Mises.cz

Mises.cz

Komentáře k článku Osloboďme peniaze

přidat komentář zpět na článek

O´ Pruz

Nový rok začal výborně.

Děkuji za podmětný a hodnotný článek.

Zbývá jen jedna otázka. Jak jeho obsah natlouct do hlav většiny obyvatel, aby pochopili jaká hra se na jejich úkor hraje.
Patrně by to chtělo zvolit lidu ještě víc přijatelnější mluvu.

Mám jen drobounkou připomínku k odkazovanému ekonomickému cyklu. Autor sice obsáhle, leč i tak dochází ke zkresleným závěrů.

František Vilím

Re: Nový rok začal výborně.

"Autor sice obsáhle, leč i tak dochází ke zkresleným závěrů."
Je možno, prosím, konkretizovat?

Kateřina Amiourová

shledala jsem množství faktických nesprávností

od založení Bank of England a Bank of Amsterdam se to má tak, že bankovní kartel si pro sebe nechává panské, dosazuje si elitu a používá stýát ke svému prospěchu, přičemž ten stát z tho nemá nic. Centrální banky jsou vesměs v rukou soukromých subjektů, nebo v případě ČNB přímými vazaly rothschildovské organizace, kterou je spou se Světovou bankou i Mezinárodní měnový fond. Důvod, proč za komoditu A zapolatím větší hodnotu, než A má, je seigniorage, proto skutečné osvobozeníé peněz by se mělo dít ovobozením od seigniorage (viz linky pod Wikipedickým heslem české wikipedie u Seigniorage). Naopak zbavení se poslední šqnce na monetární suverenitu státůl, je krokem destruktivním, vedoucím k faktickým problémům směny, zranitelnosti. Je ovšem faktem, že shledání faktu kolonizace penězi vedlo 30 000 komunit k emisi vlastníxch peněz, že nezávislé/á emise peněz vytáhla Argentinu z krize v roce 2001/ začali se ale organizovat již v roce 1995) - a že záopadní africe se u CFPA emitovqného francouzskou centrální bankou podařilo srazit seigniorage z takřka 100% na 40%.

Kateřina Amiourová

koncepci osvobozených peněz

podstatně lépe představ ují díla C. H. Douglase a S. Gesella. viz ony české linky na wikipedickém hesle seigniorage.

Radek

Skvele!

Vytecny clanek, ktery jednoduchym zpusobem vysvetluje iluzi centralniho bankovnictvi... za tohle palec nahoru...

denis mandok

TMaC

ten citát z Theory money and credit je z nějakého oficiálního překladu celé knihy?
nebo to je nějaký úryvek z de Sota nebo z něčeho jiného?

František Vilím

Re: shledala jsem množství faktických nesprávností

Nevím, jak signoraggio souvisí z úvěrovou expanzí? Podle mě principiálně nijak. Spíše to opět vypadá na snahu celý proces tvorby znepřehlednit, aby nebylo jasné o co vlastně jde.
Je jasné, že každé jednání má své náklady. Socialistické pojetí náklady chápe jako objektivní a snaží se je utopit v ceně (nákladové pojetí ceny). A lid v demokratické vládě to chápe jedině po "socialisticku".
O jaké faktické nesprávnosti se jedná?

O´ Pruz

František Vilím (4.1.2011 12:04:13): Re: Nový rok začal výborně.

Jak jsem již předeslal, jde o obsáhlé pojednání. Jeho rozbor by vydal na ještě vetší traktát, což neudělám. Kdo věří, nic jiného nepřijme, kdo dovede rozlišit, tomu netřeba konkretizovat.

Nemám ve zvyku jen plácnout -je to blbý a hotovo. Uvedu alespoň základní zkreslení.


Je jasné, že aby za takových podmínek došlo ke zvýšení objemu plateb, nezbytně musí dojít k rozšíření platebních prostředků – platebních prostředků v nejširším významu tohoto termínu. Musí dojít k jedné z následujících věcí:

(a) Zvýšení množství zlata či zákonného platidla.
(b) Zvýšení množství bankovek.
(c) Zvýšení objemu bankovních vkladů a úvěrů.
(d) Zrychlení oběhu šeků, faktur a dalších platebních prostředků, které jsou obvykle či příležitostně užívány jako substitut běžných peněz.
(e) Zrychlení oběhu některého nebo všech těchto platebních prostředků.“

(a)Zvýšení množství zlata.
I kdyby nakrásně to co autor zamýšlí splnilo svůj účel, nejde to provést z jednoduchého důvodu. Ono toho zlata není dostatek. Není ho možné technicky ani reálně z matičky Země vyrvat.

(a)Zvýšení množství zákonného platidla.
Toto nemohu ani domyslet jak to udělat, natož to stavět na rověň množství zlata.

(b)Zvýšení množství bankovek.
Zvýšením množství bankovek se nestane vůbec nic. O tom zde bylo již mnohokrát pojednáno. Chleba místo 20Kč bud stát 40Kč, pokud bude dvojnásobné množství bankovek.

(c)Zvýšení objemu bankovních vkladů a úvěrů.
Opět se nestane nic, pokud !!!! se bude rovnat objem vkladů a úvěrů.

(d) Zrychlení oběhu šeků, faktur a dalších platebních prostředků, které jsou obvykle či příležitostně užívány jako substitut běžných peněz.
Toto je mimo mísu a zabývat se tím je na úrovni diskuse s prvňákem kolik je jedna a jedna, kdy onen prvňák tvrdošíjně brání hodnotu 3.
Ujišťuji každého, že zrychlením oběhu např. faktur se nic bohulibého nestane. To jako budu tu svoji fakturu nechávat obíhat kolen stavení, spartakiádního oválu, či dokonce matičku Zemi.

(e) Zrychlení oběhu některého nebo všech těchto platebních prostředků.
Navrhuji zvýšit množství zlata o 1000% v kombinaci se zrychlením obíhání faktur.

Jediná racionální možnost je bod (c). A to ještě za podmínky, že bude víc úvěrů než vkladů. Je to nakonec příklad dneška a dlouhatánského budoucna.

denis

a co deflace?

moc jsem to nečetl, ale vy máte velký vítr z deflace co:)
(ten nademnou)

O´ Pruz

denis (4.1.2011 17:16:31): a co deflace?

Pokud jsem to já ten nade mnou, tak mohu kohokoli a nejen toho pode mnou ujistit, že vítr z deflace nemám. Dokonce ji považuji za jediné možné řešení nahromaděných neduhů ekonomik.

