25. února 2012 02:53:02 | reagovat
Komentáře k článku Euro: pošetilost politické měny
František Vilím
Re: ten bol dobry
Uživatel ivansml napsal:Takze riesenim problemov, sposobenych spolocnou menou (viazanou na rozhodnutia uradnikov z Frankfurtu) a s tym suvisiacim systemom fixnych vymennych kurzov je ... wait for it ... zaviest novu spolocnu menu (viazanu na dopyt a ponuku chemickeho prvku so 79 protonmi), takisto so systemom fixnych vymennych kurzov. Ano, to urcite vyriesi vsetky problemy :)
Proč všechny problémy? Stačí třeba vyřešit i jeden aniž by se porušilo právo. Svoboda volby peněz vyřeší hlavně bezpráví v jedné oblasti a zabrání letadlová hrách těch, co mají moc určovat co jsou peníze a "tvořit" je. Pokud budou další požehnání i v jiných oblastech (jak je možno očekávat dle ekonomie odvozené z praxeologie), tak to bude navíc bez vědomého přispění (Mt, 6,33). Naproti tomu je, že dobro (úspěch) z podvodu a nemorálnosti nakonec nevznikne ačkoliv společenští paraziti si to myslí.
Take nevím, proč zase fixní kurzy? Ono je něco při obchodu fixní?
O´ Pruz
Proti větru.
Opět jeden příklad klasického vyvolávače z tábora alarmistů. Euro je na hovno a je na pokraji zhroucení.Sice onen pisatel analytik nesdělí jat to provést, ale BUDE to. Odhaduji, že tenhle jouda je rakušan.
Zatím není na obzoru žádný mechanizmus jak ke zničení Eura dojde. Řecko ještě hodně dlouho v Unii a u Eura zůstane.
Ten člověk mocí mermo chčije proti větru a nikdo na to nebere ohled. Chuděrka.
bdX
Re: Proti větru.
Uživatel O´ Pruz napsal:...Vítr ovšem nefouká stále jedním směrem a stejnou silou, někdy není vůbec.
O´ Pruz
Re: Re: Proti větru.
Uživatel bdX napsal:-
Dokud je zde ISDA a CDS nematurují, fouká stále stejným směrem a navíc velmi rovnoměrně a svěže!
bdX
Re: Re: Re: Proti větru.
Uživatel O´ Pruz napsal:Vítr jsou lidi. Když to přestane bavit lidi, v tomto případě Němce, tak Euro (to co se tím myslí dnes) skončí. CDS a jiné finanční "produkty" jsou v kategorii chcaní.
O´ Pruz
Re: Re: Re: Re: Proti větru.
Uživatel bdX napsal:-
"Vítr jsou lidi." Ano jsou to lidé jak jinak, jen sdruženi do zájmových skupin. V tomto případě jde o ISDA - Mezinárodní asociace swapů a derivátů.
"Když to přestane bavit lidi, v tomto případě Němce"
V tomto případě Němci nejsou ISDA. a tudíž na nich vcelku nezáleží.
"tak Euro skončí"
Opět platí -> Dokud je zde ISDA a CDS nematurují, Euro neskončí
"CDS a jiné finanční "produkty" jsou v kategorii chcaní."
Opět platí -> Dokud je zde ISDA a CDS nematurují, směr větru určuje výhradně a jenom ISDA.
Vsázím svoji profesní čet, že do roku 2020 vše zůstane při starém dobrém tak, jak to známe dnes. Euro i Řecko!
ivansml
Re: Re: ten bol dobry
Uživatel František Vilím napsal:Uživatel ivansml napsal:...
Proč všechny problémy? Stačí třeba vyřešit i jeden aniž by se porušilo právo. Svoboda volby peněz vyřeší hlavně bezpráví v jedné oblasti a zabrání letadlová hrách těch, co mají moc určovat co jsou peníze a "tvořit" je. Pokud budou další požehnání i v jiných oblastech (jak je možno očekávat dle ekonomie odvozené z praxeologie), tak to bude navíc bez vědomého přispění (Mt, 6,33). Naproti tomu je, že dobro (úspěch) z podvodu a nemorálnosti nakonec nevznikne ačkoliv společenští paraziti si to myslí.
Take nevím, proč zase fixní kurzy? Ono je něco při obchodu fixní
Murphy nehovori o freebankingu, ale o zlatom standarde. A pri zlatom standarde, ak 1 euro odpoveda X gramom zlata, 1 ceska koruna Y gramom zlata, tak z definicie 1 euro = X/Y ceskych korun.
Jan Mašek
Re: Re: Re: ten bol dobry
Uživatel ivansml napsal:Uživatel František Vilím napsal:...
Murphy nehovori o freebankingu, ale o zlatom standarde. A pri zlatom standarde, ak 1 euro odpoveda X gramom zlata, 1 ceska koruna Y gramom zlata, tak z definicie 1 euro = X/Y ceskych korun
To mate pravdu, vsak problem eura neni ve fixnich kurzech a v tom, ze je to jedna mena, stejne jako neni problem kilogramu, metru a stupne celsia ze je vsude na svete stejne tezkej, dlouhej a teplej.
Problem eura je ze jeho mnozstvi a tedy kupni sila zavisi na rozhodnuti uredniku, jak spravne rikate. Je to inflacni mena. A inflace zpusobuje vsechny ty spatny jevy jako boom and bust, bubliny na kapitalovejch trzich, rust cen nejdriv kapitalovejch a potom spotrebnich statku atd.
Penize na zlatym standardu nejsou inflacni a jsou nezavisly na rozhodnuti uredniku.
Kdo ma rad historicky argumenty oproti apriori argumentum, tak na zlatym standardu byl svet v 19. stoleti, stoleti SUVERENNE nejvetsiho ekonomickyho rustu v historii lidstva. Za ono stoleti doslo zrejme k vetsimu hospodarskymu rustu nez ve vsech ostatnich stoleti lidsky existence dohromady. Na zacatku stoleti lidi jezdili na konich, svitili petrolejkama a kdyz si chteli zavolat tak otevreli okno a spolehali se na silu sveho hlasu. Jidlo si velka cast populace musela pestovat sama a obleceni se dedilo a vyrabelo casto doma. V roce 1800 bylo v USA 5 milionu lidi a v roce 1900 75 milionu. Na konci stoleti lidi jezdili autama a litali v letadlech, meli radio, elektriku, obchody plny jidla a obleceni, telefon a telegraf. A meli jsme zlatej standard.
O 100 let pozdeji mame porad telefon, auta a letadla. Jasne, pokrok presto byl obrovskej, auta maj dneska vsichni a litani je levny. Ale kvalitativne nejakej skok je snad jen pocitace a internet, jinak me nic nenapada. Jo, a par sutraku z Mesice za nekolik stovek miliard dolaru.
Standa
Článek je naivní
Mám k článku několik výhrad:V USA dělá FED stejnou politiku. Jen nezachraňuje státy, ale banky a federální rozpočet. A v posledních letech nalil do ekonomiky několik bilionů nekrytých dolarů.
Zlatý standard sice politikům znemožní jednoduše generovat nekryté peníze. Ale ta hromada zlata ležící v trezorech centrální banky znamená obrovské pokušení. Pokušení jednoho dne vyhlásit konec zlatého standardu, a měnové zlato si ponechat. Nakonec, všechny zlaté standardy garantované státem tak skončily.
Jedinou skutečnou cestou je sebrat státu právo násilím prosazovat legal tender. Lidé se sami rozhodnou, čemu budou věřit.
Leč Řecko (a potažmo i mnoho dalších států) by zlatý standard od bankrotu neochránil. Právě naopak, konec přísunu levných půjček by znamenal rychlý dominový pád a krach sociálních systémů.
