Komentáře k článku Místní výroba a nesmyslné převážení potravin

09. ledna 2011 08:12:41 | reagovat

O´ Pruz

ZAHADA

Naprostý souhlas.

ALE, i tak je mi záhadou, jak je možné vyrobit v Číně stejně kvalitní šroubky jako v Česku, dopravit je do Česka, prodat ještě v Česku se ziskem Českým prodejcem, a ještě položit Českého výrobce.

Silně pochybuji, že by Čína dotavala tuto výrobu.

Že by na vině byl politický, demokratický, sociální a k tomu evropský prostor?

09. ledna 2011 14:19:17 | reagovat

František Vilím

Re: O´ Pruz (9.1.2011 8:12:41): ZAHADA

Příčin bude mnoho a často jsou následky starých regulací a intervencí, které už nepamatujeme. Evropa se snaží omezovat výrobu jak se dá, takže se nedivím, že je u nás všechno problém a je drahota. Je zajímavé se podívat na nabídku východu na http://www.alibaba.com/ :-) Sežene se asi vše.. Konkurence je tam obrovská a lidi bez sociálních jistot pracují ochotněji. A z vlastní zkušenosti jsou ochotní a vstřícný a dodávají do dnu. Ale např. Španěle neodpoví ani na poptávku na stovky kusů. Asi nepotřebují zakázky. Zřejmě žijí z dotací.
Přesto, v Číně se dějí také legislativní zvěrstva a praxeologické zákony tam také neúprosně působí. Zdražuje se pracovní síla díky růstu produktivity práce a odborníky lze sehnat už také s obtížemi a přeplácejí se.
Bez překážek na trhu a omezování svobod lidí politiky by se místní rozdíly vyrovnávaly rychleji a ve prospěch většiny a problém s imigrací by byl nepatrný. Pokud budou příjmy podobné i tam, není důvod cestovat za prací tak velký.

09. ledna 2011 20:37:18 | reagovat

Petr Novák

:-)

Více méně souhlas, ale přece jenom si neodpustím jeden příklad.

Jsou dvě území A a B. A leží v zemědělsky příhodných oblastech a B leží v oblasch s vysokým výskytem rud a uhlí. Vyvrbí se to tak, že A dokáže pokrýt spotřebu potravin A i B a B zato platí výrobky. A jednoho krásného léta přijdou povodně nebo nějaká nemoc a v podstatě zlikviduje polovinu úrody nebo potravin.

Jak lze poté takovou situaci vyřešit? Za A a B si lze představit jakékoliv části světa. Děkuji za případnou odpověd.

09. ledna 2011 21:03:55 | reagovat

František Vilím

Re:Petr Novák (9.1.2011 20:37:18): :-)

Takové věci se stát mohou a také stávají. Pro neznámou budoucnost je přeci trh "stvořen". Jaké podmínky předpokládáte? :-) Nenarušovanou ekonomiku nebo státní zásahy? Měli lidé reálné úspory nebo jen plno "papírků"?
V každém případě poklesna nabídka a pokud se nic jiného nezmění, stoupne cena. To by mělo zvýšit ziskovost podniků, které co nejrychleji zareagují. Ti, co zaváhají už přijdou dobře. Budou přesunuty prostředku odjinud, kde ziskovost je menší nebo dokonce klesne kvůli zvýšeným nákladům. Atd.
Bez spekulantů je to větší problém. příklad takové spekulace, která pomohla mnoha lidem od smrti z hladu je Josef v Egyptě ve známém příběhu z Bible.
Lidi jsou vynalézaví (pokud jim někdo nehází klacky pod nohy), nebál bych se. Spekulant (musí ale přežít nenávistnou kampaň proti hanebným spekulantům) , který v době hojnosti zvedne cenu, protože kupuje zásoby, prodá později a tím zase cenu sníží.
Dále nesmíme zapomenout na substituty daného statku.

09. ledna 2011 21:04:21 | reagovat

Jakub Skala

RE: Petr Novák (9.1.2011 20:37:18): :-)

Petře, prostě vzroste cena a potraviny se začnou dovážet třeba z místa C. Samozřejmě pokud by se taková situace opakovala pravidelně, tak se třeba začne vyplácet i pěstování v místě B.

09. ledna 2011 21:12:50 | reagovat

dr Pistollo Treffa della Barba

a co nechat na místních a dalekých

co si koupěj. Jako producent si vybírám, ne jak to mají daleko, ale kolik zaplatí a jakou jejich jméno má váhu. Jinak to v systému kvot ani nejde. Vždyť můžete prodat jenom asi tak polovinu, co můžete vyprodukovat. Ten kdo je farmář, tak mi rozumí, ostatní si mohou ...ne si něco pocelovat, ale informovat se, jak je na tom farmaření v čechách, normy ke zpracování a hlavně, co je vlastně možné z hlediska zákona prodávat....ten kdo říká že by se mělo prodávat místně, nechť si koupí pole a zkusí to...uvidí jen ty paka, co takhle plácaj blbosti.

