18. dubna 2012 08:44:36 | reagovat
Komentáře k článku Ľudia si zaslúžia neistoty
Robert
Re: hmm
Uživatel Miki napsal:Problém článku vězí v tom, že stát se snaží řešit nejstotu i technického typu (tzn. sociální dávky = Robinsonovi skáčou ryby z nařízení státu samy do sítě).
nikto netvrdi a dokonca opak je casto pravdou, ze "spolocenske", t.j. vychadzajuce zo spoluprace, neistoty nemaju fyzicku - materialnu podobu (dochodok, socialne davky, zdravotne sluzby). Ale mozu mat aj nematerialnu-subjektivnu podobu, ak napr stat pomocou cla alebo regulacie zvysi hodnotu niekoho majetku, podnikania, zamestnania a tym poskytne stabilitu, istoty, konzervativnu politiku...
ale zalezi samozrejme na tom ako si definujete jednotlive pojmy...
bdX
nová svobodnější s dekretem...
9:33 Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes po podepsání příslušného dekretu oznámil vznik veřejnoprávní, svobodnější televize v Rusku. (ČTK)Jan Mašek
VYBORNEJ CLANEK !!!!
Naprosta parada, jednoduse receno a je z toho zrejmy, jak obrovskej kvalitativni rozdil je mezi prirodnima vedama a spolecenskejma atd.To si psal sam Roberte, to neni preklad? Jestli jo, tak to hod do angliny, posli to Danny Sanchezovi a podle me ti to vydaj na mises.org.
Taky nechapu znamkovani tady, kazda bejkarna (vcetne mejch) ma jednicku a takovejdle klenot dvojaka..
Evropan Jirka
Dobrá práce
Mladý muži, máte dar přesně a výstižně formulovat. Zejména váš první odstavec by se měl tesat do kamene.HynekRk
Velmi dobré
Velmi dobrý článek. Jinak k prvnímu komentáři: no, ale tím pádem stát sníží technickou jistotu někomu jinému. Například pekaři nebudou píct chleba v nerezových troubách, ale jen v černých kuchyních. Nebo si pan XY pořídí jen podnájem místo vlastního bytu. Článek si kopíruji do sbírky.ivansml
Predpovedanie
"Nikto nedokáže predpovedať konanie niekoho druhého a už vôbec nie konanie miliónov jednotlivcov v spoločnosti."A napriek tomu sa sukromne firmy dennodenne snazia predpovedat konanie milionov ludi. Pri kazdom hladani sa Google snazi predpovedat na ake inzeraty kliknete s vyssou pravdepodobnostou. Banka sa pred kazdym poskytnutim uveru snazi predpovedat riziko nesplatenia. Hedge fondy sa neustale snazia predpovedat vyvoj trhu. To su vsetci taki hlupi, alebo to s predpovedatelnostou ludskeho konania bude trochu zlozitejsie?
Jan Mašek
Re: Predpovedanie
Uživatel ivansml napsal:"Nikto nedokáže predpovedať konanie niekoho druhého a už vôbec nie konanie miliónov jednotlivcov v spoločnosti."
A napriek tomu sa sukromne firmy dennodenne snazia predpovedat konanie milionov ludi. Pri kazdom hladani sa Google snazi predpovedat na ake inzeraty kliknete s vyssou pravdepodobnostou. Banka sa pred kazdym poskytnutim uveru snazi predpovedat riziko nesplatenia. Hedge fondy sa neustale snazia predpovedat vyvoj trhu. To su vsetci taki hlupi, alebo to s predpovedatelnostou ludskeho konania bude trochu zlozitejsie?
No to mate pravdu, o tom je podnikani - o predpovidani. Ale je rozdil "snazit se" a "jednoznacne spocitat".
Robert
Re: Predpovedanie
Uživatel ivansml napsal:"Nikto nedokáže predpovedať konanie niekoho druhého a už vôbec nie konanie miliónov jednotlivcov v spoločnosti."
A napriek tomu sa sukromne firmy dennodenne snazia predpovedat konanie milionov ludi. Pri kazdom hladani sa Google snazi predpovedat na ake inzeraty kliknete s vyssou pravdepodobnostou. Banka sa pred kazdym poskytnutim uveru snazi predpovedat riziko nesplatenia. Hedge fondy sa neustale snazia predpovedat vyvoj trhu. To su vsetci taki hlupi, alebo to s predpovedatelnostou ludskeho konania bude trochu zlozitejsie?
Ano samozrejme mate pravdu. Lenze vsetky spominane pripady su charakteristicke tym, ze maju na trhu moznost - ex post vyhodnotit svoje konanie - . T.j. dosiahli zisk? predpovedali spravne, dosiahli stratu? su potrestani. Kdezto stat nieco pokazil? 1. ani nevie, ci nieco pokazil a navyse ani to nemoze vediet 2. potrebuje dalsie zdroj? staci sa zadlzit, inflacia, alebo zvysit dane...
chapete ten kvalitativny rozdiel?
Robert
Re: VYBORNEJ CLANEK !!!!
Uživatel Jan Mašek napsal:Naprosta parada, jednoduse receno a je z toho zrejmy, jak obrovskej kvalitativni rozdil je mezi prirodnima vedama a spolecenskejma atd.
