Komentáře k článku John Locke, otec klasického liberalizmu II – Odmietnutie anarchie

17. dubna 2015 11:23:01 | reagovat

Joe Doe

Pár poznámek k otci a otázka na VV

„Právo a morálka je iba konvencia a zvyk, existujú síce zásady a priori (aspoň podľa Kanta), alebo inak, existujú znaky spoločné pre etiku pre všetky kultúry vo všetkých časoch, ale napriek tomu, že aj Mayovia a „dekadentná“ buržoázia 19. stor. sa riadili tým istým prirodzeným zákonom, nikdy sme nepočuli (aspoň my vo VV), že by Viktoriánski obchodníci praktizovali ľudské obety na vrchole pyramídy, či Mayovia pili svoj povestný „čaj o piatej“.[4]“

Takže pokud je právo a morálka pouze zvyk, jak je možné se odkazovat na přirozené právo? Otroctví bylo dávným a dlouho provozovaným zvykem. Nebyl tedy nejmenší důvod ho rušit, proč si to ti lidé vlastně sami „zvolili“? Když nám tak dobře sloužilo a fungovalo ještě v polovině 19. stol (150 let po Lockově smrti)?

Nic jako „přirozené právo“ podle VV v tomto případě neexistuje. Dovoluji si raději místo odkazů na Kanta, navrhnout VV, kdyby se pokusila definovat ve společnosti nějaká zcela obecně pravidla platná pro všechny bez výjimek, umožňující maximalizovat užitek svým členům, mají-li zájem? Samozřejmě s ohledem na fakt, že pravidla budou mít alespoň minimální šanci na akceptaci či uznání v široké společnosti.

Argumentace oběťmi, či čajem o páté je irelevantní, alespoň v našem případě, pokud nás zajímá ochrana vlastnictví v současné společnosti a době.

„Prvým dôvodom..“

Tedy Locke (či Hume) popírá svoji vlastní tezi o existenci přirozeného práva. Viz. výše. Bohužel vlastní konzistence se dnes nenosí ani v moderním výkladu práva.

„Druhým dôvodom, ktorý nám Locke predkladá v prospech politickej spoločnosti a vlády je, že „v stave prirodzenom chýba známy a nestranný sudca..“

Opět nijak neřeší současný stav. Nebo snad chcete tvrdit, že současný systém soudů je nestranný? Navíc tohle je spíš krok k horšímu, než směr řešení sporů uspokojivým způsobem.

Navíc všechny tyto úvahy jsou příliš zaujaté. Zatímco reálné důsledky jsou individuální, tak jako nelze objektivně měřit ztrátu jednoho ziskem druhého (nelze srovnávat meziosobní užitek), nelze bez pocitů, vtělení či dokonalé znalosti oběti stanovit ani spravedlivý trest. Ten kdo bude mít dostatečnou ekonomickou moc si vždycky najde způsob jak se efektivně bránit, tzn. oběťmi se budou stávat častěji ve srovnání s ním relativně bezbranní, ale mnohem důležitější je položit si otázku, zda opravdu chceme žít ve společnosti, kde mají přímo otevřené dveře nejrůznější mafiánské praktiky a možnost infiltrovat i ty nejmocnější složky, nebo ve společnosti spíše decentralizované, kde je tato možnost korupce ekonomicky zevnitř nerealizovatelná. Za předpokladu, že společnost tedy respektuje soukromé vlastnictví, např. tak, jak se ho velice rychle naučí respektovat i roční děti hrající si na pískovišti?

„Tak, ako sú ľudia vášniví a stranícki vo svoj prospech, sú úplne nezaujatí o záujmy iných.“

Dalo by se polemizovat do nekonečna. Co třeba současná politická moc, nebo takové hromadné lynčování, upalovaní, veřejné popravy apod. Neřekl bych že se zrovna tímto způsobem chová „nezaujatý“ dav a lidé obecně.

