Mises.cz

Mises.cz

Komentáře k článku Problém volného času v Ekonomii dobra a zla

přidat komentář zpět na článek

gew

TS

Btw,

když "T. Sedláček píše, že: „…homo oeconomicus není ani schopen si uvědomit úroveň svého užitku. Tu pozoruje, cítí … pouze tehdy, když se mu užitek mění, a zejména pokud se snižuje.“",

tak tím podle mě neříká nic jiného, než co tvrdí rakušani. Tj. že užitek je neměřitelný, že jsme jen schopni odhadovat, jak se nám tento změní při různých volbách.

Jakub Skala

Re: TS

Uživatel gew napsal:

Btw,

když "T. Sedláček píše, že: „…homo oeconomicus není ani schopen si uvědomit úroveň svého užitku. Tu pozoruje, cítí … pouze tehdy, když se mu užitek mění, a zejména pokud se snižuje.“",

tak tím podle mě neříká nic jiného, než co tvrdí rakušani. Tj. že užitek je neměřitelný, že jsme jen schopni odhadovat, jak se nám tento změní při různých volbách.


pochopil jsem to stejně :) ale knihu jsem nečetl, tak nemám kontext.

krija

v human action to

mises povedal jednoznacne. vyssim medznym uzitkom pre cloveka je volny cas. pracu povazuje takmer kazdy clovek za bremeno, naklad. odmena za sluzbu inym (mzda, zisk) dava moznost naplnat svoje vlastne potreby, tuzby a tym zvysovat uzitok a skvalitnovanie volneho casu. moje a misesove slova dokonale potvrdzuje technologicky pokrok, ten je dokazom toho, ze clovek sa snazi si pracu (bremeno, naklad) co najviac ulahcit a casovo skratit. na to netreba napisat knihu, ale ani takto dlhy clanok (no offense:))

libertarian

Re: v human action to

Uživatel krija napsal:

mises povedal jednoznacne. vyssim medznym uzitkom pre cloveka je volny cas. pracu povazuje takmer kazdy clovek za bremeno, naklad. odmena za sluzbu inym (mzda, zisk) dava moznost naplnat svoje vlastne potreby, tuzby a tym zvysovat uzitok a skvalitnovanie volneho casu. moje a misesove slova dokonale potvrdzuje technologicky pokrok, ten je dokazom toho, ze clovek sa snazi si pracu (bremeno, naklad) co najviac ulahcit a casovo skratit. na to netreba napisat knihu, ale ani takto dlhy clanok (no offense:))
Nepoznam Misesa naspamäť, ale pochybujem, že to presne takto povedal. je to v rozpore z ludskou prirodzenostou, na ktorej je postavena aj rakuska ekonomia. Človek v každom momente kona tak, ako to považuje pre seba za najlepšie. Iba masochisti konaju inak.

Róbert Chovanculiak

Re: Re: v human action to

Uživatel libertarian napsal:

Uživatel krija napsal:

...
Nepoznam Misesa naspamäť, ale pochybujem, že to presne takto povedal. je to v rozpore z ludskou prirodzenostou, na ktorej je postavena aj rakuska ekonomia. Človek v každom momente kona tak, ako to považuje pre seba za najlepšie. Iba masochisti konaju inak.


masochisti vasimi slovami "nekonaju, ako to povazuju pre seba za najlepsie" ? :)

libertarian

Re: Re: Re: v human action to

Uživatel Robert napsal:

Uživatel libertarian napsal:

...

masochisti vasimi slovami "nekonaju, ako to povazuju pre seba za najlepsie" ? :

- nuž, bol som nachytaný .....

Jan Mašek

Re: v human action to

Uživatel krija napsal:

mises povedal jednoznacne. vyssim medznym uzitkom pre cloveka je volny cas. pracu povazuje takmer kazdy clovek za bremeno, naklad. odmena za sluzbu inym (mzda, zisk) dava moznost naplnat svoje vlastne potreby, tuzby a tym zvysovat uzitok a skvalitnovanie volneho casu. moje a misesove slova dokonale potvrdzuje technologicky pokrok, ten je dokazom toho, ze clovek sa snazi si pracu (bremeno, naklad) co najviac ulahcit a casovo skratit. na to netreba napisat knihu, ale ani takto dlhy clanok (no offense:))

No ja jsem si celkem jistej, ze takhle to Mises nerekl. Co ma pro jakyho cloveka jakej uzitek je jeho vec, ale dela to co ma nejvyssi. To plati vzdy, at uz cloveka volno bavi nebo ho naplnuje jenom prace.

MMister

Re: Re: v human action to

Uživatel Jan Mašek napsal:

dela to co ma nejvyssi [užitek].
Dělá to, co si myslí, že pro něj má nejvyšší užitek. (Velkej rozdíl, imho.)

