20. září 2012 23:49:31 | reagovat
Komentáře k článku Rozhovor s Peterem Boettkem
Tomáš Fiala
Musíme opět ustavit samoregulující se ekonomiku...
... v níž bude opravdu a spravedlivě fungovat mechanismus zisků a ztrát.No jo, ale lidi celého světa zblblí minimálně 150 lety socializujících blábolů a půl Evropy lidí zkažených realizací těch blbábolů, mají v zásobě kouzelný protiargument: ALE TO MUSÍ JÍT FURT JEN O PRACHY? Jak toho chcete s nimi pane Boetke dokázat? To bude zase spíš jen takový facelift socialismu, stejně jako ve své podstatě to bylo za toho Reagana, a jak jen to bude možné, už zase bude ekonomiky "málo" a bude nutné ji "rozhýbávat". Já se obávám, že to, co reálně nastane, bude taková "kapitalistická" forma Perestrojky. Ještě 20 let tahle šaškárna může přežít. Socialismus Východního bloku taky zkrachoval zhruba v polovině 60. let...
Ale zase to může být docela bžunda. Představte si, až nás politici budou přesvědčovat o tom, že je do kapitalismu potřeba pustit trochu těch tržních vztahů. :-))) Kam se budou hrabat bří Castrové se svým ptydepe. Ti obhajují tržní vztahy v socialismu. Tihle nás budou přesvědčovat o nutnosti ZAVEDENÍ tržních vztahů v kapitalismu. Typnu si jeden ptydepácký výraz: KONTROLOVANÉ TRŽNÍ VZTAHY :-)))
Jan Mašek
USA se ovsem vydaly cestou totalni destrukce dolaru
Minulej ctvrtek Bernanke oficialne oznamil QE3. Nejdriv 40 miliard dolaru mesicne na monetizaci statniho dluhu a na odkup prasivejch dluhopisu krytejch predrazenejma nemovitostma, ktery nikdo nesplaci. Cista tiskarina. Pricemz 40 miliard se muze kdykoliv zvysit. Dost mozna todle je ten hrebicek, kterej uz i tu statem reportovanou cinklou inflaci vyzene do vysin.Jak rikal Mises: mate dve moznosti: bud zastavit tisk penez a nechat probehnout jednorazovej krach, nebo tisknout furt vic a vic az do hyperinflace a uplnyho rozvratu hospodarstvi. Bernanke zatim jde druhou cestou.
machi
Re: USA se ovsem vydaly cestou totalni destrukce dolaru
Uživatel Jan Mašek napsal:Minulej ctvrtek Bernanke oficialne oznamil QE3. Nejdriv 40 miliard dolaru mesicne na monetizaci statniho dluhu a na odkup prasivejch dluhopisu krytejch predrazenejma nemovitostma, ktery nikdo nesplaci. Cista tiskarina. Pricemz 40 miliard se muze kdykoliv zvysit. Dost mozna todle je ten hrebicek, kterej uz i tu statem reportovanou cinklou inflaci vyzene do vysin.
Jak rikal Mises: mate dve moznosti: bud zastavit tisk penez a nechat probehnout jednorazovej krach, nebo tisknout furt vic a vic az do hyperinflace a uplnyho rozvratu hospodarstvi. Bernanke zatim jde druhou cestou.
Už jsem si několikrát kladl otázku zda federální vláda nepřekročila Rubikon...I v případě, že by se politika vlády obrátila o stoosmdesát stupňů (a to se nestane), tak bych řekl, že mají až příliš mnoho dluhů a závazků k financování. Prostě jinak než bankrot nebo hyperinflace už nepřichází v úvahu...
Tomas Lengyel
Tomasove...
Boettke, je jeden z rakusanov na GMU, ale vzhladom k tomu, ze sa na rozdiel od rothbardianskej vetve nestiti niecoho, co nema v nazve napisane Austrian, tak neupada do nezmyselnych bajok o moralke, ale ako ekonom sa venuje skutocne ekonomii. Vzhladom k tomu, ze je na GMU, tak je logicky poznaceny "skolou verejnej volby", rovnako tak ide aj v linii "Novej institucionalnej ekonomie".U nas v Cechach :) a cesky mu vysla Robustni politicka ekonomie pro 21.stoleti.
Ak si dobre pamatam, tak prave Boettke prehlasil, ze najsexy krivky su dopyt a ponuka :), ale to len tak na okraj. Nezapada do tej rothbardianskej vetve - jednoducho Boettke je ok a pri vsetkej ucte k starym autorom, su jeho diela urcite relevantnejsie.
Jan Mašek
Re: Tomasove...
Uživatel Tomas Lengyel napsal:Boettke, je jeden z rakusanov na GMU, ale vzhladom k tomu, ze sa na rozdiel od rothbardianskej vetve nestiti niecoho, co nema v nazve napisane Austrian,
Cetl jste neco od Rothbarda? Pravej OPAK je pravda. Rothbard mel nastudovanej mainstream jako nikdo jinej, nepomerne lip nez Boettke. A argument po argumentu je vyvratil. Krom toho Rothbard mel i titul z matematiky.
tak neupada do nezmyselnych bajok o moralke, ale ako ekonom sa venuje skutocne ekonomii.
V ekonomickejch textech Rothbarda neni ani slovo o moralce (etice), jeho ekonomicky texty se venuji ze 100% skutecne ekonomii (nikoliv statistice). V etickejch textech ano. Rothbard mel proste obrovskej rozsah, mel kapacitu tisic Boettku.
Boettke je ok a pri vsetkej ucte k starym autorom, su jeho diela urcite relevantnejsie.
To je vec nazoru, nicmene podle myho nazoru na jednu stranku relevantniho Boettkeho textu jich ma Rothbard tisic. A kazdy jedno slovo je naprosto relevantni
Uz jen cistej objem toho, co Rothbard napsal, to jsou tisice a tisice stran textu. Ekonomie, ekonomicka historie, "cista" historie, etika, pravo. V kazdy jedny oblasti prisel s naprosto originalnim a zasadnim textem. Ekonomie: MES - kompletni ekonomickej magnum opus, Mystery of Banking - radikalni a srozumiutelna analyza zejmena centralniho bankovnictvi. Ekonomicka historie: Panic of 1819 - dodnes ultimativni zdroj k tomuhle obdobi, i v mainstreamu. America´s Great Depression - detailni analyza nejvetsi deprese, jak teoreticka tak prakticka, vcetne kritiky mainstreamovyho vysvetleni (keynesianskyho, friedmanovskyho), History of economic thought. "Cista" historie: Conceived in Liberty. Etika: For a new liberty - vychazi zde, naprosto zasadni, radikalni, prevratnej text, kterym zalozil anarchokapitalismus. Ethics of liberty - opet prevratnej text, kde polozil zaklady moderni teorii libertarianskyho prava.
Srovnavat Boettkeho a Rothbarda je jako srovnavat talentovanyho 16-tiletyho juniora s trojnasobnym olympijskym vitezem, se vsi uctou k Boettkemu. Vas prispevek je podle me naprosto neuveritelnej.
Hugo
Re: Re: Tomasove...
Uživatel Jan Mašek napsal:Uživatel Tomas Lengyel napsal:...
Cetl jste neco od Rothbarda? Pravej OPAK je pravda. Rothbard mel nastudovanej mainstream jako nikdo jinej, nepomerne lip nez Boettke. A argument po argumentu je vyvratil. Krom toho Rothbard mel i titul z matematiky....
V ekonomickejch textech Rothbarda neni ani slovo o moralce (etice), jeho ekonomicky texty se venuji ze 100% skutecne ekonomii (nikoliv statistice). V etickejch textech ano. Rothbard mel proste obrovskej rozsah, mel kapacitu tisic Boettku....
To je vec nazoru, nicmene podle myho nazoru na jednu stranku relevantniho Boettkeho textu jich ma Rothbard tisic. A kazdy jedno slovo je naprosto relevantni
Uz jen cistej objem toho, co Rothbard napsal, to jsou tisice a tisice stran textu. Ekonomie, ekonomicka historie, "cista" historie, etika, pravo. V kazdy jedny oblasti prisel s naprosto originalnim a zasadnim textem. Ekonomie: MES - kompletni ekonomickej magnum opus, Mystery of Banking - radikalni a srozumiutelna analyza zejmena centralniho bankovnictvi. Ekonomicka historie: Panic of 1819 - dodnes ultimativni zdroj k tomuhle obdobi, i v mainstreamu. America´s Great Depression - detailni analyza nejvetsi deprese, jak teoreticka tak prakticka, vcetne kritiky mainstreamovyho vysvetleni (keynesianskyho, friedmanovskyho), History of economic thought. "Cista" historie: Conceived in Liberty. Etika: For a new liberty - vychazi zde, naprosto zasadni, radikalni, prevratnej text, kterym zalozil anarchokapitalismus. Ethics of liberty - opet prevratnej text, kde polozil zaklady moderni teorii libertarianskyho prava.
Srovnavat Boettkeho a Rothbarda je jako srovnavat talentovanyho 16-tiletyho juniora s trojnasobnym olympijskym vitezem, se vsi uctou k Boettkemu. Vas prispevek je podle me naprosto neuveritelnej.
Ty bys tomu Rothabardovi snad i vykouřil péro, kdybys mohl. Tvoje posedlost je alarmující. To si Rothbard dělal prdel z kultu Ayn Rand. Asi tehdy netušil, co jednou vznikne kolem něj.
libertarian
Re: Tomasove...
Uživatel Tomas Lengyel napsal:Boettke, je jeden z rakusanov na GMU, ale vzhladom k tomu, ze sa na rozdiel od rothbardianskej vetve nestiti niecoho, co nema v nazve napisane Austrian, tak neupada do nezmyselnych bajok o moralke, ale ako ekonom sa venuje skutocne ekonomii. Vzhladom k tomu, ze je na GMU, tak je logicky poznaceny "skolou verejnej volby", rovnako tak ide aj v linii "Novej institucionalnej ekonomie".
U nas v Cechach :) a cesky mu vysla Robustni politicka ekonomie pro 21.stoleti.
Ak si dobre pamatam, tak prave Boettke prehlasil, ze najsexy krivky su dopyt a ponuka :), ale to len tak na okraj. Nezapada do tej rothbardianskej vetve - jednoducho Boettke je ok a pri vsetkej ucte k starym autorom, su jeho diela urcite relevantnejsie.
citujem :
" neupada do nezmyselnych bajok o moralke, ale ako ekonom sa venuje skutocne ekonomii."
- to oddelovanie moralky od ekonomie je absurdné. Oddeliť morálne hodnotenia JE MOŽNÉ iba tak, že sa explicitne neuvedú. Ale IMPLICITNE sú uvedené prakticky vždy. Ako to myslím ? Príklad :
"Kvantitatívnym uvolnovaním sa zvýši celková bilancia emisnej banky. Vytvoria sa zdroje pre podporu ekonomiky a stúpne HDP." .
V tomto politicky korektnom tvrdení NIE JE žiadne MORÁLNE tvrdenie. Ovšem, že je, ale je skryté pred očami bežných ludí, ktorí nerozumeju fungovaniu v spoločnosti.
Kto tomu rozumie, tomu z uvedenej vety vyplíva : "Narastie masa penazí, a klesne kupna hodnota jestvujucich penazí".
Kto tomu rozumie, tomu je jasné, že "držitelia jestvujucich penazí budú OKRADNUTÍ o kupnu schpnosť svojich penazí" .
Kto tomu rozumie, tomu aj korektné tvrdenia ekonomov hlavného prúdu znejú silne morálne, presnejšie povedané - NEMORALNE.
Názory o "nezmyselnych bajok o moralke" propaguju hlavne ekonomovia, ktorí sa snažia zamaskovať NEMORÁLNE dôsledky svojich ekonomických návrhov.
Ekonomia sa môže formálne tváriť ako indiferentná voči MORÁLKE, ale DôSLEDKY EKONOMICKÝCH tvrdení, politicky vnútené ludskej spoločnosti, majú velmi zasadné morálne dôsledky.
A kto toto ešte stale nechce pochopiť, tomu príklad "z biologie" :
Fašisti merali ludom presné rozmery hláv, a robili "čiste vedecké, etnické, biologické výzkumy" . A následne podľa výsledkov týchto "vedeckých meraní" posielali ludí na smrť. Predpokladám, že "vedecky zamerané" meranie hláv nik nepokladá za nemorálne. Veď ani inflačné riedenie peňazí nie je nemorálne.
Petr Málek
Re: Re: Re: Tomasove...
Uživatel Hugo napsal:Ty bys tomu Rothabardovi snad i vykouřil péro, kdybys mohl. Tvoje posedlost je alarmující. To si Rothbard dělal prdel z kultu Ayn Rand. Asi tehdy netušil, co jednou vznikne kolem něj.
Ach jo, to je zase jeden pubertální "argument". Nevím, jestli je tak těžké to pochopit, ale pokud někdo někoho vychvaluje, tak to automaticky nemusí bejt kult. Možná si dotyčný tu chválu skutečně zaslouží a ten jeho obdivovatel ho obdivuje na základě chladné kalkulace přínosů toho člověka pro společnost. Což je přesně případ Rothbarda.
To, co o něm napsal Honza, je naprosto pravdivé. V historii ekonomie prostě neexistuje nikdo, kdo by měl tak nepředstavitelně obrovský přínos, jako Mises a Rothbard. Samozřejmě ti dva pánové nebyli neomylní (což nikdo z nás, pokud vím, nemá problém přiznat - nejspíš proto, že nejsme žádný kult...), což ale nemění nic na tom, že ve srovnání s ostatními udělali pro ekonomické poznání nejspíš víc než všichni ostatní dohromady.
Jan Mašek
Re: Re: Re: Re: Tomasove...
Uživatel Petr Málek napsal:Uživatel Hugo napsal:...
Ach jo, to je zase jeden pubertální "argument". ..
Na takovy blaboly vubec nereaguju.
Hugo
Re: Re: Re: Re: Tomasove...
Uživatel Petr Málek napsal:Uživatel Hugo napsal:...
Ach jo, to je zase jeden pubertální "argument". Nevím, jestli je tak těžké to pochopit, ale pokud někdo někoho vychvaluje, tak to automaticky nemusí bejt kult. Možná si dotyčný tu chválu skutečně zaslouží a ten jeho obdivovatel ho obdivuje na základě chladné kalkulace přínosů toho člověka pro společnost. Což je přesně případ Rothbarda.
To, co o něm napsal Honza, je naprosto pravdivé. V historii ekonomie prostě neexistuje nikdo, kdo by měl tak nepředstavitelně obrovský přínos, jako Mises a Rothbard. Samozřejmě ti dva pánové nebyli neomylní (což nikdo z nás, pokud vím, nemá problém přiznat - nejspíš proto, že nejsme žádný kult...), což ale nemění nic na tom, že ve srovnání s ostatními udělali pro ekonomické poznání nejspíš víc než všichni ostatní dohromady.
Pokud je něco pubertálního, tak to jsou agresivní reakce, kdy si někteří nechtějí nechat sáhnout svoje miláčky, at se děje, co se děje a používá k tomu velmi teatrální a velikášské rétoriky. Občas mi to připomíná způsoby, kterými teenky obhajují své pěvecké idoly. Pan Mašek je touto přecitlivělostí na pana Rothbarda velmi známý.
Pak bych se vás rád zeptal. Jaký přínos Rothbarda pro společnost? K čemu pan Rothbard přispěl v naší společnosti? Co se mu podařilo zlepšit? Já jen si si nepletet přínos pro společnost a přínos pro úzký okruh badatelů.
Hugo
Re: Re: Re: Re: Re: Tomasove...
Uživatel Hugo napsal:Uživatel Petr Málek napsal:...
Pokud je něco pubertálního, tak to jsou agresivní reakce, kdy si někteří nechtějí nechat sáhnout svoje miláčky, at se děje, co se děje a používá k tomu velmi teatrální a velikášské rétoriky. Občas mi to připomíná způsoby, kterými teenky obhajují své pěvecké idoly. Pan Mašek je touto přecitlivělostí na pana Rothbarda velmi známý.
Pak bych se vás rád zeptal. Jaký přínos Rothbarda pro společnost? K čemu pan Rothbard přispěl v naší společnosti? Co se mu podařilo zlepšit? Já jen si si nepletet přínos pro společnost a přínos pro úzký okruh badatelů.
Je to mimochodem vidět i na tom, jak pan Mašek zbožnuje cokoli, co Rothbard vypustil z pusy a považuje to téměř za slovo Boží, které je nezpochybnitelné a pan Mašek ho ani nevystavuje žádnému kritickému zkoumání. Zrovna je to hezky vidět na odkazu na R. kritiky filmů Kmotr a Mafiáni.
Tomáš Fiala
Re: Re: Re: Re: Re: Tomasove...
Uživatel Hugo napsal:Uživatel Petr Málek napsal:...
Pokud je něco pubertálního, tak to jsou agresivní reakce, kdy si někteří nechtějí nechat sáhnout svoje miláčky, at se děje, co se děje a používá k tomu velmi teatrální a velikášské rétoriky. Občas mi to připomíná způsoby, kterými teenky obhajují své pěvecké idoly. Pan Mašek je touto přecitlivělostí na pana Rothbarda velmi známý.