To si psal sam Roberte, to neni preklad? Jestli jo, tak to hod do angliny, posli to Danny Sanchezovi a podle me ti to vydaj na mises.org.
Taky nechapu znamkovani tady, kazda bejkarna (vcetne mejch) ma jednicku a takovejdle klenot dvojaka..
dakujem pekne za pochvalu, nie je to preklad. Inspiracia to spisat bola prave kvoli tomu, ze som nikde este nevidel podobne analyticky rozdelit neistoty. Okrem casti o pravdepodobnosti v HA, ale tam islo o nieco ine...
S prekladom do ang. by bol u mna asi problem. Zvladam ako tak citat ang text, ale moj preklad zo svk do ang by nedopadol najlepsie...
dik aj ostatnym :)
O´ Pruz
Autora je třeba vskutku chválit.
Autora je třeba vskutku chválit za zdařený příspěvkový počin.Krom jiných mám následující problém:
"Nikto nedokáže predpovedať konanie niekoho druhého a už vôbec nie konanie miliónov jednotlivcov v spoločnosti."
Jak s uvedeným tvrzením souvisí závěrečná hrozba "Rovnako nevyhnutný krach čaká aj vlajkovú loď štátom garantovaných istôt 20. storočia – starobný dôchodok."
Nedovede předvídat nikdo, nebo jenom autor ano, nebo jen některé skutečnosti?
Jakub Skala
Re: VYBORNEJ CLANEK !!!!
Uživatel Jan Mašek napsal:Naprosta parada, jednoduse receno a je z toho zrejmy, jak obrovskej kvalitativni rozdil je mezi prirodnima vedama a spolecenskejma atd.
To si psal sam Roberte, to neni preklad? Jestli jo, tak to hod do angliny, posli to Danny Sanchezovi a podle me ti to vydaj na mises.org.
Taky nechapu znamkovani tady, kazda bejkarna (vcetne mejch) ma jednicku a takovejdle klenot dvojaka..
Znamkovani a like na FB jsou pro me velikou zahadou :)
Central Scrutinizer
Re: Predpovedanie
Uživatel ivansml napsal:"Nikto nedokáže predpovedať konanie niekoho druhého a už vôbec nie konanie miliónov jednotlivcov v spoločnosti."
A napriek tomu sa sukromne firmy dennodenne snazia predpovedat konanie milionov ludi. Pri kazdom hladani sa Google snazi predpovedat na ake inzeraty kliknete s vyssou pravdepodobnostou. Banka sa pred kazdym poskytnutim uveru snazi predpovedat riziko nesplatenia. Hedge fondy sa neustale snazia predpovedat vyvoj trhu. To su vsetci taki hlupi, alebo to s predpovedatelnostou ludskeho konania bude trochu zlozitejsie?
+1
ivansml
Re: Re: Predpovedanie
Uživatel Robert napsal:Uživatel ivansml napsal:
Ano samozrejme mate pravdu. Lenze vsetky spominane pripady su charakteristicke tym, ze maju na trhu moznost - ex post vyhodnotit svoje konanie - . T.j. dosiahli zisk? predpovedali spravne, dosiahli stratu? su potrestani. Kdezto stat nieco pokazil? 1. ani nevie, ci nieco pokazil a navyse ani to nemoze vediet 2. potrebuje dalsie zdroj? staci sa zadlzit, inflacia, alebo zvysit dane...
chapete ten kvalitativny rozdiel?
Ale uloha statu je prave tam kde trh nefunguje, takze prirodzene ze stat sa nema riadit kriteriami volneho trhu (ziskom), ale nejakym inym kriteriom (oznacme ho X, zavisi od konkretnej cinnosti statu). Ano, je legitimna otazka ci demokraticky proces je dostatocnou spatnou vazbou nato aby stat vedel naplnat X. Z toho vsak nijak nevyplyva ze uplne rezignovanie na X je optimalne a ze optimalna uloha statu je nulova.
V diskusii o nejakej konkretnej ulohe statu mozete potom argumentovat ze X je chybne kriterium, alebo ze aj ked X je ziaduce, zlyhania statu budu prilis velke a naklady statu prevazia prinosy, alebo ze aj ked X je ziaduce, trh ho v skutocnosti naplni lepsie ako stat. Len to je uz ina diskusia, kde treba trosku lepsie argumenty ako klise o nepredpovedatelnosti ludskeho konania.
Juraj Trenkler
Re: Predpovedanie
Uživatel ivansml napsal:"Nikto nedokáže predpovedať konanie niekoho druhého a už vôbec nie konanie miliónov jednotlivcov v spoločnosti."
A napriek tomu sa sukromne firmy dennodenne snazia predpovedat konanie milionov ludi. Pri kazdom hladani sa Google snazi predpovedat na ake inzeraty kliknete s vyssou pravdepodobnostou. Banka sa pred kazdym poskytnutim uveru snazi predpovedat riziko nesplatenia. Hedge fondy sa neustale snazia predpovedat vyvoj trhu. To su vsetci taki hlupi, alebo to s predpovedatelnostou ludskeho konania bude trochu zlozitejsie?
Prečo by mali byť hlúpi? Všetci celý život odhadujeme budúcnosť a snažíme sa konať podľa svojho odhadu. Niekto sa trafí, niekto nie a niekto iba čiastočne, lebo holt budúcnosť je naozaj neistá. Inú možnosť nemáme.
