.
- Případný psychický nátlak ze strany rodiny, okolí a tíživou životní situaci můžeme považovat za formu nucení (nepovažoval bych za dobrovolnost v pravém smyslu).


Dítě, které umírá hlady, je dle mého názoru dostatečně kvalifikované se rozhodnout.
Jasně, my tady máme děti trochu jiné; ale kdo umírá hlady, ten je kvalifikovaný k rozhodování rozhodně lépe než my, kdo ani nevíme, jaké to je umírat hlady.

Tomáš Fiala

Re:

Uživatel Urza napsal:

Uživatel Tomáš Fiala napsal:

...

Když do země, kde jsou mraky hladovějících, pošlete jídlo, je to jako plivnutí do moře; trička totéž a tak dále. Nemyslím, že tímto bychom brali tamním práci, protože zdaleka nepokrýváme celou poptávku.
Kdybychom pokryli, tak si tam žijí dobře a pracovat nemusejí; ale to není ten stav.

Máš pravdu Urzo. Ale mě doma napadla jedna věc. V té Africe vlastně ještě neproběhlo to, čemu říkáme průmyslová revoluce. V Evropě, protože kolem byla stejně "nahá prdel", to od začátku průmyslové revoluce až do vypuštění prvního kosmonauta trvalo cca 300 let. V Číně komunisti v polovině 70. let "zešíleli" :-), Tcheng-Siao-Phing prohlásil, že je jedno, jestli je kočka bílá nebo černá, hlavně že chytá myši, uvolnili ekonomiku a tím vlastně spustili průmyslovou revoluci. Já si pamatuju, že jsme si na základce kupovali voňavé barevné školní gumy, barevné tužky a podobné blbosti, které rozhodně vyráběli Číňánci za misku rejže s čajem. Protože ale měli k dispozici bohatou Evropu a evropští politici nebránili hospodářské spolupráci (čert vem důvody), trvalo to Číňanům od zahájení průmyslové revoluce k prvnímu thaikonautovi snad asi 45(!!!) let! Celý ten "zázrak" je/byl způsoben prostou celkem svobodnou směnou práce. A ta nějak s Afrikou nefunguje. Nevím, jestli je opravdu problém v nějakých dovozních clech/kvótách, či co, ale bez hospodářské spolupráce tam bude bída ještě dlouho...

HynekRk

Re:

Uživatel Tomáš Fiala napsal:

Uživatel Urza napsal:

...
Máš pravdu Urzo. Ale mě doma napadla jedna věc. V té Africe vlastně ještě neproběhlo to, čemu říkáme průmyslová revoluce. V Evropě, protože kolem byla stejně "nahá prdel", to od začátku průmyslové revoluce až do vypuštění prvního kosmonauta trvalo cca 300 let. V Číně komunisti v polovině 70. let "zešíleli" :-), Tcheng-Siao-Phing prohlásil, že je jedno, jestli je kočka bílá nebo černá, hlavně že chytá myši, uvolnili ekonomiku a tím vlastně spustili průmyslovou revoluci. Já si pamatuju, že jsme si na základce kupovali voňavé barevné školní gumy, barevné tužky a podobné blbosti, které rozhodně vyráběli Číňánci za misku rejže s čajem. Protože ale měli k dispozici bohatou Evropu a evropští politici nebránili hospodářské spolupráci (čert vem důvody), trvalo to Číňanům od zahájení průmyslové revoluce k prvnímu thaikonautovi snad asi 45(!!!) let! Celý ten "zázrak" je/byl způsoben prostou celkem svobodnou směnou práce. A ta nějak s Afrikou nefunguje. Nevím, jestli je opravdu problém v nějakých dovozních clech/kvótách, či co, ale bez hospodářské spolupráce tam bude bída ještě dlouho...


Trochu se to tam v Africe již přece jen vzmáhá: http://www.mises.cz/clanky/kresten-buch-afrika-je-pristi-velka-vec-1642.aspx.

Tomáš Macháček

Re:

Uživatel Tomáš Fiala napsal:

Uživatel Urza napsal:

...
Máš pravdu Urzo. Ale mě doma napadla jedna věc. V té Africe vlastně ještě neproběhlo to, čemu říkáme průmyslová revoluce. V Evropě, protože kolem byla stejně "nahá prdel", to od začátku průmyslové revoluce až do vypuštění prvního kosmonauta trvalo cca 300 let. V Číně komunisti v polovině 70. let "zešíleli" :-), Tcheng-Siao-Phing prohlásil, že je jedno, jestli je kočka bílá nebo černá, hlavně že chytá myši, uvolnili ekonomiku a tím vlastně spustili průmyslovou revoluci. Já si pamatuju, že jsme si na základce kupovali voňavé barevné školní gumy, barevné tužky a podobné blbosti, které rozhodně vyráběli Číňánci za misku rejže s čajem. Protože ale měli k dispozici bohatou Evropu a evropští politici nebránili hospodářské spolupráci (čert vem důvody), trvalo to Číňanům od zahájení průmyslové revoluce k prvnímu thaikonautovi snad asi 45(!!!) let! Celý ten "zázrak" je/byl způsoben prostou celkem svobodnou směnou práce. A ta nějak s Afrikou nefunguje. Nevím, jestli je opravdu problém v nějakých dovozních clech/kvótách, či co, ale bez hospodářské spolupráce tam bude bída ještě dlouho...


Jak jsem to četl od shora, tak jsem chtěl napsat něco podobného :-) Pokud si Afričané na svých státech prosadí možnost nakládat se svým vlastnictvím alespoň tak, jak to známe na Západě, tak se věci pohnou správným směrem. Samozřejmě by hodně pomohlo, kdyby vyspělý svět zrušil dotace, cla, kvóty atd., ale z větší části stále záleží na Afričanech samotných.

Alenn

Re:

Tak já si myslím, že je to v zájmu několika vyspělejších zemí rozvracet místní vlády abych od nich mohli jednoduše a levně získávat zdroje.
přidat komentář zpět na článek

Uživatelské menu

Login:
Heslo:
zapamatovat si mě
Nemáte zde účet?
Zaregistrujte se!
RSS feed
Atom feed