Pak bych se vás rád zeptal. Jaký přínos Rothbarda pro společnost? K čemu pan Rothbard přispěl v naší společnosti? Co se mu podařilo zlepšit? Já jen si si nepletet přínos pro společnost a přínos pro úzký okruh badatelů.
Tady se asi o přínosu pro společnost těžko něco dozvíte. Tohle sousloví totiž tady nikdo moc nechápe. Lépe řečeno chápe, ale v libertariánském/svobodném pojetí společnosti nemá význam, ve kterém jste ho teď jako otázku použil. To byste po tak dlouhé době, kterou tu trávíte mohl vědět.
I v souvislosti s Vaším dalším příspěvkem. Nevím, jaký má pan Mašek vztah k panu Rotbardovi. Dost možná má jeho plakát na stěně a při pohledu na něj doshuje vzrušení. :-) Ale jakou souvislost má jakýkoli vztah kohokoli z nás k Rothbardovi s tím, co Rothbard napsal? I kdyby ho někdo měl za svého Boha, tak co to znamená? Nic než to, že ten dotyčný konkrétní jedinec ho má za Boha. Rozporujte Rothbarda a neshazujte se tady příspěvky na úrovni hospody, kterými se jen snažíte zesměšňovat oponenta. A nebo se pak nedivte, že na jaký pytel, taková záplata.
Hugo
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tomasove...
Uživatel Tomáš Fiala napsal:Uživatel Hugo napsal:...
Tady se asi o přínosu pro společnost těžko něco dozvíte. Tohle sousloví totiž tady nikdo moc nechápe. Lépe řečeno chápe, ale v libertariánském/svobodném pojetí společnosti nemá význam, ve kterém jste ho teď jako otázku použil. To byste po tak dlouhé době, kterou tu trávíte mohl vědět.
I v souvislosti s Vaším dalším příspěvkem. Nevím, jaký má pan Mašek vztah k panu Rotbardovi. Dost možná má jeho plakát na stěně a při pohledu na něj doshuje vzrušení. :-) Ale jakou souvislost má jakýkoli vztah kohokoli z nás k Rothbardovi s tím, co Rothbard napsal? I kdyby ho někdo měl za svého Boha, tak co to znamená? Nic než to, že ten dotyčný konkrétní jedinec ho má za Boha. Rozporujte Rothbarda a neshazujte se tady příspěvky na úrovni hospody, kterými se jen snažíte zesměšňovat oponenta. A nebo se pak nedivte, že na jaký pytel, taková záplata.
Tak nějak ho chápat musí, jinak by ho pan Málek nepoužil. A jistě nám rád vysvětlí, co tím myslel.
Nebojte, já se hrubé záplatě nedivím.
Petr Málek
Re: Re: Re: Re: Re: Tomasove...
Uživatel Hugo napsal:Pak bych se vás rád zeptal. Jaký přínos Rothbarda pro společnost? K čemu pan Rothbard přispěl v naší společnosti? Co se mu podařilo zlepšit? Já jen si si nepletet přínos pro společnost a přínos pro úzký okruh badatelů.
Pan Rothbard významně přispěl k poznání v oblasti ekonomie. Díky ekonomii víme, jaké si máme zřídit společenské uspořádání, které vede k největšímu blahobytu pro všechny s výjimkou těch, kteří žijí z vraždění a okrádání ostatních lidí (a v konečném důsledku a hodně dlouhém období to platí i bez této výjimky). Následováním rakouské ekonomické teorie, ke které významně přispěl, by se bývala dala vyřešit většina dnešních problémů typu hladomor v Africe, krachující důchodový systém, masivní nezaměstnanost v některých zemích a mnoho dalších věcí. To je docela dobré, nemyslíte?
Btw., je opravdu srandovní, jak tady všichni trollové typu Opruz nebo Hugo už rok a půl shazují a zesměšňují ekonomy, které zde propagujeme, ale ani jednou nikdo z nich neposkytnul konkrétní ukázku, kde se Rothbard nebo Mises přesně mýlili - tj. představoval bych si název knihy, číslo strany, konkrétní citaci a následné vyvrácení. Ani jednou, a to už jsem je o to několikrát prosil a nebyl jsem sám.
Prostě všichni máte plná ústa hospodských mouder (někdy rovnou nadávek, viz tato diskuse), ale když máte poukázat na konkrétní chybu nebo nabídnout své konkrétní řešení spolu s vysvětlením, proč si myslíte, že je nejlepší, tak mlčíte. Ale ono je to v Česku docela normální, takže už jsem zase klidný :)
Tímto končím svoji účast v této nesmyslné diskusi.
vortexa
Hyperinflácia
už štvrtý rok za rohom a tí hlupáci na trhu sa už štvrtý rok systematicky mýlia, lebo si asi nedokážu otvoriť mises.cz a prečítať si pár článkov.http://www.clevelandfed.org/research/data/inflation_expectations/
-Inflačné očakávania na minimách a klesajú!
-Alebo to sa len na mises.cz mýlia a ostatnní majú pravdu? No to hádam nie.
Ad Rothbard, zasmial som sa pán Mašek. Od neho som toho čítal naozaj len málo, no úplne mi stačilo. Možno čítal mainstream, ale do porozumenia mal väčšinou asi tak ďaleko ako Atilla k derivácii... A pokiaľ viem, tak s matematikou bol na tom veľmi chabo, no možno mi ukážete opak. :)
vortexa
Re: USA se ovsem vydaly cestou totalni destrukce dolaru
Uživatel Jan Mašek napsal:Minulej ctvrtek Bernanke oficialne oznamil QE3. Nejdriv 40 miliard dolaru mesicne na monetizaci statniho dluhu a na odkup prasivejch dluhopisu krytejch predrazenejma nemovitostma, ktery nikdo nesplaci. Cista tiskarina. Pricemz 40 miliard se muze kdykoliv zvysit. Dost mozna todle je ten hrebicek, kterej uz i tu statem reportovanou cinklou inflaci vyzene do vysin.
Jak rikal Mises: mate dve moznosti: bud zastavit tisk penez a nechat probehnout jednorazovej krach, nebo tisknout furt vic a vic az do hyperinflace a uplnyho rozvratu hospodarstvi. Bernanke zatim jde druhou cestou.
No ako ekonóm by ste mali vedieť, že to monetizácia štátneho dlhu nie je. A kde je celá tá inflácia z minulých QE? Či už konečne pochopíme, že nezáleží len na ponuke peňazí ale aj na dopyte?
Jan Mašek
Re: Re: USA se ovsem vydaly cestou totalni destrukce dolaru
Uživatel vortexa napsal:Uživatel Jan Mašek napsal:...
No ako ekonóm by ste mali vedieť, že to monetizácia štátneho dlhu nie je. A kde je celá tá inflácia z minulých QE? Či už konečne pochopíme, že nezáleží len na ponuke peňazí ale aj na dopyte?
V jakym smyslu to neni monetizace statniho dluhu? Fed je suverenne nejvetsim "nakupcim" statnich dluhopisu.
Poptavku po penezich ale Fed neovlivnuje a kdykoliv se muze zmenit - a zmeni.
Jan Mašek
Re: Hyperinflácia
Uživatel vortexa napsal:už štvrtý rok za rohom a tí hlupáci na trhu sa už štvrtý rok systematicky mýlia, lebo si asi nedokážu otvoriť mises.cz a prečítať si pár článkov.
http://www.clevelandfed.org/research/data/inflation_expectations/
-Inflačné očakávania na minimách a klesajú!
-Alebo to sa len na mises.cz mýlia a ostatnní majú pravdu? No to hádam nie.
Ad Rothbard, zasmial som sa pán Mašek. Od neho som toho čítal naozaj len málo, no úplne mi stačilo. Možno čítal mainstream, ale do porozumenia mal väčšinou asi tak ďaleko ako Atilla k derivácii... A pokiaľ viem, tak s matematikou bol na tom veľmi chabo, no možno mi ukážete opak. :)
Ze se trh pri masivni manipulaci penezni zasobou v drtive vetsine myli snad uz po roce 2008 nikdo nepochybuje. Ceny maji komunikacni funkci a kdyz cenama nekdo manipuluje, tak je snad samozrejmy, ze to ma nejakej ucinek. Kdyby akce Fedu sly perfektne vyzmizikovat, tak ceny vubec nepotrebujeme - coz je blbost.
Ad zbytek: neni na co reagovat, akorat nadavky, na takovou uroven si musite najit nekoho jinyho.
vortexa
Re: Re: Re: USA se ovsem vydaly cestou totalni destrukce dolaru
Uživatel Jan Mašek napsal:Uživatel vortexa napsal:...
V jakym smyslu to neni monetizace statniho dluhu? Fed je suverenne nejvetsim "nakupcim" statnich dluhopisu.
Poptavku po penezich ale Fed neovlivnuje a kdykoliv se muze zmenit - a zmeni.
Monetizácia je definovaná ako skupovanie vládnych dlhopisov centrálnou bankou NA PRIMÁRNOM trhu. Momentálne Fed žiadne treasuries nekupuje a jeho podiel na celkovom vládnom dlhu je cca rovnaký ako v 90-tych rokoch a ako na začiatku tejto dekády (ajkeď dlh je samozrejme nominálne aj reálne väčší).
Konštatovanie, že dopyt po peniazoch sa mení a aj sa zmení je fakt super postreh. Prečo asi hraje CB aktívnu monetárnu politiku? Prečo sa asi snaží (teda mala by sa) nastaviť dokonale elastickú money supply? No preto aby vyhladila vplyvy tých dopytov po peniazoch.
vortexa
Re: Re: Hyperinflácia
Uživatel Jan Mašek napsal:Uživatel vortexa napsal:...
Ze se trh pri masivni manipulaci penezni zasobou v drtive vetsine myli snad uz po roce 2008 nikdo nepochybuje. Ceny maji komunikacni funkci a kdyz cenama nekdo manipuluje, tak je snad samozrejmy, ze to ma nejakej ucinek. Kdyby akce Fedu sly perfektne vyzmizikovat, tak ceny vubec nepotrebujeme - coz je blbost.
Ad zbytek: neni na co reagovat, akorat nadavky, na takovou uroven si musite najit nekoho jinyho.
Tak ja tam žiadne nadávky nevidím, ale ok. Možno Vás urazila forma a možno to, že som sa dotkol osobnosti M.N.Rothbarda. Prepáčte ale podľa mňa to vôbec nebol dobrý ekonóm. Bohužiaľ sa sám vystihol tým svojím zákonom, že ľudia majú tendenciu špecializovať sa na to, čomu najmenej rozumejú.
"Ze se trh pri masivni manipulaci penezni zasobou v drtive vetsine myli snad uz po roce 2008 nikdo nepochybuje. Ceny maji komunikacni funkci a kdyz cenama nekdo manipuluje, tak je snad samozrejmy, ze to ma nejakej ucinek. Kdyby akce Fedu sly perfektne vyzmizikovat, tak ceny vubec nepotrebujeme - coz je blbost."
Wuh. Nuž tak postupne. Povedzte ako konkrétne dochádza k tomu, že sa trh systematicky mýli, keď je MP rule based? Toto myslíte vážne? Akože ľudia poznajú len súčasnú nominálnu úrokovú mieru (v najlepšom prípade zrovna diskontnú sadzbu CB)? To akože sa akože všetky firmy dostali do problémov preto, lebo nevideli, že CB zvýši úrokové sadzby? Máte aj nejaký dôkaz pre toto dosť vágne tvrdenie?
Ako konkrétne manipuluje CB cenami? Skúste to doložiť aj empiricky.
A tá posledná veta je samozrejme nezmyselná dedukcia. Cena nám predsa vypovedá o vzácnosti niečoho, na čo CB dosah nemá. CB povie, že chce dosiahnúť určitý cieľ a ľudia to jednoducho zarátajú do svojich očakávaní. Ale ja viem, CB povie, že chce dosiahnúť stabilnú 2% infláciu a všetci to odignorujú a potom povedia, že ich CB oklamala.
Jan Mašek
Re: Re: Re: Re: USA se ovsem vydaly cestou totalni destrukce dolaru
Uživatel vortexa napsal:Monetizácia je definovaná ako skupovanie vládnych dlhopisov centrálnou bankou NA PRIMÁRNOM trhu.
Ne, tak si to definujete vy. Ale o definice se hadat nechci. Neni temer zadnej ekonomickej rozdil mezi tim, kdyz Fed to koupi primo a tim, ze to nejdriv koupi komercni banka ktera moc dobre vi, ze to od ni koupi Fed. Je tam jen jeden meziclanek navic, je to technikalita, formalita, ktera nemeni nic na tom, ze je v ekonomice vic penez, ze urokovy sazby jsou nizsi nez by byly a ze vladni vydaje jsou vyssi (i realne) nez by byly, kdyby Fed nemonetizoval.
Momentálne Fed žiadne treasuries nekupuje a jeho podiel na celkovom vládnom dlhu je cca rovnaký ako v 90-tych rokoch a ako na začiatku tejto dekády (ajkeď dlh je samozrejme nominálne aj reálne väčší).
Veta v zavorce je naprosto ZASADNI. Dluh za poslednich 10 let je dvakrat vyssi nez za predchozich 200 let. A z obrovsky casti se na nem podili Fed, dnes jiz nejvetsi drzitel americkejch vladnich dluhopisu. Jinak ze Fed nekupuje treasuries - na to jste prisel jak? Kdo je teda kupuje? 3-4 biliony (tisic miliard) dolaru rocniho deficitu + rollover starejch dluhopisu kupuje kdo?
Konštatovanie, že dopyt po peniazoch sa mení a aj sa zmení je fakt super postreh. Prečo asi hraje CB aktívnu monetárnu politiku? Prečo sa asi snaží (teda mala by sa) nastaviť dokonale elastickú money supply? No preto aby vyhladila vplyvy tých dopytov po peniazoch.
Ze vzrostla poptavka po penezich znamena, ze se inflace zatim jeste neurvala ze retezu. Ale znova rikam - to je absolutne mimo kontrolu Fedu. A i tak to pacha skody, protoze to drzi nad vodou zkrachovaly firmy (zejmena banky a stat), cimz nedovoli realnym aktivum si najit ziskovy (=produktivni) vyuziti.
A az poptavka po penezich klesne, tak Fed NEMA ZADNOU MOZNOST penize stahnout z trhu, neexistuje zadna "exit strategy" - to proste matematicky nesedi, protoze vsechny tydle banky a statrni organizace jsou zivotne zavisly na tisku penez. Prijde gigantickej krach.
A ze zatim nenastal: no a co? V roce 2006 taky jeste nenastal. Nastane, nebojte se.
Jan Mašek
Re: Re: Re: Hyperinflácia
Uživatel vortexa napsal:Wuh. Nuž tak postupne. Povedzte ako konkrétne dochádza k tomu, že sa trh systematicky mýli,
Jen kratce. Preneste se do roku 2007. Kolik procent lidi cekalo gigantickej krach, kdo mluvil o tom, ze celej americkej bankovni sektor zkrachuje? Jedno procento? Zbylych 99% nadsene kupovalo nemovitosti, protoze cekali, ze na nich vydelaji - jako na nich vydelavali 10 let. Prakticky vsichni se mylili.
Samozrejme nejvic, az groteskne, se mylili lidi jako Ben Bernanke. Jeho "predpovedi" jsou dneska obvzlast zabavny, kdyby nemrazilo z toho, ze tenhle ekonomickej analfabet ma moc totalne rozvratit US ekonomiku a vratit ji o 100 let nazpet.
HynekRk
Re:
Pokud jsou vytištěny nové peníze a banky je nepůjčí (credit lunch) tak je vcelku jasné, že se nemusí zvýšit množství peněz v oběhu. Ale o to tu ani nejde. Jde o to, co se stane až se situace uklidní (každá deprese nakonec vždy skončila) a banky ty peníze začnou půjčovat a dostanou je tak do oběhu. Lidé začnou peníze ukládat do bank a zase si půjčovat. Pokud máme třeba 10% peněž v oběhu fyzicky existujících (rezervy a únik peněz z bankovní soustavy), tak je jasné, že bude rozdíl pokud jich bude třeba 1 bilión dolarů anebo 1.5 biliónu dolarů. Na to nepotřebuji znát vůbec rakouskou ekonomickou školu.Lidé z Fedu by museli předpokládat, že zotavení a uklidňování situace bude jen velmi postupné (růst počtu úvěrů a návrat hotovosti do bank) anebo naopak že dojde k prudkému růstu výroby. Zároveň by se museli vzdát pravidelného tisku dalších peněz alespoň na nějakou dobu. Zde však jde o velmi nepravděpodobnou věc, která se z důvodu tlaků zájmových skupin stěží uskuteční. Navíc kdo kupuje státní dluhopisy? Velmi často komerčí banky za nově vytvořené peníze (dalo by se říci, že jde v podstatě o nepřímou monetizaci). Tohoto se stát skutečně vzdá, byť na určitou dobu? Stáhnout nové peníze z oběhu jde (viz Rašín), ale nelze je stáhnout přesně tak, jak se do oběhu dostaly a opět tak dojde k přerozdělení bohatství a dopadům na strukturu výroby.