„Tretím, a posledným dôvodom, ktorý Locke uvádza proti prirodzenému stavu je nemožnosť vynútenia práva..“

Není tak docela pravda, na vynucení práva postačí pouze jedna ze dvou následujících podmínek: Buď potřebujete respekt, (dokonce i bez reálné nutnosti demonstrovat převahu síly), a nebo ji jakkoliv dosáhnout. Zdaleka se nemusí jednat jen o hrubou fyzickou sílu, může jít jen např. o převahu v určité ekonomické oblasti, bez které je život skupiny nerespektující zákony mnohem složitější, než přínos který čerpá. Teoreticky stačí pouze názorová jednota na způsob řešení a urovnání sporů ve společnosti což se ve výsledku projeví jako potřebný respekt k právu právě té nadpoloviční většiny „svalovců bez krků“ široko daleko..

Hrstka kolonizátorů si svoje práva dokázala poměrně dobře uhájit i na cizím území a proti „přesile“ domorodců téměř na všech kontinentech a částech Země. Čeho konkrétně se tahle „námitka“ (z bodu tři) týká?

Fyzická síla, obratnost atd. je v mnoha případech v dnešní době irelevantní. Můžete být klidně po zuby ozbrojeným šampiónem v šermu, ale ve chvíli kdy na Vás už míří, Vám to pravděpodobně jako „obrana“ (vynucení práva) moc nepomůže..

Jsou zde argumenty, či výzkum na obhajobou třetího bodu? Pokud moje paměť sahá, není vědecky prokázáno, že by v ranných bezstátních společnostech, kde lidé na přežití či svoji ochranu museli vynaložit daleko víc vlastní energie a zdrojů než dnes, aby se zároveň ještě k tomu všemu, tito lidé nedokázali postarat o slabé a nemocné. Tj. reálně vynutit „svoje práva voči silnejším“ ve vlastních strukturách společnosti. To, co s tímto přirozeným chováním člověka provedl současný monopol je v mnoha směrech na míle vzdálená cesta od předchozího stavu a bohužel většinou směrem k horšímu.

Osobně v žádném ze tří bodů nevidím jediný důvod (morální či ekonomický) pro ospravedlnění existence monopolu a dokonce ani jeden vládou vytvořený problém, který by nedokázal vyřešit mnohem lépe volný kapitalismus, než ten současný zdegenerovaný protekcionismus. Ale možná je chyba na mé straně..

17. dubna 2015 12:44:50 | reagovat

Všemocná Vláda

Re: Pár poznámek k otci a otázka na VV

Takže, v prvom rade hlboká vďaka za položenú otázku a úvodom by som rád vyzdvihol argumentačnú silu komentára, na ktorý reagujeme - vidíme, že sme prinútili niekoho hlboko sa zamyslieť a začať pochybovať a spochybňovať. To bolo našim cieľom. Ďakujeme a tešíme sa, že sme vyvolali záujem.

Pôjdem po rade s odpoveďami na položené otázky, ak by mi niečo ušlo, tak to spomeňte v komentári - budeme ich sledovať.

1.) Samotný John Locke bol iusnaturalista a my sme narážali na to, že podľa Locka je prirodzené právo samozrejmé a jasné všetkým bytostiam, čo sa nám (a celej Britskej tradícii po Lockovi) zdá veľmi naivné. Locke inšpiroval utilitarizmus (aj keď sám utilitaristom nebol) a ľudia ako Hume, Bentham či J.S. Mill dotiahli Lockove myšlienky do konca. Metaetický prístup k morálke je možný dvoma spôsobmi: apriórne a aposteriórne. Apriórna morálka je najmä Kantova deontológia založená na rozumovom pochopení predskúsenostných morálnych noriem (preto spomíname Kanta a nezdá sa nám to vôbec od veci) a aposteriórna morálka britského utilitarizmu je založená na zvyku, konvencii a "customs". Locke ovplyvnil najmä empirikov (teda utilitaristov). Mises sa tiež jednoznačne hlásil k utilite a tvrdil, že morálka je iba zvyk. Od neho sa odklonil Rothbard, ktorý sa potreboval zbaviť iuspozitivizmu, a preto oprášil starú (už nikým nepoužívanú) doktrínu prirodzeného práva, tiahnucu sa od staroveku a končiacu (aspoň v Británii) u Locka.