Central Scrutinizer
Re: Článek je naivní
Uživatel Standa napsal:Mám k článku několik výhrad:
V USA dělá FED stejnou politiku. Jen nezachraňuje státy, ale banky a federální rozpočet. A v posledních letech nalil do ekonomiky několik bilionů nekrytých dolarů.
Zlatý standard sice politikům znemožní jednoduše generovat nekryté peníze. Ale ta hromada zlata ležící v trezorech centrální banky znamená obrovské pokušení. Pokušení jednoho dne vyhlásit konec zlatého standardu, a měnové zlato si ponechat. Nakonec, všechny zlaté standardy garantované státem tak skončily.
Jedinou skutečnou cestou je sebrat státu právo násilím prosazovat legal tender. Lidé se sami rozhodnou, čemu budou věřit.
Leč Řecko (a potažmo i mnoho dalších států) by zlatý standard od bankrotu neochránil. Právě naopak, konec přísunu levných půjček by znamenal rychlý dominový pád a krach sociálních systémů.
Re:"Jedinou skutečnou cestou je sebrat státu právo násilím prosazovat legal tender. Lidé se sami rozhodnou, čemu budou věřit."
.
Jsem pro : )
krija
uz sa konecne spamatajte
nie je to stat, kto tlaci prachy, stat si ich poziciava presne takym istym sposobom ako my. v najhorsom pripade si dokonca poziciava od institucie, ktoru zriadil - CB. stat vydava dlhopisy. peniaze, alebo meny co je uz dnes presnejsie vydavaju banky - sukromne komercne banky a to na poziadanie. su vytvorene vo chvili poskytnutia uveru. takto to dokonca opisuje aj bagus v knihe, ktoru ponukate vo svojom eshope - tragedia eura. stat v podstate urcil len to, ze ako sa bude jeho mena volat. to je tak vsetko.potom by sa este mohli rakusania skonsolidovat v tom, ze ci chcu zlaty standart, alebo hayekove slobodne navzajom si konkurujuce meny, lebo pri nich sa neda zabezpecit nemennost mnozstva penazi v obehu, takze tu budeme mat hosp. cykly nafurt.
„Tak dlho, kým sa bude nepretržite meniť množstvo peňazí v obehu, nemôžeme sa zbaviť hospodárskych výkyvov. Obzvlášť platí, že každá menová politika, ktorá si kladie za cieľ stabilizovať hodnotu peňazí, a preto sa pri každom náraste výroby uchyľuje k nárastu ich ponuky, musí spôsobovať presne tie výkyvy hospodárstva, ktorým chce zabrániť."
Friedrich August von Hayek
Profits, Interests, and Investment and Other Essays on the Theory of Industrial Fluctuations
PS nielen euro je politickou menou :)
Central Scrutinizer
Re: uz sa konecne spamatajte
Uživatel krija napsal:On Bobík Smurfy to tu asi moc nečte, tak to Vaše zvolání bohužel neuvidí.
ivansml
Re: Re: Re: Re: ten bol dobry
Uživatel Jan Mašek napsal:
Kdo ma rad historicky argumenty oproti apriori argumentum, tak na zlatym standardu byl svet v 19. stoleti, stoleti SUVERENNE nejvetsiho ekonomickyho rustu v historii lidstva. Za ono stoleti doslo zrejme k vetsimu hospodarskymu rustu nez ve vsech ostatnich stoleti lidsky existence dohromady. Na zacatku stoleti lidi jezdili na konich, svitili petrolejkama a kdyz si chteli zavolat tak otevreli okno a spolehali se na silu sveho hlasu. Jidlo si velka cast populace musela pestovat sama a obleceni se dedilo a vyrabelo casto doma. V roce 1800 bylo v USA 5 milionu lidi a v roce 1900 75 milionu. Na konci stoleti lidi jezdili autama a litali v letadlech, meli radio, elektriku, obchody plny jidla a obleceni, telefon a telegraf. A meli jsme zlatej standard.
O 100 let pozdeji mame porad telefon, auta a letadla. Jasne, pokrok presto byl obrovskej, auta maj dneska vsichni a litani je levny. Ale kvalitativne nejakej skok je snad jen pocitace a internet, jinak me nic nenapada. Jo, a par sutraku z Mesice za nekolik stovek miliard dolaru
Tak to tazko. Bohatstvo spolocnosti nezalezi len od technologickych inovacii, ale aj od toho ako su tie inovacie rozsirene medzi populaciu. Z tohto pohladu je fakt, ze automobil si moze dovolit skoro kazdy, dost klucovy. A dalej by sa hodili aj nejake cisla. Ano, HDP je nedokonaly indikator, a pri historickych odhadoch obzvlast, ale nejaku predstavu nam poskytuje. Takze, realny HDP per capita, USA, v dolaroch 2005:
1800: 1,396.70
1900: 5,556.85
2000: 39,749.59
(zdroj: measuringworth.com)
Narast 1800-1900 asi stvornasobny, narast 1900-2000 viac ako sedemnasobny.
Jan Mašek
Re: Re: Re: Re: Re: ten bol dobry
Uživatel ivansml napsal:Uživatel Jan Mašek napsal:...
Tak to tazko. Bohatstvo spolocnosti nezalezi len od technologickych inovacii, ale aj od toho ako su tie inovacie rozsirene medzi populaciu. Z tohto pohladu je fakt, ze automobil si moze dovolit skoro kazdy, dost klucovy. A dalej by sa hodili aj nejake cisla. Ano, HDP je nedokonaly indikator, a pri historickych odhadoch obzvlast, ale nejaku predstavu nam poskytuje. Takze, realny HDP per capita, USA, v dolaroch 2005:
1800: 1,396.70
1900: 5,556.85
2000: 39,749.59
(zdroj: measuringworth.com)
Narast 1800-1900 asi stvornasobny, narast 1900-2000 viac ako sedemnasobny.
No ze je HDP nedokonaly indikator je masterpiece of an understatement, to je jako rict ze ja nejsem nejlepsi hokejista na svete. Zejmena kdyz se tady bavime o zlatym standardu 19.stoleti versus stoleti inflace 20.stoleti a HDP je mereno v penezich a to i tzv. realny HDP, ktery se pocita v penezich a pak se deli nejakym totalne cinklym cenovym indexem. Navic podotknu, ze HDP meri spotrebu, takze kdyz vasi spotrebu masivne dotuje Cina, HDP zustane vysoky. HDP v USA brutalne rostlo 2000-2008, tedy v dobe, kdy se tvorily zaklady totalniho kolapsu,kterej se projevil az v roce 2008. Schopnost ekonomiky vyrabet tedy klesala a HDP vesele rostl. Je to udaj totalne k nicemu, dokonce horsi nez zadnej, protoze jeho zvysovani casto vede k opaku, viz programy na stimulaci poptavky.
To snad ani neni kontroverzni tema, ze 19. stoleti bylo obdobi nejvetsiho ekonomickyho rozmachu. Nicmene dohadovat se o tom nebudu, protoze to vycislit poradne nejde a neni to pointa.
Central Scrutinizer
Re: Re: Re: Re: Re: ten bol dobry
Uživatel ivansml napsal:Uživatel Jan Mašek napsal:...
Tak to tazko. Bohatstvo spolocnosti nezalezi len od technologickych inovacii, ale aj od toho ako su tie inovacie rozsirene medzi populaciu. Z tohto pohladu je fakt, ze automobil si moze dovolit skoro kazdy, dost klucovy. A dalej by sa hodili aj nejake cisla. Ano, HDP je nedokonaly indikator, a pri historickych odhadoch obzvlast, ale nejaku predstavu nam poskytuje. Takze, realny HDP per capita, USA, v dolaroch 2005:
1800: 1,396.70
1900: 5,556.85
2000: 39,749.59
(zdroj: measuringworth.com)
Narast 1800-1900 asi stvornasobny, narast 1900-2000 viac ako sedemnasobny.