K Fulartonově principu odlivu a přílivu lze říci tolik, že odvolávat se na něj je dost bída, protože pokud bude úrok z úvěru 2% tak po něm bude větší poptávka než při úroku 10%. Tvrzení, že CB se snaží přizpůsobit poptávce po penězích je teda minimálně částečně omylné, protože sama CB tuto poptávku značně ovlivňuje.
Co si pamatuji, co jsem četl z Rothbarda, tak ten citoval i školu teorie veřejné volby, a to docela příznivě. A třeba von Misese lze celkem v klidu zařadit mezi lidi, kteří tuto školu svou knihou „Byrokracie“ předjímali řadu let dopředu.
vortexa
Re: Re: Re: Re: Re: USA se ovsem vydaly cestou totalni destrukce dolaru
Uživatel Jan Mašek napsal:Ne, tak si to definujete vy. Ale o definice se hadat nechci. Neni temer zadnej ekonomickej rozdil mezi tim, kdyz Fed to koupi primo a tim, ze to nejdriv koupi komercni banka ktera moc dobre vi, ze to od ni koupi Fed. Je tam jen jeden meziclanek navic, je to technikalita, formalita, ktera nemeni nic na tom, ze je v ekonomice vic penez, ze urokovy sazby jsou nizsi nez by byly a ze vladni vydaje jsou vyssi (i realne) nez by byly, kdyby Fed nemonetizoval.
Som rád, že sa nehádame o definíciách. Nuž povedzte mi ako konkrétne získava banka istotu, že tie dlhopisy od nej odkúpi Fed, keď Fed chce kupovať momentálne (a vo veľmi obmedzenom množstve) mortgage backed securities? Ale aj keby skupoval bondy, prečo by som si mal kúpiť T-bond len pre to, že tu je možnosť, že ho potom odomňa odkúpi Fed (za cenu za akú bude chcieť on)? Takisto Fed nesľúbil, že vykúpi všetky bondy, takže reálna šanca, že ho predám zrovna Fedu je ex post 22%. To je na investíciu trochu málo nemyslíte? :)
Veta v zavorce je naprosto ZASADNI. Dluh za poslednich 10 let je dvakrat vyssi nez za predchozich 200 let. A z obrovsky casti se na nem podili Fed, dnes jiz nejvetsi drzitel americkejch vladnich dluhopisu. Jinak ze Fed nekupuje treasuries - na to jste prisel jak? Kdo je teda kupuje? 3-4 biliony (tisic miliard) dolaru rocniho deficitu + rollover starejch dluhopisu kupuje kdo?
A nominálny výkon americkej ekonomiky je dnes 65.5 krát vyšší ako pred 65 rokmi. Čo tým chcel autor povedať?
http://research.stlouisfed.org/fred2/series/TREAST
Ehm takto? Žeby to boli investori, ktorí utekajú k bezpečným aktívam. A investori z rozvojových zemí?
Ze vzrostla poptavka po penezich znamena, ze se inflace zatim jeste neurvala ze retezu. Ale znova rikam - to je absolutne mimo kontrolu Fedu. A i tak to pacha skody, protoze to drzi nad vodou zkrachovaly firmy (zejmena banky a stat), cimz nedovoli realnym aktivum si najit ziskovy (=produktivni) vyuziti.
A az poptavka po penezich klesne, tak Fed NEMA ZADNOU MOZNOST penize stahnout z trhu, neexistuje zadna "exit strategy" - to proste matematicky nesedi, protoze vsechny tydle banky a statrni organizace jsou zivotne zavisly na tisku penez. Prijde gigantickej krach.
Ak chcete ja Vás ešte upresním, že MB tak narástla je len a len prejavom toho, že narástol dopyt po peniazoch. Myslel som, že z dokonale elastickej MS krivky bude hneď jasné o čom točím.
Povedzte čo konkrétne bráni Fedu aby začal odpredávať všetky tie aktíva, ktoré nakúpil v prípade, že sa inflácia začne dvíhať? :) Prečo by mali banky krachovať, keď už teraz si upravujú balance sheet? Povedzte mne nevzdelanému AKO konkrétne spôsobí výpredaj aktív zo strany Fedu (z ktorých je kopa, ak nie všetky, mimochodom close money substitutes) krach bánk. Chcem presnú teóriu, nie len také reči, že keď sa stane to a to, tak banka jednoducho skrachuje. Prečo? No lebo je závislá na tom a tom...
A povedzte to podľa Vás krach per se niečo rieši? Podľa Vás krach spoločnosti presunie zdroje do produktívneho využitia? To asi ťažko. Krach maximálne tak zdroje uvoľní ale keď Vám klesá AD, tak by som chcel vidieť ktorý chytrák bude zakladať novú firmu, keď ani tie existujúce sa nedokážu uživiť. :)
A ze zatim nenastal: no a co? V roce 2006 taky jeste nenastal. Nastane, nebojte se.
No lenže ja som narážal na tú hyperinfláciu ,ktorá je už štvrtý rok ZA ROHOM. Čo ste už zabudli na tú paniku z júla a augusta 2011 ktorá bola založená len na tom, že ceny zlata rástli? Ako keby bola cena zlata proxy pre cenovú hladinu... A ajhľa, ono tá inflácia odvtedy ešte spomalila.
vortexa
Re: Re: Re: Re: Hyperinflácia
Uživatel Jan Mašek napsal:Uživatel vortexa napsal:...
Jen kratce. Preneste se do roku 2007. Kolik procent lidi cekalo gigantickej krach, kdo mluvil o tom, ze celej americkej bankovni sektor zkrachuje? Jedno procento? Zbylych 99% nadsene kupovalo nemovitosti, protoze cekali, ze na nich vydelaji - jako na nich vydelavali 10 let. Prakticky vsichni se mylili.
Samozrejme nejvic, az groteskne, se mylili lidi jako Ben Bernanke. Jeho "predpovedi" jsou dneska obvzlast zabavny, kdyby nemrazilo z toho, ze tenhle ekonomickej analfabet ma moc totalne rozvratit US ekonomiku a vratit ji o 100 let nazpet.
Nuž povedzte mi ako môže niekto očakávať exogénny šok? Na nehnuteľnostiach bola asi špekulatívna bublina, no nikto ani dnes nevie akých rozmerov bola vzhľadom na to, že veľká časť prepadu nastala až po prepade agregátneho míňania. A či videli tú bublinu? A koľkí ju videli? No neviem, nečítal som žiadne odhady.
Ale podstata toho je, že inflácia (teda jej dopytová stránka o ktorej je práve reč) je daná exogénne. V skutočnosti TIPS spready sú najlepším ukazovateľom budúcej inflácie. Jednoducho nikto nedokáže odhadnúť infláciu lepšie ako trh (pretože je väčšinou daná endogénne). Ale napríklad inflcáiu môže dvihnúť aj exogénny šok (ropný šok) a to samozrejme už trh predpovedať nedokáže (z definície šoku ;) ).
vortexa
Re: Re:
Uživatel HynekRk napsal:Pokud jsou vytištěny nové peníze a banky je nepůjčí (credit lunch) tak je vcelku jasné, že se nemusí zvýšit množství peněz v oběhu. Ale o to tu ani nejde. Jde o to, co se stane až se situace uklidní (každá deprese nakonec vždy skončila) a banky ty peníze začnou půjčovat a dostanou je tak do oběhu. Lidé začnou peníze ukládat do bank a zase si půjčovat. Pokud máme třeba 10% peněž v oběhu fyzicky existujících (rezervy a únik peněz z bankovní soustavy), tak je jasné, že bude rozdíl pokud jich bude třeba 1 bilión dolarů anebo 1.5 biliónu dolarů. Na to nepotřebuji znát vůbec rakouskou ekonomickou školu.
Lidé z Fedu by museli předpokládat, že zotavení a uklidňování situace bude jen velmi postupné (růst počtu úvěrů a návrat hotovosti do bank) anebo naopak že dojde k prudkému růstu výroby. Zároveň by se museli vzdát pravidelného tisku dalších peněz alespoň na nějakou dobu. Zde však jde o velmi nepravděpodobnou věc, která se z důvodu tlaků zájmových skupin stěží uskuteční. Navíc kdo kupuje státní dluhopisy? Velmi často komerčí banky za nově vytvořené peníze (dalo by se říci, že jde v podstatě o nepřímou monetizaci). Tohoto se stát skutečně vzdá, byť na určitou dobu? Stáhnout nové peníze z oběhu jde (viz Rašín), ale nelze je stáhnout přesně tak, jak se do oběhu dostaly a opět tak dojde k přerozdělení bohatství a dopadům na strukturu výroby.
K Fulartonově principu odlivu a přílivu lze říci tolik, že odvolávat se na něj je dost bída, protože pokud bude úrok z úvěru 2% tak po něm bude větší poptávka než při úroku 10%. Tvrzení, že CB se snaží přizpůsobit poptávce po penězích je teda minimálně částečně omylné, protože sama CB tuto poptávku značně ovlivňuje.
Co si pamatuji, co jsem četl z Rothbarda, tak ten citoval i školu teorie veřejné volby, a to docela příznivě. A třeba von Misese lze celkem v klidu zařadit mezi lidi, kteří tuto školu svou knihou „Byrokracie“ předjímali řadu let dopředu.
Ako som napísal už vyššie Fed nastaví elastickú short run money supply a akékoľvek pohyby v špekulatívnom dopyte po peniazoch budú vyhladené zmenou množstva peňazí (viď dokonale elastická ponuka). Fed môže peniaze sťahovať aj tlačiť podľa potreby. Dokonca môže sťahovať aj bez toho, aby mal nejaké aktíva z predošlých QE. Presne to robí ECB so svojimi operátormi.
A trafili ste to veľmi presne, len bohužiaľ ste tomu sám neporozumeli. Fed tvorí ponuku peňazí (teda on neprispôsobuje ponuku, on len vytvorí elastickú ponuku a trh si už dopytom "zrieši" všetko sám). Fed výslovne NETVORÍ ponuku kreditu, ktorého cena je úrok.
Áno peniaze sa dajú z obehu sťahovať. Ako to dopadne nám ukázali Schacht a Rašín, to ste tiež pekne trafili. Ono totižto niektoré kontrakty sú nominálne fixované. Keď si toto uvedomíte, tak pochopíte prečo sa krajina dostane pri sťahovaní peňazí z obehu do depresie. A nemusia sa sťahovať, stačí keď poklesne nominálny agregátny dopyt. A bum máte vysvetlenú veľkú kopu recesií. Môžete to aj empiricky testovať a nemusíte ani odpovedať na otázku, prečo sa ľudia stále nechajú oklamať tou centrálnou bankou. Ono to je dosť trápne, keď si človek uvedomí ako efektívne dokáže trh alokovať zdroje a aké zložité veci musia podnikatelia odhadovať. A pritom všetkom sa nechajú vo veľkom opakovane oklamať novými peniazmi a hrátkami s diskontnou sadzbou zo strany CB.
HynekRk
Re: Re: Re:
Uživatel vortexa napsal:Uživatel HynekRk napsal:...
Ako som napísal už vyššie Fed nastaví elastickú short run money supply a akékoľvek pohyby v špekulatívnom dopyte po peniazoch budú vyhladené zmenou množstva peňazí (viď dokonale elastická ponuka). Fed môže peniaze sťahovať aj tlačiť podľa potreby. Dokonca môže sťahovať aj bez toho, aby mal nejaké aktíva z predošlých QE. Presne to robí ECB so svojimi operátormi.
A trafili ste to veľmi presne, len bohužiaľ ste tomu sám neporozumeli. Fed tvorí ponuku peňazí (teda on neprispôsobuje ponuku, on len vytvorí elastickú ponuku a trh si už dopytom "zrieši" všetko sám). Fed výslovne NETVORÍ ponuku kreditu, ktorého cena je úrok.
Výslovně ne, ale může ji dosti ovlivňovat s vyjimkou situace credit crunchu.
HynekRk
Re: Re: Re:
Uživatel vortexa napsal:Uživatel HynekRk napsal:...
Áno peniaze sa dajú z obehu sťahovať. Ako to dopadne nám ukázali Schacht a Rašín, to ste tiež pekne trafili. Ono totižto niektoré kontrakty sú nominálne fixované. Keď si toto uvedomíte, tak pochopíte prečo sa krajina dostane pri sťahovaní peňazí z obehu do depresie. A nemusia sa sťahovať, stačí keď poklesne nominálny agregátny dopyt. A bum máte vysvetlenú veľkú kopu recesií. Môžete to aj empiricky testovať a nemusíte ani odpovedať na otázku, prečo sa ľudia stále nechajú oklamať tou centrálnou bankou. Ono to je dosť trápne, keď si človek uvedomí ako efektívne dokáže trh alokovať zdroje a aké zložité veci musia podnikatelia odhadovať. A pritom všetkom sa nechajú vo veľkom opakovane oklamať novými peniazmi a hrátkami s diskontnou sadzbou zo strany CB.
Takže tím v podstatě souhlasíte s tím, že buď zde bude poměrně velká inflace, protože ta deprese asi nebude u politiků a úředníku populární. Jak si v tomto pak odporujete s Honzou Maškem?
Teď ještě vysvětlit proč dříve bežně rostlo hospodářství v dobách deflace a bude to téměř na jedničku Ivanesml.
HynekRk
Re: Re: Re: Re: Re: Re: USA se ovsem vydaly cestou totalni destrukce dolaru
Uživatel vortexa napsal:Uživatel Jan Mašek napsal:......
A nominálny výkon americkej ekonomiky je dnes 65.5 krát vyšší ako pred 65 rokmi. Čo tým chcel autor povedať?
http://research.stlouisfed.org/fred2/series/TREAST...
Ak chcete ja Vás ešte upresním, že MB tak narástla je len a len prejavom toho, že narástol dopyt po peniazoch. Myslel som, že z dokonale elastickej MS krivky bude hneď jasné o čom točím.
Povedzte čo konkrétne bráni Fedu aby začal odpredávať všetky tie aktíva, ktoré nakúpil v prípade, že sa inflácia začne dvíhať? :) Prečo by mali banky krachovať, keď už teraz si upravujú balance sheet? Povedzte mne nevzdelanému AKO konkrétne spôsobí výpredaj aktív zo strany Fedu (z ktorých je kopa, ak nie všetky, mimochodom close money substitutes) krach bánk. Chcem presnú teóriu, nie len také reči, že keď sa stane to a to, tak banka jednoducho skrachuje. Prečo? No lebo je závislá na tom a tom...
A povedzte to podľa Vás krach per se niečo rieši? Podľa Vás krach spoločnosti presunie zdroje do produktívneho využitia? To asi ťažko. Krach maximálne tak zdroje uvoľní ale keď Vám klesá AD, tak by som chcel vidieť ktorý chytrák bude zakladať novú firmu, keď ani tie existujúce sa nedokážu uživiť. :)...
No lenže ja som narážal na tú hyperinfláciu ,ktorá je už štvrtý rok ZA ROHOM. Čo ste už zabudli na tú paniku z júla a augusta 2011 ktorá bola založená len na tom, že ceny zlata rástli? Ako keby bola cena zlata proxy pre cenovú hladinu... A ajhľa, ono tá inflácia odvtedy ešte spomalila.
Vládní dluh vzrostl skoro všude v reálném vyjádření k HDP, tudíž nechápu proč operujete s nominálním výkonem ekonomiky USA.
Jak už jsem pravil výše ohledně nabídky peněz Fedem a komerčními bankami: K Fulartonově principu odlivu a přílivu lze říci tolik, že odvolávat se na něj je dost bída, protože pokud bude úrok z úvěru 2% tak po něm bude větší poptávka než při úroku 10%. Tvrzení, že CB se snaží přizpůsobit poptávce po penězích je teda minimálně částečně omylné, protože sama CB tuto poptávku značně ovlivňuje. A samozřejmě to ovlivňují i komerční banky.
K omylům ohledně poklesu AD a k funkci podnikatele viz zde: http://www.mises.cz/clanky/fungovani-ekonomiky-v-podminkach-poklesu-cenove-hladiny-254.aspx
To je zvláštní, že si myslíte, že podnikatelé v odvětví kapitálových statků (výroba trvá dlouhou dobu) se budou řídit dnešním poklesem AD. Jak by pak vůbec mohla ekonomika růst v tom případě, že se zvýší pouze úspory a klesenou spotřební výdaje? Co Hayek a paradox úspor? Viz stručně zde: http://www.mises.cz/clanky/hayek-o-paradoxu-uspor-155.aspx To nejenže odporuje teorii, ale i historickým faktům. Ostatně vynucené úspory jsou také jistou formou úspor.