2.) Všeobecné pravidlo, vždy platiace pre všetkých objektívne a všeobecne neexistuje (aspoň podľa utilitarizmu - pozri hore) a ani existovať nemôže, takže ho VV nedokáže definovať, lebo neexistuje. Súkromné vlastníctvo nikto (ani Locke, ani Hume ani my vo VV) nespochybňuje a je základom civilizácie.

3.) Argumentáciu obeťami a čajom o piatej sme sa snažili objasniť v poznámke, ale vidím, že neúspešne. Myšlienkou tohto porovnania bolo, že ak existuje prirodzené právo, ako je možné, že sa vyvinuli tak odlišné kultúry, s tak odlišnými zvykmi a morálnymi normami ako je Anglicko 19. stor. a Mayovia. Týmto sme kritizovali Lockovu koncepciu iusnaturalizmu a prikláňali sa k utilitarizmu.

4.) Nikto netvrdí, že súčasné súdnictvo funguje bezchybne, ale Locke tvrdí (a teraz je to čisto Lockov názor, VV nepridáva svoje hodnotové súdy), že je nutné ustanoviť nestranného sudcu v rámci politického spoločenstva, ku ktorému všetci ľudia prirodzene tendujú.

5.) O zaujatosti myslenia Johna Locka sa príliš nedá dopátrať pravde, keďže je mŕtvy peknú "řádku let", ale nám sa zdá práve že veľmi kritický a neutrálny, s jasným cieľom - dopátrať sa pravde.

6.) Verejné lynčovanie nie je právo - je to zločin, a preto sa tým nebudeme zaoberať. Problémy treba riešiť s chladnou hlavou, na základe práva.

7.) Locke (a tu VV pridáva osobný hodnotový súd, keď s Lockom súhlasí) si nedokáže predstaviť spoločnosť, v ktorej nebude existovať možnosť vynútenia práva proti skupine "svalovcov bez krku". Podľa Locka je nutné zabezpečiť výkon práva, a to je možné jedine cez silu. Akákoľvek názorová jednota spoločnosti je chiméra, čo by čitatelia týchto stránok mali vedieť z vlastnej skúsenosti, keďže liberáli v dnešnej dobe sú v totálnej menšine.

8.) Šampión v šerme je skutočne nanič, to uznávame. Ale podstata Lockovho prínosu je v tom, že spravodlivosť nemá byť vymáhaná individuálne, ale na základe práva inštitúciami, ktoré majú na to právomoc na ne delegovanú spoločnosťou. Rothbard chcel nastoliť individuálne vymáhanie spravodlivosti, čo je presne to, čomu sa Locke chcel vyhnúť a o čom si myslel, že povedie k rozpadu spoločnosti.

9.) Máte plnú slobodu prikloniť sa na jednu alebo druhú stranu, my sme iba prezentovali názory Johna Locka a naším cieľom bolo ukázať, že liberalizmus je starý ideový prúd, ktorý má čo ukázať a že za každú cenu ísť proti prúdu a strhúť súčasné (aj keď neefektívne) mocenské štruktúry, nemusí byť ten najlepší spôsob reformy spoločnosti. My preferujeme široký konsenzus, individuálnu slobodu a umiernenosť. To je odkaz, ktorý by VV rada odovzdala ďalej. Umiernenosť.

