30. listopadu 2015 10:05:15 | reagovat
SPA
Naozaj
"Jak poznamenává Hans-Herman Hoppe, demokracie je pro svůj vliv na časové preference poslem civilizačního úpadku."To je asi to najhoršie na demokracii. Výborný článok.
Komentáře k článku Kdy, když ne teď? Problém časových preferencí
To je asi to najhoršie na demokracii. Výborný článok.
Joe Doe
Re: Naozaj
Uživatel SPA napsal:"Jak poznamenává Hans-Herman Hoppe, demokracie je pro svůj vliv na časové preference poslem civilizačního úpadku."
To je asi to najhoršie na demokracii. Výborný článok.
Připojuji se s díky autorovi za vynikající článek.
Co se týká uvedené citace Hanse-Hermana Hoppeho, naprostý souhlas.
I když dobrá věc na demokracii je, že pokud se to nesvrhne, lze vládce odvolat obvykle méně nákladnou cestou.
Každé plus má i svoje mínus. Problémem, který to přináší je, že tím kdo rozhoduje o životech a majetku lidí se může lehce na základě demagogie a populismu stát téměř každý. Čím víc lží a prázdných slibů (v duchu: "ze státního krev neteče" to nebude z Vašich kapes, „zdaníme bohaté“ atd.), tím lépe. Čím víc lidem zachutná moc a „neomezené“ státní inflační zdroje, tím hůř je půjde přesvědčit že „krást není ve společnosti normální“, je pak zcela pochopitelné, že každý se u „korýtka“ raději střídá, než by měnil od základů „pravidla hry“ :).
Takže tu máme jedno bezvýznamné plus a jedno velké mínus. Dopad na jednotlivce zcela individuální (podle toho kdo v čem podniká a s kým spolupracuje), ale zkrácení časových preferencí je neoddiskutovatelné a samo o sobě představuje další velký „hřebík do rakve“ úspěšné tvorby a akumulace kapitálu. I kdyby se všechny centrální banky se svými umělými úrokovými mírami na „podporu“ ekonomiky rozkrájely na nudličky.
Ne každé řešení, které vznikne na trhu je proto z tohoto hlediska optimální (myšleno tím přizpůsobení k tvorbě a akumulaci kapitálu). Ještě v 19. stol. byla nějaká daň z příjmu v budoucí zemi „vzoru pokroku a svobody“ neústavní a nemyslitelná a jak je tam tomu dnes.. Proč jsme si jen my museli, při psaní nové ústavy (po převratu), vzít tak mizerný příklad (od současných států „blahobytu“ kolem nás)?
Vostál Petr
........
Současný politicko-ekonomický systém bohužel časové preference velmi zvyšuje – prostředí krátkých mocenských mandátů, proměnlivé legislativy, zvyšujících se daní a povinných odvodů, nejistých důchodů, inflační měnové politiky a postupující uzurpace svobod dlouhodobému plánování příliš nenahrává. Jak poznamenává Hans-Herman Hoppe, demokracie je pro svůj vliv na časové preference poslem civilizačního úpadku....................................................................................................................................
Tento názor se mně tedy moc nezdá,
copak vás stát nenutí k různým pojistkám do budoucnosti ???
Neustále si platíte zrav. poj. nebot co kdyby se něco stalo ?
Stejné to pak je v případě povinného ručení, nemocenské a samozřejmě důchod
To jsou investice do budoucnosti, nikoliv do přítomnosti
Jedinci s vysokými časovými preferencemi jsou přesným opakem – žijí pro daný moment, vzdělávání chápou jako promarněný čas, pro půjčku nejdou daleko, a když jde do tuhého, řeknou si „nějak bylo, nějak bude“. Drogová závislost, hazard či kriminalita vycházejí právě z touhy po okamžitém uspokojení a z opomíjení dlouhodobých důsledků. Právě proto je zcela scestná představa, že prohibice nebo vyšší tresty budou mít výraznější dopad na stranu poptávky v oblasti patologického jednání (nemluvě pak o straně nabídky, kdy nižší konkurence v „oboru“ zvyšuje ziskové marže).
..............................................................................................................................
