26. prosince 2010 09:36:08 | reagovat
O´ Pruz
DIKY
Děkuji za článek. Mnohým patrně objasní podstatu ekonomie a hlavně dělení.Trochu mne zarazila možnost "neadekvátnímu používání matematiky v ekonomické teorii", ale i tak se těším.
Komentáře k článku Proč hodnota není cenou?
Trochu mne zarazila možnost "neadekvátnímu používání matematiky v ekonomické teorii", ale i tak se těším.
Robert
re
Ako student mozem potvrdit, ze vsetky paskvily, ktore tu boli spomenute sa nachadzaju v nasej ucebnice mikroekonomie na UMB.Podla nadpisu som skor cakal clanok skor o omyloch matematicko-fyzikalnych ekonomov, ktori si pomylili profesiu ala Fisher a ich snahy postavit peniaze na uroven hmonosti alebo dlzky... tesim sa na dalsie clanky:)
František Vilím
Nadpis
Podle nadpisu jsem čekal přesně toto. Nic o omylech jiných ekonomů tam nemusí být. Proč by to v tomto okamžiku mělo být důležité. Musí se přeci domyslet konsekvence popsaného a z toho by se měli ukázat i omyly druhých či vlastní. Ostatní ekonomové by také měli popsat svá východiska a krok po kroku pokračovat. Dnes ale něco vyjádří a čeká se, že někdo úměrně bude dokazovat, že to je omyl. Je to ale trik, jak umořit "osla" nespočet nesmyslných "teorii". Jestli někdo něco tvrdí s přáním dojít dále, musí svou věc předložit tak, aby bylo jasné, za jakých podmínek to má platit a sám nabídnout možné námitky a sám se s nimi vypořádat.Proto Vám nezbývá, než se učit a trápit se sám :-) A ptát se druhých teprve, kdy opravdu jste už nic nenašel a nevíte. Navíc jste ani neřekl, co konkrétně čekáte a na co se těšíte v dalších článcích? (Na to, jak si pisatelé nebudou vědět rady? :-) To je jisté a proto čekají na Vás, až jim pomůžete.) Zkuste něco napsat sám.
Robert
re napis
Prepacte, ale zmiatol ma asi nazov, Proč hodnota není CENOU? pricom v clanku sa potom slovo cena nevyskytuje. Autor na konci sam napisal: "Teorie ceny (směnných poměrů) bude nakonec diskutována v jiném článku, aby tento nevyrostl do nezáživných rozměrů."a ocakaval som prave ono: "Hodnotu a cenu je nutné striktně rozlišovat"
Ja sa samozrejme trapim aj sam, ale vzdy sa velmi rad dozviem nieco nove od kapacit ako je Ondrej Moravec.
Tesim sa na hociake dalsie clanky. A napisat nieco sam na toto tema sa teda naozaj este necitim.
František Vilím
Re Re Nadpis
Zjednodušeně: cena je výsledek dobrovolné směny dvou lidí, kteří se rozhodují dle svých hodnotových soudů. Nechce ale předbíhat pana Moravce :-)O problému hodnot při směně problémů jsem psal v 4 bod http://www.mises.cz/clanky/fatalni-ekonomicke-omyly-cast-i-119.aspx
Proto si nejdříve přečtěte např toto: http://www.libinst.cz/etexts/mises_lidske_jednani.pdf
Robert
re
Dakujem za vysvetlenie, ale cakal som prave rozsahlejsi clanok o nepochopeni tejto otazky v praxi napr snaha merat cenovu hladinu alebo stabilizovat PPM..František Vilím
To mi hlava nebere :-)
To Vám musí vysvětlit Ti, co to učí a aplikují. :-)Nedává to žádný smysl, pokud cena vzniká tak, jak jsem to popsal výše.
Jozef
A čo taký zberateľ?
Je naozaj pravdou, že každý ďalší kus má pre konajúceho menšiu hodnotu úplne bez výnimky?Nemá azda zberateľ (čohokoľvek - vstupeniek, známok, podpivníkov) väčšiu radosť/úžitok z posledného kusa, ktorý mu chýba do zbierky? Predsalen je rozdiel v radosti toho, kto získa zo série siedmy kus z päťdesiatich a toho istého (o rok, desať rokov...), keď získa predposledný alebo posledný chýbajúci kus.
Inak súhlas s teóriou subjektívnej hodnoty, ale tvrdenie, že niečo platí vždy bez výnimky, je nebezpečné.
František Vilím
Re: A čo taký zberateľ?
Toto není výjimka ze zákona mezního užitku. Proč by měla? Zkusím popsat.Získání další známky (množství, o kterém se zrovna rozhoduji) do sbírky je posuzována stejně jako cokoliv jiného. Při nákupu jednotky známek se musím vzdát nejvyššího užitku, který bych mohl získat nákupem za stejné množství peněz. Mezní užitek peněz se zase zvyšuje, neboť má zásoba klesá.