Pointa je v niečom úplne inom. Ak sa niekto v odhade pomýli, je to jeho problém. Prípadne problém jeho klientov ak ide napríklad o dôchodkový fond. Kardinálny problém hrozí, ak rozhodovanie o našej budúcnosti vezmú do ruky politici. Lebo následky si ponesieme prakticky všetci. Politici sú v odhade budúcnosti (pre zjednodušenie zabudnime, že sledujú rovnako ako my iba svoje osobné ciele, ktoré sa spravidla nezhodujú s cielmi nepolitikov) rovnako omylní ako každý. Okrem toho zvyčajne nenesú následky svojich rozhodnutí. Preto je odovzdávanie moci politikom nad únosnú mieru veľmi hlúpe.
Najlepšie fungujúca spoločnosť je tá, ktorá každému nechá slobodu rozhodovať sa o svojom osude. Ak vieme, že následky našich činov padajú na nás a naše seti, tak je väčšia šanca, že budeme konať obozretne.
Jan Mašek
Re: Re: VYBORNEJ CLANEK !!!!
Uživatel Robert napsal:Uživatel Jan Mašek napsal:...
dakujem pekne za pochvalu, nie je to preklad. Inspiracia to spisat bola prave kvoli tomu, ze som nikde este nevidel podobne analyticky rozdelit neistoty. Okrem casti o pravdepodobnosti v HA, ale tam islo o nieco ine...
S prekladom do ang. by bol u mna asi problem. Zvladam ako tak citat ang text, ale moj preklad zo svk do ang by nedopadol najlepsie...
dik aj ostatnym :)
tak ti to prelozim ja :-) todle musi ven.
krija
tak to dam aj sem :)
1) vyrok C. Wrighta to cele zbytocne komplikuje. mises to povedal daleko jednoduchsie a daleko lepsie. istotu nebude mat nikdy nikto, lebo nik z nas nepozna buducnost. ta je jedinym a hlavnym zdrojom neistoty. a niekto iny to paradne parafrazoval ked povedal, ze jedinou istotou je zmena.2) komparativne vyhody nefunguju vzdy a vsade. z komparativnej vyhody sa casom moze stat a velmi casto stava vyhoda absolutna. na ricarda by som radsej na vasom mieste zabudol a zacal sa venovat radsej hermanovi dalymu, pripadne aj keynes s adamom smithom v tomto smere co to napisali. v pripade adama smitha staci len dokladnejsie citat a pochopit to co v bohatstve narodov napisal, ked spomenul neviditelnu ruku .
3) mises velmi zjednodusuje ked uvadza priklad s kamenom, vetvou a clovekom, opomina mnozstvo faktorov, ale najzakladnejsim je pud sebazachovy cloveka ako aj zvierat. nemusim vediet plavat, ale rozhodne budem bojovat o svoj zivot.
4) spolocenska neistota v pripade ak sa bavime vyhradne o ludoch zmizne iba v pripade ak zomrie na tejto planete predposledny clovek. nikde nie je napisane, ze ak by mal kazdy clovek svoj ostrov, ze nebude chciet ostrovy tych druhych.
“Když si člověk přivlastňuje práva k okolním věcem, je to tím, že je aktivní, inteligentní a svobodný. Svou aktivitou se člověk roztahuje po okolní přírodě, svým intelektem si ji podmaňuje a řídí ji, a pomocí svobody nastavuje mezi sebe a přírodu vztah příčiny a následku a přivlastňuje si ji…”
http://www.mises.cz/literatura/for-a-new-liberty-45-kapitola–vlastnicka-prava-214.aspx
5) agenti bez osobnosti. pravdou je zial presny opak. ti ludia maju velmi dobre rozvinutu osobnost. problemom je nepochopenie vyznamov slov ako osobnost, pripadne autorita.
“Článek 22. Každý člověk má… práva, nezbytná k… svobodnému rozvoji své osobnosti.
Nezdá se mi, že by nám byla poskytována svoboda rozvíjet svou osobnost. V první řadě však lidé,
kteří to sepsali, nevědí, že osobnost je falešná stránka našeho já, která by vůbec neměla být
rozvíjena.
To, co bychom měli v sobě objevit, je naše individualita. Oni nám však o individualitě neříkají nic.
Možná že o ní ještě nepřemýšleli. Sami jsou pouhými osobnostmi, jejich individualita se ještě
neprobudila, není v pohotovosti. A tak přirozeně napíší “osobnost”.
“Osobnost” je špatné slovo.
Znamená masku, nejhlubší smysl tohoto slova je maska. A my nechceme, aby lidé nosili masky.
Lidé by měli být přirození, spontánní, měli by být sami sebou.”
Osho – O základních lidských právech
6) velky problem apriornych ekonomov rakuskej skoly. nepotrebujeme vediet ako prave jednaju ini ludia, lebo vieme, ze jednaju vo vlastnom zaujme a toto robia aj politici. tu ani nema mat miesto slovo, terminus technicus – stat. vsak aj niektori z rakusanov tvrdia, ze stat je fikcia, lenze ludia a ich jednanie uz fikciou nie je.
dalej vieme, ze kazde jednanie ma svoje dosledky a tieto ako take posudzujeme ex post. a tymto dosledkom sa clovek bud prisposobuje a vyuziva ich vo svoj prospech, alebo sa im postavi.