To mně přijde také dost povrchní názor,
hazard, drogy a kriminaliita mně přijde jako investice do budoucnosti,
tedy u drog pak jde samozřejmě o útěk před budoucností,
takže vlastně taky plánujete, nechcete budoucnost
Myslím, že my evropané máme s tímto tématem velký problémy,
tedy velmi plánujeme,
komunisti plánovali dokonce na pětiletky...
Před lety jsem četl článek, jak jeden evropan byl pomoct na nějakém domorodém ostrově zasaženým tajfunem nebo tsunami,
a jaké velké problémy měli evropané se dorozumět s domorodci,
nebot oni neplánují budoucnost, ale žijí pro jeden den...
V podstatě se vůbec nemohli domluvit ohledně časových preferencí
Jo a tenhle znáte :
Sedí domorodej rybář v síti a evropan mu říká :
Proč nechytáš ryby ???
Proč bych to dělal ? odpoví rybář
A evropan vysvětluje : Když nachytáš ryby tak je prodáš a koupíš si druhou lod,
a někdo jiný bude pro tebe chytat a koupíš třetí lod
a pak budeš bohatý a nebudeš muset nic dělat...
A rybář odpoví : A co dělám ted ???
Proč si někdy nemůžeme naplno vychutnat aktuální moment, na který jsme se ještě před chvílí tak těšili? Nebyli bychom spokojenější, kdybychom hodili starosti o budoucnost za hlavu a „žili každý den, jako ten poslední“? Nebyli. Jsme totiž bytosti obdařené časovými preferencemi. A čím jsou tyto preference nižší, tím spíše hledáme uspokojení svých tužeb v budoucnosti.
.............................................................................................................................
To je jednoduché,
pokud jste posedlí budoucnosti, neustále někam běžíte a jste ztotožněni s nějakou představou toho či onoho a nemůžete se zastavit...
Především, v podstatě "trpíte" protože to co chcete, tak ještě nemáte,
ale ta honba za cílem vám umožnuje zas tolik netrpět,
ale furt musíte utíkat k cíli
Tohle potkalo Budhu, když se později než jiní dozvěděl že existuje smrt a nemoc,
začal tím šíleně trpět,
ale na rozdíl od jiných se nevrhnul na užívání si,
nebot byl princ, takže si užíval tak jako málokdo,
ale vrhnul se na askezi
A trpěl tak dlouho, dokud představu budoucnosti (nevyhnutelná nemoc a smrt)
nepustil a nespočinul v přítomném okamžiku
Tehdy se prostě zbavil své představy o budoucnosti.
Já vím, pro evropany je ten život "v přítomném okamžiku" něco na způsob "život zvířátek" a přijde jim to neiteligentní,
ale ve skutečnosti je to spontánní život bez vytváření představ o budoucnosti,
tedy něco velmi jednoduchého
a dokonce i inteligentního
Je to prostě jiný způsob myšlení, tedy spíše život bez ztotožnování s myšlením
(o budoucnosti)
Tedy v podstatě jiný způsob života, svoboda od ztotožnování s myslí a myšlenkami
Vostál Petr
Zákony
Ostatně,co myslíte že jsou zákony ?
To jsou myšlenky směřované k budoucnosti, které mají učinit budoucnost "jistou"
a dopředu danou,
taková bezpečná ohrada pro ovečky aby se nemusely bát vlka...
Vostál Petr
Následky plánování
prostředí krátkých mocenských mandátů, proměnlivé legislativy, zvyšujících se daní a povinných odvodů, nejistých důchodů, inflační měnové politiky a postupující uzurpace svobod dlouhodobému plánování příliš nenahrává............................................................................................................................
To je ale důsledek dlouhodobého plánování,
furt se něco plánuje,
i ten mandát poslance je naplánován na 4 roky,
daně se zvyšují protože se plánuje rozpočet
atd
Joe Doe
Re: ........
Uživatel Vostál Petr napsal:...Tady nejde jen o nějaké Evropany nebo domorodce (užívající si život v síti). To je otázka centrálního plánování a potřebě hrát si na bohy..
„Já vím, pro evropany je ten život "v přítomném okamžiku" něco na způsob "život zvířátek" a přijde jim to neiteligentní, ale ve skutečnosti je to spontánní život bez vytváření představ o budoucnosti, tedy něco velmi jednoduchého a dokonce i inteligentního..“
...