Tak to tazko. Bohatstvo spolocnosti nezalezi len od HDP, ale aj od toho aká je kúpna sila USD rozšírených medzi populaciu. Z tohto pohladu je fakt, ze kupná sila USD cca. 80x poklesla dost klucovy. A dalej by sa hodili aj nejake cisla. Ano, trhová cena zlata je nedokonaly indikator, a pri historickych odhadoch obzvlast, ale nejaku predstavu nam poskytuje. Takze, realna trhová cena zlata, USA (v 2005 US dolaroch):
1800: USD 19.39
1900: USD 20.67
2000: USD 280.10
2010 USD 1,600.00
(zdroj: measuringworth.com)
Aký narast bohatstva? Jak sám píšete, narast HDP bol 28x.
Nárust ceny zlata a POKLES hodnoty USD ve stejném období byl více než 80x.
(zdroj: measuringworth.com)
Vzal jste na zřetel drastický pokles nákupní síly USD?
Příklad:
George Washington jako první president Spojených Států od 1789 to 1797 měl plat $25,000 ročně. Plat současného presidenta USA je $450,000 s tučnou penzí a mnoha dalšímí výhodami.
Zlepšil se tedy plat presidenta?
Porovnání za použití CPI for 1790 ukazuje že $25,000 odpovídá sumě nad $615,000 dnes, takže dnešní president je na tom stejně jako Otec Země.
Zkrátka, kdyby to oba utratili za rohlíky, ten dnešní kašpar si jich koupí stejný počet jen s bídou.
Když porovnáme Washingtonův plat s platem dělníka bez kvalifikace nebo s měřítkem průměrného platu, HDP, potom by porovnávaná čísla byla $11 a $30 milionů.
Samozřejmě by ho to zařadilo mezi top 25 s platem přes over $200 milionů. To by ale bylo mnohokrát vice než co je placeno zvoleným oficiálům v USA dnes.
Konečně, pokud chceme ukázat “ekonomickou sílu” jeho platu, jeho plat jako podíl HDP by byl ekvivalentem $1.95 bilionu.
George1
Re: uz sa konecne spamatajte
Uživatel krija napsal:nie je to stat, kto tlaci prachy, stat si ich poziciava presne takym istym sposobom ako my. v najhorsom pripade si dokonca poziciava od institucie, ktoru zriadil - CB. stat vydava dlhopisy. peniaze, alebo meny co je uz dnes presnejsie vydavaju banky - sukromne komercne banky a to na poziadanie. su vytvorene vo chvili poskytnutia uveru. takto to dokonca opisuje aj bagus v knihe, ktoru ponukate vo svojom eshope - tragedia eura. stat v podstate urcil len to, ze ako sa bude jeho mena volat. to je tak vsetko.
potom by sa este mohli rakusania skonsolidovat v tom, ze ci chcu zlaty standart, alebo hayekove slobodne navzajom si konkurujuce meny, lebo pri nich sa neda zabezpecit nemennost mnozstva penazi v obehu, takze tu budeme mat hosp. cykly nafurt.
„Tak dlho, kým sa bude nepretržite meniť množstvo peňazí v obehu, nemôžeme sa zbaviť hospodárskych výkyvov. Obzvlášť platí, že každá menová politika, ktorá si kladie za cieľ stabilizovať hodnotu peňazí, a preto sa pri každom náraste výroby uchyľuje k nárastu ich ponuky, musí spôsobovať presne tie výkyvy hospodárstva, ktorým chce zabrániť."
Friedrich August von Hayek
Profits, Interests, and Investment and Other Essays on the Theory of Industrial Fluctuations
PS nielen euro je politickou menou :)
Už mi to príde tak trochu trápne ale poďme znova :) To, čo vytvárajú banky ,sa peniazmi nazvať nedá, je to len ilúzia kreditu ,) Ďalej reálny multiplikátor je v čase celkom konštantný, takže tu sa prejavuje nedokonalosť toho, čo hovoríte. Ten kredit sa dá určiť ako reálny multiplikátor·báza. Takže podľa Vášho modelu, akonáhle bude báza zmultiplikovaná (áno, ona nikdy nebude zmultiplikovaná celá), tak sa dosiahne určitá stabilná úroveň objemu kreditu. A teda pri cca konštantej rýchlosti obratu vyššieho agregátu (nj nie je konštantná ale zas tak rýchlo sa nemení :)) by už žiadna ďalšia (cenová) inflácia principiálne vznikať nemohla! Lenže napriek tomu ju pozorujeme. Ako si to vysvetľujete? Rýchlosť obratu za posledných pár rokov klesala, reálny multiplikátor po bankovej kríze tiež. Tak ako? No jediné, čo Vám ostáva je báza. Kto má kontrolu nad bázou? :) Áno, centrálna banka. CB je štátna inštitúcia, len je nezávislá od vlády (našťastie).
http://research.stlouisfed.org/fred2/series/BASE?cid=124
-tu pripájam dôkaz, vidíte, že ono tá báza rástla aj pred oboma rundami QE (áno, je to neporovnateľné, ale ajtak...). Len tak okrajovo, väčšina z týchto peňazí je ešte stále vo Fede ako "excess reserves". To bude len backwardácia na zlate aj striebre, až sa to dostane na trhy ,)
Nechápem, prečo ste tam zaplietli dlhopisy, poukážky, úvery a bondy ale priznám sa, že som nečítal celú diskusiu :) ...
Jan Mašek
Re: Re: uz sa konecne spamatajte
Uživatel George1 napsal:Uživatel krija napsal:...
Už mi to príde tak trochu trápne ale poďme znova :) To, čo vytvárajú banky ,sa peniazmi nazvať nedá, je to len ilúzia kreditu ,)
No v zasade souhlas ohledne manipulace s menovou bazi centralni bankou atd., ale pozor, to co vytvarej banky jsou penize, ne ze ne. Penize jsou vseobecny prostredek smeny, penezni substituty jsou poukazky na penize, smena neceho za penize ukoncuje transakci jednou provzdy. Jak samotne penize (=money proper, money in the narrow sense), tak penezni substituty (money substitutes) jsou penize, oboje je soucasti penezni zasoby.
Za zlatyho standardu byly penize=money proper zlato a bankovky a bezny ucty byly money substitutes. Za dnesniho fiat standardu jsou money proper bankovky a bezny ucty jsou money substitutes. Kdyz soukroma banka poskytne uver, tak vam na beznej ucet pripise money substitutes, takze skutecne zvysi penezni zasobu.
Ale souhlasim, ze jakmile banky pyramidove navysej money substitutes nad svoje rezervy podle systemu castecnejch rezerv, tak aby se potom hejbala penezni zasoba, tak centralni banka musi menovou bazi navysit, coz je presne to co dela behem QE, TARPu atd.
Jinak do penezni zasoby se nepocitaj penize lezici na rezervach bank u centralni banky, neboli dobrovolny "excess" rezervy. Ty tam lezej z ruznejch duvodu a jsou jednim z hlavnich duvodu, proc zatim jeste neni giganticka inflace.
George1
Re: Re: Re: uz sa konecne spamatajte
Uživatel Jan Mašek napsal:Uživatel George1 napsal:...