Jako bonus přidám osobní věštbu.

Vsadil jsem na ni. (deflaci) A to tak, že dlouhodobě.

mp

perfektné.

Odpovie mi niekto na otazku :
"Z akeho dôvodu velka väčšina ekonomov celeho sveta odmieta pochopiť to, čo je v tomto článku ?"

Nie som absolvent ekonomickej školy, a napriek tomu (alebo práve preto) chapem plne tento text. Azda tí "nobeloví" ekonomovia a profesori ekonomie su nechápaví ? Alebo všetci KLAMÚ ?
Je to možné, že všetci KLAMÚ ???
Vysvetlí mi to niekto ????

O´ Pruz

mp (4.1.2011 17:54:44): perfektné.

Ta odpověď je velice jednoduchá - politická ekonomie.

denis

jj

opruz: no ale pokud nemáš strach z deflace tak jsi ji v tom svém příspěvku zapomněl zmínit...

su nechápaví ? Alebo všetci KLAMÚ ?

no tak je třeba si uvědomit kdo platí dnešní školství.
je to stát a kdo těží z centrálního bankovnictví a keynesianství a vlastně i monetarismu?
zase stát...
takže část podle mě klame a druhá část je hloupá.
a jasně pak je takový Krugman co lže, je hloupý a nezajimá se o jiné přistupy.
kdy on není schopný si ani nastudovat rakouskou teorii hospodarskeho cyklu, ktery tak rad kritizuje

cmar

hezký článek

Je to dobře napsáno. Nepoužíval bych ale takové obraty jako "osvobodit peníze" (osvobodit se mají lidé, ne peníze), "peníze patří trhu" (peníze nepatří trhu, ale lidem) apod. Chápu, že se jedná obrazná vyjádření, ale varuji před tím. Je to stejné, jako když kolektivisté píšou ("Amerika naléhavě potřebuje..", společnost si žádá..., "lid se rozhodl", "kapitál vládne" apod).

cmar

+názory

Pruz: není dostatečné množství peněz, málo zlata apod. - je to omyl - protože každé množství zlata (nad určitou minimální mez, která už dávno byla překročena) postačuje pro plnění funkce peněz.

Kateřina - monetární suverenita státu = privilegium státu připravit kohokoli o jeho majetek (část majetku). Už i intuitivně by mělo být zřejmé, že to není rozumný cíl pro nikoho, kdo si váží své svobody a majetku.

NM -Proč každý nesouhlasi s uvedenými názory? Jednoduše proto, že tyto názory jsou neslučitelné se státním intervencionismem, který dnes vládne v praxi a i v teorii.
Za druhé jsou tu ještě komplikace. Zlaté peníze jsou slučitelné pouze s volným trhem. Nesmí existovat represivní regulace, která by bránila volnému smlouvání cen (hlavně jejich poklesu). Při současné vysoké míře regulace pracovního trhu, ve spojení s mocí odborů a ochrany v nezaměstanosti (to všechno brání mzdové a cenové adaptaci) je zlatá měna nerealizovatelná.

Juraj

re: The Theory of Money And Credit

@ Denis:

>>>>>> ten citát z Theory money and credit je z nějakého oficiálního překladu celé knihy?

Je to moj preklad anglickeho textu:
http://www.econlib.org/library/Mises/msTApp.html

Juraj

re: obraty

@ cmar

>>>>>> Nepoužíval bych ale takové obraty

Viem co myslite. Mozno by sa to dalo vyjadrit negativne ako "zabranme statu manipulovat peniaze" oproti pozitivnemu "oslobodme peniaze".

"peniaze patria trhu": myslim ze to sa da veru napisat aj lepsie.

Vdaka za pripomienky :)

O´ Pruz

cmar (6.1.2011 0:45:08): +názory

„není dostatečné množství peněz, málo zlata apod. - je to omyl - protože každé množství zlata (nad určitou minimální mez, která už dávno byla překročena) postačuje pro plnění funkce peněz. „

Ta otázka nestála zdali je zlata málo nebo moc. ALE zvýšit.

Jsem si vědom, že pokud určíme že jeden gram zlata = rovem jedné miliardě Kč, pak máme vskutku zlata nadbytek. Sice by to potom odporovalo požadavky na peníze - dobrá dělitelnost, ale věřím že by se našla metoda jak obchodovat s atomy zlata.

Halík …..., myslet, probůh myslet!!!

Juraj

zlato

@Opruz

Ak mate volny obchod aj v peniazoch, nikto predsa nemusi stanovovat kolko gramov je kolko korun. Ludia postupne prejdu na gramy a cena koruny vyjadrena v zlate bude stanovena dopytom a ponukou. Toto nie je o zlatom standarde kde sa urci kolko papierov sa rovna kolko gramom.

Z.R.

re: zlaty standard

FYI, v prilozenem odkazu jsou komentare predniho ceskeho odbornika na monetarni teorii:

http://knihy.abz.cz/prodej/penize-a-zlato

Rudolf Vaský

Pán Šeffer, potrebujeme Vás ako soľ !

Pán Šeffer.

Ja sa volám Rudolf Vaský a som samozvaný predseda neexistujúcej uvítacej komisie tu na HN blogu :

http://moje.hnonline.sk/blogy

Prosím Vás. Otvorte si blog na HN on line, lebo tam sú taký všelijaký anonymný, bezcharakterný blogery, ktorý kopírujú vaše články a potom ich tam publikujú ako svoje.

Už tam máme napríklad blogerov z Hayekovej nadácie, tak bolo by dobre keby ste tam boli Vy z tothto inštitútu Ludviga Von Mise.

Veľmi rád Vás tam uvítam !

S úctou a pozdravom sa pred Vami hlbočí :Rudolf Vaský

S.P.N.U.K. na HN Blogu.




Jakub Skala

re: Z.R.

Predni cesky odbornik na monetarni teorii se bohuzel plete.

Rudolf Vaský

Anarchia a liberalizmus je Fašizmus III. tisícročia !

Jurajko.

Uvedomuješ čo si napísal na blogu Matúša Pošvanca http://moje.hnonline.sk/node/5754

=== Fasizmus potrebuje instituciu statu ktorej som odporcom.===

No to je vrchol tvojej detinskej hlúposti a neskúsenosti :

Práve že po roku 1945 Fašisti už nechcú inštitúciu štátu !!!