Central Scrutinizer
Re: tak to dam aj sem :)
Uživatel krija napsal:1) vyrok C. Wrighta to cele zbytocne komplikuje. mises to povedal daleko jednoduchsie a daleko lepsie. istotu nebude mat nikdy nikto, lebo nik z nas nepozna buducnost. ta je jedinym a hlavnym zdrojom neistoty. a niekto iny to paradne parafrazoval ked povedal, ze jedinou istotou je zmena.
2) komparativne vyhody nefunguju vzdy a vsade. z komparativnej vyhody sa casom moze stat a velmi casto stava vyhoda absolutna. na ricarda by som radsej na vasom mieste zabudol a zacal sa venovat radsej hermanovi dalymu, pripadne aj keynes s adamom smithom v tomto smere co to napisali. v pripade adama smitha staci len dokladnejsie citat a pochopit to co v bohatstve narodov napisal, ked spomenul neviditelnu ruku .
3) mises velmi zjednodusuje ked uvadza priklad s kamenom, vetvou a clovekom, opomina mnozstvo faktorov, ale najzakladnejsim je pud sebazachovy cloveka ako aj zvierat. nemusim vediet plavat, ale rozhodne budem bojovat o svoj zivot.
4) spolocenska neistota v pripade ak sa bavime vyhradne o ludoch zmizne iba v pripade ak zomrie na tejto planete predposledny clovek. nikde nie je napisane, ze ak by mal kazdy clovek svoj ostrov, ze nebude chciet ostrovy tych druhych.
“Když si člověk přivlastňuje práva k okolním věcem, je to tím, že je aktivní, inteligentní a svobodný. Svou aktivitou se člověk roztahuje po okolní přírodě, svým intelektem si ji podmaňuje a řídí ji, a pomocí svobody nastavuje mezi sebe a přírodu vztah příčiny a následku a přivlastňuje si ji…”
http://www.mises.cz/literatura/for-a-new-liberty-45-kapitola–vlastnicka-prava-214.aspx
5) agenti bez osobnosti. pravdou je zial presny opak. ti ludia maju velmi dobre rozvinutu osobnost. problemom je nepochopenie vyznamov slov ako osobnost, pripadne autorita.
“Článek 22. Každý člověk má… práva, nezbytná k… svobodnému rozvoji své osobnosti.
Nezdá se mi, že by nám byla poskytována svoboda rozvíjet svou osobnost. V první řadě však lidé,
kteří to sepsali, nevědí, že osobnost je falešná stránka našeho já, která by vůbec neměla být
rozvíjena.
To, co bychom měli v sobě objevit, je naše individualita. Oni nám však o individualitě neříkají nic.
Možná že o ní ještě nepřemýšleli. Sami jsou pouhými osobnostmi, jejich individualita se ještě
neprobudila, není v pohotovosti. A tak přirozeně napíší “osobnost”.
“Osobnost” je špatné slovo.
Znamená masku, nejhlubší smysl tohoto slova je maska. A my nechceme, aby lidé nosili masky.
Lidé by měli být přirození, spontánní, měli by být sami sebou.”
Osho – O základních lidských právech
6) velky problem apriornych ekonomov rakuskej skoly. nepotrebujeme vediet ako prave jednaju ini ludia, lebo vieme, ze jednaju vo vlastnom zaujme a toto robia aj politici. tu ani nema mat miesto slovo, terminus technicus – stat. vsak aj niektori z rakusanov tvrdia, ze stat je fikcia, lenze ludia a ich jednanie uz fikciou nie je.
dalej vieme, ze kazde jednanie ma svoje dosledky a tieto ako take posudzujeme ex post. a tymto dosledkom sa clovek bud prisposobuje a vyuziva ich vo svoj prospech, alebo sa im postavi.
+1
peto
dobre, ale
dobry clanok ale ak pises totoAk je však cieľ sám o sebe nezmyselný a neuskutočniteľný, neexistuje jediný dôvod na prijímanie opatrení smerujúcich k jeho naplneniu.
tak by si mal povedat aj ludom vo vyskume aby kaslali na zdokonalovanie spalovacich motorov, ved predsa ucinnost 1 nikdy nedosiahnu tak naco sa snazit. Pokial sa dobre pametam tak ten "argument" je od rothbarda a zarazilo ma uz ked som to cital u neho, ved potom sa mozem rovno vykaslat prakticky na vsetko.
Hugo
Re: dobre, ale
Uživatel peto napsal:dobry clanok ale ak pises toto...
tak by si mal povedat aj ludom vo vyskume aby kaslali na zdokonalovanie spalovacich motorov, ved predsa ucinnost 1 nikdy nedosiahnu tak naco sa snazit. Pokial sa dobre pametam tak ten "argument" je od rothbarda a zarazilo ma uz ked som to cital u neho, ved potom sa mozem rovno vykaslat prakticky na vsetko.
Dobrý postřeh. Kdyby takhle uvažovali všichni, tak jsme nevylezli z jeskyní.
Jan Mašek
Re: dobre, ale
Uživatel peto napsal:dobry clanok ale ak pises toto...
tak by si mal povedat aj ludom vo vyskume aby kaslali na zdokonalovanie spalovacich motorov, ved predsa ucinnost 1 nikdy nedosiahnu tak naco sa snazit. Pokial sa dobre pametam tak ten "argument" je od rothbarda a zarazilo ma uz ked som to cital u neho, ved potom sa mozem rovno vykaslat prakticky na vsetko.