No v zasade souhlas ohledne manipulace s menovou bazi centralni bankou atd., ale pozor, to co vytvarej banky jsou penize, ne ze ne. Penize jsou vseobecny prostredek smeny, penezni substituty jsou poukazky na penize, smena neceho za penize ukoncuje transakci jednou provzdy. Jak samotne penize (=money proper, money in the narrow sense), tak penezni substituty (money substitutes) jsou penize, oboje je soucasti penezni zasoby.
Za zlatyho standardu byly penize=money proper zlato a bankovky a bezny ucty byly money substitutes. Za dnesniho fiat standardu jsou money proper bankovky a bezny ucty jsou money substitutes. Kdyz soukroma banka poskytne uver, tak vam na beznej ucet pripise money substitutes, takze skutecne zvysi penezni zasobu.
Ale souhlasim, ze jakmile banky pyramidove navysej money substitutes nad svoje rezervy podle systemu castecnejch rezerv, tak aby se potom hejbala penezni zasoba, tak centralni banka musi menovou bazi navysit, coz je presne to co dela behem QE, TARPu atd.
Jinak do penezni zasoby se nepocitaj penize lezici na rezervach bank u centralni banky, neboli dobrovolny "excess" rezervy. Ty tam lezej z ruznejch duvodu a jsou jednim z hlavnich duvodu, proc zatim jeste neni giganticka inflace
No tak ak si definujeme peniaze takto, tak s Vami tiež súhlasím ,) Tam išlo čiste len o vysvetlenie, že príčinou cenovej inflácie je CB, akurát komerčné banky znásobia objem peňazí, ktorý dodá CB. Nič to nemení na fakte, že bez CB by žiaden stály nárast existovať nemohol. Ono to celkom pekne vidieť na jednotlivých agregátoch, keď si ich pozriete. Ale Vám to ako vidím hovoriť netreba :).
K excess reserves, ony sú zarátané v monetary base. M0 pri Fede nie je to isté ako MB. Ono každá centrálna banka má trošku ináč definované jednotlivé agregáty...
George1
Re: Re: Re: Re: uz sa konecne spamatajte
Uživatel George1 napsal:Uživatel Jan Mašek napsal:...
No tak ak si definujeme peniaze takto, tak s Vami tiež súhlasím ,) Tam išlo čiste len o vysvetlenie, že príčinou cenovej inflácie je CB, akurát komerčné banky znásobia objem peňazí, ktorý dodá CB. Nič to nemení na fakte, že bez CB by žiaden stály nárast existovať nemohol. Ono to celkom pekne vidieť na jednotlivých agregátoch, keď si ich pozriete. Ale Vám to ako vidím hovoriť netreba :).
K excess reserves, ony sú zarátané v monetary base. M0 pri Fede nie je to isté ako MB. Ono každá centrálna banka má trošku ináč definované jednotlivé agregáty..
Teraz som si uvedomil, že Vy ste mali asi na mysli adjusted base, takže tá druhá časť môjho komentáru je irelevantná :) ...
O´ Pruz
Re: Re: Re: uz sa konecne spamatajte
Uživatel Jan Mašek napsal:-
Pořád mi připadá, že když něco někam připočtu a nebo někde něco odečtu, bude inflace nebo ne.
Pořád mám pocit, že CB umí nějaká kouzla, která rozhodují, zdali bude či nebude inflace.
Nerozumím,
„Ty tam lezej z ruznejch duvodu a jsou jednim z hlavnich duvodu, proc zatim jeste neni giganticka inflace.“
je možné mi to nějak objasnit?
Pořád nerozumím jak může CB ovlivnit inflaci.
Pořád nerozumím jak může komerční banka ovlivnit inflaci.
Je možné mi to nějak objasnit?
libertarian
Re: Re: Re: Re: uz sa konecne spamatajte
Uživatel O´ Pruz napsal:
Pořád nerozumím jak může CB ovlivnit inflaci.
Pořád nerozumím jak může komerční banka ovlivnit inflaci.
Je možné mi to nějak objasnit?
- A prečo to vysvetlovať ? Ved vam je všetko už davno jasné!
-
A je zbytočné vysvetlovať infláciu, ked ani samotná definicia INFLACIE nie je rovnaka u "katedrových" ekonomov a u rakušakov.
O´ Pruz
Re: Re: Re: Re: Re: uz sa konecne spamatajte
Uživatel libertarian napsal:-
Nepředjímejte a pokuste se.
Přijmu jakoukoli definice inflace.
Upřednostním zde obhajovanou peněžní, tedy růst objemu platebních prostředků.
inflačná mena je bezva !
libertarian
Inflačná mena je bezva, ak si človek uvedomí všetky jej vlastnosti a dôsledky.A chraniť sa pred znehodnocovaním meny tiež nie je žiadny problém - postačuje jednoduché riešenie :
Rozdeliť si všetky príimy na dve kôpky. Na jednej kôpke nechať štátne papierové inflačenky, a tieto do mesiaca minúť na bežnu spotrebu.
Zvyšok penazí pretransformovať na SKUTOČNÉ peniaze, kamsi to zakopať a pomaličky šporiť. A táto druhá kôpka rastie ako divá, ani polievať ju netreba.
Niekedy mam pocit, že mainstremacki "ekonomovia" (ivanmsl , krija & comp. .....) len preto obhajuju inflačenky, lebo oni sami si šetria podľa mojej metody......
George1
Re: libertarian
Uživatel inflačná mena je bezva ! napsal:Inflačná mena je bezva, ak si človek uvedomí všetky jej vlastnosti a dôsledky.
A chraniť sa pred znehodnocovaním meny tiež nie je žiadny problém - postačuje jednoduché riešenie :
Rozdeliť si všetky príimy na dve kôpky. Na jednej kôpke nechať štátne papierové inflačenky, a tieto do mesiaca minúť na bežnu spotrebu.
Zvyšok penazí pretransformovať na SKUTOČNÉ peniaze, kamsi to zakopať a pomaličky šporiť. A táto druhá kôpka rastie ako divá, ani polievať ju netreba.
Niekedy mam pocit, že mainstremacki "ekonomovia" (ivanmsl , krija & comp. .....) len preto obhajuju inflačenky, lebo oni sami si šetria podľa mojej metody......
Kto povedal, že ju obhajujú? :) Ináč peniaze stačí uložiť do vhodných aktív a vplyvom nerovnomerného "inflovania" dosiahnete zisk aj v reálnom vyjadrení (po prepočítaní cez CPI :) )
George1
Re: Re: Re: Re: uz sa konecne spamatajte
Uživatel O´ Pruz napsal:Uživatel Jan Mašek napsal:
-
Pořád mi připadá, že když něco někam připočtu a nebo někde něco odečtu, bude inflace nebo ne.
Pořád mám pocit, že CB umí nějaká kouzla, která rozhodují, zdali bude či nebude inflace.
Nerozumím,
„Ty tam lezej z ruznejch duvodu a jsou jednim z hlavnich duvodu, proc zatim jeste neni giganticka inflace.“
je možné mi to nějak objasnit?
Pořád nerozumím jak může CB ovlivnit inflaci.
Pořád nerozumím jak může komerční banka ovlivnit inflaci.
Je možné mi to nějak objasnit?
No tak CB má veľa prostriedkov ako ovplyvniť mieru inflácie. Napríklad taká diskontná sadzba :) . Ak dám bankám veľké úročenie za to, že si u mňa uložia peniaze, tak ich budú ukladať u mňa a nebudú ich ďalej požičiavať. Alebo ak CB vlastní veľa dlhopisov, tak ich môže začať odpredávať a tým bude z obehu sťahovať nejaké peniaze. Alebo urobí presný opak (QE). V praxi je dosť zložité cieľovať presnejšie infláciu ale na to už sú rôzne modely (DSGE) ...