17. dubna 2015 15:23:53 | reagovat

Joe Doe

Re: Pár poznámek k otci a otázka na VV

Díky moc za reakci, mám ještě pár všetečných (hloupých :-)) dotazů:

Uživatel Všemocná Vláda napsal:

"1.) Samotný John.."

Souhlasím, že „výklad“ práva nemusí být v každém okamžiku předem jasný všem, ovšem pouze na tomto zjištění nelze stavět žádnou jeho podobu. Co se týká pravidel soužití, musí být tato definice dostupná každému předem (apriori), jako základ pro jeho následné jednání a zároveň platná pro všechny. S tím samozřejmě nijak nesouvisí, že její neznalost případného agresora neomlouvá. Posteriori výklad tedy tyto činnosti jen koriguje na posouzení třetí nezaujatou stranou - soudem, která případný spor řeší.

"2.) Všeobecné pravidlo.."

Dobře, pokud neexistuje pravidlo podle kterého se posuzuje vlastnictví, jak můžete hned v další větě napsat, cituji: „Súkromné vlastníctvo nikto nespochybňuje a je základom civilizácie.“ Jak tedy dle Vás neexistující pravidlo lze reálně nezpochybňovat?

"3.) Argumentáciu obeťami a čajom.."

Odpověď může být složitá i jednoduchá. Např. omezené možnosti lidského poznání. Odpověď na otázku je irelevantní ve vztahu k právu. Je to podobné, jako kdybych se Vás ptal, jak se mohla vyvinout tak vyspělá a technicky zdatná civilizace v otrokářské společnosti raného Egypta, zatímco podobné životní úrovně jsem ve střední Evropě nedosáhli „přirozeným vývojem“ ještě ani o mnoho staletí později.

Dle mého soudu, přirozené právo, si klidně stojí opodál, mimo vývoj a běh dějin. Bylo by příliš snadné, kdyby pouze mírou jeho úspěšné integrace do života lidí, šlo měřit celkovou i individuální životní úroveň, úspěšnost či krach civilizací. Zkrátka na rozumnou kvalifikaci takového soudu je zde příliš mnoho proměnných.

"4.) Nikto netvrdí.."

Přesně tak, souhlasím, ustanovit soudce, který si svoji dobrou pověstí a kvalitní prací získá respekt většiny lidí. Kde přesně Locke přišel ve své úvaze k potřebě monopolu v této profesi?

"5.) O zaujatosti myslenia.."

"6.) Verejné lynčovanie.."

Jistě, souhlasím že lynčování je zločin, ale zkuste to vysvětlit těm lidem. Upalování na hranici se dokonce jednu dobu považovalo za vykoupení z hříchu. Můžete mi prosím objasnit, kde jsou tedy základy tohoto reálného výkonu „práva“ a zkuste přitom nevynechat jisté instituce a druhy monopolů..

"7.) Locke (a tu VV pridáva.."

Ještě před dvaceti lety, jsem si nedokázal představit funkci monopolů, detaily ekonomiky, práci na současné vědecko/technické pozici a mnoho dalších věci. To ale není a nemůže být pro nikoho vůbec žádná překážka. Pokud by to tak bylo, těžko bych s Vámi tady teď diskutoval.

Vynecháme-li omezení lidskou představivostí, poznání a předsudky.

„nedokáže predstaviť spoločnosť, v ktorej nebude existovať možnosť vynútenia práva proti skupine "svalovcov bez krku".“

Ale to je v pořádku, ani já si ji nedokážu představit. Jediný rozdíl mezi námi je ten, že Vy tvrdíte, že je k tomu zapotřebí monopol na porušování vlastnických práv, já jsem přesvědčen že nikoliv, protože mnohem lepšího výsledku lze dosáhnout prostým respektem k přirozeným právům a dobré shodě napříč společností (což zajistí respekt).