Jan Mašek

Re: Re: Re: v human action to

Uživatel MMister napsal:

Uživatel Jan Mašek napsal:

...
Dělá to, co si myslí, že pro něj má nejvyšší užitek. (Velkej rozdíl, imho.


Souhlas samozrejme.

krija

mises strana 59.

"Zkušenost nás učí, že existuje újma z práce. Neučí nás to však přímo. Neexistuje žádný jev, který se představuje jako újma z práce. Existují pouze data zkušenosti, která jsou na základě apriorní znalosti interpretována tak, že člověk hodnotí volný čas (tedy absenci práce) za jinak stejných okolností jako více žádoucí než vydání práce. Vidíme, že lidé odmítají výhody, které by mohli získat, kdyby pracovali více, jinak řečeno že jsou ochotni pro získání volného času přinášet oběti. Z tohoto faktu vyvozujeme, že je volný čas hodnocen jako statek a práce je považována za břemeno. Bez předchozího praxeologického vhledu bychom však nikdy nebyli schopni k tomuto závěru dojít."

Jan Mašek

Re: mises strana 59.

Uživatel krija napsal:

"Zkušenost nás učí, že existuje újma z práce. Neučí nás to však přímo. Neexistuje žádný jev, který se představuje jako újma z práce. Existují pouze data zkušenosti, která jsou na základě apriorní znalosti interpretována tak, že člověk hodnotí volný čas (tedy absenci práce) za jinak stejných okolností jako více žádoucí než vydání práce. Vidíme, že lidé odmítají výhody, které by mohli získat, kdyby pracovali více, jinak řečeno že jsou ochotni pro získání volného času přinášet oběti. Z tohoto faktu vyvozujeme, že je volný čas hodnocen jako statek a práce je považována za břemeno. Bez předchozího praxeologického vhledu bychom však nikdy nebyli schopni k tomuto závěru dojít."

No jo, mate recht. Uz jsem to nekde videl pouzit jako jeden z "vedlejsich" axiomu, na podobny urovni jako "existuje hodne lidi" a tak. Ale mne se to moc nelibi, vic se mi libi jak s tim zachazi Rothbard. Pokud te prace bavi, tak proste je to pro tebe zabava, nebo aspon snizuje "discomfort", podle me neni zadnej duvod rozlisovat na praci a volnej cas, proste neco te bavi vic a neco min.

libertarian

Re: Re: mises strana 59.

Uživatel Jan Mašek napsal:

Uživatel krija napsal:

...

No jo, mate recht. Uz jsem to nekde videl pouzit jako jeden z "vedlejsich" axiomu, na podobny urovni jako "existuje hodne lidi" a tak. Ale mne se to moc nelibi, vic se mi libi jak s tim zachazi Rothbard. Pokud te prace bavi, tak proste je to pro tebe zabava, nebo aspon snizuje "discomfort", podle me neni zadnej duvod rozlisovat na praci a volnej cas, proste neco te bavi vic a neco min


Nuž, nemyslím, že človek pracuje preto, lebo to má radšej, ako ničNerobenie.
Človek pracuje preto, aby mal čo jesť. Spravne porovnanie alternatív je :

alt. 1. Práca + jedlo
alt. 2. Ničnerobenie + hlad

Človek volí alternatívu č. 1. nie kvôli tej práci, ale kvôli tomu JEDLU.

Ak človek pracuje kvôli radosti z práce, je to iba bonus navyše.

Róbert Chovanculiak

Re: Re: mises strana 59.

Uživatel Jan Mašek napsal:

Uživatel krija napsal:

...

No jo, mate recht. Uz jsem to nekde videl pouzit jako jeden z "vedlejsich" axiomu, na podobny urovni jako "existuje hodne lidi" a tak. Ale mne se to moc nelibi, vic se mi libi jak s tim zachazi Rothbard. Pokud te prace bavi, tak proste je to pro tebe zabava, nebo aspon snizuje "discomfort", podle me neni zadnej duvod rozlisovat na praci a volnej cas, proste neco te bavi vic a neco min


Rothbard si tym zachadzi uplne rovnako. Je to jeden z mala empirickych axiomov. Dokazeme si predstavit svet, kde by praca nepredstavovala "disutility of labour", ale v takom svete by volny cas nemal formu spotrebneho statku! Lenze my pozorujeme, ze nic nerobenie - volny cas ma formu spotrebneho statku... To, ze niekto ma rad svoju pracu, alebo niekto nie, nema s tym moc spolocne... Pri nejakej dalsie debate je dolezite ako def. - pracu. Pre niekoho moze byt veslovanie na jazere zabavka, pre ineho praca...

libertarian

Re: Re: Re: mises strana 59.

Uživatel libertarian napsal:

Uživatel Jan Mašek napsal:

...