Vidíš aký si hlupáčik ? Veď práve po skúsenostiach porážky Fašizmu z roku 1945, Fašisti zistili že zmocniť sa štátu nie je pre nich žiadna výhoda preto že potom sú zodpovedný za chod štátu.

Fašisti zistili že vôbec nepotrebujú štát aby mali moc, lebo podstata ich moci pochádza z úrokov, ziskov a dividendou !

Preto Fašisti sa rozhodli prijať liberalizmus a anarchiu liberalizmu vedúcej k likvidácii štátu preto že :

LIBERALIZMUS A ANARCHIA LIBERALIZMU NIE JE NAMIERENÁ PROTI ÚROKOM, ZISKOM A DIVIDENDÁM !!! - teda proti podstate Fašistickej moci !

A ty sa tu verejne priznávaš že si anarchista !

Fašistom to vôbec nevadí, lebo vedia že ich moc pochádza z úrokov, ziskov a dividendou

Preto, aj keď si anarchista a chceš zničiť štát,tak ťa Fašisti platia - PRETO LEBO NECHCEŠ ZNIČIŤ ÚROKY, NECHCEŠ ZNIČIŤ DIVIDENDY A NECHCEŠ ZNIČIŤ ZISKY !

Tak preto anarchistov ako si ty Fašisti financujú ! Preto všetky tieto nadácie liberalistického zamerania ako Hayeková, Mises-ová a ostatné SÚ FINANCOVANÉ FAŠISTAMI !

Tak že dnes PRÁVE PRETO ŽE SI ANARCHISTA FAŠISTOM MÔŽEŠ NIE LEN BYŤ ALE AJ SI !!!

A preto že obhajuješ úroky, zisky a dividendy si Fašista ! Je to hrozné ale je to pravda : Juraf Šeffer je Fašista !

R.V.

Kosik

re: Rudolf

Tak takhle uz jsme se tady dlouho nepobavil :)). Pokud je to mysleno jako vtip, tak tleskam, ale pokud to myslíte naprosto vážně, je to spiše k pláči.

Teď jste to tedy odhalil. Každký měsíc mi to totiž prichází na účet tučný obnos od tajné fašistické organizace za propagaci myšlenek rakouské školy. :)

Rudolf Vaský

Hele, Kosíku, přátely.

Keď sa chcete zabaviť prečítajte si celí môj blog tu : http://moje.hnonline.sk/blog/262

Roman

Ohledně předního českého odborníka na...

U nabídky knihy pana profesora Revendy je poměrně dlouhá diskuze (v recenzích). Ačkoliv si oponenti mohli odpustit osobní invektivy a přestože oceňuji opravdu nekonečnou snahu pana profesora o diskuzi, připadá mi, že argumenty oponentů nedokázal vyvrátit. Nicméně jeho knihu jsem nečetl.

Rudolf Vaský

História sa opakuje !



V roku 1934 Fašisti kooptovali Národný Socializmus a po roku 1945 sa tí istí Fašisti rozhodli kooptovať Liberalizmus !

A tak ako sa z Národného Socializmu v roku 1934 stal Fašizmus, tak isto sa dnes stal z Liberalizmu Fašizmus !

Juraj

@Vasky

Taka slovenska "rarita" ,-)

Rudolf Vasky

Rarita ako v roku 1998

Jurajko.

Áno, dnes som taká rarita ako v roku 1998 keď som v predvolebnej diskusii na STV varoval že na Slovensku dôjde k "Mexikanizácii" ekonomiky a že vstup do EÚ jr KRIMINÁLNE ŠIALENSTVO !

Všetko sa splnilo !

Ak neveríš, pozri sa sem na toto video z roku 1998 a posuň na 6:17 minútu.

http://www.youtube.com/watch?v=VJKmXDUQfBM&feature=autoplay&list=PL87CAF21C7AEBB24A&index=6&playnext=4

A tak ako som mal pravdu vtedy, tak sa ukáže že mám pravdu aj teraz !

1984

Menej slov a viac vzorcov

Zaujimavy clanok, vidno znalost problematiky, plne suhlasim najma s pasazou ohladne bankovnictvy frakcnych rezerv.

Nedavno som sa na tuto temu bavil s kamaratom a on velmi trefne skonstatoval, ze vsetky ekonomicke knihy a ucebnice maju jednu podstatnu chybu, a to, ze tam je prilis vela reci a prilis malo vzorcov.
Ono do slov sa da schovat cokolvek, ale matika a vzorce nepustia.
Preto sa napriklad slovami da pekne obhajovat zlaty standard, ale realne je to skodlivy nezmysel.
Skusim vysvetlit.

Najskor si musime stanovit, co je nasim cielom. Vychadzam z toho, ze optimalna by bola financna stabilita, teda ani inflacia ani deflacia.

Sucasny system zda sa byt inflacny. Moze to vsak byt zdanie, inflacny bude dovtedy, kym bude ochota statov, firiem a obcanov brat si stale vacsie a vacsie uvery (uverova pyramida). V pripade nejakej paniky alebo krizy sa to moze lahko preklopit aj naopak do deflacie (ked klesne ochota poziciavat, splatky budu vyssie ako nove uvery a bude klesat mnozstvo penazi v obehu) a jej neblahych nasledkov ako nezamestnanost a depresie ci nebodaj vojna.
To je sucasny system zalozeny na nekrytych uveroch, ktory je zly - v tom plne suhlasim s autorom clanku.

Zmenil a vylepsil by to zlaty standard? Dosiahli by sme vdaka nemu cenovu stabilitu? Zlaty standard znamena, ze peniaze su vymenitelne za zlato v dlhodobo fixnom kurze.
Podstatna otazka: kolko je vlastne treba penazi. No tolko, aby mohli obsluzit vymeny tovarov a sluzieb.
Trocha sa zahrajme na matiku, zrejme plati rovnica alebo skor umera:

(mnozstvo tovarov a sluzieb) x (uroven cien) = (mnozstvo penazi v obehu) x (rychlost otacania penazi)

Ako priklad tejto umery, ked sa zvysi mnozstvo penazi v obehu, tak sa za to da uskutocnit viac vymien tovarov a sluzieb, alebo pri rovnakom mnozstve tovarov vzrastie uroven cien (t.j. inflacia).

Keby bol stale rovnaky pocet ludi, rovnaka vyroba, rovnaka rychlost otacania penazi a rovnake mnozstvo zlata, fungoval by zlaty standard vynikajuco.