"Podľa Locka je nutné zabezpečiť výkon práva, a to je možné jedine cez silu.“

Mimo to, tvrzení odporuje realitě, např. vztahy dvou přibližně mocensky rovnocenných států jsou regulovány pouze vzájemnými dohodami, bez potřeby nejvyšší autority, která by dle Vaši vize korigovala jejich „práva“..

"Akákoľvek názorová jednota spoločnosti je chiméra"

Nikoliv, když to podáte takto, tj. jako sen centrálních plánovačů, tak bych tomu snad i uvěřil, ale realita je obávám se jiná. Řekl bych spíš, že „zvyk je železná košile“ a dokud to „funguje“ není důvod cokoliv měnit, ale perioda „cyklů“ se bude zkracovat a hlad po absolutní moci stále růst. Mimo to, nevěřím, že by se lidé neshodli na naprostých základech přirozeného práva, když se dokážou shodnout např. na podobě mezinárodních fyzikálních veličin, normálů délky, času atd. silně pochybuji, že by se nedokázali domluvit na elementárních věcech jakou je právo, bezdůvodná agrese apod.

"8.) Šampión.."

Dobře nejdříve bych navrhoval vyřešit problematickou definici práva. Poté bych se soustředil na způsob jeho výkonu. Pomineme-li individualismus, budeme chtít zachovat alespoň nestrannost. Což v současném systému jde dost těžko. I soudce je jen člověk. Žádná společnost by se také neměla vzdát primárně kompenzace škody oběti a až následně trestat viníka, což také není dnes příliš obvyklý postup.

"9.) Máte plnú slobodu.."

Děkuji ještě jednou za prezentaci názorů starého proudu a v žádném případě nemám osobně zájem o nějaké násilné strhávání, či nucenou převýchovu společnosti ze dne na den ve formě krvavé revoluce, represí apod. (viz. již mnohokrát v dějinách). V současnosti se zatím všichni snažíme hlavně o rozšíření obzorů a vzdělávání společnosti. Pokud časem lidé objeví způsob, jak opustit/reformovat současný neefektivní systém, bude jen dobře, ale obávám se, že je ještě čeká v tomto směru hodně práce.

17. dubna 2015 16:08:13 | reagovat

Všemocná Vláda

Re: Pár poznámek k otci a otázka na VV

1.) Debatu medzi apriórnym a aposteriórnym prístupom k morálke je ťažké vyriešiť, keďže sa tiahne už pár storočí. Ak to správne chápem, celý Váš nesúhlas sa dá zhrnúť tak, že Vy sa prikláňate k apriórnemu, inteligibilnému prirodzenému právu a pre VV (a Britských liberálov) je morálka, vrátane súkromného vlastníctva (budúci článok bude o Humovi, kde podrobne rozoberiem vlastníctvo ako zvyk a nie ako prirodzené právo). Existujú teda dva prúdy 1.) Racionalistický (to ste Vy) 2.) A empirický (to sme My). Tento metodologický prístup je úplne nepodstatný a je to iba formálna nezhoda, pokiaľ obaja rešpektujeme individuálnu slobodu. A tento spor sa bude ťahať vo filozofii navždy, bez konečného výsledku, čo by nás však nemalo vyrušovať zo sústredenia našej pozornosti na zmenšovanie štátnej moci a podporu individuálnej autonómie jednotlivca.

2.) Súkromné vlastníctvo nespochybňuje VV, Locke ani Hume, to sme mali na mysli. Samozrejme, Marxsti, Keynesiáni a pod, majú voči vlastníctvu výhrady a chcú ho buď zrušiť, alebo korigovať. VV, Locke aj Hume považujú súkromné vlastníctvo za základ civilizácie. Ospravedlňujem sa, že som sa nevyjadril dostatočne jasne. Mea culpa.

3.) Obmedzené moźnosti poznania nemajú nič spoločné s percepciou morálnosti. Ale tu Vás musím opäť odkázať na bod 1.) a debatu medzi iusnaturalizmom a iuspozitivizmom. Oba názory sú správne, oba majú svoje pre a proti, preto si myslím, že táto nezhoda spočíva iba v metodológii a je ergo nepodstatná, pokiaľ si obe strany ctia osobnú slobodu.