HynekRk
Vortexa
Vortexa napsal: Ono to je dosť trápne, keď si človek uvedomí ako efektívne dokáže trh alokovať zdroje a aké zložité veci musia podnikatelia odhadovať. A pritom všetkom sa nechajú vo veľkom opakovane oklamať novými peniazmi a hrátkami s diskontnou sadzbou zo strany CB.Vortexa napsal: Ale napríklad inflcáiu môže dvihnúť aj exogénny šok (ropný šok) a to samozrejme už trh predpovedať nedokáže (z definície šoku ;) ).
To nezní moc konzistentně. Pro Vaši informaci postkeynesiánci (ke Keynesovi máte zřejmě blízko) se třeba domnívají, že úroková míra je dána exogenně.
vortexa
Re: Vortexa
Uživatel HynekRk napsal:Vortexa napsal: Ono to je dosť trápne, keď si človek uvedomí ako efektívne dokáže trh alokovať zdroje a aké zložité veci musia podnikatelia odhadovať. A pritom všetkom sa nechajú vo veľkom opakovane oklamať novými peniazmi a hrátkami s diskontnou sadzbou zo strany CB.
Vortexa napsal: Ale napríklad inflcáiu môže dvihnúť aj exogénny šok (ropný šok) a to samozrejme už trh predpovedať nedokáže (z definície šoku ;) ).
To nezní moc konzistentně. Pro Vaši informaci postkeynesiánci (ke Keynesovi máte zřejmě blízko) se třeba domnívají, že úroková míra je dána exogenně.
Čo konkrétne nie je konzistentné na tom? To, že nedokážu predvídať náhodnú udalosť a zarátať ju do svojho konania? To je úplne normálne.
Ku Keynesovi mám veľmi ďaleko, rovnako mám ďaleko ku postkeynesiáncom. A čo s ich predpokladmi exogénneho úroku? Chceli ste tým niečo povedať? Lebo ja môžem začať s v rakúskej literatúre častým predpokladom stálej velocity.
vortexa
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: USA se ovsem vydaly cestou totalni destrukce dolaru
Uživatel HynekRk napsal:Uživatel vortexa napsal:...
Vládní dluh vzrostl skoro všude v reálném vyjádření k HDP, tudíž nechápu proč operujete s nominálním výkonem ekonomiky USA.
Jak už jsem pravil výše ohledně nabídky peněz Fedem a komerčními bankami: K Fulartonově principu odlivu a přílivu lze říci tolik, že odvolávat se na něj je dost bída, protože pokud bude úrok z úvěru 2% tak po něm bude větší poptávka než při úroku 10%. Tvrzení, že CB se snaží přizpůsobit poptávce po penězích je teda minimálně částečně omylné, protože sama CB tuto poptávku značně ovlivňuje. A samozřejmě to ovlivňují i komerční banky.
K omylům ohledně poklesu AD a k funkci podnikatele viz zde: http://www.mises.cz/clanky/fungovani-ekonomiky-v-podminkach-poklesu-cenove-hladiny-254.aspx
To je zvláštní, že si myslíte, že podnikatelé v odvětví kapitálových statků (výroba trvá dlouhou dobu) se budou řídit dnešním poklesem AD. Jak by pak vůbec mohla ekonomika růst v tom případě, že se zvýší pouze úspory a klesenou spotřební výdaje? Co Hayek a paradox úspor? Viz stručně zde: http://www.mises.cz/clanky/hayek-o-paradoxu-uspor-155.aspx To nejenže odporuje teorii, ale i historickým faktům. Ostatně vynucené úspory jsou také jistou formou úspor.
A je dlh denominovaný nominálne alebo reálne? ;) Len malá časť dlhu je indexovaná.
Nie to nie je o Hayekovom paradoxe úspor. Nuž a keď nie ste schopný vidieť fakt, že pokles AD viedol k drastickému prepadu investícii, tak mi je to ľúto. Ešte raz podľa Vás je úplne normálne zakaldať firmu v čase depresie? Toto ide už aj proti zdravému rozumu.
http://research.stlouisfed.org/fred2/series/GPDIC96
Samozrejme na zvyšok zopakujem to, čo som uviedol vyššie, netreba dávať = medzi peniaze a kredit. A samozrejme špekulatívny dopyt po peniazoch (výkyvy velocity, ktoré sa snaží CB vyhladiť) nemajú nič spoločné s dopytom po úveroch, myslel som, že to bude z názvu jasné. Špekulatívny dopyt po peniazoch, dopyt po úveroch- dva rozličné pojmy.
vortexa
Re: Re: Re: Re:
Uživatel HynekRk napsal:Uživatel vortexa napsal:...
Takže tím v podstatě souhlasíte s tím, že buď zde bude poměrně velká inflace, protože ta deprese asi nebude u politiků a úředníku populární. Jak si v tomto pak odporujete s Honzou Maškem?
Teď ještě vysvětlit proč dříve bežně rostlo hospodářství v dobách deflace a bude to téměř na jedničku Ivanesml.
Nie nesúhlasím, veď on tvrdí, že nás čaká hyperinflácia, ja oponujem, že inflačné očakávania sú na minime. Nominálny dopyt rastie len pomaly. Tak ťažké?
No Hynku, porozmýšľajte ako klesne cena. Poklesom dopytu alebo nárastom ponuky. To isté platí pre cenovú hladinu. Samozrejme, to druhé je dobré a žiadúce. Rast produktivity stláča ceny dolu, to je dobré a či nie? Nuž ale čo ak poklesne dopyt? Keď poklesne dopyt, poklesnú aj tržby. Ale čo je horšie, najprv bude každý upravovať množstvo, teda tržby klesnú ešte rýchlejšie ako budú klesať ceny. Hovorí sa o cenovej rigidite, ktorú vy akosi zvyknete odmietať. Deflácia spôsobená nárastom AS je výsledkom vyššieho bohatstva, deflácia spôsobená poklesom AD je prejavom nižšieho bohatstva a úpadku. To sú tie veci, čo sa v HA nepíšu ;)
Aký "Ivanesml"?
HynekRk
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: USA se ovsem vydaly cestou totalni destrukce dolaru
Uživatel vortexa napsal:Uživatel HynekRk napsal:...
A je dlh denominovaný nominálne alebo reálne? ;) Len malá časť dlhu je indexovaná.
Nie to nie je o Hayekovom paradoxe úspor. Nuž a keď nie ste schopný vidieť fakt, že pokles AD viedol k drastickému prepadu investícii, tak mi je to ľúto. Ešte raz podľa Vás je úplne normálne zakaldať firmu v čase depresie? Toto ide už aj proti zdravému rozumu.
http://research.stlouisfed.org/fred2/series/GPDIC96
Samozrejme na zvyšok zopakujem to, čo som uviedol vyššie, netreba dávať = medzi peniaze a kredit. A samozrejme špekulatívny dopyt po peniazoch (výkyvy velocity, ktoré sa snaží CB vyhladiť) nemajú nič spoločné s dopytom po úveroch, myslel som, že to bude z názvu jasné. Špekulatívny dopyt po peniazoch, dopyt po úveroch- dva rozličné pojmy.
Já chtěl spíše poukázat na to, že dle vašich představ by nemohla ekonomika ani růst.
HynekRk
Re: Re: Re: Re: Re:
Uživatel vortexa napsal:Uživatel HynekRk napsal:...
Nie nesúhlasím, veď on tvrdí, že nás čaká hyperinflácia, ja oponujem, že inflačné očakávania sú na minime. Nominálny dopyt rastie len pomaly. Tak ťažké?
No Hynku, porozmýšľajte ako klesne cena. Poklesom dopytu alebo nárastom ponuky. To isté platí pre cenovú hladinu. Samozrejme, to druhé je dobré a žiadúce. Rast produktivity stláča ceny dolu, to je dobré a či nie? Nuž ale čo ak poklesne dopyt? Keď poklesne dopyt, poklesnú aj tržby. Ale čo je horšie, najprv bude každý upravovať množstvo, teda tržby klesnú ešte rýchlejšie ako budú klesať ceny. Hovorí sa o cenovej rigidite, ktorú vy akosi zvyknete odmietať. Deflácia spôsobená nárastom AS je výsledkom vyššieho bohatstva, deflácia spôsobená poklesom AD je prejavom nižšieho bohatstva a úpadku. To sú tie veci, čo sa v HA nepíšu ;)
Opět můžete pak vysvětlit, jak dle vás ekonomika vlastně roste? Růst úspor musí nutně vést nejprve k poklesu poptávky po spotřebních statcích, jinak těžko může dojít k růstu nabídky. Doporučuji znovu prostudovat tyto dva odkazy: http://www.mises.cz/clanky/fungovani-ekonomiky-v-podminkach-poklesu-cenove-hladiny-254.aspx
http://www.mises.cz/clanky/hayek-o-paradoxu-uspor-155.aspx
Vaše tvrzení s tím totiž velmi úzce souvisí.
vortexa
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: USA se ovsem vydaly cestou totalni destrukce dolaru
Uživatel HynekRk napsal:Uživatel vortexa napsal:...
Já chtěl spíše poukázat na to, že dle vašich představ by nemohla ekonomika ani růst.
Ale prečo by nie? Ako konkrétne moja predstava obmedzuje nárast množstva kapitálu, práce alebo technologický a morálny pokrok? Skúste mi to presne vysvetliť lebo ja tam žiadne obmedzenie nevidím.
vortexa
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Uživatel HynekRk napsal:Uživatel vortexa napsal:...
Opět můžete pak vysvětlit, jak dle vás ekonomika vlastně roste? Růst úspor musí nutně vést nejprve k poklesu poptávky po spotřebních statcích, jinak těžko může dojít k růstu nabídky. Doporučuji znovu prostudovat tyto dva odkazy: http://www.mises.cz/clanky/fungovani-ekonomiky-v-podminkach-poklesu-cenove-hladiny-254.aspx
http://www.mises.cz/clanky/hayek-o-paradoxu-uspor-155.aspx
Vaše tvrzení s tím totiž velmi úzce souvisí.
Prečo by mal nárast úspor vyústiť v pokles nominálneho agregátneho dopytu? Či to podľa vás investície netvoria agregátny dopyt? A kam sa potom strácajú? Do čiernej diery? Ehm, investmenst=savings ;)
HynekRk
Re: Re: Re: Re: Re:
Uživatel vortexa napsal:Uživatel HynekRk napsal:...
Nie nesúhlasím, veď on tvrdí, že nás čaká hyperinflácia, ja oponujem, že inflačné očakávania sú na minime. Nominálny dopyt rastie len pomaly. Tak ťažké?
A kam se dle vás ty nové fyzické peníze tedy podějí? Sám jste napsal, že jejich stažení povede k depresi, tudíž asi velmi jistě staženy nebudou. Co se stane až se situace uklidní a banky nové peníze začnou půjčovat? Bylo-li před krizí v ekonomice X fyzických peněz a nyní je jich X+dX, tak pokud předpokládám, že úniky z bankovního sektoru a rezervy budou zhruba stejné jak před krizí, tak je vcelku jasné, že množství peněz v oběhu stoupne. A vzhledem k již uvolněnému množství peněz je to již dnes velká částka. Lidé z Fedu by museli předpokládat, že zotavení a uklidňování situace bude jen velmi postupné (růst počtu úvěrů a návrat hotovosti do bank) anebo naopak, že dojde k prudkému růstu výroby. Zároveň by se museli vzdát pravidelného tisku dalších peněz alespoň na nějakou dobu. Zde však jde o velmi nepravděpodobnou věc, která se z důvodu tlaků zájmových skupin stěží uskuteční. Kde ale na to berou gebír? Věští z koule. To že je dneska nízké očekávání inflace s tím moc nemá, co dělat, popisovaná situace nastane třeba za rok dva i více a stěží někdo může vědět, kdy komerční banky začnou půjčovat a kdy si lidé budou chtít půjčit. Ostatně je docela zvláštní, že při tak malém inflačním očekávání je ochotno tolik lidí nakupovat zlato a stříbro apod. To se děje spíše při vysokém inflačním očekávání. Ono také stěží někdo může znát inflační očekávání takového velkého množství lidí, takže to může být kdo ví jak.
HynekRk
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Uživatel vortexa napsal:Uživatel HynekRk napsal:...
Prečo by mal nárast úspor vyústiť v pokles nominálneho agregátneho dopytu? Či to podľa vás investície netvoria agregátny dopyt? A kam sa potom strácajú? Do čiernej diery? Ehm, investmenst=savings ;)
Aha, já to špatně četl - předpokládal jsem poptávku po spotřebních statcích, pardón. Co se týká samotného poklesu nominální AD, tak to není problém - viz zde: http://www.mises.cz/clanky/fungovani-ekonomiky-v-podminkach-poklesu-cenove-hladiny-254.aspx
To však nevysvětluje vůbec kam se vám ztrácí již vytištěné peníze - o to jde.
HynekRk
Re: Re: Re: Re: Re:
Uživatel vortexa napsal:Uživatel HynekRk napsal:...
Nie nesúhlasím, veď on tvrdí, že nás čaká hyperinflácia, ja oponujem, že inflačné očakávania sú na minime. Nominálny dopyt rastie len pomaly. Tak ťažké?
No Hynku, porozmýšľajte ako klesne cena. Poklesom dopytu alebo nárastom ponuky. To isté platí pre cenovú hladinu. Samozrejme, to druhé je dobré a žiadúce. Rast produktivity stláča ceny dolu, to je dobré a či nie? Nuž ale čo ak poklesne dopyt? Keď poklesne dopyt, poklesnú aj tržby. Ale čo je horšie, najprv bude každý upravovať množstvo, teda tržby klesnú ešte rýchlejšie ako budú klesať ceny. Hovorí sa o cenovej rigidite, ktorú vy akosi zvyknete odmietať. Deflácia spôsobená nárastom AS je výsledkom vyššieho bohatstva, deflácia spôsobená poklesom AD je prejavom nižšieho bohatstva a úpadku. To sú tie veci, čo sa v HA nepíšu ;)
To nevím, zda je to v HA, ale omyly této doktríny jsou vysvětleny právě v tom Krupovi. A znovu by mě zajímalo jako vysvětlíte toto:
http://mises.org/daily/4615
[1] Milton Friedman and Anna Jacobson Schwartz, A Monetary History of the United States, 1867–1960 (Princeton: Princeton University Press, 1963), p. 15. The authors write, "Finally, the price level fell to half its initial level in the course of less than fifteen years and, at the same time, economic growth proceeded at a rapid rate…. And their coincidence casts serious doubts on the validity of the new widely held view that secular price deflation and rapid economic growth are incompatible."
Přičemž v USA té doby již působily odbory a různé průmyslové svazy.
HynekRk
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Uživatel HynekRk napsal:Uživatel vortexa napsal:...
To nevím, zda je to v HA, ale omyly této doktríny jsou vysvětleny právě v tom Krupovi. A znovu by mě zajímalo jako vysvětlíte toto:
http://mises.org/daily/4615
[1] Milton Friedman and Anna Jacobson Schwartz, A Monetary History of the United States, 1867–1960 (Princeton: Princeton University Press, 1963), p. 15. The authors write, "Finally, the price level fell to half its initial level in the course of less than fifteen years and, at the same time, economic growth proceeded at a rapid rate…. And their coincidence casts serious doubts on the validity of the new widely held view that secular price deflation and rapid economic growth are incompatible."
Přičemž v USA té doby již působily odbory a různé průmyslové svazy.
Ono totiž ceny tlačí dolů ceny jak růst AD, tak i vzestup AS. Tudíž i v případě růstu AS dochází k poklesu nominálních tržeb. Vy se sám právě obáváte poklesu už nominálního AD. To mi příjde dost nekonzistentní. Pokud při růstu AS je vše v pořádku - tj. očekáváte zde zanedbatelné cenové rigidity, tak je vcelku obtížné vysvětlit proč naráz tyto cenové rigidity mají takový význam u poklesu AD? Ale doporučuji toho Krupu, ten se dá použít i na problém vyjití z hospodářské krize.
Mimochodem naco platit Fed za tak neúčinnou politiku? Stačí jen credit crunch a je tato celá k ničemu.
Tomas Lengyel
a napadlo vas
Ze ak by tie QEcka a nakupy ECB neprebehli, tak sme vsetci v poriadnej riti?vortexa
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Uživatel HynekRk napsal:Uživatel vortexa napsal:...
To nevím, zda je to v HA, ale omyly této doktríny jsou vysvětleny právě v tom Krupovi. A znovu by mě zajímalo jako vysvětlíte toto:
http://mises.org/daily/4615
[1] Milton Friedman and Anna Jacobson Schwartz, A Monetary History of the United States, 1867–1960 (Princeton: Princeton University Press, 1963), p. 15. The authors write, "Finally, the price level fell to half its initial level in the course of less than fifteen years and, at the same time, economic growth proceeded at a rapid rate…. And their coincidence casts serious doubts on the validity of the new widely held view that secular price deflation and rapid economic growth are incompatible."
Přičemž v USA té doby již působily odbory a různé průmyslové svazy.
Ach ako ste mohli Monetary History od Friedmana a Schwartzovej použiť na takúto perverznosť?
Už som Vám to veľmi pekne vysvetlil. Ak mi rastie ponuka, tak je to úplne ok. TO, že sa vyrába viac a máme modernejšie technológie je super vec. Takáto deflácia je žiadaná a nikto proti nej nič nemá.