Zajimavej protiargument a ano, u Rothbarda jsem ho taky videl. Ale presto myslim nemate pravdu, staci to trosku upravit: cilem je co nejvyssi ucinnost spalovacich motoru. Toho docilit lze.
gofry
Re: dobre, ale
Uživatel peto napsal:dobry clanok ale ak pises toto...
tak by si mal povedat aj ludom vo vyskume aby kaslali na zdokonalovanie spalovacich motorov, ved predsa ucinnost 1 nikdy nedosiahnu tak naco sa snazit. Pokial sa dobre pametam tak ten "argument" je od rothbarda a zarazilo ma uz ked som to cital u neho, ved potom sa mozem rovno vykaslat prakticky na vsetko.
Áno, snažiť sa dosiahnúť účinnosť 1 alebo vyššiu je nezmysel. Ale snažiť sa zvýšiť účinnosť na väčšiu než aká je v súčasnosti je ÚPLNE INÝ CIEĽ!
gofry
Re: tak to dam aj sem :)
Uživatel krija napsal:2) komparativne vyhody nefunguju vzdy a vsade.
Bol by aj nejaký príklad?
z komparativnej vyhody sa casom moze stat a velmi casto stava vyhoda absolutna.
A problém je v čom presne?
krija
Re: Re: tak to dam aj sem :)
Uživatel gofry napsal:Uživatel krija napsal:teoria o komparativnej vyhode vychadza z predpokladu imobility kapitalu. ak teda dojde k tomu, ze kapital sa pohne tak teoria pada. prikladov je cely rad. z GBR prisiel na slovensko PSA, alebo aj samsung. v GBR zatvarali obe menovane firmy cele fabriky, ludi prepustili, poklesli danove prijmy a stat zacal vyplacat podporu v nezamestnanosti pre cca 3000 ludi. na slovensku nove fabriky postavili, prijmali ludi, klesla nezamestnanost, stupli danove prijmy, poklesli vydavky na vyplacanie podpor a soc. davok....
Bol by aj nejaký príklad?...
A problém je v čom presne?
cena pre koncoveho zakaznika ale neklesla. briti nakupovali peugeoty za rovnake ceny akoby ich vyrabali oni sami, lebo obe firmy prisli na slovensko preto aby maximalizovali zisk. takze teraz poprosim o tu komparativnu vyhodu z ktorej sa tak naramne mohli radovat v GBR :)
a toto je problem. obrovsky problem. dokazom je obrovska zadlzenost krajin zapadneho sveta, ktory presuva vyrobu do ciny etc a jeho firmy "optimalizuju" svoje danove zatazenie kade tade.
Central Scrutinizer
Re: Re: Re: tak to dam aj sem :)
Uživatel krija napsal:Uživatel gofry napsal:...teoria o komparativnej vyhode vychadza z predpokladu imobility kapitalu. ak teda dojde k tomu, ze kapital sa pohne tak teoria pada. prikladov je cely rad. z GBR prisiel na slovensko PSA, alebo aj samsung. v GBR zatvarali obe menovane firmy cele fabriky, ludi prepustili, poklesli danove prijmy a stat zacal vyplacat podporu v nezamestnanosti pre cca 3000 ludi. na slovensku nove fabriky postavili, prijmali ludi, klesla nezamestnanost, stupli danove prijmy, poklesli vydavky na vyplacanie podpor a soc. davok.
cena pre koncoveho zakaznika ale neklesla. briti nakupovali peugeoty za rovnake ceny akoby ich vyrabali oni sami, lebo obe firmy prisli na slovensko preto aby maximalizovali zisk. takze teraz poprosim o tu komparativnu vyhodu z ktorej sa tak naramne mohli radovat v GBR :)
a toto je problem. obrovsky problem. dokazom je obrovska zadlzenost krajin zapadneho sveta, ktory presuva vyrobu do ciny etc a jeho firmy "optimalizuju" svoje danove zatazenie kade tade.
+1
Jan Mašek
Re: Re: Re: tak to dam aj sem :)
Uživatel krija napsal:teoria o komparativnej vyhode vychadza z predpokladu imobility kapitalu. ak teda dojde k tomu, ze kapital sa pohne tak teoria pada.
Ja sem to necetl cely takze nevim o cem je presne rec, ale tadle veta sama o sobe neni pravda. Komparativni vyhody nemusej vubec souviset s kapitalem. Priklad: Alois je doktor, Bozena je sestricka. Alois je samozrejme lepsi doktor nez Bozena. Ale Alois muze klidne bejt i lepsi sestricka nez Bozena. Jenomze Alois nemuze delat oboje najednou, muze v jednu chvili bud operovat nebo odsavat, ne oboji. Umi sice i lip odsavat, ale kdyby odsaval, tak by nemohl operovat a ztrata z toho by byla vetsi, nez je ztrata zpusobena tim, ze odsavani dela Bozena (hur). Protoze Bozena je sice o neco horsi v odsavani, ale MNOHEM horsi v operovani. Neboli je absolutne horsi ale komparativne lepsi v odsavani. Zadnej kapital tam nemate, jak doktor tak sestricka jsou pro uspesnou operaci nezbytni, maj z toho prospech vsichni.
krija
Re: Re: Re: Re: tak to dam aj sem :)
Uživatel Jan Mašek napsal:Uživatel krija napsal:kapital je vsade tam kde je pracujuci clovek, jedinym kapitalom je praca. a ja som v predoslom prispevku napisal, ze komparativne vyhodu nie su vzdy a vsade, ale netvrdil som, ze nie su vobec....