Nuž, nemyslím, že človek pracuje preto, lebo to má radšej, ako ničNerobenie.
Človek pracuje preto, aby mal čo jesť. Spravne porovnanie alternatív je :

alt. 1. Práca + jedlo
alt. 2. Ničnerobenie + hlad

Človek volí alternatívu č. 1. nie kvôli tej práci, ale kvôli tomu JEDLU.

Ak človek pracuje kvôli radosti z práce, je to iba bonus navyše.


A k mojim slovám ma ešte napadlo toto :
- Súčasní politici a ich dvorní ekonomovia (mainstreamáci) oddelili v alternatíve
alt. 2. Ničnerobenie + hlad
ten hlad od toho ničNerobenia. Dnes politici vytvorili :
alt. 2. Ničnerobenie + socialneDávky
A tak si dnes ludia vyberajú z alternatív :

alt. 1. Práca + jedlo
alt. 2. Ničnerobenie + socialneDávky

A pri takomto výbere tá alt.2 nevypadá až tak nepríjemne.
A zároveň vytvorili silné predpoklady pre štátne zadlžovanie a krízu.


George1

Re: mises strana 59.

Uživatel krija napsal:

...

"Vidíme, že lidé odmítají výhody, které by mohli získat, kdyby pracovali více, jinak řečeno že jsou ochotni pro získání volného času přinášet oběti."
-nie je to skôr už o marignálnom úžitku?

libertarian

Re: Re: mises strana 59.

Uživatel George1 napsal:

Uživatel krija napsal:

...

"Vidíme, že lidé odmítají výhody, které by mohli získat, kdyby pracovali více, jinak řečeno že jsou ochotni pro získání volného času přinášet oběti."
-nie je to skôr už o marignálnom úžitku

Z toho v tomto prípade plynie, že volny čas si ludia cenia viac, ako tovar, ktorý by si kupili tou prácou naviac.

George1

Re: Re: Re: mises strana 59.

Uživatel libertarian napsal:

Uživatel George1 napsal:

...
Z toho v tomto prípade plynie, že volny čas si ludia cenia viac, ako tovar, ktorý by si kupili tou prácou naviac.



Pravda, to mi nenapadlo :) . Ale mne išlo o to, že ak už nejaký príjem mám (a tým uspokojím svoje potreby od tých najzákladnejších), tak jednoducho ďalší príjem (čiže taktiež ďalšia práca navyše) nemá pre mňa už takú hodnotu ako ten prvý (tu treba zohľadniť aj veľkosť príjmu). Preto preferujem potrebu voľného času, ktorý v prípade prvej práce preferovať nemôžem (potrebujem peniaze na vyžitie a aj na niektoré aktivity vo voľnom čase).

Jan Mašek

Re: Re: Re: mises strana 59.

Uživatel Robert napsal:

Uživatel Jan Mašek napsal:

...

Rothbard si tym zachadzi uplne rovnako. Je to jeden z mala empirickych axiomov. Dokazeme si predstavit svet, kde by praca nepredstavovala "disutility of labour", ale v takom svete by volny cas nemal formu spotrebneho statku! Lenze my pozorujeme, ze nic nerobenie - volny cas ma formu spotrebneho statku... To, ze niekto ma rad svoju pracu, alebo niekto nie, nema s tym moc spolocne... Pri nejakej dalsie debate je dolezite ako def. - pracu. Pre niekoho moze byt veslovanie na jazere zabavka, pre ineho praca..


Mate nejspis pravdu, ze Rothbard s tim zachazi stejne, viz strana 43 MES: "It is a subsidiary assumption, based on empirical observation of actual human behavior. It is not deducible from human action because its contrary is conceivable, although not generally existing."

Ale ja to stejne nechapu. Nevim proc zavadet nejakej axiom ze lidi maj radi volnej cas. No maj, no a co. Nic to nemeni na principu, ze mate nejaky moznosti k jednani (odpocivat na posteli, odpocivat "aktivne", pracovat na tom co vas bavi, pracovat na tom co vas nebavi) a nejak si je seradite. Na co nejakej axiom?
Sam Rothbard se zda, ze by se mnou souhlasil: mluvi o tom, ze je teoreticky predstavitelny, ze by nikdo neodpocival a ze by to na ekonomicky analyze nic nemenilo: "We can conceive of a world in which leisure is not desired and
labor is merely a useful scarce factor to be economized...........Such a situation could conceivably exist, and an economic analysis could be worked out on that basis."
Este to chapu jako definici: odpocinek je spotrebni statek a prace vynalozena je to, co musite kvuli moznosti pozdejsiho odpocinku podstoupit. Ale at je spotrebni statek jakejkoliv, zakony jsou furt stejny. Nevim proc axiomizovat ze mezi spotrebni statky patri i odpocinek.
přidat komentář zpět na článek

Uživatelské menu

Login:
Heslo:
zapamatovat si mě
Nemáte zde účet?
Zaregistrujte se!
RSS feed
Atom feed