Druhá vec je pokles dopytu. Ak ľudia menej míňajú tak aj menej zarábajú a tak v najlepšom prípade by sa nič nestalo. Lenže a tu prichádza veľké lenže ceny sú rigídne. Cenová rigidita je podstatná len pri poklesoch nominálneho agregátneho dopytu (ono tá deflácia sa často používa ako "synonymum" pre pokles nominálneho HDP, pretože prudká deflácia býva vyvolaná takmer vždy poklesom NHDP, preto sa niekedy hovorí, že deflácia je zlá, no myslí sa len táto jedna konkrétna). Samozrejme Krupov článok akurát tak tvrdí, že mzdy sú rigídne nadol len kvôli inflácii a že je to dokázané históriou. Nie, nie je. A mzdy sú takisto rigídne z iných dôvodov. Len sa zamyslite keď zamestnanec nájde pracovné miesto u konkurencie, kde dostane o 80€ mesačne viac, tak môže ísť za šéfom a vyjednávať vyššiu mzdu s esom v rukáve. Ale aké eso má zamestnávateľ? Že si nájde rovnako kvalifikovaného človeka, ktorý bude robiť za 80 € menej? :D
http://www.nber.org/cycles.html
Ako vidíte, tak dĺžka aj hĺbka recesií bola výraznejšia kedysi (ajkeď nešlo o free banking a hĺbka recesií je trochu skreslená zberom dát a dávnymi odhadmi).
A pre vysvetlenie ani netreba mzdy rigídne nadol! Stačia nám celkovo rigídne ceny a monopolistická konkurencia. Cenová rigidita má viac príčin no je to empiricky overený fakt.
Nehovoriac celkovo o kontraktoch, ktoré sa fixujú nominálne. Ak máte dlhy v objeme 5 biliónov USD (čiste príklad) a začnete sťahovať z obehu peniaze (použime predpoklad nemennej velocity), tak ako potom majú ľudia splatiť tých fixovaných 5 biliónov, keď v obehu už nie je toľko peňazí? Jednoducho ich tým odsúdite vopred na krach. To isté sa deje počas depresií, centrálna banka nechá klesať NHDP a ľudia potom nemajú dostatok peňazí na to aby splácali nominálne fixované úvery. Potom neostáva nič iné len nárast krachov.
https://research.stlouisfed.org/fred2/graph/?graph_id=84755&category_id=0
vortexa
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Uživatel HynekRk napsal:Uživatel HynekRk napsal:...
Ono totiž ceny tlačí dolů ceny jak růst AD, tak i vzestup AS. Tudíž i v případě růstu AS dochází k poklesu nominálních tržeb. Vy se sám právě obáváte poklesu už nominálního AD. To mi příjde dost nekonzistentní. Pokud při růstu AS je vše v pořádku - tj. očekáváte zde zanedbatelné cenové rigidity, tak je vcelku obtížné vysvětlit proč naráz tyto cenové rigidity mají takový význam u poklesu AD? Ale doporučuji toho Krupu, ten se dá použít i na problém vyjití z hospodářské krize.
Mimochodem naco platit Fed za tak neúčinnou politiku? Stačí jen credit crunch a je tato celá k ničemu.
Ale čo? Podľa Vás je agregátna ponuka determinovaná agregátnym dopytom? Vy ste asi skrytý keynesiánsky inflacionistický lišiak, že ano? :) Lebo potom nám stačí natlačiť kopu papierikov a všetci budeme bohatí ;)
vortexa
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Uživatel HynekRk napsal:Uživatel vortexa napsal:...
A kam se dle vás ty nové fyzické peníze tedy podějí? Sám jste napsal, že jejich stažení povede k depresi, tudíž asi velmi jistě staženy nebudou. Co se stane až se situace uklidní a banky nové peníze začnou půjčovat? Bylo-li před krizí v ekonomice X fyzických peněz a nyní je jich X+dX, tak pokud předpokládám, že úniky z bankovního sektoru a rezervy budou zhruba stejné jak před krizí, tak je vcelku jasné, že množství peněz v oběhu stoupne. A vzhledem k již uvolněnému množství peněz je to již dnes velká částka. Lidé z Fedu by museli předpokládat, že zotavení a uklidňování situace bude jen velmi postupné (růst počtu úvěrů a návrat hotovosti do bank) anebo naopak, že dojde k prudkému růstu výroby. Zároveň by se museli vzdát pravidelného tisku dalších peněz alespoň na nějakou dobu. Zde však jde o velmi nepravděpodobnou věc, která se z důvodu tlaků zájmových skupin stěží uskuteční. Kde ale na to berou gebír? Věští z koule. To že je dneska nízké očekávání inflace s tím moc nemá, co dělat, popisovaná situace nastane třeba za rok dva i více a stěží někdo může vědět, kdy komerční banky začnou půjčovat a kdy si lidé budou chtít půjčit. Ostatně je docela zvláštní, že při tak malém inflačním očekávání je ochotno tolik lidí nakupovat zlato a stříbro apod. To se děje spíše při vysokém inflačním očekávání. Ono také stěží někdo může znát inflační očekávání takového velkého množství lidí, takže to může být kdo ví jak.
TO, že s Vašou úvahou je niečo v neporiadku je keď sa pozriete na vývoj peňažnej zásoby v Japonsku, na infláciu a na rast reálneho HDP. Japonsko si čaká na hyperinfláciu už dekádu, ak nie viac a doteraz zažívajú miernu defláciu.
https://research.stlouisfed.org/fred2/graph/?graph_id=89403&category_id=0
Musíte si uvedomiť, že infláciu nám určuje len a len agregátna ponuka a agregátny dopyt (ten nominálny samozrejme). Teda je úplne irelevantné koľko peňazí si vytlačím, keď poviem, že nedopustím infláciu, tak ich trh nechá na pokoji (to sa prejaví prudkým poklesom velocity a peňažného multiplikátora), pretože vie, že akonáhle ich začne používať, tak príde CB, zoberie mu ich a on bude worse off.
A tie peniaze sa po čase dostanú do loanable funds, no v tom čase už môžu byť ceny dvihnuté. A aj keby nie, tak efekt inflačných očakávaní (Fisherov efekt) ďaleko prevyšuje efekt likvidity (Wicksellov efekt), takže sa pokrivia len krátkodobé sadzby.
vortexa
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Uživatel vortexa napsal:Uživatel HynekRk napsal:...
Ale čo? Podľa Vás je agregátna ponuka determinovaná agregátnym dopytom? Vy ste asi skrytý keynesiánsky inflacionistický lišiak, že ano? :) Lebo potom nám stačí natlačiť kopu papierikov a všetci budeme bohatí ;)
Budem radšej vecnejší. Skúste sa zamyslieť ako nárast AS ovplyvní ceny, no predsa tak že ROVNAKÝ (nominálny agregátny) dopyt mi bude naháňať väčšie množstvo statkov. Kedy klesnú tie ceny? No predsa až vtedy, keď sa bude predávať viac tovarov. ;) Teda tržba ako R=P*Q zostane nezmenená alebo bude dokonca rásť. Ono k deflácii dôjde ak je rast RHDP rýchlejší ako rast NHDP.
vortexa
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Uživatel HynekRk napsal:Uživatel vortexa napsal:...
A kam se dle vás ty nové fyzické peníze tedy podějí? Sám jste napsal, že jejich stažení povede k depresi, tudíž asi velmi jistě staženy nebudou. Co se stane až se situace uklidní a banky nové peníze začnou půjčovat? Bylo-li před krizí v ekonomice X fyzických peněz a nyní je jich X+dX, tak pokud předpokládám, že úniky z bankovního sektoru a rezervy budou zhruba stejné jak před krizí, tak je vcelku jasné, že množství peněz v oběhu stoupne. A vzhledem k již uvolněnému množství peněz je to již dnes velká částka. Lidé z Fedu by museli předpokládat, že zotavení a uklidňování situace bude jen velmi postupné (růst počtu úvěrů a návrat hotovosti do bank) anebo naopak, že dojde k prudkému růstu výroby. Zároveň by se museli vzdát pravidelného tisku dalších peněz alespoň na nějakou dobu. Zde však jde o velmi nepravděpodobnou věc, která se z důvodu tlaků zájmových skupin stěží uskuteční. Kde ale na to berou gebír? Věští z koule. To že je dneska nízké očekávání inflace s tím moc nemá, co dělat, popisovaná situace nastane třeba za rok dva i více a stěží někdo může vědět, kdy komerční banky začnou půjčovat a kdy si lidé budou chtít půjčit. Ostatně je docela zvláštní, že při tak malém inflačním očekávání je ochotno tolik lidí nakupovat zlato a stříbro apod. To se děje spíše při vysokém inflačním očekávání. Ono také stěží někdo může znát inflační očekávání takového velkého množství lidí, takže to může být kdo ví jak.
Ešte k tomu zlatu, keď sa chcete poistiť proti inflácii tak existujú aj iné spôsoby. Zlato môže kľudne ťahať hocičo iné napríklad šperkársky dopyt z Číny a Indie, dopyt zo strany centrálnych bánk!(a je pravda, že časť, ajekď iba pomerne malá, si myslí, že nás čaká hyperinflácia). Jednoducho cena zlata nie je proxy pre budúcu cenovú hladinu a ani pre infláciu. Len si zoberte špekulatívny dopyt po zlate v 80-tych rokoch.
Jan Mašek
Re: Re: Re: Re: Re: Hyperinflácia
Uživatel vortexa napsal:Nuž povedzte mi ako môže niekto očakávať exogénny šok? Na nehnuteľnostiach bola asi špekulatívna bublina, no nikto ani dnes nevie akých rozmerov bola vzhľadom na to, že veľká časť prepadu nastala až po prepade agregátneho míňania. A či videli tú bublinu? A koľkí ju videli? No neviem, nečítal som žiadne odhady.
Videli ji vsichyni rakusani, proto jsem se dostal k rakousky ekonomii (ex post jsem hledal nekoho kdo todle cekal a jehoz vysvetleni davalo smysl). Ale to neni podstatny: hlavni je, ze trh se ve sve vetsine MUZE mylit, jak jste (doufam) si sam uvedomil. Stejne jako byla bublina v nemovitostech, je ted bublina na akciich a zejmena statnich dluhopisech.
Ale podstata toho je, že inflácia (teda jej dopytová stránka o ktorej je práve reč) je daná exogénne.To teda neni. A to ani inflace jakozto rust cen. Rust cen je samozrejme presne receno zpusoben bud poklesem poptavky po penezich, poklesem nabidky realnejch statku, rustem poptavky po realnejch statcich nebo tiskem penez = rustem penezni zasoby. Ten posledni faktor je jedinej, kterej se rychle meni a ten je 100% pod kontrolou Fedu.
V skutočnosti TIPS spready sú najlepším ukazovateľom budúcej inflácie.Nemyslim. Nejlepsi je sledovat tisk penez a nesoustredit se na CPI. Krom toho, nejlepsi je si inflaci zadefinovat rovnou jako tisk penez - pak se soustredite na podstatny.
Jan Mašek
Re: Re: Re: Re: Re: Re: USA se ovsem vydaly cestou totalni destrukce dolaru
Uživatel vortexa napsal:Nuž povedzte mi ako konkrétne získava banka istotu, že tie dlhopisy od nej odkúpi Fed, keď Fed chce kupovať momentálne (a vo veľmi obmedzenom množstve) mortgage backed securities? Ale aj keby skupoval bondy, prečo by som si mal kúpiť T-bond len pre to, že tu je možnosť, že ho potom odomňa odkúpi Fed
To neni moznost, to je JISTOTA. Fed to normalne oficialne vyhlasil behem TARPu, behem QE1, QE2, operation twist. A neformalne samozrejme tydle banky vedi veci co my dva netusime - dyt si Fed samy zalozily.
Ale i kdyby nevedely: banka koupi dluhopis v hodnote 100 za 90. Kdyz ho Fed koupi, tak zvysi cenu na 95 (a snizi vynos). Pokud ne, tak zustane na 90. Ze to ale Fed dela snad nezpochybnujete, dyt Fed vlastni pulku veskeryho dluhu. A kazdej dolar na to utracenej je dolar monetizace dluhu, protoze ten dolar je vytistenej z prazdna, neexistoval predtim. Takze komercni banka koupila za 90 a v dobe QE2 bylo prakticky jisty ze dostane 95 - v tom ohledu je zajimavy, ze na primarnim trhu je nekolik pomerne malo bank, ktery se k tyhlety zmrzlince dostanou - jsou taxativne vyjmenovany, to kdyby se nahodou nekomu chtelo konkurovat a pustit se do zradla.
Krome toho, Fed veskery uroky a vynosy co utrzi VRACI DO ROZPOCTU takze to je proste klasickej tisk penez, moderni varianta toho, co delal kral, kdyz snizoval obsah zlata v mincich.
Ak chcete ja Vás ešte upresním, že MB tak narástla je len a len prejavom toho, že narástol dopyt po peniazoch.
No to neni, to ani Bernanke nebude tvrdit. MB = cash + rezervy bank, pricemz narostly ty rezervy bank v dusledku aktivnich obchodu Fedu. To i mainstream rika, ze MB je praktcky pod 100% kontrolou Fedu.
HynekRk
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Uživatel vortexa napsal:Uživatel HynekRk napsal:...
Ale čo? Podľa Vás je agregátna ponuka determinovaná agregátnym dopytom? Vy ste asi skrytý keynesiánsky inflacionistický lišiak, že ano? :) Lebo potom nám stačí natlačiť kopu papierikov a všetci budeme bohatí ;)
Tak píšete o tom, že klesají tržby, což je dle vás špatné, ale je celkem jasné, že ty tržby klesnou v nominálním vyjádření i během růstu AS (pokud neroste zároveň nabídka peněz). Stejné je to s hromaděním peněz - nominální AD klesne a klesnou i tržby v nominálním vyjadření. To mi příjde být ve vaší argumentaci dosti podivné.
Stejně jako termín spekulativní poptávka po penězích. Jak ji chcete odlišit od té nespekulativní?
HynekRk
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Uživatel vortexa napsal:Uživatel HynekRk napsal:...
Ešte k tomu zlatu, keď sa chcete poistiť proti inflácii tak existujú aj iné spôsoby. Zlato môže kľudne ťahať hocičo iné napríklad šperkársky dopyt z Číny a Indie, dopyt zo strany centrálnych bánk!(a je pravda, že časť, ajekď iba pomerne malá, si myslí, že nás čaká hyperinflácia). Jednoducho cena zlata nie je proxy pre budúcu cenovú hladinu a ani pre infláciu. Len si zoberte špekulatívny dopyt po zlate v 80-tych rokoch.
Jak to víte, že je to poměrně malá část? A i kdyby tak tím stejně demonstrujete různorodost inflačních očekávání u různých lidí a tedy i to, že nikdo není schopen přesně určit nějaké obecné inflační očekávání, výjma toho, že nějaké existuje.
Samozřejmě vedle zlata je celá řada jiných možností kam investovat - o tom není sporu.
HynekRk
Firmy v krizi
vortexa napsal: A povedzte to podľa Vás krach per se niečo rieši? Podľa Vás krach spoločnosti presunie zdroje do produktívneho využitia? To asi ťažko. Krach maximálne tak zdroje uvoľní ale keď Vám klesá AD, tak by som chcel vidieť ktorý chytrák bude zakladať novú firmu, keď ani tie existujúce sa nedokážu uživiť. :)Stačí si uvědomit, že struktura výroby není homogenní a že i během hospodářské krize se některým odvětvím daří lépe. Ostatně konec krize=produkce znovu roste.A protože to trvá nějaký čas mezi učiněním rozhodnutí o zvýšení produkce, najmutím pracovníků a koupí suroviny na jedné straně a hotovými výrobky na druhé straně, tak je celkem logické, že první rozhodnutí o zvýšení produkce musela být učiněna v době hospodářské krize.
HynekRk
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: USA se ovsem vydaly cestou totalni destrukce dolaru
Uživatel Jan Mašek napsal:Uživatel vortexa napsal:...
No to neni, to ani Bernanke nebude tvrdit. MB = cash + rezervy bank, pricemz narostly ty rezervy bank v dusledku aktivnich obchodu Fedu. To i mainstream rika, ze MB je prakticky pod 100% kontrolou Fedu.
Ano přesně, jak jinak by taky mohla existovat vůbec uvolněná keynesiánská protikrizová monetární politika? Uspokojí někdo jen tak beze všeho moji poptávku po 10 milionech dolarů? Asi těžko.
vortexa
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hyperinflácia
Uživatel Jan Mašek napsal:
Videli ji vsichyni rakusani, proto jsem se dostal k rakousky ekonomii (ex post jsem hledal nekoho kdo todle cekal a jehoz vysvetleni davalo smysl). Ale to neni podstatny: hlavni je, ze trh se ve sve vetsine MUZE mylit, jak jste (doufam) si sam uvedomil. Stejne jako byla bublina v nemovitostech, je ted bublina na akciich a zejmena statnich dluhopisech.