Ja sem to necetl cely takze nevim o cem je presne rec, ale tadle veta sama o sobe neni pravda. Komparativni vyhody nemusej vubec souviset s kapitalem. Priklad: Alois je doktor, Bozena je sestricka. Alois je samozrejme lepsi doktor nez Bozena. Ale Alois muze klidne bejt i lepsi sestricka nez Bozena. Jenomze Alois nemuze delat oboje najednou, muze v jednu chvili bud operovat nebo odsavat, ne oboji. Umi sice i lip odsavat, ale kdyby odsaval, tak by nemohl operovat a ztrata z toho by byla vetsi, nez je ztrata zpusobena tim, ze odsavani dela Bozena (hur). Protoze Bozena je sice o neco horsi v odsavani, ale MNOHEM horsi v operovani. Neboli je absolutne horsi ale komparativne lepsi v odsavani. Zadnej kapital tam nemate, jak doktor tak sestricka jsou pro uspesnou operaci nezbytni, maj z toho prospech vsichni.
miško
Re: Re: Re: tak to dam aj sem :)
Uživatel krija napsal:[/citace]
cena pre koncoveho zakaznika ale neklesla. briti nakupovali peugeoty za rovnake ceny akoby ich vyrabali oni sami, lebo obe firmy prisli na slovensko preto aby maximalizovali zisk. takze teraz poprosim o tu komparativnu vyhodu z ktorej sa tak naramne mohli radovat v GBR :)
[/citace]
komparativna vyhoda vytvara iba predpoklad pre to aby cena mohla klesnut nie ze automaticky hned jak sa niekto zdekuje do ciny tak ti bude predavat tu istu vec za polovicnu cenu (lebo ako pises snazi sa maximalizovat zisk) - jedine ze by do tej krajiny odysiel prave kvoli tomu ze potrebuje ale bohuzial uz nedokaze pri domacej cene prace poskytnut nizsie ceny ako konkurencia
cize by som to zhrnul tak ze vdaka komparativnej vyhode si sice schopny predavat vyrobok lacnejsie ale zalezi na konkurencii ci ta k tomu dotlaci ak nie tak akurat zvysis svoj zisk tak ako to popisujes ty s PSA
krija
Re: Re: Re: Re: tak to dam aj sem :)
Uživatel miško napsal:Uživatel krija napsal:
cena pre koncoveho zakaznika ale neklesla. briti nakupovali peugeoty za rovnake ceny akoby ich vyrabali oni sami, lebo obe firmy prisli na slovensko preto aby maximalizovali zisk. takze teraz poprosim o tu komparativnu vyhodu z ktorej sa tak naramne mohli radovat v GBR :)
[/citace]
komparativna vyhoda vytvara iba predpoklad pre to aby cena mohla klesnut nie ze automaticky hned jak sa niekto zdekuje do ciny tak ti bude predavat tu istu vec za polovicnu cenu (lebo ako pises snazi sa maximalizovat zisk) - jedine ze by do tej krajiny odysiel prave kvoli tomu ze potrebuje ale bohuzial uz nedokaze pri domacej cene prace poskytnut nizsie ceny ako konkurencia
cize by som to zhrnul tak ze vdaka komparativnej vyhode si sice schopny predavat vyrobok lacnejsie ale zalezi na konkurencii ci ta k tomu dotlaci ak nie tak akurat zvysis svoj zisk tak ako to popisujes ty s PSA[/citace]konkurencia ta nenuti znizovat v prvom rade ceny, ale naklady. empiricky dokaz zo sucasnosti - nokia. miesto toho, aby znizili ceny tak zatvaraju fabriky po europe dokonca aj doma vo finsku a stahuju vyrobu do azie. taky bata znizil ceny, aby od zakaznikov vytiahol peniaze, zamestnancom a ich rodinam platil stravu a satstvo, znizil im mzdy, ale neprepustal. peniaze, ktore takto naakumuloval pouzil na optimalizovanie vyroby a vyroby este lacnejsej obuvy. tu je komparativna vyhoda ako hrom. to co tu je dned to sa takouto vyhodou nazvat rozhodne neda.
takze, ceny aj keby postupne klesli tak aka je komparativna vyhoda v pripade tych prepustenych britov?
PS nerobme predpoklady :)
miško
Re: Re: Re: Re: Re: tak to dam aj sem :)
Uživatel krija napsal:...
konkurencia ta nenuti znizovat v prvom rade ceny, ale naklady. empiricky dokaz zo sucasnosti - nokia. miesto toho, aby znizili ceny tak zatvaraju fabriky po europe dokonca aj doma vo finsku a stahuju vyrobu do azie. taky bata znizil ceny, aby od zakaznikov vytiahol peniaze, zamestnancom a ich rodinam platil stravu a satstvo, znizil im mzdy, ale neprepustal. peniaze, ktore takto naakumuloval pouzil na optimalizovanie vyroby a vyroby este lacnejsej obuvy. tu je komparativna vyhoda ako hrom. to co tu je dned to sa takouto vyhodou nazvat rozhodne neda.
takze, ceny aj keby postupne klesli tak aka je komparativna vyhoda v pripade tych prepustenych britov?
