11. března 2017 00:28:18 | reagovat
Szaszián
Psychiatrický aspekt věci
1) Toto výlučné panství je však stejně platné i v případě vlastního rozhodnutí své tělo usmrtit, svůj život na tomto světě dobrovolně ukončit. Žádnému zločinu, žádné agrese se tím člověk proti jiným lidem, jejich svobodě ani majetku nedopustí. Jakým "právem" mu to pak může někdo cizí skrz násilnou moc státu zakazovat nebo klást překážky?- Jakým právem? Psychiatricky via „nebezpečnost sobě“.
2) Toto rozhodnutí se týká jen jeho těla, jeho života, jeho svědomí. Je zcela ve sféře jeho svobody
- Jistě, ale jeho vůle je ovlivněna duševní nemocí a tak dále… viz 1)
3. Zásadní vada této úvahy je to, že v ní není vůbec přítomna psychiatrická rovina práva na sebeusmrcení – což je ta nejrelevantnější rovina.
4. má tak i plné právo přizvat si pro svůj co nejpoklidnější odchod odbornou pomoc.
- Tam jde o to, co se míní tou pomocí. Zda dodání prostředků pro sebeusmrcení, anebo zda vlastní usmrcení. V druhém případě se nejedná o „pomoc se sebeusmrcením“ ale o „zabití na žádost“, což je jiná otázka. Jak napsal Szasz: termín „asistovaná sebevražda“ je oxymóron, protože „spáchat sebevraždu“ znamená usmrtit se vlastní rukou.