Nuž lenže rakúšania vidia bublinu (resp distorziu) stále keď rastie množstov peňazí a peňažných substitútov v obehu. Keď sa pozriete na data, tak množstvo peňazí rastie nepretržite už veľmi dlhú dobu. Takže v hociktorom bode môžem povedať, že sa mi formuje bublina (podľa klasickej Rothbardovskej ABCT) a bude to v súlade s teóriou. Nečudo, že raz tá bublina príde a praskne. No ani zďaleka by som netvrdil, že bola vyvolaná lacnými peniazmi. Veď taká bublina môže mať xy dôvodov. Ako vieme, že to boli tentokrát zrovna tie lacné peniaze? Ktoré mimochodom boli "lacné" až po tom ako sa ceny vydali do výšin.
A ehm poviete mi aj aký bude vplyv počasia na úrodu (potenciálny exogénny šok) o 3 roky? Koľko sa urodí? Koľko bude stáť pšenica? Asi ťažko, toto je aj mimo trhu :).
To teda neni. A to ani inflace jakozto rust cen. Rust cen je samozrejme presne receno zpusoben bud poklesem poptavky po penezich, poklesem nabidky realnejch statku, rustem poptavky po realnejch statcich nebo tiskem penez = rustem penezni zasoby. Ten posledni faktor je jedinej, kterej se rychle meni a ten je 100% pod kontrolou Fedu.
Ale veď Vy si môžete môj príspevok preložiť do vašich pojmov, čo sa na tom zmení? Či je inflácia rast obeživa alebo nárast cien je jedno (pokiaľ je jasné, ktorý pojem máte na mysli). Samozrejme pod kontrolou Fedu je plne len MB, reálny multiplikátor Fed nedokáže vždy ovplyvniť. Ale ináč tvrdíte to isté čo ja, akurát ja sa na to pozerám cez optiku AS-AD modelu :).
Nemyslim. Nejlepsi je sledovat tisk penez a nesoustredit se na CPI. Krom toho, nejlepsi je si inflaci zadefinovat rovnou jako tisk penez - pak se soustredite na podstatny.
To, že sústrediť sa na CPI nie je veľmi šťastné súhlasím. Prečo sa ale nesústrediť na nominálny agregátny dopyt? Prečo? Viď Japonsko, yenov natlačili veľkú kopu ale ľudia ich ajtak nechceli veľmi používať (ajkeď určitý pozitívny vplyv na rast dopytu tam asi bol).
vortexa
Re: Firmy v krizi
Uživatel HynekRk napsal:vortexa napsal: A povedzte to podľa Vás krach per se niečo rieši? Podľa Vás krach spoločnosti presunie zdroje do produktívneho využitia? To asi ťažko. Krach maximálne tak zdroje uvoľní ale keď Vám klesá AD, tak by som chcel vidieť ktorý chytrák bude zakladať novú firmu, keď ani tie existujúce sa nedokážu uživiť. :)
Stačí si uvědomit, že struktura výroby není homogenní a že i během hospodářské krize se některým odvětvím daří lépe. Ostatně konec krize=produkce znovu roste.A protože to trvá nějaký čas mezi učiněním rozhodnutí o zvýšení produkce, najmutím pracovníků a koupí suroviny na jedné straně a hotovými výrobky na druhé straně, tak je celkem logické, že první rozhodnutí o zvýšení produkce musela být učiněna v době hospodářské krize.
No dajte ktorým odvetviam sa darilo? :) Vedel by som Vám povedať možno pár firiem, ale aj tie boli ďaleko pod predkrízovou úrovňou produkcie a tržieb. Mimochodom dnes sú korporátne zisky na maxime (za posledných neviem koľko dekád), tak prečo neklesá rýchlo nezamestnanosť? Prečo nerastie ekonomika rýchlejšie? Veď v daných veľkých odvetviach sa firmám zjavne darí rekordne dobre za posledných x dekád.
PS: Pokles AD nám hovorí, že sa nebude dariť nikomu tak ako predtým. Iste niekto bude v menších problémoch a niekto vo väčších. Ale to nám predsa nevypovedá o prosperite.
vortexa
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: USA se ovsem vydaly cestou totalni destrukce dolaru
Uživatel Jan Mašek napsal:
To neni moznost, to je JISTOTA. Fed to normalne oficialne vyhlasil behem TARPu, behem QE1, QE2, operation twist. A neformalne samozrejme tydle banky vedi veci co my dva netusime - dyt si Fed samy zalozily.
1) Počas twistovania si tak Fed s bankami akurát vymenil dlhopisy (to už ide z toho názvu twist). Takže znova žiadne odbúranie rizika.
2) Čo vedia a nevedia je druhá vec. Ja som Vám dal data, ktoré ukazujú, že koľko tých bondov Fed drží. Je to cca 22% dlhu (nie 50% ako tvrdíte Vy z rukávu). A otvorenesom sa Vás opýtal či 22% nie je trochu malá istota na investíciu? Veď základ špekulatívnych stratégií je mať vyššiu istotu ako 50% a vhodné TP a SL.
Ale i kdyby nevedely: banka koupi dluhopis v hodnote 100 za 90. Kdyz ho Fed koupi, tak zvysi cenu na 95 (a snizi vynos). Pokud ne, tak zustane na 90. Ze to ale Fed dela snad nezpochybnujete, dyt Fed vlastni pulku veskeryho dluhu.
Nevlastní viď bod vyššie a odkaz v predchádzajúcom príspevku. Fed dvíha dopyt to máte pravdu, no on si môže predsa vyberať akú cenu príjme. Ale ako vieme akým cenovým vývojom medzi tým tie dlhopisy prejdú? Mimochodom QE zvyšuje výnosy z dlhodobých bondov ;)
Ajkeď s tou cenou to pri Fede nie je veľmi zmyselné, no pri ECB je. Ona môže kľudne dlhopisy odkupovať tak, aby boli v strate predajcovia. Ale ok o ECB nebola reč.
A kazdej dolar na to utracenej je dolar monetizace dluhu, protoze ten dolar je vytistenej z prazdna, neexistoval predtim. Takze komercni banka koupila za 90 a v dobe QE2 bylo prakticky jisty ze dostane 95 - v tom ohledu je zajimavy, ze na primarnim trhu je nekolik pomerne malo bank, ktery se k tyhlety zmrzlince dostanou - jsou taxativne vyjmenovany, to kdyby se nahodou nekomu chtelo konkurovat a pustit se do zradla.
https://research.stlouisfed.org/fred2/graph/?graph_id=85934&category_id=0
Kedy začalo QE 1? 2009 Čo sa dialo s výnosmi? Rástli. Ale Vy ste asi mysleli short term T. V tom máte pravdu, no získali potom len tie banky, ktoré tie T nakúpili ešte pred začiatkom. Čiže profitovali nevedome (resp. ako insiders, lenže veľké nákupy insiders tiež ovplyvňujú cenu).
Samozrejme nevidím dôvod prečo by malo byť tlačenie peňazí automaticky monetizácia dlhu.
Krome toho, Fed veskery uroky a vynosy co utrzi VRACI DO ROZPOCTU takze to je proste klasickej tisk penez, moderni varianta toho, co delal kral, kdyz snizoval obsah zlata v mincich.
Áno, presne tak. A kto platí Fedu úroky na tie dlhopisy? Žeby US government? :) Takže monetizácia to NIE JE.
No to neni, to ani Bernanke nebude tvrdit. MB = cash + rezervy bank, pricemz narostly ty rezervy bank v dusledku aktivnich obchodu Fedu. To i mainstream rika, ze MB je praktcky pod 100% kontrolou Fedu.
MB je pod 100% "kontrolou" Fedu. A čo s tým? Čo to vyvracia na fakte, že Fed skupoval aktíva preto, lebo klesala velocita (rástol dopyt po peniazoch) a preto by nebol schopný naplniť sľubovaný duálny mandát (hoci to ajtak dokafral)? Nič.
vortexa
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Uživatel HynekRk napsal:Uživatel vortexa napsal:...
Tak píšete o tom, že klesají tržby, což je dle vás špatné, ale je celkem jasné, že ty tržby klesnou v nominálním vyjádření i během růstu AS (pokud neroste zároveň nabídka peněz). Stejné je to s hromaděním peněz - nominální AD klesne a klesnou i tržby v nominálním vyjadření. To mi příjde být ve vaší argumentaci dosti podivné.
Stejně jako termín spekulativní poptávka po penězích. Jak ji chcete odlišit od té nespekulativní?
Pozrite sa na tú moju druhú vecnú reakciu :) Nárastom AS neklesajú nominálne tržby. Veď ceny produktov môžu klesať len ak ten istý nominálny dopyt (čiže už tu máme fixovanosť nominálnych tržieb) naháňa viac statkov. Tie ceny klesajú až keď sa predáva viac vecí! Čiže R=P*Q je zachované.
Poklesom velocity žeby? Alebo ešte jednoduhšie, transakčný dopyt po peniazoch sa mi behom dvoch mesiacov asi sotva zväčší o 50%.
HynekRk
Re: Re: Firmy v krizi
Uživatel vortexa napsal:Uživatel HynekRk napsal:...
No dajte ktorým odvetviam sa darilo? :) Vedel by som Vám povedať možno pár firiem, ale aj tie boli ďaleko pod predkrízovou úrovňou produkcie a tržieb. Mimochodom dnes sú korporátne zisky na maxime (za posledných neviem koľko dekád), tak prečo neklesá rýchlo nezamestnanosť? Prečo nerastie ekonomika rýchlejšie? Veď v daných veľkých odvetviach sa firmám zjavne darí rekordne dobre za posledných x dekád.
PS: Pokles AD nám hovorí, že sa nebude dariť nikomu tak ako predtým. Iste niekto bude v menších problémoch a niekto vo väčších. Ale to nám predsa nevypovedá o prosperite.
Ještě jednou: Stačí si uvědomit, že struktura výroby není homogenní a že i během hospodářské krize se některým odvětvím daří lépe. Ostatně konec krize=produkce znovu roste.A protože to trvá nějaký čas mezi učiněním rozhodnutí o zvýšení produkce, najmutím pracovníků a koupí suroviny na jedné straně a hotovými výrobky na druhé straně, tak je celkem logické, že první rozhodnutí o zvýšení produkce musela být učiněna v době hospodářské krize.
Na základě čeho jste přišel na to, že se všem daří hůře?
vortexa
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: USA se ovsem vydaly cestou totalni destrukce dolaru
Uživatel HynekRk napsal:Uživatel Jan Mašek napsal:...
Ano přesně, jak jinak by taky mohla existovat vůbec uvolněná keynesiánská protikrizová monetární politika? Uspokojí někdo jen tak beze všeho moji poptávku po 10 milionech dolarů? Asi těžko.
Nuž keď pochopíte, že cieľom CB je offsetovať vplyv špekulatívneho dopytu po peniazoch na reálny produkt, tak pochopíte nezmyselnosť tejto otázky. Alebo inak, ak sa vy rozhodnete, že 10 miliónov USD, ktoré máte teraz v banke chcete uložiť radšej pod posteľ a s Vami to urobí x ďalších ľudí, tak CB dotlačí rovnaké množstvo peňazí (aby sa nemusel upraviť reálny produkt ekonomiky).
Akurát CB na to využíva momentálne inflačné cieľovanie. Tak zabezpečí, že agregátny dopyt bdue stále "v predstihu" pred agregátnou ponukou a ekonomika nespadne pod svoj potenciál. Ak ste dobrý pozorovateľ, tak ste si určite všimli, že krajiny s vyšším inflačným cieľom (povedzme 3% alebo 4%) neupadli do recesie, zatiaľčo tie s nižším (pod 2%) upadli. Prečo? Lebo čím bližšie ste k tomu, že AS a AD budú rásť rovnako (teda 0% zmena cenovej hladiny) alebo dokonca, že rast AD sa bude blížiť nule, tým je vyššia šanca, že kvôli nejakej nečakanej situácii (šok) podstrelité svoj cieľ (teda AD bude rásť pomalšie alebo dokonca poklesne, čo bol prípad 2008-09) a ekonomika spadne pod svoj potenciál.
Ináč stabilita nominálneho AD nie je mainstreamový výmysel. S cieľovaním NHDP prišiel prvý F.A.Hayek (no spomenul ho ako dobrú alternatívu). Dnes ho zastávajú Selgin, Horrowitz a určite aj kopa iných, menej známych rakúšanov (ako alternatívu free bankingu).
HynekRk
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Uživatel vortexa napsal:Uživatel HynekRk napsal:...
Pozrite sa na tú moju druhú vecnú reakciu :) Nárastom AS neklesajú nominálne tržby. Veď ceny produktov môžu klesať len ak ten istý nominálny dopyt (čiže už tu máme fixovanosť nominálnych tržieb) naháňa viac statkov. Tie ceny klesajú až keď sa predáva viac vecí! Čiže R=P*Q je zachované.
Poklesom velocity žeby? Alebo ešte jednoduhšie, transakčný dopyt po peniazoch sa mi behom dvoch mesiacov asi sotva zväčší o 50%.
Ale nominální tržby na jeden výrobek při růstu AS klesají, stejně jako při poklesu AD. Tyto situace se nějak podstatně neliší, co se týká tržeb. V obojím případě bude chtít podnikatel nakupovat výrobní faktory za nižší reálné ceny (pokud neroste nabídka peněz nebo rychlost jejich oběhu, tak to zároveň musí znamenat i pokles nominálních cen a mezd) Jinými slovy proč se vy obáváte cenových rigidit u poklesu AD (například hromadění peněz) a ne při růstu AS?
Mi šlo o to, jak ty dvě poptávky rozlišíte? Řeknete, že všech těch 50% pochází ze spekulační poptávky? Jak můžete vědět, že se ta poptávka nezvýšila s cílem provedení většího množství transakcí v budoucnosti?
A pořád mi není jasné, jak se ty peníze z té ekonomiky dostanou nazpět: A kam se dle vás ty nové fyzické peníze tedy podějí? Sám jste napsal, že jejich stažení povede k depresi, tudíž asi velmi jistě staženy nebudou. Co se stane až se situace uklidní a banky nové peníze začnou půjčovat? Bylo-li před krizí v ekonomice X fyzických peněz a nyní je jich X+dX, tak pokud předpokládám, že úniky z bankovního sektoru a rezervy budou zhruba stejné jak před krizí, tak je vcelku jasné, že množství peněz v oběhu stoupne. A vzhledem k již uvolněnému množství peněz je to již dnes velká částka. Lidé z Fedu by museli předpokládat, že zotavení a uklidňování situace bude jen velmi postupné (růst počtu úvěrů a návrat hotovosti do bank) anebo naopak, že dojde k prudkému růstu výroby. Zároveň by se museli vzdát pravidelného tisku dalších peněz alespoň na nějakou dobu. Zde však jde o velmi nepravděpodobnou věc, která se z důvodu tlaků zájmových skupin stěží uskuteční. Kde ale na to berou gebír? Věští z koule. To že je dneska nízké očekávání inflace s tím moc nemá, co dělat, popisovaná situace nastane třeba za rok dva i více a stěží někdo může vědět, kdy komerční banky začnou půjčovat a kdy si lidé budou chtít půjčit. Ostatně je docela zvláštní, že při tak malém inflačním očekávání je ochotno tolik lidí nakupovat zlato a stříbro apod. To se děje spíše při vysokém inflačním očekávání. Ono také stěží někdo může znát inflační očekávání takového velkého množství lidí, takže to může být kdo ví jak.
HynekRk
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Uživatel vortexa napsal:Uživatel HynekRk napsal:...
Ach ako ste mohli Monetary History od Friedmana a Schwartzovej použiť na takúto perverznosť?
Už som Vám to veľmi pekne vysvetlil. Ak mi rastie ponuka, tak je to úplne ok. TO, že sa vyrába viac a máme modernejšie technológie je super vec. Takáto deflácia je žiadaná a nikto proti nej nič nemá.
Druhá vec je pokles dopytu. Ak ľudia menej míňajú tak aj menej zarábajú a tak v najlepšom prípade by sa nič nestalo. Lenže a tu prichádza veľké lenže ceny sú rigídne. Cenová rigidita je podstatná len pri poklesoch nominálneho agregátneho dopytu (ono tá deflácia sa často používa ako "synonymum" pre pokles nominálneho HDP, pretože prudká deflácia býva vyvolaná takmer vždy poklesom NHDP, preto sa niekedy hovorí, že deflácia je zlá, no myslí sa len táto jedna konkrétna). Samozrejme Krupov článok akurát tak tvrdí, že mzdy sú rigídne nadol len kvôli inflácii a že je to dokázané históriou. Nie, nie je. A mzdy sú takisto rigídne z iných dôvodov. Len sa zamyslite keď zamestnanec nájde pracovné miesto u konkurencie, kde dostane o 80€ mesačne viac, tak môže ísť za šéfom a vyjednávať vyššiu mzdu s esom v rukáve. Ale aké eso má zamestnávateľ? Že si nájde rovnako kvalifikovaného človeka, ktorý bude robiť za 80 € menej? :D
http://www.nber.org/cycles.html
Ako vidíte, tak dĺžka aj hĺbka recesií bola výraznejšia kedysi (ajkeď nešlo o free banking a hĺbka recesií je trochu skreslená zberom dát a dávnymi odhadmi).