A k tej vete-„Ty tam lezej z ruznejch duvodu a jsou jednim z hlavnich duvodu, proc zatim jeste neni giganticka inflace.“ -Totižto po oboch rundách QE sa dodatočné rezervy bánk v CB zvýšili cca o rovnakú čiastku, akú dosiahli obe rundy QE. Banky majú veľa peňazí a tak ich radšej uložia u CB a čakajú, čo bude ďalej, pretože momentálna situácia je neistá. Akonáhle sa osmelia a začnú ich požičiavať a investovať, tak vzniknú dopytové inflačné tlaky. Tak laicky povedané :).
O´ Pruz
Re: Re: Re: Re: Re: uz sa konecne spamatajte
Uživatel George1 napsal:-
No nevím.
„Napríklad taká diskontná sadzba “ diskontní sazba nezvýší ani nesníží množství peněz. Tento argument je tedy naprosto lichý.
„Alebo ak CB vlastní veľa dlhopisov“ abych netáral:
-
§ 28
Česká národní banka může od bank nakupovat, popřípadě jim prodávat
a) směnky splatné do šesti měsíců ode dne nákupu Českou národní bankou a opatřené alespoň dvěma podpisy, z toho alespoň jedním podpisem za banku,
b) státní dluhopisy nebo jiné cenné papíry se státní zárukou.
-
To to je jediná možnost jak CB může krátkodobě ovlivnit inflaci.
Jinak mi přijde že když si banky mezi sebou budou přehazovat přžehršel peněz, s inflací to nehne.
Které další „No tak CB má veľa prostriedkov ako ovplyvniť mieru inflácie “ to jsou?
Jelikož zákon o Česká národní bance jiné možnosti nedává, tak asi to „veľa“, až tak veľa nebude.
Prostě smiřme se s tím, že jediná reálná možnost jak se zvyšuje inflace je podnikatelskými úvěry. Obecně banky mají na inflaci vliv jak na před.. před... loňský sníh.
ivansml
Re: Re: Re: Re: Re: Re: ten bol dobry
Uživatel Jan Mašek napsal:No ze je HDP nedokonaly indikator je masterpiece of an understatement, to je jako rict ze ja nejsem nejlepsi hokejista na svete. Zejmena kdyz se tady bavime o zlatym standardu 19.stoleti versus stoleti inflace 20.stoleti a HDP je mereno v penezich a to i tzv. realny HDP, ktery se pocita v penezich a pak se deli nejakym totalne cinklym cenovym indexem. Navic podotknu, ze HDP meri spotrebu, takze kdyz vasi spotrebu masivne dotuje Cina, HDP zustane vysoky. HDP v USA brutalne rostlo 2000-2008, tedy v dobe, kdy se tvorily zaklady totalniho kolapsu,kterej se projevil az v roce 2008. Schopnost ekonomiky vyrabet tedy klesala a HDP vesele rostl. Je to udaj totalne k nicemu, dokonce horsi nez zadnej, protoze jeho zvysovani casto vede k opaku, viz programy na stimulaci poptavky.
Sorry, ale to su bludy. Nejdem sa vyjadrovat k meraniu inflacie, nemam chut pocuvat dalsie konspiracne teorie ale co sa tyka definicie HDP - HDP meria produkciu na danom uzemi, nie spotrebu. Ak spotreba rastie importom z Ciny, klesa cisty export a HDP ostane rovnake.
To snad ani neni kontroverzni tema, ze 19. stoleti bylo obdobi nejvetsiho ekonomickyho rozmachu. Nicmene dohadovat se o tom nebudu, protoze to vycislit poradne nejde a neni to pointa
Aha, takze je to suverenne jasne, ale argumenty netreba, vsak vycislit to nejde. Cisla co tvrdia opak su automaticky k nicomu. A navyse za rast urcite moze ten, zlaty standard. Ake je to zit vo vlastnom imaginarnom svete?
George1
Re: Re: Re: Re: Re: Re: uz sa konecne spamatajte
Uživatel O´ Pruz napsal:Uživatel George1 napsal:
-
No nevím.
„Napríklad taká diskontná sadzba “ diskontní sazba nezvýší ani nesníží množství peněz. Tento argument je tedy naprosto lichý.
„Alebo ak CB vlastní veľa dlhopisov“ abych netáral:
-
§ 28
Česká národní banka může od bank nakupovat, popřípadě jim prodávat
a) směnky splatné do šesti měsíců ode dne nákupu Českou národní bankou a opatřené alespoň dvěma podpisy, z toho alespoň jedním podpisem za banku,
b) státní dluhopisy nebo jiné cenné papíry se státní zárukou.
-
To to je jediná možnost jak CB může krátkodobě ovlivnit inflaci.
Jinak mi přijde že když si banky mezi sebou budou přehazovat přžehršel peněz, s inflací to nehne.
Které další „No tak CB má veľa prostriedkov ako ovplyvniť mieru inflácie “ to jsou?
Jelikož zákon o Česká národní bance jiné možnosti nedává, tak asi to „veľa“, až tak veľa nebude.
Prostě smiřme se s tím, že jediná reálná možnost jak se zvyšuje inflace je podnikatelskými úvěry. Obecně banky mají na inflaci vliv jak na před.. před... loňský sníh.
Takže Vy sa pýtate, hoci vopred poznáte odpoveď? :)
Nikde ste nenapísali, že chcete odpoveď konkrétne k ČNB- prepáčte, ak nedokážete formulovať otázku, nemôžete dostať adekvátnu odpoveď. :)
"diskontní sazba nezvýší ani nesníží množství peněz"- :D ale áno! o to celý čas išlo. Zníži objem poskytovaných úverov a postupne bude sťahovať peniaze z obehu do CB. Ide o peniaze, ktoré sú v obehu, tie sú inflačné ono na konci som použil aj také spojenie "inflácia ťahaná dopytom". Alebo podľa Vás stačí vytlačiť peniaze a nechať ich v sklade?
"Jinak mi přijde že když si banky mezi sebou budou přehazovat přžehršel peněz, s inflací to nehne."- ako som sa Vám pokusil vzššie vysvetliť, pohne! Nie je jedno, či banky peniaze klientov požičiavajú ďalej alebo ich uložia v CB. :)
Ďalej sú to napríklad minimálne rezervy, lombardné (nevyužívajú sa veľmi v ČR) a repo sadzby a rôzne operátory CB :)
Stačí? :) Alebo sa ideme hrať ďalej?
George1
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ten bol dobry
Uživatel ivansml napsal:Uživatel Jan Mašek napsal:...
Sorry, ale to su bludy. Nejdem sa vyjadrovat k meraniu inflacie, nemam chut pocuvat dalsie konspiracne teorie ale co sa tyka definicie HDP - HDP meria produkciu na danom uzemi, nie spotrebu. Ak spotreba rastie importom z Ciny, klesa cisty export a HDP ostane rovnake....
Aha, takze je to suverenne jasne, ale argumenty netreba, vsak vycislit to nejde. Cisla co tvrdia opak su automaticky k nicomu. A navyse za rast urcite moze ten, zlaty standard. Ake je to zit vo vlastnom imaginarnom svete
Tým CPI chcel pravdepodobne podotknúť, že existuje obrovské množstvo spotrebiteľských košov, a preto sa cenová inflácia nedá exaktne uchopiť (hlavne dlhodobo) je to len veľká aproximácia. Hlavne taký Laspeyresov index :)
Ďalej- ak si cenovú infláciu definujete ako nárast cenovej hladiny, tak v dlhšom období v niektorých periódach sa stratí výpovedná hodnota takto definovanej cenovej inflácie. Skutočná inflácia by bol rozdiel medzi súčasnou cenou a cenou, aká by bola bez monetárneho zásahu. No také niečo sa ťažko zisťuje, ale čiastočne Vám pri tom môže pomôcť zlato alebo striebro. Možno nejaké aktíva, ktoré sú citlivé (lenže to by opäť strácalo dlhodobú výpovednú hodnotu, o ktorú nám ide).