10. ledna 2011 12:02:41 | reagovat

Josef

Katastrofy a zemedelstvi

Kubo, nerekl bych, ze by se zacalo pestovat i v miste B. Kdyby se jednalo o pravidelne katastrofy (treba prumerne jednou za pet let), lide v obou mistech proste zvysi preferenci uspor, protoze budou ocekavat "chude" roky. Z mista B by plynuly vyssi investice do mista A, spekulanti by nakupovali vyssi zasoby z vyssi produkce a po urcite dobe by ani ceny potravin nemusely zazivat prilisne vykyvy. Vše samozřejmě za předpokladu absence protekcionismu a "společno zemědělského politicismu" :-).

10. ledna 2011 22:16:53 | reagovat

Juraj

@ Petr Novak

>>>>>>>>> A jednoho krásného léta přijdou povodně nebo nějaká nemoc a v podstatě zlikviduje polovinu úrody nebo potravin.

Na to mame uspory, monetarne ci ine. A poistenie. Ak uspory neexistuju, zivotna uroven poklesne. Ako uz Frantisek spominal, ceny vzrastu, takisto ziskovost firiem ktore dodavaju najpotrebnejsie tovary a sluzby resp. tie ktore boli najviac postihnute katastrofou. Vyssia cena nielenze signalizuje moznost vyssich ziskov ale aj umoznuje "racionalne" distribuovanie daneho tovaru. Ostatne firmy sa vrhnu na rovnaku vyrobu - presmerovanie kapitalu do toho co je pozadovane najviac.

11. ledna 2011 07:51:04 | reagovat

Petr Novák

:-)

Tak žádné C v příspěvku není. A jsou zemědělské oblasti a B jsou města a průmyslové źony.

Jednoznačně jsem naznačil, že těch potravin není dost. A k tomu kdo první zareaguje. Jak dlouho trvá vypěstovat obilí a kde to obilí na setbu seženete, když ho nikdo nechce prodat. A co teprv chovy zvířat. Srovnejte si to s dobou, kterou vydržíte bez jídla.

To je tak. Píšete v svobodné společnosti, ale společnost můžete mít svobodnou jen tehdy, pokud zajistíte všechny základní potřeby.

11. ledna 2011 07:57:13 | reagovat

Petr Novák

:-)

Ještě jinak.
Kdysi A i B museli provozovat zemědělství. Pokud přišla katastrofa pak A i B měli jen polovinu potravin a snížila se životní úroveň.

Dneska Pokud A je zěmědělská oblast a B vůbec, a přijde katastrofa. tak A zůstane polovina potravin pro A+B, kterou může spotřebovat a B nemusí získat nic. V tu chvíli porušíte pravidla trhu, protože A může nutit B téměř k čemu chce.

11. ledna 2011 09:13:48 | reagovat

František Vilím

Re: Petr Novák (11.1.2011 7:51:04): :-)

Ano, obilí nebude hned vypěstované, ale to ani vláda nestihne hned zázrakem vypěstovat. Navíc na normálním trhu budou stále spekulující "Josefové" a něco nabídnou. Celosvětově se nedostatek stane jen za celosvětového socialismu (hladomor na Ukrajině byla ukázka vydírání všemocných politiků s demagogy). Spekulanti budou samozřejmě efektivnější (trh je vyselektuje, neúspěšní brzo zkrachují) než státní molochy - intervenční fondy atd., jejichž správci nedokázali, že jsou nejlepší spekulanti co se týče odhadu situace. Dokazují jen, jak se umí kamarádit s mocnými, kteří je jmenují. To není. A asi jste ještě přehlédl ty substituty na trhu (nebo je stále přehlížíte).
Ad "To je tak. Píšete v svobodné společnosti, ale společnost můžete mít svobodnou jen tehdy, pokud zajistíte všechny základní potřeby. "Kdo má zajistit "základní" potřeby (co to vlastně je?) ? Ouředník? Diktátor? A pomoci zotročených lidí? A nebo zemědělci a další dělníci a podnikatelé motivovaní ziskem a tedy úspěchem?
To by mě zajímalo, jak byste zařídil "dostatek" "základních" potravin pro "všechny" konkrétně. Takových abstraktních utopických hesel jsem už slyšel např. v prvomájových průvodech :-)

11. ledna 2011 09:27:55 | reagovat

Jakub Skala

re: Petr

Petre, je treba si uvedomit, ze neexistuje nic jako vyroba mista A a mista B. Produkuji vzdy konkretni lide. Z pohledu zakaznika je tedy jedno, zda kupuji od Franty z mista A nebo Honzy z mista B.
Potom by si logicky musel kazdy pestovat vsechno sam..? A nejen pestovat, ale i sit, stavet, ...

No a jeste bych dodal, ze pokud je v B produkce potravin nevhodna, pak muze byt v A i po povodni vice potravin, nez kolik by bylo schopno vypestovat A+B pri nejake delbe vyroby potravin.