4.) Súdnictvo je nutným predpokladom pre výkon práva, a preto Locke, ktorý chce minimálny štát, dáva túto právomoc do rúk vláde. Samozrejme, že musí byť pod verejnou kontrolou, ľud má možnosť zhodiť panovníka, ktorý porušuje Spoločenskú zmluvu (spoločenská zmluva je ďalší bod u Locka, s ktorým máme vo VV problém) a taktiež musí byť medzi sudcami konkurencia.

7.) Dobrovoľné vynútenie práva je podľa nás oxymoron, spoločnosť (aspoň podľa nášho osobného hodnotového súdu) potrebuje relatívne vysokú mieru násilia, aby mohla fungovať. Opäť, s touto argumentáciou klasického liberála nebudú anarchisti súhlasiť, a teda opäť existujú dva rôzne prístupy, ktoré sú vzájomne antagonistické. Tento rozpor nie je možné vyriešiť, jediné v čo môžeme dúfať, je spolupráca pri zväčšovaní osobnej slobody "seč to jde".

Tu by som si dovolil Vám silne oponovať. Už Jakobíni, ktorí uznávali Rozum ako božstvo svojím aplikovaním prírodných vied na vedy o "Human Action" (o ľudskom konaní) spôsobili obrovský teror. To isté marxisti skrz boľševikov. Metódy prírodných vied aplikované na človeka nikdy nevedú k želanému následku. To tvrdili Hayek aj Mises - a mali pravdu.

Presne tak, najviac čo môžeme urobiť je vzdelávať verejnosť a ukázať jej na našom vlastnom, dobrom príklade, že liberalizmus má čo ponúknuť a treba sa poučiť ľavicovými anarchistami, ktorí neváhali používať atentáty a terorizmus na propagovanie svojich názorov. Liberáli majú byť (a ja sa zo všetkých síl snažím byť a aj z ostatných vytvarovať) "aristokraciou ducha" a bojovať za vec IBA zbraňami ducha a rozumu a tým najlepším, vlastným príkladom.

17. dubna 2015 19:36:22 | reagovat

robertchovanculiak

RE

"Dle mého soudu, přirozené právo, si klidně stojí opodál, mimo vývoj a běh dějin."

a stalo tu, aj ked tu behali len nasi spolocni predkovia s opicami? a ked sa tu len plazili nejake zvieratka? a ked tu ani tie neboli? a v ktorom momente zacalo platit prirodzene pravo na zvierata menom ludia? A ked dnesny moderny clovek stretol neandrtalca, platilo aj nanho? alebo mali neandrtalci svoje vlastne (prirodzene) pravo?

VV:
Citali ste Anarchy Unbound, or: Why Self-Governance Works Better than You Think. od Leesona? Ak nie a chcete, kontaktujte ma emailom /priezvisko@gmail/, ak ano - tak aky je vas nazor,

RCH

17. dubna 2015 20:23:30 | reagovat

Všemocná Vláda

Re: RE

Nečítal som to. Ak sa to FAKT oplatí, tak nám to please pošli.
jozko.mrkvicka1945@gmail.com

Ale čo som len tak zbežne pozrel obsah, vyzerá to ako obsahovo slabšie pojednanie. Ale tak, nesúď knihu podľa obalu - tentoraz to platí doslova.
Diky.

17. dubna 2015 23:51:07 | reagovat

Joe Doe

Re: RE

Uživatel robertchovanculiak napsal:

"a stalo tu, aj ked tu behali len nasi spolocni predkovia s opicami?"

Jsem si mohl myslet, že se toho někdo chytí, ale dobře mi tak, na hloupou odpověď, ještě hloupější otázku. Hold nebezpečí použití metafor..