Tedy hlavní problém ekonomický i etický není v tom co jste zde napsal, nýbrž v tom, že by každý nejraději žil na cizí účet a stát je zatím ta nejdokonalejší entita, kterou lidé za tímto účelem objevili a tak se jim k tomu zatím stále nabízí přímo královská příležitost (bez ohledu na nějaké časové preference).
„Je to prostě jiný způsob myšlení, tedy spíše život bez ztotožnování s myšlením (o budoucnosti). Tedy v podstatě jiný způsob života, svoboda od ztotožnování s myslí a myšlenkami.“To jsou zase moudra, připadá mi to jako Hamletův rozhovor s mrtvolou (lebkou Yoricka). Pane doktore, netlačte tolik na pilu, vzdalujete se příliš rychle tématu článku :-).
Joe Doe
Re: Zákony
Uživatel Vostál Petr napsal:„Ostatně, co myslíte že jsou zákony? To jsou myšlenky směřované k budoucnosti, které mají učinit budoucnost "jistou" a dopředu danou, taková bezpečná ohrada pro ovečky aby se nemusely bát vlka...“Jo s těmi zákony to máte naprostou pravdu, je to hledání „řádu“ v divokém proudu času a života :-).
Otázka by tak spíš měla znít, kdo je bude vytvářet a jaké ty zákony budou/měly by být.
„To je ale důsledek dlouhodobého plánování, furt se něco plánuje, i ten mandát poslance je naplánován na 4 roky, daně se zvyšují protože se plánuje rozpočet atd.“To se to někomu „radí“. Jak jsem psal výše. Ať si každý plánuje naprosto podle vlastní libosti, ale pěkně za své..
SPA
Re: Naozaj
Uživatel Joe Doe napsal:...
Proč jsme si jen my museli, při psaní nové ústavy (po převratu), vzít tak mizerný příklad (od současných států „blahobytu“ kolem nás)?
Nie je to jedno? Vždy sa nájdu vhodní vykladači ústavy, ktorí v nej prečítajú čokoľvek chcú. Odhliadnuc od toho, že ústava je aj tak papier (či stoh papiera) popísaný zmeniteľnými pravidlami. Takže ústavou zaistené práva...
Joe Doe
Re: Naozaj
Uživatel SPA napsal:Nie je to jedno? Vždy sa nájdu vhodní vykladači ústavy, ktorí v nej prečítajú čokoľvek chcú. Odhliadnuc od toho, že ústava je aj tak papier (či stoh papiera) popísaný zmeniteľnými pravidlami. Takže ústavou zaistené práva...Přesně tak, máte pravdu.
Ten otazník na konci je nesmysl, měla to být řečnická otázka :). Ale i tak jsou některé ideologie nakloněny svobodě více a jiné méně. Bez ohledu kolik toaletního papíru při jejich produkci spotřebujeme..
Vostál Petr
...
Tady nejde jen o nějaké Evropany nebo domorodce (užívající si život v síti). To je otázka centrálního plánování a potřebě hrát si na bohy..Tedy hlavní problém ekonomický i etický není v tom co jste zde napsal, nýbrž v tom, že by každý nejraději žil na cizí účet a stát je zatím ta nejdokonalejší entita, kterou lidé za tímto účelem objevili a tak se jim k tomu zatím stále nabízí přímo královská příležitost (bez ohledu na nějaké časové preference).
„Je to prostě jiný způsob myšlení, tedy spíše život bez ztotožnování s myšlením (o budoucnosti). Tedy v podstatě jiný způsob života, svoboda od ztotožnování s myslí a myšlenkami.“
To jsou zase moudra, připadá mi to jako Hamletův rozhovor s mrtvolou (lebkou Yoricka). Pane doktore, netlačte tolik na pilu, vzdalujete se příliš rychle tématu článku :-).
...........................................................................................................................
Přece vám nebudu psát něco, co víte, tím mám na mysli tu ekonomiku...
Píšu o domorodcích, protože to je pro zdejší lidi nejpřijatelnější,
ale jinak život bez plánování, to je duchovní téma,
ale to tady nemohu do vás moc hustit horem dolem,
protože by jste si mysleli že jsem úplněj cvok...
Nejlepší je prostě říct,
že se dá fungovat jiným způsobem, nežli je všeobecně známo,
třeba by se dalo říci fungovat na intuici,
i když to není zas tak úplně přesný výraz...