O´ Pruz
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: uz sa konecne spamatajte
Uživatel George1 napsal:xxxxxxxxxxx
Tak sa ideme hrať ďalej.
„odpoveď konkrétne k ČNB“ Obecně CB mají stejná pravidla, použil jsem jen konkretní ustanovení zákona ČR. Zkuste kouknou na obdobný zákon slovenský, bude stejný.
Snad tento problém máme definitivně za sebou.
"diskontní sazba nezvýší ani nesníží množství peněz"- :D ale nie! Sdělujete, sekyra zabíjí. Smiřte se s tím, že bez úvěru není inflace. Navíc nevidím důvod proč by třeba neexistovala možnost, dle vaší logiky, proč by zrovna nezvýší objem poskytovaných úverov
Snad tento problém máme definitivně za sebou.
„či banky peniaze klientov požičiavajú ďalej alebo ich uložia v CB“ patrně vám ušla jedna drobnost frakční bankovnictví.
Snad tento problém máme definitivně za sebou.
„minimálne rezervy, lombardné “ pevně věřím, že mi nebudete tvrdit, že když si nevezmu úvěr, že se cokoli stane.
Snad tento problém máme definitivně za sebou.
Argumenty na vodě i nadále:
Prostě smiřme se s tím, že jediná reálná možnost jak se zvyšuje inflace je podnikatelskými úvěry a jinými úvěry výhradně a jenom. Obecně banky mají na inflaci vliv jak na před.. před... loňský sníh.
George1
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: uz sa konecne spamatajte
Uživatel O´ Pruz napsal:...
Zákony každej krajiny sú iné, ciele každej CB sa môžu líšiť (väčšinou cenová hladina), používajú sa iné nástroje a v inej kombinácii... V rámci eurozóny máme zosynchronizované CB :)
"Prostě smiřme se s tím" že Vaša argumentácia je odtrhnutá od reality, ak máte záujem, tak si niečo nájdete, ja s Vašimi bludmi nejdem strácať čas.
"Navíc nevidím důvod proč by třeba neexistovala možnost, dle vaší logiky, proč by zrovna nezvýší objem poskytovaných úverov "- možno vo Vašom svete, v našom nie :) Závisí od zmien, od atmosféry, v súčasnosti sú banky opatrné :)
"patrně vám ušla jedna drobnost frakční bankovnictví."- :) ani nie, ja zas predpokladám, že vy frakčné bankovníctvo chápete zle a stráviť s Vami debatu o tom, kde je vo Vašom chápaní chyba sa mi fakt nechce. Preštudujte si ešte raz debatu...
"Prostě smiřme se s tím, že jediná reálná možnost jak se zvyšuje inflace je podnikatelskými úvěry a jinými úvěry výhradně a jenom. Obecně banky mají na inflaci vliv jak na před.. před... loňský sníh." -Ták určitéé, hlavne tá centrálna. :)
Debata s Vami je ako riešiť, že obloha za jasného dňa nikdy nie je modrá...
Jan Mašek
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ten bol dobry
Uživatel ivansml napsal:...
Whatever. Prepiste dejiny, prumyslova revoluce zacala v roce 1900. Panu ivansml to vyslo z vladnich statistik.
Jan Mašek
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ten bol dobry
Uživatel ivansml napsal:Aha, takze je to suverenne jasne, ale argumenty netreba, vsak vycislit to nejde. Cisla co tvrdia opak su automaticky k nicomu. A navyse za rast urcite moze ten, zlaty standard. Ake je to zit vo vlastnom imaginarnom svete
Navic ja netvrdil, ze za rust muze zlatej standard, ten byl i pred 19.stoletim a zadnej velkej rust nebyl. Ja jen rikal, ze zlatej standard neprekazi gigantickymu rustu.
Jinak je zabavny, ze verite nejakymu cislu jen proto, ze lepsi proste nemate. Protoze je jediny. Proste nejaky cislo MUSI BEJT, bez cisel to NEJDE. Je uplne jedno ze je totalne k nicemu, ale je to CISLO. Cislo ma pravdu.
:-)
ivansml
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ten bol dobry
Uživatel Jan Mašek napsal:
Whatever. Prepiste dejiny, prumyslova revoluce zacala v roce 1900. Panu ivansml to vyslo z vladnich statistik
Navic ja netvrdil, ze za rust muze zlatej standard, ten byl i pred 19.stoletim a zadnej velkej rust nebyl. Ja jen rikal, ze zlatej standard neprekazi gigantickymu rustu.
Jinak je zabavny, ze verite nejakymu cislu jen proto, ze lepsi proste nemate. Protoze je jediny. Proste nejaky cislo MUSI BEJT, bez cisel to NEJDE. Je uplne jedno ze je totalne k nicemu, ale je to CISLO. Cislo ma pravdu.
:-)
Ja nespochybnujem ze priemyselna revolucia sposobila ekonomicky rast v 19. stor., spochybnujem tvrdenie ze rast v 19. storoci bol "suverenne" vacsi ako v 20. storoci. Troska rozdiel.
Ked neuznavate cisla, ako mozete tvrdit opak? Ako mozete tvrdit hocico? Tu sa nebavime o nejakych teoriach, ale o historickych faktoch a KVANTITATIVNYCH porovnaniach (rast v 19. stor. > rast v 20. stor.). Bez cisel nemozeme povedat nic a ostava nam nanajvys agnosticizmus.
A inak nejde o vladne statistiky (tie sa zbieraju od polovice 20. storocia), ale o vyskumy ekonomickych historikov. Keby mi na tom zalezalo, tak si precitam povodne studie, porovnam s alternativnymi zdrojmi dat a skusim si spravit vlastny nazor. Ale az tak mi na tom nezalezi, takze verim ze autori studii citovanych na tej stranke nie su uplni idioti a ich cisla maju aspon nejaku orientacnu hodnotu.
Uživatel George1 napsal:
Tým CPI chcel pravdepodobne podotknúť, že existuje obrovské množstvo spotrebiteľských košov, a preto sa cenová inflácia nedá exaktne uchopiť (hlavne dlhodobo) je to len veľká aproximácia. Hlavne taký Laspeyresov index :)
Ďalej- ak si cenovú infláciu definujete ako nárast cenovej hladiny, tak v dlhšom období v niektorých periódach sa stratí výpovedná hodnota takto definovanej cenovej inflácie. Skutočná inflácia by bol rozdiel medzi súčasnou cenou a cenou, aká by bola bez monetárneho zásahu. No také niečo sa ťažko zisťuje, ale čiastočne Vám pri tom môže pomôcť zlato alebo striebro. Možno nejaké aktíva, ktoré sú citlivé (lenže to by opäť strácalo dlhodobú výpovednú hodnotu, o ktorú nám ide).
Ale iste ze ide o aproximaciu, toho si je kazdy vedomy. Nie je mi jasne preco by sa mala vypovedna hodnota stracat v dlhsom obdobi, mozte to rozviest? Co je "skutocna" inflacia je vec definicie, a sporit sa o semantickych otazkach mi pride zbytocne.
George1
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ten bol dobry
Uživatel ivansml napsal:Uživatel George1 napsal:
...