PS nerobme predpoklady :)[/citace]
to ci musis znizit ceny alebo naklady a v akej miere kvoli konkurencii zalezi od konkretneho pripadu - neda sa povedat ze by ta vseobecne nieco z toho nutila znizovat "v prvom rade"
komparativna vyhoda v pripade prepustenych britov je v tom ze sa ako pracovna sila mozu preorientovat na odvetvia kde su takyto pracovnici ziadani a v tychto odvetviach doteraz chybali kedze boli naviazani na automobilovy priemysel co znemoznovalo ich plne rozvinutie
krija
Re: Re: Re: Re: Re: Re: tak to dam aj sem :)
Uživatel miško napsal:Uživatel krija napsal:...
konkurencia ta nenuti znizovat v prvom rade ceny, ale naklady. empiricky dokaz zo sucasnosti - nokia. miesto toho, aby znizili ceny tak zatvaraju fabriky po europe dokonca aj doma vo finsku a stahuju vyrobu do azie. taky bata znizil ceny, aby od zakaznikov vytiahol peniaze, zamestnancom a ich rodinam platil stravu a satstvo, znizil im mzdy, ale neprepustal. peniaze, ktore takto naakumuloval pouzil na optimalizovanie vyroby a vyroby este lacnejsej obuvy. tu je komparativna vyhoda ako hrom. to co tu je dned to sa takouto vyhodou nazvat rozhodne neda.
takze, ceny aj keby postupne klesli tak aka je komparativna vyhoda v pripade tych prepustenych britov?
PS nerobme predpoklady :)
to ci musis znizit ceny alebo naklady a v akej miere kvoli konkurencii zalezi od konkretneho pripadu - neda sa povedat ze by ta vseobecne nieco z toho nutila znizovat "v prvom rade"
komparativna vyhoda v pripade prepustenych britov je v tom ze sa ako pracovna sila mozu preorientovat na odvetvia kde su takyto pracovnici ziadani a v tychto odvetviach doteraz chybali kedze boli naviazani na automobilovy priemysel co znemoznovalo ich plne rozvinutie[/citace]ak sa chcem rozvijat v niecom inom ako teraz robim tak dam jednoducho a slobodne vypoved ja. ak sa mam preorientovat z donutenia, dokonca mozno aj proti mojej voli a to iba preto, aby som mohol prezit a naplnat poziadavky trhu, teda inych ludi tak narazime na iny problem, vola sa sloboda :)
miško
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: tak to dam aj sem :)
Uživatel krija napsal:Uživatel miško napsal:ak sa chcem rozvijat v niecom inom ako teraz robim tak dam jednoducho a slobodne vypoved ja. ak sa mam preorientovat z donutenia, dokonca mozno aj proti mojej voli a to iba preto, aby som mohol prezit a naplnat poziadavky trhu, teda inych ludi tak narazime na iny problem, vola sa sloboda :)[/citace]...
to ci musis znizit ceny alebo naklady a v akej miere kvoli konkurencii zalezi od konkretneho pripadu - neda sa povedat ze by ta vseobecne nieco z toho nutila znizovat "v prvom rade"
komparativna vyhoda v pripade prepustenych britov je v tom ze sa ako pracovna sila mozu preorientovat na odvetvia kde su takyto pracovnici ziadani a v tychto odvetviach doteraz chybali kedze boli naviazani na automobilovy priemysel co znemoznovalo ich plne rozvinutie
s prvou vetou suhlasim bezvyhrady - s druhou uz samozrejme mam problem - ide o to ze ked si vstupoval do zamestnania tak zamestnavatel s tebou nepodpisoval zmluvu o tom ze zo zamestnania ta moze prepustit iba s tvojim suhlasom samozrejme ak by taka zmluva exsitovala tak mozes opravnene trvat na jej plneni a domahat sa nejakej satisfakcie ak sa tak nedeje - co sa tyka pojmu slobody ktory uvadzas na konci tak treba povedat ze ty sam sa rozhodujes co chces robit nik ta nenuti sa preorientovavat alebo naplnat poziadavky trhu
bdX
jistota na cestě za mříže
15:40 Zemský soud v Hamburku vyhověl stížnosti autorského svazu GEMA a rozhodl, že internetová platforma YouTube zodpovídá za nelegální obsah, který na web umístí uživatelé webu (ČTK)Takže chudáci starostové, už aby si balili, když budou zodpovídat za to, že v obci bydlí zloděj nebo dokonce vrah.