Vychadzajme z toho, ze v nasej rovnici:
- vzhladom k rastucej populacii a rastucej vyrobe rastie mnozstvo vymienanych tovarov a sluzieb
- rychlost otacania penazi je stale rovnaka
Dosiahnut chceme:
- cenovu stabilitu (to je nas zelany stav), t.j. uroven cien sa nemeni.
Z toho vyplyva:
- Mnozstvo penazi v obehu musi rast umerne rastu mnozstva vymienanych tovarov a sluzieb.

A teraz zlaty standard - fixny kurz medzi peniazmi a zlatom. Teda mnozstvo vytazeneho zlata musi rast umerne rastu mnozstva vymienanych tovarov a sluzieb. A tu je kamen urazu, take zasoby zlata nie su a taka dynamika tazby nie je mozna.

Z toho vyplyva, ze zlaty standard je nevyhnutne deflacny: v nasej rovnici by pri raste mnozstva vymienanych tovarov a sluzieb musela klesat cenova uroven (tj. deflacia so vsetkymi jej negativnymi dosledkami). Alebo pri zachovani stabilnej cenovej urovne a raste populacie by rovnake mnozstvo vymienanych tovarov a sluzieb znamenalo klesanie zivotnej urovne (lebo rovnake mnozstvo tovarov by sa rozdelovalo medzi cim dalej tym viac ludi, teda na jednotlivca by pripadalo stale menej).

Je to jednoducha matematika, ale nepusti.

Tu by autor clanku mohol namientnut, ze ved to je predsa vsetko v poriadku, ved deflacia (znizovanie cien) je dobra. Na to mam iny nazor a priladam link, kde su suvislosti dopodrobna rozvedene:
http://dolezite.sk/Deflacia_5.html

Dalej autor navrhuje obmedzit ci dokonca uplne zrusit vplyv statu na monetarnu politiku. Kto chce si moze vydavat aku chce menu, nech rozhodne trh o tom, ktore sa presadia. Priznam sa, ze si to neviem celkom dobre predstavit, ako by to konkretne fungovalo. Poprosil by som autora o nejake priklady. To napriklad pridem do Tesca a ceny na vyrobkoch budu uvadzane v dvadsiatich roznych menach. A co pokadnicka, ta bude mat z toho radost. Alebo Tesco bude prijimat jednu menu, Lidl druhu, Baumax tretiu, zubar stvrtu a automechanik piatu, ... takze budem nosit desat penazeniek?

Dalsia vec je platenie dani. Ak som dobre cital medzi riadkami, platenie dani je kradezou zo strany statu, stat vlastne treba uplne odstranit, cize tzv. anarchia.
No dobre, tak sa pozrime, ze ako by to mohlo fungovat. Stat neexistuje, nic mu nemusim davat a teda od neho ani nic nedostanem. Socialny system a zdravotnictvo by nemusel byt problem, fungovalo by to na principe normalneho poistenia. Za skolu by sa komplet vsetko platilo - to uz mi pripada ako dost velky krok dozadu, chudobni by si nemohli dovolit ani zakladne vzdelanie. No a najvacsi problem vidim v bezpecnosti. Kto by platil policiu, vaznice? Alebo by bolo len primitivne pravo silnejsieho?
Ja si tu anarchiu jednoducho neviem predstavit. Ak ma autor nejaky link, ktory by citatelovi realne predostrel, ako by taka anarchia mohla fungovat a presvedcil ho, ze by to bolo lepsie, nech ho poskytne.

Cela tato moja kritika by nebola k nicomu, keby som nenavrhol aj nejaku alternativu.
(Inak to mi chyba aj v clanku, kritika je rozsiahla, ale riesenia su schematicky vymenovane len na poslednych piatich riadkoch.)

Takze ja by som ostal pri zemi a skusil hladat riesenie, ktore pokial mozno co najmenej drasticky meni sucasny financny system, pritom by vsak odstranovalo jeho podstatne neduhy (aj pri operacii je najlepsi ten najmensi mozny zakrok).

Ja by som sa prihovaral za nasledovnu pokojnu a pragmaticku zmenu:

Odovzdat tvorbu penazi do ruk statu !!!

Ziadne statne zadlzovanie (a tym uroky a zisky pre banky), kazdy stat moze predsa vytvarat peniaze priamo.
Takto moze postupne v lehote splatnosti splatit vsetky svoje dlhy a nevytvarat uz dalsie.

Dokedy budeme pocuvat ten nezmysel, ze co vsetko sa neda urobit, lebo na to nie su peniaze. Pritom su na to k dispozicii materialne aj ludske zdroje, ale nie su peniaze. No tak ich stat vytvori. Ako? No to sa pride k pocitacu, stlaci sa jednotka, potrebny pocet nul a potom enter.

A nestraste nas inflaciou. Pokial je tam potrebny (a nie nadbytocny) pocet nul, pokial su novovytvorene peniaze kryte volnymi materialnymi a ludskymi zdrojmi, nie je dovod na inflaciu. Samozrejme ze stat sa musi spravat zodpovedne a vytvarat len tolko penazi, kolko zodpoveda rastu ekonomiky (pripadne osetrene zakonom).

Tento system s akoze nedostatkom penazi niekomu naramne vyhovuje. Vsetci vieme, ze coho je v ekonomike malo, co je tym padom vzacne, to je drahe. Peniaze su drahe, tazko ich ziskat. Cenou za peniaze je vysoky urok z ktoreho profituju ti, ktori ich mozu poziciavat.

Tym ze je nedostatok penazi, je aj nedostatok pracovnych miest, lebo ludi nie je cim zaplatit. Nedostatok pracovnych miest znamena nabytok pracovnej sily. Vsetci vieme, ze coho je v ekonomike nadbytok, tomu klesa cena, to je lacne. Preto je praca tak slabo platena, preto nas mozu dusit.

Takze vidime, komu tento system s akoze nedostatkom penazi vyhovuje. Elitam, oligarchom, bankstrom a ich prisluhovacom.

Cize treba:
Odovzdat tvorbu penazi do ruk statu !!!