Ale iste ze ide o aproximaciu, toho si je kazdy vedomy. Nie je mi jasne preco by sa mala vypovedna hodnota stracat v dlhsom obdobi, mozte to rozviest? Co je "skutocna" inflacia je vec definicie, a sporit sa o semantickych otazkach mi pride zbytocne[/citace]
No verte, že mnohí na to pozabúdajú :) .
Nie, zle sme sa pochopili. Mne nejde o spory v definícii inflácie. Ja som len podotkol, že cenová inflácia definovaná ako "nárast obecnej cenovej hladiny" niekedy stráca výpovednú hodnotu. Napríklad v období veľkého technologického pokroku, ktorý je ešte urýchlený investičným boomom žiaden nárast nie je, resp. je veľmi malý. Pritom v skutočnosti je v pozadí dosť veľká monetárna expanzia.
Keď si zoberiete CPI za posledných 100 rokov, tak poviete, že USD stratil toľko zo svojej kúpnej sily. Lenže v skutočnosti tá strata je z veľkej (nezanedbateľnej) časti dodatočne kompenzovaná technologickým pokrokom. A tu sa ani nedajú použiť komodity ako zlato alebo striebro (pretože ich reálna kúpna sila sa tiež menila viď bublina v 80-tych rokoch) V tomto zmysle pokrivkáva dlhodobé meranie infácie nepresné.
Jan Mašek
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ten bol dobry
Uživatel ivansml napsal:Uživatel Jan Mašek napsal:...
Ja nespochybnujem ze priemyselna revolucia sposobila ekonomicky rast v 19. stor., spochybnujem tvrdenie ze rast v 19. storoci bol "suverenne" vacsi ako v 20. storoci. Troska rozdiel.
Ked neuznavate cisla, ako mozete tvrdit opak? Ako mozete tvrdit hocico? Tu sa nebavime o nejakych teoriach, ale o historickych faktoch a KVANTITATIVNYCH porovnaniach (rast v 19. stor. > rast v 20. stor.). Bez cisel nemozeme povedat nic a ostava nam nanajvys agnosticizmus.
Cela tadle debata je uplne o nicem, takze pisu k tomudle tematu naposled. Ano, jde o kvantitativni porovnani, a ano, nejde presne urcit, ani vy ani ja ani nikdo jinej to nedokaze. Proto kdyz nekdo chce tvrdit, ze rust ve 20.stoleti byl vetsi nez v 19., budiz. Klidne muze tvrdit, ze na jare roku 1569 doslo na uzemi dnesni Prahy k vetsimu rustu nez ve vsech ostatnich zemich za celou historii lidstva dohromady, a nejde dokazat opak.
Mne s mym subjektivnim chapanim ekonomickyho rustu to prijde totalne absurdni, ale dal se o tom neminim dohadovat, protoze je to debata o subjektivnu a tam nikdo nema pravdu.
Puvodne, a rikam to potreti, slo o ilustraci, ze zlatej standard nijak neprekazi gigantickymu rustu. Pokud ale nepovazujete rust v 19. stoleti za gigantickej, neminim vas o tom presvedcovat. Presvedcovat vas muzu o apriori vyvozenejch argumentech, coz jsou jediny, ktery se daj vyvratit (proto i nadrazenost rakouske ekonomie nad mainstreamem, jehoz argumenty jsou postaveny tak, ze bud nejdou vyvratit nebo v nich nejde najit vazba na realitu).
O´ Pruz
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: uz sa konecne spamatajte
Uživatel George1 napsal:XXXx
Chápu správně , že když dojdou argumenty nastává stav, " tak si niečo nájdete, ja s Vašimi bludmi nejdem strácať čas.", "Závisí od zmien, od atmosféry", "frakčné bankovníctvo chápete zle", "Ták určitéé, hlavne tá centrálna".
I tak si dovolím, jen pro sebe, přeložit psaný text. I když nebudou úvěry, budou minimálne rezervy, lombardné sazby.
George1
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: uz sa konecne spamatajte
Uživatel O´ Pruz napsal:Uživatel George1 napsal:
XXXx
Chápu správně , že když dojdou argumenty nastává stav, " tak si niečo nájdete, ja s Vašimi bludmi nejdem strácať čas.", "Závisí od zmien, od atmosféry", "frakčné bankovníctvo chápete zle", "Ták určitéé, hlavne tá centrálna".
I tak si dovolím, jen pro sebe, přeložit psaný text. I když nebudou úvěry, budou minimálne rezervy, lombardné sazby.
"Pořád nerozumím jak může CB ovlivnit inflaci.
Pořád nerozumím jak může komerční banka ovlivnit inflaci.
Je možné mi to nějak objasnit?"
-TOTO je fokus problému, ktorý ste opustili
-hovorili ste, že inflácia vzniká úverovaním, nemusí to tak byť, ale áno- väčšinou to tak je. Ako som písal vyššie bez CB by inflácia úverovaním nemohla vzniknúť z technických príčin :)
-viete ak by som sa mal venovať Vašim múdrostiam typu "prečo by podľa Vašej logiky nemohol rast diskontnej sadzby spôsobiť rast objemu úverovania" -No ak budeme ignorovať dopyt a ceny, tak prečo nie... Alebo "diskontná sadzba nemá vplyv na objem peňazí"- čo je jasná falácia, nie nemá, ale nie je jedno, či sú peniaze uložené v CB alebo sú v obehu. Takže z hľadiska obehu má diskontná sadzba vplyv na objem peňazí. A myslím, že Vám to bolo od začiatku jasné, lenže Vy sa postupne otázkami presúvate do úplne iných sfér.
Jednoducho povedané, myslím si, že Vy dobre viete, ako CB ovplyvňuje infláciu (to bola pôvodná otázka, na ktorú som odpovedal) ale musíte sa hrať na inteligenciu a samoúčelne sa v tom šprtať. Ja túto potrebu necítim :) Čo som chcel napísať som napísal, k očividným hlúpostiam som len dopísal "revanš" typu "Ták určitéé". :)
Prepáčte, túto debatu týmto považujem za ukončenú. Ak máte záujem seriózne sa dozvedieť niečo o tendroch a operátoroch CB (čo sú myslím už menej známe a predsa zaujímavé veci), tak sa môžeme porozprávať, ale takýto dialóg má nulovú hodnotu, myslím pre obe strany....
O´ Pruz
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: uz sa konecne spamatajte
Uživatel George1 napsal:xxxxx
Vždy mi vadí tupá demagogie typu: zohol sa mi kliniec na vine je kladivo.
Jelikož je v ČR v současnosti poskytnuto kolem 5000 miliard úvěrů, má na tyto peníze svými jakýmikoli a všemožnými možnostmi ČNB vliv vskutku jak na loňský sníh. Pokud nejste schopen tento poměr vzít v úvahu, pak je mi vás převelice líto. Pokud by byla jakákoli banka v současnosti schopna ovlivnit jen nepatrně vývoj, jistě by to udělala a sklidila zasloužený vděk celého světa. Jelikož bankéři s politiky chodí kolem nastalých problémů bezradně, usuzuji, že budu realitě blíž než vy s nástroji CB ovlivňovat cokoli, natož inflaci.
libertarian
Re: Re: libertarian
Uživatel George1 napsal:Uživatel inflačná mena je bezva ! napsal:...
Kto povedal, že ju obhajujú? :) Ináč peniaze stačí uložiť do vhodných aktív a vplyvom nerovnomerného "inflovania" dosiahnete zisk aj v reálnom vyjadrení (po prepočítaní cez CPI :)
"Kto povedal, že ju obhajujú? :)"
-no predsa ja. Čítavam ich nazory dávnejšie, aj inde, ..... takže ... Obhajuju ju nepriamo, obhajuju STAT, pôvodcu inflacie. Obhajuju finančnu politiku STATu.