A pre vysvetlenie ani netreba mzdy rigídne nadol! Stačia nám celkovo rigídne ceny a monopolistická konkurencia. Cenová rigidita má viac príčin no je to empiricky overený fakt.
Nehovoriac celkovo o kontraktoch, ktoré sa fixujú nominálne. Ak máte dlhy v objeme 5 biliónov USD (čiste príklad) a začnete sťahovať z obehu peniaze (použime predpoklad nemennej velocity), tak ako potom majú ľudia splatiť tých fixovaných 5 biliónov, keď v obehu už nie je toľko peňazí? Jednoducho ich tým odsúdite vopred na krach. To isté sa deje počas depresií, centrálna banka nechá klesať NHDP a ľudia potom nemajú dostatok peňazí na to aby splácali nominálne fixované úvery. Potom neostáva nič iné len nárast krachov.
https://research.stlouisfed.org/fred2/graph/?graph_id=84755&category_id=0
Přehlížíte fakt, že Friedman a Scwartzová uvádí dobu 15 let - tj. dobu včetně recese z roku 1873! A přesto se ekonomika posatvila opět na nohy. Ono také v době, kdy stát reguloval banky méně byly rezervy bank větší. Jak již bylo mnou uvedeno tak cenová rigidita by musela působit problémy i v době růstu AS.
Je jasné, že mzdy se mění s nějakou rychlostí - třeba ke konci roku. Není však důvod, aby se nemohly změnit i v průběhu roku, když je to potřeba. Každopádně změna v monetrání politice má také dosti velká zpoždění, nepočítaje v to čas na zjištění problému a rozodnutí. Monetární politka přímo implicitně předpokládá, že ceny jsou rigidní z institucionálních (z hlediska trhu exogeních) důvodů. A ignoruje také fakt, že dnes i odbory a průmyslové svazy sledují ekonomické ukazatele a zaměstnávají ekonomy a statistiky a žádají vždy více pěněz než je infalce.
Já neobhajuji stahování peněz z oběhu (!), já se jen ptal na to jak se zabrání bankám v kreaci většího nožství depozitních peněz až se situace usadí, protože MB značně vzrostla. Stále marně čekám na odpověď. Věřitelé jsou vám volní? Pokd příjdou přece o prachy, tak je to na nějakou dobu odradí od půjčování. To není přece dobré ani pro dlužníky. Ale to je vše nepodstatné, mne zajímá ta tučně vytištěná věta!
Jan Mašek
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: USA se ovsem vydaly cestou totalni destrukce dolaru
Uživatel vortexa napsal:1) Počas twistovania si tak Fed s bankami akurát vymenil dlhopisy (to už ide z toho názvu twist). Takže znova žiadne odbúranie rizika.
Twist je jen jeden z programu, vyjmenoval jsem dalsi 3, ktery jste zapomnel. Za druhy, twist je odkup dlouhodobejch a prodej kratkodobejch - pokud to neodboura riziko, proc to Fed delal? Drzet 10-ti lety dluhopisy je podle vas stejny riziko jako jednolety?
2) Čo vedia a nevedia je druhá vec. Ja som Vám dal data, ktoré ukazujú, že koľko tých bondov Fed drží. Je to cca 22% dlhu (nie 50% ako tvrdíte Vy z rukávu). A otvorenesom sa Vás opýtal či 22% nie je trochu malá istota na investíciu? Veď základ špekulatívnych stratégií je mať vyššiu istotu ako 50% a vhodné TP a SL.
To cislo jak pisete vy je nakonec asi bliz pravde :-) Ale to na veci nic nemeni. Bavili jsme se o monetizaci dluhu. Behem napriklad QE2 nebyla sance ze od vas Fed koupi dluhopis 22%, ale 100% - Fed to otevrene vyhlasil. Za druhy, jak jste prisel na 22%? Podle ty logiky kdyby v momente vyhlaseni QE2 nedrzel Fed nic, tak by byla sance na odkup 0%? Za treti, znova rikam, ze je uplne jedno, jestli individualni banka vi nebo nevi, esli to fed koupi. Podstatny je, ze koupil. Pouzil na to dolary vycucany z prstu, kterejma navysil MB a tim umoznil bankam jeste navysovat.
Proste a jednoduse: statni dluhopisy byly zaplaceny fedem, kterej prachy vytisknul. Nikdo si nic neodeprel, nikdo neusetril, proste je vic penez v ekonomice. Jak todle neni monetizace je nad moje chapani.
Áno, presne tak. A kto platí Fedu úroky na tie dlhopisy? Žeby US government? :) Takže monetizácia to NIE JE.
No US government je prave NEPLATI, o tom to cely je. US gov´t potrebuje utratit bilion. Ten bilion dostane (pres prostredniky) od Fedu. US gov´t za ten milion musi zaplatit urok, kterej je ale nizsi nez by byval, kdyby Fed nekupoval. A i tendle nizkej urok US gov´t dostane zpet ve forme zisku Fedu! To je ucebnicova monetizace.
HynekRk
Vortexa napsal
Vortexa napsal: Len sa zamyslite keď zamestnanec nájde pracovné miesto u konkurencie, kde dostane o 80€ mesačne viac, tak môže ísť za šéfom a vyjednávať vyššiu mzdu s esom v rukáve. Ale aké eso má zamestnávateľ? Že si nájde rovnako kvalifikovaného človeka, ktorý bude robiť za 80 € menej? :DZ toho neplyne, ale žádná mzdová strnulost. Zvláště ne v době hospodářského poklesu. Zaměstnanec obtížněji najde lépe placené místo u konkurence a nabídka volné práce bude vyšší. Zaměstnavatel také může zaměstnance propustit, když není zbytí. Co se dá dělat, ale jde to i tak udělat. Navíc váš příklad předpokládá, že se vyplatí zaměstnance pořád zaměstnávat, tj. že tento bude sypat v budoucnu novému zaměstnavateli zisk. Nebo si myslíte, že zaměstnance někdo zaměstná (vyjma případů charity – i takové jsou), aby mu přinášel ztrátu nebo nepatrný zisk?? Sám jste (mýlně) napsal ve snaze vyvrátit tvrzení Honzy Maška, že se všem při poklesu AD daří hůře.
Dále opět ta stejná situace: v případě růstu úspor a investic musí poklesnout zisk, platy a zaměstnanost ve stádiích výroby blíže spotřebě. Proč nemáte obavy o vznik rigidity i zde?
HynekRk
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: USA se ovsem vydaly cestou totalni destrukce dolaru
Uživatel Jan Mašek napsal:Uživatel vortexa napsal:...
No US government je prave NEPLATI, o tom to cely je. US gov´t potrebuje utratit bilion. Ten bilion dostane (pres prostredniky) od Fedu. US gov´t za ten milion musi zaplatit urok, kterej je ale nizsi nez by byval, kdyby Fed nekupoval. A i tendle nizkej urok US gov´t dostane zpet ve forme zisku Fedu! To je ucebnicova monetizace.
Ten seriál o Fedu by byl fajn!
HynekRk
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Uživatel vortexa napsal:Uživatel HynekRk napsal:...
http://www.nber.org/cycles.html
Ako vidíte, tak dĺžka aj hĺbka recesií bola výraznejšia kedysi (ajkeď nešlo o free banking a hĺbka recesií je trochu skreslená zberom dát a dávnymi odhadmi).
A pre vysvetlenie ani netreba mzdy rigídne nadol! Stačia nám celkovo rigídne ceny a monopolistická konkurencia. Cenová rigidita má viac príčin no je to empiricky overený fakt.
Dle mého budou ohledně strnulostí cen a zejména mezd a také o hospodářském cyklu lépe vypovídat odhady nezaměstnanosti a ne odhady vývoje výstupu ekonomiky. Odhady nezaměstnanosti favorizují Krupův článek (tuším, že někde jsem četl, že odborová organizovanost byla v USA ke konci 19. století větší než dnes - to bych si měl ověřit, protože to by bylo zajímavé).
Poslední třetina 19. století byla z tohoto pohledu celkem jednoznačně úspěšnější než 20. století, a to včetně depresí.
http://translate.google.nl/translate?hl=cs&langpair=en%7Ccs&u=http://socialdemocracy21stcentury.blogspot.com/2012/01/us-unemployment-18691899.html
http://translate.google.nl/translate?hl=cs&langpair=en%7Ccs&u=http://www.infoplease.com/ipa/A0104719.html
vortexa
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Uživatel HynekRk napsal:Uživatel vortexa napsal:...
Ale nominální tržby na jeden výrobek při růstu AS klesají, stejně jako při poklesu AD. Tyto situace se nějak podstatně neliší, co se týká tržeb. V obojím případě bude chtít podnikatel nakupovat výrobní faktory za nižší reálné ceny (pokud neroste nabídka peněz nebo rychlost jejich oběhu, tak to zároveň musí znamenat i pokles nominálních cen a mezd) Jinými slovy proč se vy obáváte cenových rigidit u poklesu AD (například hromadění peněz) a ne při růstu AS?
Mi šlo o to, jak ty dvě poptávky rozlišíte? Řeknete, že všech těch 50% pochází ze spekulační poptávky? Jak můžete vědět, že se ta poptávka nezvýšila s cílem provedení většího množství transakcí v budoucnosti?
A pořád mi není jasné, jak se ty peníze z té ekonomiky dostanou nazpět: A kam se dle vás ty nové fyzické peníze tedy podějí? Sám jste napsal, že jejich stažení povede k depresi, tudíž asi velmi jistě staženy nebudou. Co se stane až se situace uklidní a banky nové peníze začnou půjčovat? Bylo-li před krizí v ekonomice X fyzických peněz a nyní je jich X+dX, tak pokud předpokládám, že úniky z bankovního sektoru a rezervy budou zhruba stejné jak před krizí, tak je vcelku jasné, že množství peněz v oběhu stoupne. A vzhledem k již uvolněnému množství peněz je to již dnes velká částka. Lidé z Fedu by museli předpokládat, že zotavení a uklidňování situace bude jen velmi postupné (růst počtu úvěrů a návrat hotovosti do bank) anebo naopak, že dojde k prudkému růstu výroby. Zároveň by se museli vzdát pravidelného tisku dalších peněz alespoň na nějakou dobu. Zde však jde o velmi nepravděpodobnou věc, která se z důvodu tlaků zájmových skupin stěží uskuteční. Kde ale na to berou gebír? Věští z koule. To že je dneska nízké očekávání inflace s tím moc nemá, co dělat, popisovaná situace nastane třeba za rok dva i více a stěží někdo může vědět, kdy komerční banky začnou půjčovat a kdy si lidé budou chtít půjčit. Ostatně je docela zvláštní, že při tak malém inflačním očekávání je ochotno tolik lidí nakupovat zlato a stříbro apod. To se děje spíše při vysokém inflačním očekávání. Ono také stěží někdo může znát inflační očekávání takového velkého množství lidí, takže to může být kdo ví jak.
A Vy akože predávate jeden klinec alebo jeden smarphone? :) Tržba firmy sa sklada z jedného predaného výrobku? Alebo ešte okatejľie nominálny agregátny dopyt sa skladá z jedného predaného výrobku. prepáčte, ale tento pokus bol veľmi smiešny... Znovu, tie ceny klesnú až po tom ako sa začne toho viac vyrábať (a cenová rigidita pri poklese AD spôsobuje, že sa vyrába menej!). A pri poklese AD ide o to, že celkové tržby klesajú. Firmám je pomerne jedno koľko utržia za jeden klinec, keď predávajú xy produktov. Prečo by som sa mal báť nárastu AS, keď sa mi AD nemení? Znamená to, že príjmy ľudí sú rovnaké a statkov je viac. Ale keď mi poklesne AD znamená to, že klesajú príjmy ľudí. Čo je na tom nepochopiteľné? nehovoriac o tom, že ceny zvyknú byť sticky, ergo rigídne jedným smerom (nadol ako mzdy).
Pekne som Vám odpovedal, že podľa velocity. A to, že sa podľa Vás môže transakčný dopyt behom pár mesiacov zvýšiť o polovicu. Tak neviem či všetci ľudia nadobudnú zrazu tak pocit, že idú kupovať o 50% viac statkov :).
A k zvyšku, pozrite si čo je to špekulatívny dopyt po peniazoch ;). Rezervy idú do transakčného dopytu. V budúcnosti môžu míňať koľko chcú, ale my potrebujeme stabilizovať dopyt dnes. A môžete mi povedať, prečo akurát všetci ľudia sa rozhodli, že peniaze budú zrazu zhromažďovať kvôli budúcim nákupom v ponožkách?
"Sám jste napsal, že jejich stažení povede k depresi,"
Ale čo, to píšte Vy, nie ja. Ja tvrdím, že Fed bude upravovať money stock tak, aby bol agregátny dopyt stabilný. Takže keď sa ľudia rozhodnú peniaze dehoardovať (velocita bude rásť), tak Fed začne rozpredávať aktíva. Žiadna raketová veda. Dôležité je mať M*V (=NHDP) stabilitu, tá sa dosahuje niekedy zvýšením M a niekedy znížením, podľa toho ako sa chová V. Samozrejme Vy sa slepo pozeráte len na tie peniaze a ich ponuku.
No to, že peňazí je viac vám vyjadruje už ten samotný vzťah M+dM. Tem Vám samozrejme nič nevypovedá o dopyte po peniazoch, velocite, a tým nominálnom agregátnom dopyte (ktorý nám determinuje cenu a infláciu, right?).
Na zvyšok som Vám už asi dva krát odpovedal, keď nerozumiete, tak si to skúste prečítať ešte raz a potom sa spýtajte na konkrétne veci. Prepáčte ale ja tri krát na to isté (skopírované!!!) odpovedať nebudem. Za čo ma máte? Chcete ma zahltiť alebo čo?
vortexa
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Uživatel HynekRk napsal:Uživatel vortexa napsal:...
Dle mého budou ohledně strnulostí cen a zejména mezd a také o hospodářském cyklu lépe vypovídat odhady nezaměstnanosti a ne odhady vývoje výstupu ekonomiky. Odhady nezaměstnanosti favorizují Krupův článek (tuším, že někde jsem četl, že odborová organizovanost byla v USA ke konci 19. století větší než dnes - to bych si měl ověřit, protože to by bylo zajímavé).
Poslední třetina 19. století byla z tohoto pohledu celkem jednoznačně úspěšnější než 20. století, a to včetně depresí.
http://translate.google.nl/translate?hl=cs&langpair=en%7Ccs&u=http://socialdemocracy21stcentury.blogspot.com/2012/01/us-unemployment-18691899.html
http://translate.google.nl/translate?hl=cs&langpair=en%7Ccs&u=http://www.infoplease.com/ipa/A0104719.html
Pane a skadiaľ poznáte presnosť odhadov nezamestnanosti? Zároveň tam nidke nemáte uvedenú dĺžku, ani hĺbku recesie (a ani jej pôvod). A čo si myslíte, že nezamestnanosť je daná len cyklickými vplyvmi? A čo štrukturálne vplyvy? A čo ponuka na trhu práce? Či iba dopyt po práci zaváži? :) Čo konkrétne vyvodzujete z tej jednej strohej tabuľky? A kde máte odhad EMRATIO? Lebo tam sa mohla práve skryť tá nezamestnanosť. Keď už ste si vybrali tú nezamestnanosť. Využívať nezamestnanosť je strata času, lebo by ste tie data (odhady) museli očistiť o x neznámych, ktoré nepoznáte.
Samozrejme mzdy boli vtedy o čosi pružnejšie. No tak či tak nikdy nebudú pružné dokonale. No ako som povedal, pokles outputu môže vysvetliť aj cenová rigidita a monopilistická konkurencia.
vortexa
Re: Vortexa napsal
Uživatel HynekRk napsal:Vortexa napsal: Len sa zamyslite keď zamestnanec nájde pracovné miesto u konkurencie, kde dostane o 80€ mesačne viac, tak môže ísť za šéfom a vyjednávať vyššiu mzdu s esom v rukáve. Ale aké eso má zamestnávateľ? Že si nájde rovnako kvalifikovaného človeka, ktorý bude robiť za 80 € menej? :D
Z toho neplyne, ale žádná mzdová strnulost. Zvláště ne v době hospodářského poklesu. Zaměstnanec obtížněji najde lépe placené místo u konkurence a nabídka volné práce bude vyšší. Zaměstnavatel také může zaměstnance propustit, když není zbytí. Co se dá dělat, ale jde to i tak udělat. Navíc váš příklad předpokládá, že se vyplatí zaměstnance pořád zaměstnávat, tj. že tento bude sypat v budoucnu novému zaměstnavateli zisk. Nebo si myslíte, že zaměstnance někdo zaměstná (vyjma případů charity – i takové jsou), aby mu přinášel ztrátu nebo nepatrný zisk?? Sám jste (mýlně) napsal ve snaze vyvrátit tvrzení Honzy Maška, že se všem při poklesu AD daří hůře.