Toto je prvy a nevyhnutny krok.
Druhy krok je zavedenie systemu zabezpeceneho obehu penazi (kto vie po nemecky - vygooglovat Umlaufgesichertes Geld, Sylvio Gesell) a 100% bankoveho krytia vkladov. Nasledovnym sposobom.
Peniaze drzane v hotovosti alebo na ucte by boli zatazene urcitym (relativne malym) poplatkom (napr. stvrt percenta mesacne). Cize ak by som mal na ucte dajme tomu 10 000 eur, stat by mi z nich strhal kazdy mesiac stvrt percenta, to je 25 eur. V pripade, ze by som nepotreboval okamzite vybrat celu sumu, poskytol by som cast (napr. 8 000) banke, aby ju poziacala. Potom by som platil poplatok uz len zo zbytku, t.j. z 2000 eur, cize 5 eur mesacne.
Vybrat by som si mohol okamzite z banky len tych 2000. Banka by naopak mohla pozicat len tych 8000. Teda nie ako teraz, ze pozicia takmer cely moj vklad a pritom sa tvari, ze ho cely ma. Toto by bolo 100% rucenie a hrozba "run na banku" by uz nebola, pretoze banka by bola stale schopna vratit vsetky vklady - v mojom pripade 2000, lebo ved s 8000 som suhlasil aby ich pozicala, takze su pozicane.
Pokial by som chcel vybrat viac ako 2000 (alebo len mat na ucte viac k dispozicii), nahlasil by som to banke a banka by bola povinna zo splatok dlhov mi tu sumu dat dokopy a oznamit mi, ked ju bude mat.

Takyto system by mal nasledovne vyhody:
- udrziavanie penazi v obehu (kto nechce mat cierneho Petra stvrtpercentneho poplatku, da peniaze k dispozicii na poziciavanie)
- 100 krytie vkladov a poziciek (a tym padom ani ziadne vytvaranie penazi a bublin bankami, nove peniaze by do obehu vkladal iba stat)
- zatazenie kapitalu mesacnym poplatkom (tym padom otocenie toku penazi od chudobnych k bohatym)
- znizenie urokovej sadzby komercnych bank (aby sa banky zbavili cierneho Petra stvrtpercentneho poplatku, snazili by sa peniaze pozicat - ak by teda bolo velka ponuka poziciek, prirodzene by klesala urokova sadzba)
- moznost statu efektivne ovplyvnovat financnu stabilitu pomocou vysky mesacneho poplatku (ak by bolo treba zrychlit obeh penazi a nastartovat ekonomiku, poplatok by sa zvysil napr. na pol percenta, ak by sa ekonomika prehrievala a hrozila inflacia, poplatok by sa znizil).

Jakub Skala

Re: Menej slov a viac vzorcov

Uživatel 1984 napsal:


Podstatna otazka: kolko je vlastne treba penazi. No tolko, aby mohli obsluzit vymeny tovarov a sluzieb.

To mate pravdu. Ale jaky je rozdil, jestli je je cenova hladina x s y penezi v obehu nebo 10x s 10y penezi v obehu?

- Mnozstvo penazi v obehu musi rast umerne rastu mnozstva vymienanych tovarov a sluzieb.

jak toho dosahnete?

Z toho vyplyva, ze zlaty standard je nevyhnutne deflacny: v nasej rovnici by pri raste mnozstva vymienanych tovarov a sluzieb musela klesat cenova uroven (tj. deflacia so vsetkymi jej negativnymi dosledkami).
Tu by autor clanku mohol namientnut, ze ved to je predsa vsetko v poriadku, ved deflacia (znizovanie cien) je dobra. Na to mam iny nazor a priladam link, kde su suvislosti dopodrobna rozvedene:
http://dolezite.sk/Deflacia_5.html

ten clanek ja na me moc dlouhy, ale o deflaci/inflaci se tady vedlo uz spoustu reci, mrknete na fora

Dalej autor navrhuje obmedzit ci dokonca uplne zrusit vplyv statu na monetarnu politiku. Kto chce si moze vydavat aku chce menu, nech rozhodne trh o tom, ktore sa presadia. Priznam sa, ze si to neviem celkom dobre predstavit, ako by to konkretne fungovalo. Poprosil by som autora o nejake priklady. To napriklad pridem do Tesca a ceny na vyrobkoch budu uvadzane v dvadsiatich roznych menach. A co pokadnicka, ta bude mat z toho radost. Alebo Tesco bude prijimat jednu menu, Lidl druhu, Baumax tretiu, zubar stvrtu a automechanik piatu, ... takze budem nosit desat penazeniek?

Tak jako Vám dnes stačí jedna platební karta na nákupy v sr, čr, celé eu, usa, asii.. tak by vám stačila jedna karta ve svobodnem bankovnictvi. Navic platite ve skutecnosti zlatem, cili presouvate gramy. Nepotrebujete papirky s hlavami hrdinu naroda.
A hotovost? No proste by na ni bylo napsano 1 gram zlata. Jestli tam u toho bude karluv most nebo karlstejn Vam muze byt jedno (pokud tedy mluvime o 100% ZS)

(anarchie)

http://www.mises.cz/clanky/pravo/pravo-1.aspx a proklik

Dokedy budeme pocuvat ten nezmysel, ze co vsetko sa neda urobit, lebo na to nie su peniaze. Pritom su na to k dispozicii materialne aj ludske zdroje, ale nie su peniaze. No tak ich stat vytvori. Ako? No to sa pride k pocitacu, stlaci sa jednotka, potrebny pocet nul a potom enter.

To myslite vazne?

Jeste bych se tedy chtel zeptat:
- co byste delal s lidmi, kteri nechteji prijimat statni penize jako platbu?
- co s lidmi, kteri se dobrovolne dohodnou a uskutecnuji svoji smenu treba v Rothbardech a ne korunach?

Juraj Šeffer

@ 1984

Povodna odpoved na vas prispevok z http://dolezite.sk/Ekonomika_naozaj_odborne_188.html

···

Bohuzial, napisali ste kopec nezmyslov.

Menova reforma z tej stranky je len dalsia inflacna schema. Zakladom je oddelit peniaze od statu. To ze si vy neviete predstavit ako bude spolocnost fungovat bez statu ci statom vynutenych penazi je vas problem. Dolezite je to ze je to nielen moralne ale aj ekonomicky prospesne aby bolo mozne vytvorit konkurenciu v peniazoch ktore su specifickym druhom komodity na trhu. Cielom menovej reformy nesmie byt ziadna politika. Cielom musi byt dodrziavanie vlastnickych prav (znizenie a odstranenie dani) a odstranenie nutenia statu (nesmie diktovat co su peniaze).