Co kdyby jste se jich zeptal? Myslíte opice nebo předky? A kdo z nich, by ho tak podle Vás dokázal lépe využít k vzájemné interakci a zlepšení života svého druhu?

"a ked sa tu len plazili nejake zvieratka? a ked tu ani tie neboli? a v ktorom momente zacalo platit prirodzene pravo na zvierata menom ludia?"

Myslíte ty zvířátka, která sice možná dokáží rozlišit mezi dobrem a zlem, ale nechají se lehce zmanipulovat nebo jim snad dělá problémy dohlédnout do důsledků svoje jednání, ti co se nedokáží poučit z vlastní historie a nechápou že morálka může existovat jen tam, kde je svoboda volby. Těžko budete asi debatovat o vlastní existenci, vzájemných interakcích a složitých společenských vazbách s neandrtálci, ale rozdíl mezi dobrem a zlem, to dobře pozná každý zdravý jedinec, to mi věřte.

"A ked dnesny moderny clovek stretol neandrtalca, platilo aj nanho? alebo mali neandrtalci svoje vlastne (prirodzene) pravo?"

Ať tedy zkusí neandrtálec jiného neandrtálce nebo kohokoliv z nás o svém „právu“ přesvědčit. Já ho vyslechnu a budu ho respektovat, co Vy? Zákony přírody nezměníte jednou poznámkou v diskuzi. Budou platit ať už se Vám to líbí nebo ne. Jistě, každé násilí přináší konkrétní výhody, pokud je „chytře“ směřováno, ale aby jste obhájil jeho institucionální monopol „nějakým právem“ a tedy jeho potřebu a existenci ve společnosti, budete muset přijít s lepší teorií, než „clovek stretol neandrtalca“ či dokonce např. (volně citováno z jiné diskuze): Podívejte jaký jsme dosáhli obrovský technologický pokrok jako lidstvo na poli vědy (tady se to také nazývá základní výzkum :-)) jen díky snaze a nedokonané vizi o jistě nutném rozšíření životního prostoru jedné „utlačované“ árijské rasy..

Lidé jsou vcelku altruističtí, jediná vada je ta, že v hloupé víře mnohdy nedělají nic, když je zrovna třeba riskovat a z jejich pohledu je v sázce víc než můžou získat, dívají se jinam, ale ve výsledku v dlouhodobém měřítku mnohem víc svou nečinností ztrácí. Protože tichý souhlas je také podpora. Když GPU odváděla za bílého dne nevinné, ale nepohodlné, museli s tím časem také přestat. I když ta víra v neomylnost „vládců systému“ je ještě dnes tak silně zakořeněná..

Pro příště bych Vás poprosil o příspěvek trochu více k věci..

Uživatel Všemocná Vláda napsal:

"7.) Dobrovoľné vynútenie práva je podľa nás oxymoron"

Nic takového jsem nikde nenapsal. To jste špatně pochopil. Např. pokud dosáhnete ve spol. konsenzus, že zabíjet lidi (mimo případu bezprostředního ohrožení a tedy v nezpochybnitelné obraně) je špatné, nebudete potřebovat vynucovat respekt u těch, kteří se podle toho budou chovat. Lidé kteří s tím nebudou souhlasit, budou potřebovat větší sílu, než je síla těch s přirozeným respektem, aby je přesvědčili o „správnosti“ své verze. Stejně jako v současnosti podléhají slabší silnějším. Na druhou stranu pokud si většina bude myslet, že je správné financovat ze svých peněz invazní operace, rozvracet cizí země, podporovat nejrůznější skupiny a vést války, absence monopolu na porušování práv s tím nic neudělá. Paradoxem je, že pouze tento Vámi obhajovaný monopol má schopnost získat dostatečné prostředky na cokoliv si zamane a může to udržet v chodu i přes pasivní odpor a tichý nesouhlas velké většiny. To je skutečný problém, nikoliv přirozené právo.