"Ináč peniaze stačí uložiť do vhodných aktív a vplyvom nerovnomerného "inflovania" dosiahnete zisk aj v reálnom vyjadrení (po prepočítaní cez CPI :)"
- ano. Ved o tomto bol môj komentár. "Zasadiť, a ani polievať netreba!" . Ja som s inflaciou vy····l , ešte na nej zarabam.
Central Scrutinizer
Za všechno může kladivo!?
Pořád dokola, jak na besídce zvláštní školy.George1
Re: Re: Re: libertarian
Uživatel libertarian napsal:Uživatel George1 napsal:...
"Kto povedal, že ju obhajujú? :)"
-no predsa ja. Čítavam ich nazory dávnejšie, aj inde, ..... takže ... Obhajuju ju nepriamo, obhajuju STAT, pôvodcu inflacie. Obhajuju finančnu politiku STATu.
"Ináč peniaze stačí uložiť do vhodných aktív a vplyvom nerovnomerného "inflovania" dosiahnete zisk aj v reálnom vyjadrení (po prepočítaní cez CPI :)"
- ano. Ved o tomto bol môj komentár. "Zasadiť, a ani polievať netreba!" . Ja som s inflaciou vy····l , ešte na nej zarabam.
To bolo iba doplnenie. Myslel som, že "skutočné peniaze" myslíte v zmysle drahých kovov. Nič viac, nič menej :)
George1
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: uz sa konecne spamatajte
Uživatel O´ Pruz napsal:Uživatel George1 napsal:
xxxxx
Vždy mi vadí tupá demagogie typu: zohol sa mi kliniec na vine je kladivo.
Jelikož je v ČR v současnosti poskytnuto kolem 5000 miliard úvěrů, má na tyto peníze svými jakýmikoli a všemožnými možnostmi ČNB vliv vskutku jak na loňský sníh. Pokud nejste schopen tento poměr vzít v úvahu, pak je mi vás převelice líto. Pokud by byla jakákoli banka v současnosti schopna ovlivnit jen nepatrně vývoj, jistě by to udělala a sklidila zasloužený vděk celého světa. Jelikož bankéři s politiky chodí kolem nastalých problémů bezradně, usuzuji, že budu realitě blíž než vy s nástroji CB ovlivňovat cokoli, natož inflaci.
Ak si zadefinujete cenovú infláciu ako nárast CPI, tak je možné cieľovať ju v určitom horizonte, neviem čo je na tom nepochopiteľné.... Zložitejšie je pre CB vyvážiť infláciu, zamestnanosť a rast... Prepáčte "vyvážiť"- nikto nevie, aké hodnoty by mali dosahovať
O´ Pruz
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: uz sa konecne spamatajte
Uživatel George1 napsal:xxxx
Ano začínám chápat, čekáte na vlnu způsobenou z vylitého kbelíku na protilehlé straně oceánu.
George1
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: uz sa konecne spamatajte
Uživatel O´ Pruz napsal:Uživatel George1 napsal:
xxxx
Ano začínám chápat, čekáte na vlnu způsobenou z vylitého kbelíku na protilehlé straně oceánu.
Takže podľa Vás CB nedokáže ovplyvniť infláciu (povedzme zrýchliť alebo spomaliť jej mieru)? Fakt neviem ako Vás mám chápať, takže možno miestami došlo k nedorozumeniu...
O´ Pruz
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: uz sa konecne spamatajte
Uživatel George1 napsal:XXxx
Tak ještě jednou:
stát dluží asi1500 miliard
municipál asi 1000 miliard
podnikatelský sektor asi 1000 Miliard
soukromý sektor úvěry …
kreditní úvěry …..
jiné úvěry …..
Zkrátím to. Je napůjčováno k dnešnímu dni asi 5000 Miliard. Zkuste mi prosím vysvětlit jak reálně CNB ovlivní tyto peníze.
HDP ČR 2011 je asi 4000 Miliard.
Již jen poměr těchto dvou čísel nasvědčuje, že asi ČNB nic moc nezmůže.
Vy věříte, že může ČNB ovlivňovat inflaci. Nebráním vám v této víře.
Selský rozum říká, že je neskonalá hovadina, ale budiž.
Zastávám i nadále teorii loňského sněhu.
George1
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: uz sa konecne spamatajte
Uživatel O´ Pruz napsal:Uživatel George1 napsal:
XXxx
Tak ještě jednou:
stát dluží asi1500 miliard
municipál asi 1000 miliard
podnikatelský sektor asi 1000 Miliard
soukromý sektor úvěry …
kreditní úvěry …..
jiné úvěry …..
Zkrátím to. Je napůjčováno k dnešnímu dni asi 5000 Miliard. Zkuste mi prosím vysvětlit jak reálně CNB ovlivní tyto peníze.
HDP ČR 2011 je asi 4000 Miliard.
Již jen poměr těchto dvou čísel nasvědčuje, že asi ČNB nic moc nezmůže.
Vy věříte, že může ČNB ovlivňovat inflaci. Nebráním vám v této víře.
Selský rozum říká, že je neskonalá hovadina, ale budiž.
Zastávám i nadále teorii loňského sněhu.
Takto úvery rezidentom sú cca 2500 miliárd Kč. Agregát M3 má objem 2760 miliárd Kč. (údaje zo štatistík ČNB)
Tieto peniaze si ľudia uložia do bánk. Ak by banky ponechávali 100% rezervy ceteris paribus by zákonite musela nastať deflácia. Lenže ony tie peniaze ďalej vypožičiavajú a ako ste vyššie spomenuli- úverujú klientov. Otázka je, či majú na výber. Odpoveď je áno -a) môžu si nechať peniaze (čo je nevýhodné)
-b) môžu ich uložiť v centrálnej banke a dostanú za to úrok
Ten úrok má hodnotu diskontnej sadzby. Takže pohybom diskontnej sadzby môžete ovplyvňovať vôľu bánk úverovať klientov. Úvery držia infláciu (tak ako ste to napísali). Ďalej je tu možnosť meniť minimálne povinné rezervy (ktorá sa dnes už ale nepoužíva). Zdvihnem rezervy (znížim multiplikátor)- banky nebudú môcť vypožičiavať tak veľkú časť klintských účtov a tým sa zníži objem "peňazí" v agregáte M2 (M1- závisí od definície). + všetkých vyšších agregátoch.
Ďalej sú tu klasické operácie na trhu predaj, nákup dlhopisov. To je myslím jasné.
A potom tu máme ešte tendre a pôžičky komerčným bankám. Napríklad dnes nadelila ECB pôžičky vo výške 530 miliárd eur (samozrejme sú to novo vytvorené inflačné peniaze). Vôľa bánk požičiavať si od CB závisí od úroku (ktorý je spravidla vyšší ako na medzibankovom trhu)- akurát v súčasnej situácii sa rozhodla ECB-čka poskytovať tie úvery tak lacno, že je po nich obrovcký dopyt.
A nakoniec sú tu operátory CB. Ako možno viete, ECB nakupovala počas minulého roka talianske a španielske bondy, aby znížila ich úročenie. Nešlo o kvantitatívne uvoľňovanie, pretože zároveň ECB každý týždeň dražila svoje operátory, ktorými sťahovala rovnakú sumu z obehu, ako do neho naliala. Akurát myslím raz sa jej to nepodarilo, pretože banky nemali dostatočne vysoký záujem.
Takže toto sú nástroje, ktorými CB ovplyvňuje infláciu (meranú v CPI). Niekedy však idú inflačné ciele CB stranou kvôli cieľom hospodárskym alebo politickým.