Central Scrutinizer
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: tak to dam aj sem :)
Uživatel krija napsal:Uživatel miško napsal:ak sa chcem rozvijat v niecom inom ako teraz robim tak dam jednoducho a slobodne vypoved ja. ak sa mam preorientovat z donutenia, dokonca mozno aj proti mojej voli a to iba preto, aby som mohol prezit a naplnat poziadavky trhu, teda inych ludi tak narazime na iny problem, vola sa sloboda :)[/citace]...
to ci musis znizit ceny alebo naklady a v akej miere kvoli konkurencii zalezi od konkretneho pripadu - neda sa povedat ze by ta vseobecne nieco z toho nutila znizovat "v prvom rade"
komparativna vyhoda v pripade prepustenych britov je v tom ze sa ako pracovna sila mozu preorientovat na odvetvia kde su takyto pracovnici ziadani a v tychto odvetviach doteraz chybali kedze boli naviazani na automobilovy priemysel co znemoznovalo ich plne rozvinutie
+1
Juraj Trenkler
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: tak to dam aj sem :)
Uživatel krija napsal:Uživatel miško napsal:ak sa chcem rozvijat v niecom inom ako teraz robim tak dam jednoducho a slobodne vypoved ja. ak sa mam preorientovat z donutenia, dokonca mozno aj proti mojej voli a to iba preto, aby som mohol prezit a naplnat poziadavky trhu, teda inych ludi tak narazime na iny problem, vola sa sloboda :)[/citace]...
komparativna vyhoda v pripade prepustenych britov je v tom ze sa ako pracovna sila mozu preorientovat na odvetvia kde sautomobilovy priemysel co znemoznovalo ich plne rozvinutie
Zaujímavá definícia slobody. Sloboda je, keď sa ľudia chovajú a konajú podľa toho, ako si prajem. Moja vôľa je kritériom slobody. To je od Lenina či od Biľaka? Podobné myslenie si pamätám aj od Antonína Novotného.
krija
pre juraja a miska
mises to za mna definoval celkom presne, ked povedal, ze absolutna sloboda neexistuje. to co som vyssie opisal mises nazval silou prostredia. ja slobodne vykonavam moje sucastne zamestnanie ku ktoremu som sa zmluvne zaviazal. ak sa ma zamestnavatel rozhodne taktiez slobodne prepustit a to tak, ze dodrzi vsetky zakonne ako aj eticke podmienky tak ja nemam pravo nasilnou formou voci tomu vystupovat, lebo by som obmedzoval jeho slobodu. on mozno tiez iba jedna na zaklade sily okolia, poklesu dopytu, rastu nakladov atd. ani on v tej chvili nejedna celkom slobodne. toto som tym chcel povedat.miško
Re: pre juraja a miska
Uživatel krija napsal:mises to za mna definoval celkom presne, ked povedal, ze absolutna sloboda neexistuje. to co som vyssie opisal mises nazval silou prostredia. ja slobodne vykonavam moje sucastne zamestnanie ku ktoremu som sa zmluvne zaviazal. ak sa ma zamestnavatel rozhodne taktiez slobodne prepustit a to tak, ze dodrzi vsetky zakonne ako aj eticke podmienky tak ja nemam pravo nasilnou formou voci tomu vystupovat, lebo by som obmedzoval jeho slobodu. on mozno tiez iba jedna na zaklade sily okolia, poklesu dopytu, rastu nakladov atd. ani on v tej chvili nejedna celkom slobodne. toto som tym chcel povedat.
ved to nam tu je vsetkym jasne ze absolutna sloboda neexistuje ,) - sloboda tak ako ju vnimam ja a myslim ze aj vacsina tunajsich diskuterov znamena ze nik voci tebe legalne nemoze iniciovat nasilie alebo sa ti nevyhrazat iniciaciou nasilia ak sa toho ty nedopustas voci niekomu inemu (fyzickeho nasilia samozrejme - psychicke nasilie to je na troska dlhsiu diskusiu) cize v tejto definicii slobody zamestnavatel v tej situacii aku popisujes rozhodne kona slobodne - na druhu stranu pokial vnimas slobodu ako nejaku polpriamku ktora zacina smrtou a konci niekde v nekonecne v nejakej hypotetickej absolutnej slobode tak samozrejme mozeme povedat ze ziadny clovek v ziadnej situacii nekona celkom slobodne tak ako pises o tom niet ziadnych pochyb
George1
sloboda
"Some may object that man is not really free because he must obey natural laws. To say that man is not free because he is not able to do anything he may possibly desire, however, confuses freedom and power." -F. A. Hayek"It is clearly absurd to employ as a definition of "freedom" the power of an entity to perform an impossible action, to violate its nature." -M. N. Rothbard
Juraj Trenkler
Re: pre juraja a miska
Uživatel krija napsal:mises to za mna definoval celkom presne, ked povedal, ze absolutna sloboda neexistuje. to co som vyssie opisal mises nazval silou prostredia. ja slobodne vykonavam moje sucastne zamestnanie ku ktoremu som sa zmluvne zaviazal. ak sa ma zamestnavatel rozhodne taktiez slobodne prepustit a to tak, ze dodrzi vsetky zakonne ako aj eticke podmienky tak ja nemam pravo nasilnou formou voci tomu vystupovat, lebo by som obmedzoval jeho slobodu. on mozno tiez iba jedna na zaklade sily okolia, poklesu dopytu, rastu nakladov atd. ani on v tej chvili nejedna celkom slobodne. toto som tym chcel povedat.
Predpokladal som, že nám je to jasné. Preto tá tvoja pôvodná formulácia vo mne vyvolala chuť trocha šťuchnúť. Lebo to smrdelo tzv. pozitívnymi právami ľavičiarov. Keď za právo považujú povinnosť iného čosi mi zabezpečiť. To je pre nich skutočná sloboda. Tie mi otvárajú nožik vo vrecku. :-)