"spoločnosť (aspoň podľa nášho osobného hodnotového súdu) potrebuje relatívne vysokú mieru násilia, aby mohla fungovať."

Co je ta vysoká míra násilí? Nevyhnutelná míra je tedy definována jako např. uspořádání první republiky? Nebo snad po převratu, řekněme 1948, je to dostatečná míra na její optimální fungování? Čím se tato veličina měří a jak se určuje ta správná „optimální“ hodnota?

"Tu by som si dovolil Vám silne oponovať. Už Jakobíni, ktorí uznávali Rozum ako božstvo svojím aplikovaním prírodných vied na vedy o "Human Action" (o ľudskom konaní) spôsobili obrovský teror. To isté marxisti skrz boľševikov. Metódy prírodných vied aplikované na človeka nikdy nevedú k želanému následku. To tvrdili Hayek aj Mises - a mali pravdu."

Nevím na co reagujete. Nikde jsem nepsal, že by se měly aplikovat metody přírodních věd na ekonomiku, či člověka. Nevzpomínám si že bych v této souvislosti psal o nějakém způsobu centrálního plánování. Pokud myslíte ty fyzikální normály, tak to jsem napsal jen jako příklad, ne zcela triviálních vztahů, kde byly zvoleny určité často využívané veličiny a jejich převody za účelem rozšíření porozumění, jednoduchosti a zavedení standardů, které jednoznačně přináší výhody. Tzn. ve srovnání s jednoduchými společenskými pravidly soužití jsou to veličiny mnohem složitější a nesouměřitelné s lidským chováním. Tím říkám, že shoda na rámcové podobě přirozeného práva je v dnešní době mnohem snazší než např. udržovat úspěšné obchodní styky s partnerem v Číně.

Přesto zde vidím ještě dost prostoru na regulaci, omezení svobody a státem zatím skoro nevyužívané zdroje. Protože pojem „minimálny štát“ je oxymóron. Nebo snad máte konzistentní teorii, jak obhajobou zla (porušování vlastnických práv) lze dojít ve společnosti k jiným než velmi špatným morálním i ekonomickým výsledkům?

18. dubna 2015 10:06:44 | reagovat

Joe Doe

Poslední poznámka k článku

"John Locke je najvybrúsenejším ochrancom individuálnej slobody, filozof, ktorý obrátil pozornosť z Boha na človeka a práve človeka – jednotlivca postavil na pomyselný piedestál spolu s najvyššou etickou hodnotou – individuálnou slobodou."

S touto větou si dovolím nesouhlasit a také s tou následující, protože ji autor svým postojem sám vyvrací..

"Typickou črtou liberalizmu bol a je však postoj, že napriek tomu, že štát je zlý a násilnícky, jeho úžitok (utilita) pri vynucovaní a uplatňovaní práva je nenahraditeľná."

Občas bývá problém vidět vlastí fatální rozpor (nekonzistenci):

Pokud se tedy nepletu libertarianismus si zakládá na individuálním posouzení užitku (hodnotové škále každého jednotlivce), viz.: např. Mises: Human Action.

Teze:
"postavil na piedestál najvyššou etickou hodnotou – individuálnou slobodou" Nelze touto kolektivistickou rétorikou utilitarismu obhájit. Pěkně je to vidět např. zde:

http://www.mises.cz/videa/individualizmus-a-kolektivizmus-p-vod-a-povaha-udskych-prav-81.aspx

(Konkrétně od času 7:04.)

Ve společnosti s respektem k individuální svobodě nelze žádným způsobem převádět nevlastněná práva. Celý článek na mě působí jako špatná obhajoba kolektivismu, jisté formy socialismu, o jehož ekonomické „efektivitě“ se nejen po Lockovi vyjádřili mnozí (Bastiat, Mises atd.).

přidat komentář zpět na článek

Mises.cz