12. ledna 2011 09:04:27 | reagovat

Petr Novák

:-)

> František.
Svobodná společnost se Vám rozpadne jako domeček z karet, když lidi nebudou mít co jíst. Ty myšlenky o svbobném trhu jsou správné, ale nejsou přirozené. Musíte je vybudovat, musíte je nějak chránit. Můžete říct, že je správné, aby lidi byly úplně zodpovědní za svůj život, tzn žádné důchody, sociální dávky, žádné státní zdravotnictví ani školství. Ale už nemůžete ty lidi donutit bez porušení pravidel svobodné společnosti, aby se podle nich chovali taky.

Já ten příklad napíšu ještě jednou, konkrétně:
Řeknu, že Francie, Španělsko, Polsko a Itálie dotuje své zemědělství. Pro nás je pak levnější dovážet z těchto zemí než pěstovat v ČR a ve všech dalších zemí EU

Řeknu, že důsledkem toho téměř zanikne zemědělství v ČR a z jných než těchto dovážet nemůžeme pro zjednodušení.

Je podle Vás tato situace správná? Není, protože nikdy nemůžete snadno zaručit, že Vám tyto země něco v budoucnu pošlou. Dneska sme tu všichni v Evropě kamarádi, ale ještě před dvaceti lety to bylo jinak a co třeba před 65 lety. Pokud se výroba potravin vlivem čehokoliv výrazně sníží, tak že tyto státy nebudou schopni pokrýt potřeby Evropy, tak prostě někdo zůstane bez potravin.

Jestliže budete mít zemědělství na svém území, tak v takové situaci můžete zakázat prodej do zahraničí a zajistit potraviny pro občany toho území alespoň na nějakou dobu a získat více času na hledání řešení.

>Jakub. Právě napak, pokud bude stát podporovat zemědělství, aby vždy na území ČR se pěstaovali základní plodiny, tak si můžete dovolit doma nic nepěstovat. V případě trhu to tak není, protože na volném trhu Ván nikdo nic negarantuje. Chcete se přetahova s Němci o jídlo? Potom, pokud chcete být pojištěn proti takové nenadálé situaci, máte jedinou možnost, pěstova a skladovat si to doma sám.

12. ledna 2011 09:57:48 | reagovat

František Vilím

Re: Petr Novák (12.1.2011 9:04:27): :-)

I státní systém se rozpadne, pokud není co jíst. Tato argumentace nic neřeší. A ten na rozdíl od svobodné společností neumí nic vyprodukovat (kromě vyhlazení života ve jménu světlejších zítřků), takže je to pravděpodobnější.

Ad "Musíte je vybudovat, musíte je nějak chránit." Opět otázka, kdo a jak? Na tu otázku jste stále neodpověděl. I když možná na konci nepřímo. Nějak si to nedovedu představit mimo nějaký systém generálního otroctví a nebo příletů mimozemšťanů, kteří nás trochu promění v roboty.

Ad: "Je podle Vás tato situace správná? Není, protože nikdy nemůžete snadno zaručit, že Vám tyto země něco v budoucnu pošlou."
Je to správně, protože abstraktum "země" skutečně nic nedělá, jen se pohybuje v hlavách nějakých snílků asi jako "absolutní (nezávislý na skutečnosti) duch". Jestli jsou někteří Španěle tak hloupí a dotují, tak rád od nich vezmu dárek. A z čeho berou zdroje na dotace? Zřejmě poškozují svůj průmysl, chudnou a jsou potenciálně tedy také závislí i na nás.Myslím, že to už popisoval Bastiat v http://www.bastiat.kvalitne.cz/Loupezne_subvencovani_cz.htm

Ad "Jestliže budete mít zemědělství na svém území, tak v takové situaci můžete zakázat prodej do zahraničí a zajistit potraviny pro občany toho území alespoň na nějakou dobu a získat více času na hledání řešení. " Uvažujete jako absolutní (nemusí na nikoho brát ohledy) diktátor nebo jako "lidový" vůdce, vlastník celého území, který může vše. A i když to uděláte, uvádět do života následky, které nejste schopen domyslet natož kontrolovat. Vzal byste si osobní odpovědnost za tyto neblahé následky?

12. ledna 2011 20:29:40 | reagovat

O´ Pruz

RE RE

Mám takový neodvratitelný pocit, že je něco špatně.

Snad souhlasíme, že existuje Gaussova křivka četnosti výskytu.

Tedy výskyt každého poměru situace (stát, volný trh) bude oné křivce odpovídat. Dokonce po dráze této křivky se vyskytne extrém - maximum. To je ono místo, kde je poměr státu a trhu nejvýhodnější - nejefektivnější pro žití a hlavně k přežití. To že se od toho optima v současnosti dost výrazně odchylujeme, ještě není zárukou, že extrém absolutně volného trhu je k přežití to pravý ořechový.

Z hlediska budoucnosti, dávám víc naději na efektivnější vývoj variantě Petra N.

přidat komentář zpět na článek

Mises.cz