Mylite sa takisto v tom ze problem je v tom ze niekto berie peniaze z obehu. Odhliadnuc od toho ze sa to dnes nedeje vdaka frakcnym rezervam a vysokej inflacii, ak ubuda penazi v obehu, ceny sa tomu prisposobia - poklesnu. Teda dojde k zvysenie kupnej sily jednotiek ktore v obehu su a klesa urok. Klesajuci urok stimuluje nove investicie, hlavne tie dlhodobe. Peniaze sa znovu dostavaju do obehu.

Problem nie je v uroku. Urok neodstranite, nijako. Urok je manifestacia casovych preferencii ludi. Preferuju statky v sucasnosti oproti tym istym statkom v buducnosti. Vyska uroku na trhu zavisi od vysky casovych preferencii ludi. Problem je tam ze stat vytvara, aj za pomoci bank, nove peniaze ktore su dlhom. Cim viac dlhu tym viac penazi a opacne. Nove jednotky vznikaju s urokom. Rozdiel medzi bohatstvom ludi sa zvysuje preto lebo sa zvysuje vplyv statu. Hlavnym vinnikom je prave institucia statu. Nie je to nahoda ze sa situacia zhorsuje coraz viac prave od zaciatku 20. storocia a po 30-tych rokoch kedy zacali staty masivne manipulovat spolocnost zatial co tvrdili ze ich zasahy su pre dobro chudobnych, strednej vrstvy a pod.

Vase navrhy ohladne poplatkov su iba volanim po kradnuti. Peniaze inych nie su vase a ani statne a nemate na ne ziadne pravo. Takisto vam unika ze ak by ste mali 100% rezervy a ludia by ukladali peniaze do banky na safekeeping, banka by od nich pozadovala poplatok za uschovu kedze nemoze ich peniaze pozicat. Banka by im nedavala urok za to ze nemoze pozicat ich peniaze ktore im musi strazit.

To ze tu ponukate navrh ako znehodnocovat statnym nasilim peniaze ludi ktore drzia v domacnosti povazujem za absenciu zdraveho rozumu. Ste vedeny ideologiou, ani vas nenapadne ze ludia maju pravo na to co zarobia a nalozit s tym ako oni uznaju za vhodne pokial nekonaju nasilie na inych.

>>>>>>>>>>>> Ako by sa to dalo elegantne vyriesit?

Okamzite zrusenie zakonov o statnej mene, capital gains dani z cennych kovov a pod. Bankrot statu a jeho nasledny zanik.

peto

FRB :-/

Kedysi som rozmyslal nad FRB a sa mi zda ze to nie je az take jednoduche, ze zavedme 100% rezervy a hotovo. Nove peniaze totiz nevytvaraju banky ale dlznik. Tieto nove peniaze zanikaju splacanim.
Teraz je to tak, ze dlznik dostane peniaze a zaroven moze veritel so svojimi peniazmi hybat ako keby ich nepozical, vznikli teda nove peniaze na cas kym nebudu splatene.
V 100% rezervach by to bolo to iste, veritel by sice nemohol hybat peniazmi ale mohol by hybat vlastnickym pravom k tymto peniazom a teda by ich mohol aj nadalej pouzivat aj ked by boli "zamknute". Toto by bolo mozne dokonca aj vtedy, keby boli peniaze iba ciste hmotne zlato. No a dlznik by tie peniaze u niekoho minul, ten niekto by ich ulozil do banky a uz nam uteka multiplikator. Jediny rozdiel oproti dnesku by bol koniec bank runov, co by bol aspon trochu posun.

Roman2

Re: FRB :-/

Uživatel peto napsal:


V 100% rezervach by to bolo to iste, veritel by sice nemohol hybat peniazmi ale mohol by hybat vlastnickym pravom k tymto peniazom a teda by ich mohol aj nadalej pouzivat aj ked by boli "zamknute".

Nejsem si zcela jist, jak to myslíte, ale vlastnické právo k fyzickým penězům má v dané chvíli jen jedna konkrétní osoba a jedině ta s nimi může nakládat. Vše ostatní je podvod.

Juraj Šeffer

Re: FRB :-/

Uživatel peto napsal:

Kedysi som rozmyslal nad FRB a sa mi zda ze to nie je az take jednoduche, ze zavedme 100% rezervy a hotovo. Nove peniaze totiz nevytvaraju banky ale dlznik. Tieto nove peniaze zanikaju splacanim.

Odporucam si to znova precitat lebo peniaze vytvara banka, nie dlznik. Dlznik si nove peniaze poziciava.

V 100% rezervach by to bolo to iste, veritel by sice nemohol hybat peniazmi ale mohol by hybat vlastnickym pravom k tymto peniazom a teda by ich mohol aj nadalej pouzivat aj ked by boli "zamknute".

Mate to popletene. 100% rezervy znamenaju ze su dva typy bankovnictva - uschova (depozit) a pozicka (investicie). Ten kto vlozi peniaze do banky na depozit (napr. bezny ucet), by musel platit poplatok za ich uschovu. Ostal by vsak ich majitelom a moze ich kedykolvek dat niekomu inemu. Dnes ich vsak vlastni banka a tzv. depozit je dnes pozicka banke ktora slubuje ze si ho mozete kedykolvek vybrat. Nechapem o akom zamykani hovorite. Depozit je pristupny bez podmienok, investicie mozu byt na urcitu dobu.

Toto by bolo mozne dokonca aj vtedy, keby boli peniaze iba ciste hmotne zlato. No a dlznik by tie peniaze u niekoho minul, ten niekto by ich ulozil do banky a uz nam uteka multiplikator. Jediny rozdiel oproti dnesku by bol koniec bank runov, co by bol aspon trochu posun.

Ak niekto vlastni povedzme 1kg zlata v banke a cast z neho preda niekomu inemu, vlastnicke prava tejto casti prejdu na niekoho ineho. Zlato moze ostat v tej istej banke alebo ho je mozne prepravit na poziadanie inej banky. Povodny vlastnik vsak uz nema 1kg ale 900g. Rozdiel je v tom ze banka nemoze vycarovat 100g z nicoho ako to dnes robi s elektronickou menou ktoru pripise na ucet.

peto

Re: Re: FRB :-/

Uživatel Juraj Šeffer napsal:



Odporucam si to znova precitat lebo peniaze vytvara banka, nie dlznik. Dlznik si nove peniaze poziciava.