Hodnocení celé sbírky známek může přijít na řadu jindy, např. nutně potřebuji peníze a prodávám sbírku jako celek. Nebo hoří a nemohu zachránit celou sbírku.
Pokud ve sbírce hodnotím každou známku jinak, pak se rozhoduji vždy znovu a znovu o každé jednotce zvlášť, pokud jí získávám, nebo se vzdávám. O sbírce jako celku se třeba nikdy rozhodovat nebudu.
Při každém novém rozhodováním se situace může měnit.
Robert
re
odpoved je ovela jednoduchsia.ak clovek povazuje jeden statok za kvalitnejsi alebo krajsi uz sa nejedna o vzajomne zamenitelne statky a aplikovat zakon klesajiceho uzitku tu nema zmysel.
tu treba pripomenut ze nezalezi na fyzickych vlastnostiach statku, ale na hodnoteni jednotlivca.
jedna sa o rovnaku argumentaciu ako s pecenim kolaca na ktory potrebujeme 4 vajcia. pricim 4. vajce by malo mat vacsi uzitok ako 3. lebo vdaka 4. dokazeme upiect kolac... tieto vajcia nesu vzajomne zamenitelne teda sa nejedna o jednu ponuku (nabidku)...
Jozef
Hm
Nuž neviem, mám dojem, že sa tu nepatrične miešajú pojmy "zákon medzného úžitku" a "zákon klesajúceho medzného úžitku".Ide však o odlišné pojmy a zo zákona medzného úžitku nevyplýva zákon klesajúceho medzného úžitku, ako je naznačený v článku a v diskusii.
Medzný úžitok konkrétneho kusa a medzný úžitok "dalšieho kusa" nemá zmysel porovnávať, preto ani nemožno hovoriť o jeho klesaní.
František Vilím
Re: Hm
V "Lidském jednání" kapitola VII.1 "Zákon mezního užitku". Tam jsou řešeny všechny podobné případy a odlišení od Gossenova zákona uspokojení potřeb a od Weber-Fechnerova zákona psychofyziky.ivansml
kardinalita uzitku
"Většinu těchto nedorozumění lze s klidným srdcem připsat neadekvátnímu používání matematiky v ekonomické teorii."Nie, vacsina nedorozumeni je sposobena nepochopenim matematiky v ekonomickej teorii. V sucasnej ekonomii hlavneho prudu uzitok ·nie je· kardinalny - jedina informacia ktoru uzitkova funkcia nesie, je poradie alternativ: ak U(x) > U(y), znamena to ze spotrebitel preferuje x pred y. Tym padom funkcia uzitku nie je definovana jednoznacne, ale iba po monotonnu transformaciu, ma ordinalny charakter. Rovnica spotrebitela hovori ze (ak sa da uzitkova funkcia vyjadrit v diferencovatelnom tvare,) pomer medznych uzitkov sa rovna pomeru cien - na tom nie je nic sporne, kedze pomer parcialnych derivacii sa nezmeni ani po aplikovani transformacie.
"Kdokoliv tvrdí, že ze zákona klesajícího mezního užitku existují výjimky (čímž zaniká jeho status jakožto zákona), operuje s chybnou teorií užitku."
Vsetko je skryte v predpokladoch - rakuska teoria explicitne predpoklada nejaky charakter ludskeho konania, co vedie ku klesajucemu medznemu uzitku (aj ked je otazka ci takto odvodeny "zakon" aj nieco znamena, alebo je iba prazdnou tautologiou). To neznamena ze nie je mozne zostrojit teoriu so slabsimi predpokladmi, ktora teoreticky pripusta aj nekonvexne preferencie - ci su take situacie realisticke alebo nie, sa da v konecnom dosledku zistit iba empiricky.
Robert
re JOZEF
Preco by nemalo zmysel"Medzný úžitok konkrétneho kusa a medzný úžitok "dalšieho kusa" nemá zmysel porovnávať, preto ani nemožno hovoriť o jeho klesaní."
ak je ten "konkretny kus" teda statok sucas niekoho ponuky plati tam 100% zakon klesajuceho uzitku.
Ked si kupim 2. rifle maju pre mna mensi uzitok ako prve lebo nemozem nosi obe naraz, ale mozem ich este striedat takze nejaky uzitok maju, ale 3.uz o dost mensi atd. a pre vietnamca, ktory ich ma v sklade 300 uz nemaju prakticky ziadny uzitok...
Robert
re Ivan
Ano sucasna ekonomia hlavneho prudu vyjadruje kardinalisticky uzitok cez funkcie.Nepovie - uzitok z 1000e je 100 a uzitok z 5000e je 300 ale hovori ze celkovy uzitok je konkavnou funkciou bohatstva. /normalny clovek/
pre ineho cloveka je uzitok z 5000e 8000 a vtedy povie ze uzitok je konvexnou funkciou bohatstva. /gambler/
lenze ako mozeme vyjadrovat ludskej jednanie v spojitej funkcii s nekonecne malymi zmenami ked gembler si mozno nevsimne ani zmenu 10e na jeho ucte...