Predstav si ze pridem do obchodu a miesto toho aby som zaplatil cash si zoberiem tovar na dlh. Musim vydat nejake potvrdenie ze ochodu naozaj dlzim, toto potvrdenie su viac-menej nove peniaze.
Skus to chapat tak, ze dlznikov zavezok zaplatit nieco v buducnosti su peniaze, proste klasicky dlhopis. Je to mozno menej likvidne ako normalny cash ale aj tak. Tento dlhopis su peniaze kym nie je splateny. Ked vytvorim dlhopis za 100 tak mam +100 dlhopis a -100 zavezok ale moj zavezok penaznu zasobu "nezaujima", ona si vsima iba to ze tam mam +100 - to plati dovtedy kym nezacnem splacat, s kazdou splatkou potom klesa dlzna suma tym aj penazna zasoba. az kym sa zasa nevrati tam kde bola ked je dlh celkom splateny.


Mate to popletene. 100% rezervy znamenaju ze su dva typy bankovnictva - uschova (depozit) a pozicka (investicie). Ten kto vlozi peniaze do banky na depozit (napr. bezny ucet), by musel platit poplatok za ich uschovu. Ostal by vsak ich majitelom a moze ich kedykolvek dat niekomu inemu. Dnes ich vsak vlastni banka a tzv. depozit je dnes pozicka banke ktora slubuje ze si ho mozete kedykolvek vybrat. Nechapem o akom zamykani hovorite. Depozit je pristupny bez podmienok, investicie mozu byt na urcitu dobu.


Ak niekto vlastni povedzme 1kg zlata v banke a cast z neho preda niekomu inemu, vlastnicke prava tejto casti prejdu na niekoho ineho. Zlato moze ostat v tej istej banke alebo ho je mozne prepravit na poziadanie inej banky. Povodny vlastnik vsak uz nema 1kg ale 900g. Rozdiel je v tom ze banka nemoze vycarovat 100g z nicoho ako to dnes robi s elektronickou menou ktoru pripise na ucet.


S depozitnym uctom nie je problem, to je jasne. Problem vidim v investicnych uctoch, teda peniazoch ktore poziciate. Tvrdite (?) ze keby boli 100% rezervy tak 2 ludia nemozu mat vlastnicke prava na tie iste peniaze. Ale mozu. Skusim zase priklad na 100% rezervy:
Mam 1000€, pociatocny stav je teda 1000. Dam do banky tychto 1000 na investicny ucet. Banka mi musi dat nejake potvrdenie ze som tam dal tu tisicku, inak by som im ju daroval. Tieto peniaze na investicnom ucte banka pozicia a vtedy ja uz k nim nemam (neobmedzeny) pristup. Takze ak vas dobre chapem tak stav je takyto: ja -1000, dlznik +1000, stav je teda zase 1000, peniaze neboli vytvorene.
Co sa ja snazim povedat je, ze aj ked ja k tym pozicanym peniazom nebudem mat pristup aj tak s nimi mozem nakladat - pretoze aj ked nemozem hybat peniazmi mozem hybat vlastnickymi pravami k tym peniazom. Vlastnicke prava su vyjadrene tou potvrdenkou co mi banka dala - takze teraz nebudem platit cash ale tou potvrdenkou. Takze aky je stav? Ja mam stale tych 1000, dlznik ma 1000, bolo vytvorenych 1000 penazi aj ked su 100% rezervy.
Este jeden detail - dlznik ma sice +1000 penazi ale aj -1000 dlh, akurat ze ten dlh penaznu zasobu neznizuje, pretoze ja stale mozem pouzivat vo forme potvrdenky aj tie peniaze ktore su dlhovane.
Tie nove peniaze zaniknu az ked ich dlznik splati, vtedy budem mat ja 1000 penazi (potvrdenku uz mat nebudem), dlznik 0 a vysledok je zasa 1000. Alebo zaniknu ked sa dlznik rozhodne dlh nesplatit, vtedy bude mat dlznik 1000 (dlh -1000 uz nie) ale ja budem mat 0 lebo stratim narok (vlastnicke prava) na moje peniaze v banke = potvrdenka o ich ulozeni bude bezcenna. Toto by sa vsak vdaka ruceniu asi velmi nestavalo.
Na zaver len tolko ze nemam ziadne bankovnicke vzdelanie aani ja sam si nie som celkom isty tym co tu pisem, chcem len aby sa na to pozreli aj ini ludia ci to dava nejaky zmysel.

Juraj Šeffer

Re: Re: Re: FRB :-/

Uživatel peto napsal:

Predstav si ze pridem do obchodu a miesto toho aby som zaplatil cash si zoberiem tovar na dlh. Musim vydat nejake potvrdenie ze ochodu naozaj dlzim, toto potvrdenie su viac-menej nove peniaze.

Banka vytvori novy ucet s novymi peniazmi ktore si dlznik pozicia. V obchode nevystavujete peniaze pretoze vas osobny dlh resp. kontrakt predajcu s vami nie je vseobecne akceptovany ako vymenny prostriedok. Takisto, nezvysujete takto objem penazi v porovnani s dnesnymi bankami ktore vytvaraju statnu meni z nicoho.

Ked vytvorim dlhopis za 100 tak mam +100 dlhopis a -100 zavezok ale moj zavezok penaznu zasobu "nezaujima", ona si vsima iba to ze tam mam +100 - to plati dovtedy kym nezacnem splacat, s kazdou splatkou potom klesa dlzna suma tym aj penazna zasoba. az kym sa zasa nevrati tam kde bola ked je dlh celkom splateny.

V komoditnom systeme dlhopisy peniazmi nie su. To ze vy vystavite niekomu potvrdenie ze mu dlzite 1kg zlata neznamena ze sa zvysila penazna zasoba. Ak by chcel niekto tento dlhopis od majitela kupit, musi na to pouzit existuju penaznu zasobu. Skuste vystavovat dlh kade tade a ponukat ho ako peniaze. To moze robit iba stat.

Mam 1000€, pociatocny stav je teda 1000. Dam do banky tychto 1000 na investicny ucet. Banka mi musi dat nejake potvrdenie ze som tam dal tu tisicku, inak by som im ju daroval. Tieto peniaze na investicnom ucte banka pozicia a vtedy ja uz k nim nemam (neobmedzeny) pristup. Takze ak vas dobre chapem tak stav je takyto: ja -1000, dlznik +1000, stav je teda zase 1000, peniaze neboli vytvorene.
Co sa ja snazim povedat je, ze aj ked ja k tym pozicanym peniazom nebudem mat pristup aj tak s nimi mozem nakladat - pretoze aj ked nemozem hybat peniazmi mozem hybat vlastnickymi pravami k tym peniazom.


Nie nemozete, jednalo by sa o podvod. Vy tie peniaze uz nevlasnite, vlastnila ich banka ktora ich potom pozicala niekomu inemu ktory ich teraz vlastni. Zatial co pri depozite ste majitelom penazi stale vy, banka ich iba strazi a poskytuje vam finance sluzby ako bezny ucet, platby kartou a pod. Neviem odkial beriete ten napad ze ak poziciate banke peniaze na urcitu dobu, su stale vase.

Vlastnicke prava su vyjadrene tou potvrdenkou co mi banka dala - takze teraz nebudem platit cash ale tou potvrdenkou. Takze aky je stav? Ja mam stale tych 1000, dlznik ma 1000, bolo vytvorenych 1000 penazi aj ked su 100% rezervy.

Vy vlastnite zmluvu ze vam banka v case n vrati danu sumu. O vlastnicke prava k 1000 ste prisli, ziskala ich ina osoba. Vy tych 1000 nemate, tych 1000 ktore ste mali ma niekto iny. To co vlastnite je dhopis ktory, ak to kontrakt povoluje, mozete predat niekomu inemu kto potom v buducnosti (mozno) dostane vasich 1000 od banky. Rozdiel je v tom casovom elemente.

pretoze ja stale mozem pouzivat vo forme potvrdenky aj tie peniaze ktore su dlhovane.

Dlh niekoho ineho sa da len velmi tazko pouzit ako peniaze.

lebo stratim narok (vlastnicke prava) na moje peniaze v banke

Tie ste stratili ked ste pozicali banke. Kontrakt pri pozicke by jasne formuloval prevod vlastnickych prav. Oproti depozitu.

Na zaver len tolko ze nemam ziadne bankovnicke vzdelanie aani ja sam si nie som celkom isty tym co tu pisem, chcem len aby sa na to pozreli aj ini ludia ci to dava nejaky zmysel.

Vas argument stoji na tom ze vy tvrdite ze pohladavka voci niekomu ktora ma splatnost v buducnosti (povedzme 5, 10, 15 rokov) = peniaze. Podla vasej teorie by bolo mozne penaznu zasobu niekolko stokrat ci tisickrat zvysit tak ze by kazdy kazdemu vystavil co najviac dlhopisov ktore by potom pouzivali ako peniaze.

peto

Re: Re: Re: Re: FRB :-/

Uživatel Juraj Šeffer napsal:


Vas argument stoji na tom ze vy tvrdite ze pohladavka voci niekomu ktora ma splatnost v buducnosti (povedzme 5, 10, 15 rokov) = peniaze. Podla vasej teorie by bolo mozne penaznu zasobu niekolko stokrat ci tisickrat zvysit tak ze by kazdy kazdemu vystavil co najviac dlhopisov ktore by potom pouzivali ako peniaze.


Presne tak, mohol som rovno napisat ze dlhopis = peniaze a nemusel som tu vypisovat litanie. imho sa teda kazdym dlhom zvysi penazna zasoba a to dovtedy kym nebude tento dlh splateny. Co sa tyka tej druhej casti, zda sa mi ze by to mohlo fungovat, preco nie. Aj teraz sa bezne platia dlhy dlhmi. Avsak vzdy sa da zadlzovat len po urcitu hranicu takze zas mnohonasobne zvysenie penaznej zasoby by sa asi nekonalo.
Z toho co pises rozumiem ze pre teba dlhopis =/= peniaze. S tym sa da suhlasit ak sa striktne drzis definicie penazi, no nemyslis si ze dlhopis moze byt aspon platidlo? A ak by sa stal sirokoakceptovanym platidlom tak by sa stal aj peniazmi - zrejme od tohto by teda zaviselo co by sa po zavedeni 100% rezerv stalo. Ak by sa tie dlhopisy nestali peniazmi tak by sa zabranilo tvorbe novych penazi. Ak by sa stali dlhopisy (potvrdenky od banky, whatever) peniazmi tak by 100% rezervy tvorbe novych penazi nezabranili.

Roman2

Re: Re: Re: Re: Re: FRB :-/

Uživatel peto napsal:

Presne tak, mohol som rovno napisat ze dlhopis = peniaze a nemusel som tu vypisovat litanie. imho sa teda kazdym dlhom zvysi penazna zasoba a to dovtedy kym nebude tento dlh splateny. Co sa tyka tej druhej casti, zda sa mi ze by to mohlo fungovat, preco nie. Aj teraz sa bezne platia dlhy dlhmi. Avsak vzdy sa da zadlzovat len po urcitu hranicu takze zas mnohonasobne zvysenie penaznej zasoby by sa asi nekonalo.
Z toho co pises rozumiem ze pre teba dlhopis =/= peniaze. S tym sa da suhlasit ak sa striktne drzis definicie penazi, no nemyslis si ze dlhopis moze byt aspon platidlo? A ak by sa stal sirokoakceptovanym platidlom tak by sa stal aj peniazmi - zrejme od tohto by teda zaviselo co by sa po zavedeni 100% rezerv stalo. Ak by sa tie dlhopisy nestali peniazmi tak by sa zabranilo tvorbe novych penazi. Ak by sa stali dlhopisy (potvrdenky od banky, whatever) peniazmi tak by 100% rezervy tvorbe novych penazi nezabranili.


1) Dluhopisy by se penězmi nikdy nestaly, protože běžný člověk by si nenechal platit dluhem někoho jiného = poukazem na komoditu splatnou a tedy mající hodnotu někdy v budoucnu, když může dostat komoditu mající hodnotu v současnosti = peníze. Jinými slovy dluhopisy by se nemohly stát lépe směnitelnou komoditou než samotné peníze.
2) Dluhopisy případně používané na protihodnotu by stále byly nárokem na určité konkrétní budoucí peníze, proto nijak nemohou zvýšit peněžní zásobu. Na konkrétní množství komoditních peněz má v daném čase nárok pouze jediný vlastník a nikdo jiný s nimi nemůže zákonně nakládat (tedy pokud by se 100% komoditní standard skutečně používal v praxi - nikoliv nyní)
přidat komentář zpět na článek

Uživatelské menu

Login:
Heslo:
zapamatovat si mě
Nemáte zde účet?
Zaregistrujte se!
RSS feed
Atom feed