Dále opět ta stejná situace: v případě růstu úspor a investic musí poklesnout zisk, platy a zaměstnanost ve stádiích výroby blíže spotřebě. Proč nemáte obavy o vznik rigidity i zde?
Nie? Z asymetrie vzťahov neplynie rigidita? Ja som mimochodom ani nikde netvrdil, že tento prípad sa odohráva za recesie. Ale tak či tak ste prehliadli slovo "kvalifikovaný". Firme sa neoplatí prepustiť kvalifikovaných zamestnancov (ktorý tvoria veľkú časť mzdových nákladov a majú vysoký mezný produkt práce, z čoho asi logicky plynie, že užitoční sú). Ono sa to volá transakčné náklady. Takisto kvalifikovaní si nájdu pomerne ľahko prácu u konkurencie, preto sa im mzdy veľmi neznižujú (dokonca som sa stretol s miernym nárastom). Detto menšie firmy a rodinné podniky. Tam si ľudia povedia, že budú držať spolu a, že neznížia mzdu svojim zamestnancom, s ktorými sa poznajú (implicitný nominálny kontrakt).
Všimnite si koľko poklesol reálny output Španielska a o koľko narástla nezamestnanosť. Tento krát Vy akosi implicitne predpokladáte homogenitu práce (čo je kameň úrazu rakúskej literatúry, kapitál je heterogénny a práca síce tiež, ale heterogenite práce sa radšej nevenujme, lebo potom sa nám bude ťažko vysvetľovať prečo potom nevzniká mzdová rigidita).
"Proč nemáte obavy o vznik rigidity i zde? "
Ja som Vám to už povedal I=S, celkový dopyt v ekonomike je stabilný a celkové tržby takytak. Z makropohľadu je úplne ukradnuté, že pestovateľ mrkvy musel prepustiť zamestnancov, rovnako ako nás z makropohľadu nezaujíma, že cena ropy rástla, keď cena sóje klesala... Takisto nemusíte obmedzovať svoje úvahy na uzatvorenú ekonomiku.
vortexa
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: USA se ovsem vydaly cestou totalni destrukce dolaru
Uživatel Jan Mašek napsal:
Twist je jen jeden z programu, vyjmenoval jsem dalsi 3, ktery jste zapomnel. Za druhy, twist je odkup dlouhodobejch a prodej kratkodobejch - pokud to neodboura riziko, proc to Fed delal? Drzet 10-ti lety dluhopisy je podle vas stejny riziko jako jednolety?
Ale jasné že nie. Len akosi zabúdate, že niekedy je yield curve invertovaná, takže držať krátkodobé je rizikovejšie ako dlhodobé (myslím, že počas vyjednávania debt ceiling to tak bolo ale nie som si istý). No ale dajem tomu, že nie. TWIST operácia mala "znížiť" dlhodobé úročenie a tým naboostovať úverovanie (úvery sú naviazané na T-bond yields).
To cislo jak pisete vy je nakonec asi bliz pravde :-) Ale to na veci nic nemeni. Bavili jsme se o monetizaci dluhu. Behem napriklad QE2 nebyla sance ze od vas Fed koupi dluhopis 22%, ale 100% - Fed to otevrene vyhlasil. Za druhy, jak jste prisel na 22%? Podle ty logiky kdyby v momente vyhlaseni QE2 nedrzel Fed nic, tak by byla sance na odkup 0%? Za treti, znova rikam, ze je uplne jedno, jestli individualni banka vi nebo nevi, esli to fed koupi. Podstatny je, ze koupil. Pouzil na to dolary vycucany z prstu, kterejma navysil MB a tim umoznil bankam jeste navysovat.
Proste a jednoduse: statni dluhopisy byly zaplaceny fedem, kterej prachy vytisknul. Nikdo si nic neodeprel, nikdo neusetril, proste je vic penez v ekonomice. Jak todle neni monetizace je nad moje chapani.
No tak to teda že nie je jedno!! CB síce povie, že bude odkupovať dlhopisy, no pokiaľ nepovie, že odkúpi všetky, tak je tu stále nenulová pravdepodobnosť, že mi ostane v ruke čierny peter. Samozrejme to len tak obrazne, lebo dopyt po amerických treasuries je posledných pár rokov enormný a to z celého sveta.
http://research.stlouisfed.org/fred2/series/TREAST
Odkúpili niečo cez 800 miliárd, čo nie je oproti 15,500 miliardám vtedajšieho federálneho dlhu dosť málo. Čiže banky sa asi sotva mohli kalkulovať štýlom, nakúpime papier LEN PRETO, lebo ho Fed od nás odkúpi. Nehovoriac o tom, že banky už mali nakumulované dlhopisy (aj tých sa chceli zbaviť?). T-bonds sú jednoducho bezpečný prístav.
No US government je prave NEPLATI, o tom to cely je. US gov´t potrebuje utratit bilion. Ten bilion dostane (pres prostredniky) od Fedu. US gov´t za ten milion musi zaplatit urok, kterej je ale nizsi nez by byval, kdyby Fed nekupoval. A i tendle nizkej urok US gov´t dostane zpet ve forme zisku Fedu! To je ucebnicova monetizace.
Nie? A kto konkrétne potom vypláca T-bonds? Satan Kalouz? :) (pozor hovoríme o vyplácaní, to môže ísť kľudne aj cez deficit, to len predražuje budúcefinancovanie) A znova akosi rátate, že to dostane od Fedu, cez banky. Tramtadadá:
http://research.stlouisfed.org/fred2/series/EXCRESNS
Tie peniaze nepochádzali od Fedu (veď keby sa tie všetky peniaze z QE hýbali, tak by už v USA mali tú vašu hyperinfláciu, zaujímavé, že takto sa nad tým nezamýšľate).
Nuž a k tej časti o poklesnutom úroku. Ono nám prax hovorí, že je to skôr naopak, pretože injekcia likvidity zapne risk on mode a v tom investori nedržia bezpečné aktíva ale ich vypredávajú. Práve preto rástli výnosy z US treasuries počas QE ako som Vám to vyššie napísal a hodil graf, akosi ste to odignorovali.
PS: Ono nie nadarmo hovoril Milton Friedman, že tight money=low interest rates and low yields. Myslím, že jeho pohľad je ďaleko realisitckejší (aj viac sedí s datami) ako pohľad MNOHÝCH rakúšanov. Oni totižto zvyknú predpokladať, že trh tvoria strašné teľatá, ktoré vždy rozmýšľajú presne tak ako tvorcovia rakúskych príbehov.
Peter
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Uživatel HynekRk napsal:Uživatel vortexa napsal:...
To nevím, zda je to v HA, ale omyly této doktríny jsou vysvětleny právě v tom Krupovi. A znovu by mě zajímalo jako vysvětlíte toto:
http://mises.org/daily/4615
[1] Milton Friedman and Anna Jacobson Schwartz, A Monetary History of the United States, 1867–1960 (Princeton: Princeton University Press, 1963), p. 15. The authors write, "Finally, the price level fell to half its initial level in the course of less than fifteen years and, at the same time, economic growth proceeded at a rapid rate…. And their coincidence casts serious doubts on the validity of the new widely held view that secular price deflation and rapid economic growth are incompatible."
Přičemž v USA té doby již působily odbory a různé průmyslové svazy.
Hynek, len doplnim:
"Skúmaním údajov zo 17 krajín počas obdobia viac ako 100 rokov prišli Atkenson a Kehoe k záveru:
Rozsiahly pohľad do histórie ukazuje viac období deflácie spojených s primeraným ekonomickým rastom než s ekonomickým poklesom a oveľa viac období ekonomického poklesu spojeného s infláciou než s defláciou. V sumári, dáta ukazujú, že vyslovene neexistuje žiadne prepojenie medzi defláciou a ekonomickým poklesom.[11]
Dokonca aj čo sa týka Veľkej hospodárskej krízy, zistili, že zo všetkých 16ti krajín, ktoré zažívali defláciu, pre ktoré existujú údaje, len 8 z nich zažívalo ekonomický pokles. A vzťah medzi defláciou a ekonomickým poklesom nebol štatisticky významný. Pre všetky ostatné obdobia, začínajúc v 1820 pre niektoré krajiny, 65 z 73 deflačných epizód nebolo sprevádzaných ekonomickým poklesom a 21 z 29 ekonomických poklesov nebolo spojených s defláciou. Píšu: „V širších historických súvislostiach, okrem Veľkej hospodárskej krízy, predstava, že deflácia a depresia sú prepojené, doslova mizne.“[12] Keď spojili všetky obdobia, zistili, že „1% pokles v inflácii je spojený s len 0,08% poklesom skutočného ekonomického výstupu, povedzme z 3,08 na 3,00.”[13] Nakoniec, keď oddelili dáta na pred 2. sv. vojnou a po 2. svetovej vojne, odhalili silnú spojitosť medzi defláciou a ekonomickým poklesom v skorších obdobiach, ale spojitosť medzi infláciou a ekonomickým poklesom v neskorších obdobiach."
http://minneapolisfed.org/research/sr/sr331.pdf
Co sa tyka Friedmana, v 1969 mal clanok (ktory spominal aj paper vyssie) z ktoreho vyplynulo ze najoptimalnejsiou monetarnou politikou je 5% cenova deflacia:
"It turned out that with an assumed rate of economic growth of three or four percent per year, a decline of prices of four or five percent per year would maximize economic welfare.At this rate of price deflation, the marginal gains associated with the deflation-induced increase in real-cash holdings would just be offset by the nearly negligible marginal costs of increasing the supply of money. (These results apply to an economy using fiat currency)."
zdroj http://www.auburn.edu/~garriro/g4gold.htm#N_25_
vortexa
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Uživatel Peter napsal:
Hynek, len doplnim:
"Skúmaním údajov zo 17 krajín počas obdobia viac ako 100 rokov prišli Atkenson a Kehoe k záveru:
Rozsiahly pohľad do histórie ukazuje viac období deflácie spojených s primeraným ekonomickým rastom než s ekonomickým poklesom a oveľa viac období ekonomického poklesu spojeného s infláciou než s defláciou. V sumári, dáta ukazujú, že vyslovene neexistuje žiadne prepojenie medzi defláciou a ekonomickým poklesom.[11]
Áno reálne vs. nominálne šoky. No a? :) Nikto ani netvrdí, že MP môže predísť reálnemu šoku.
Dokonca aj čo sa týka Veľkej hospodárskej krízy, zistili, že zo všetkých 16ti krajín, ktoré zažívali defláciu, pre ktoré existujú údaje, len 8 z nich zažívalo ekonomický pokles. A vzťah medzi defláciou a ekonomickým poklesom nebol štatisticky významný.
Oh dear! Takže tie rady nezamestnaných naprieč celým svetom (až na stalinistické USSR) boli čo konkrétne? Supersubstitúcia práce kapitálom?
Pre všetky ostatné obdobia, začínajúc v 1820 pre niektoré krajiny, 65 z 73 deflačných epizód nebolo sprevádzaných ekonomickým poklesom a 21 z 29 ekonomických poklesov nebolo spojených s defláciou. Píšu: „V širších historických súvislostiach, okrem Veľkej hospodárskej krízy, predstava, že deflácia a depresia sú prepojené, doslova mizne.“[12] Keď spojili všetky obdobia, zistili, že „1% pokles v inflácii je spojený s len 0,08% poklesom skutočného ekonomického výstupu, povedzme z 3,08 na 3,00.”[13] Nakoniec, keď oddelili dáta na pred 2. sv. vojnou a po 2. svetovej vojne, odhalili silnú spojitosť medzi defláciou a ekonomickým poklesom v skorších obdobiach, ale spojitosť medzi infláciou a ekonomickým poklesom v neskorších obdobiach."
http://minneapolisfed.org/research/sr/sr331.pdf
Preletel som to len rýchlo, no celý model je zlý, ráta len s lineárnou závislosťou. A čo je úplne najhoršie nerozlišuje medzi fázami cyklov, reálnymi a nominálnymi šokmi. Nevyužíva dekompozíciu dát na rozlíšenie ponukových a dopytových zmien cenovej hladiny. To všetko skresľuje, potom sa netreba čudovať, že dôjde k takým záverom. Dokonca z tých dát sa môže zameriavať len na long run vývoja využíva priemery, čo je neprípustné ak si raz uvedomíme, že nominálne šoky sa prejavujú in short run vďaka rigiditám. A Figure 1 mimochodom potvrdzuje to, čo tu tvrdím. Ale ajtak sa kvôli spriemerovaniu dopracovali k bludom (rátali, že všetky krajiny reagovali rovnako, lenže niekto reagovali aktívne a niektoré sa pasívne prizerali, takisto pri niektorých krajinách spriemerovali expanziu s recesiou).
Co sa tyka Friedmana, v 1969 mal clanok (ktory spominal aj paper vyssie) z ktoreho vyplynulo ze najoptimalnejsiou monetarnou politikou je 5% cenova deflacia:
"It turned out that with an assumed rate of economic growth of three or four percent per year, a decline of prices of four or five percent per year would maximize economic welfare.At this rate of price deflation, the marginal gains associated with the deflation-induced increase in real-cash holdings would just be offset by the nearly negligible marginal costs of increasing the supply of money. (These results apply to an economy using fiat currency)."
Milton Friedman tvrdil, že k najvyššej alokatívnej efektivite dôjde ak sa bude miera deflácie rovnať reálnej úrokovej miere bezrizikových aktív (T-bonds). Čiže ak nominálne výnosy z T-bonds budú nulové. No v praxi to má veľa problémov. Navyše efektívnosť ktorú používa Friedman ako argument môžeme dosiahnuť aj pri inflácii.
Tomáš Fiala
vortexo
Jste schopen postavit proti "rakouské" teorii nějakou jinou? Pokud se snažíte najít ve znalostech účastníků tohoto fóra nějakou skulinu, tak se snažíte dobře a rozhodně se Vám to podaří. Ale smyslem tohoto a podobných diskusních platforem, není potřeba hledat, kde je skulina ve znalostech vyznavačů té které teorie. Ale stavět teorie proti sobě, aby se ukázalo jejich vzájemným porovnáním, která je jaká. Ne lepší, ale spíš která komu vyhovuje, a kterou by mohl ten který člověk aplikovat na svůj život. Aniž by k tomu nutil někoho jiného. A právě proto se Vás ptám: O co Vám jde? Najít v souhrnu znalostí a vědomostí vyznavačů RŠ nějaký nedostatek, abyste jim zakázal uspořádat si život podle svého? Nebo najít nedostatek na teorii a na základě toho si podle ní ten život neuspořádat? A postavit proti té naší přiblblé RŠ konečně něco rozumného, co by nám otevřelo oči? Nějak nechápu, kam směřuje Vaše snaha.Ale co, nejste první...
qed
Re: vortexo
Uživatel Tomáš Fiala napsal:nejste první...Je prvý aj posledný, ktorý sa vie do RŠ nejak oprieť. Je to ivansml, ktorý vedecky zavádza. Poznal som len jedného ďalšieho, ktorý by mu dokázal konkurovať. Neviem, či to má z vlastnej hlavy a či ho náhodou neplatia, lebo s odvádzaním pozornosti od dôležitých vecí a zavádzaním tu má asi najväčšie skúsenosti.
miško
Re: Re: vortexo
Uživatel qed napsal:Uživatel Tomáš Fiala napsal:...Je prvý aj posledný, ktorý sa vie do RŠ nejak oprieť. Je to ivansml, ktorý vedecky zavádza. Poznal som len jedného ďalšieho, ktorý by mu dokázal konkurovať. Neviem, či to má z vlastnej hlavy a či ho náhodou neplatia, lebo s odvádzaním pozornosti od dôležitých vecí a zavádzaním tu má asi najväčšie skúsenosti.
no naozaj to vyzera tak ze ivansml pocitil potrebu si zmenit nick - o dovodoch ktore ho k tomu viedli uz vie asi iba on sam
vortexa
Re: vortexo
Uživatel Tomáš Fiala napsal:Jste schopen postavit proti "rakouské" teorii nějakou jinou? Pokud se snažíte najít ve znalostech účastníků tohoto fóra nějakou skulinu, tak se snažíte dobře a rozhodně se Vám to podaří. Ale smyslem tohoto a podobných diskusních platforem, není potřeba hledat, kde je skulina ve znalostech vyznavačů té které teorie. Ale stavět teorie proti sobě, aby se ukázalo jejich vzájemným porovnáním, která je jaká. Ne lepší, ale spíš která komu vyhovuje, a kterou by mohl ten který člověk aplikovat na svůj život. Aniž by k tomu nutil někoho jiného. A právě proto se Vás ptám: O co Vám jde? Najít v souhrnu znalostí a vědomostí vyznavačů RŠ nějaký nedostatek, abyste jim zakázal uspořádat si život podle svého? Nebo najít nedostatek na teorii a na základě toho si podle ní ten život neuspořádat? A postavit proti té naší přiblblé RŠ konečně něco rozumného, co by nám otevřelo oči? Nějak nechápu, kam směřuje Vaše snaha.
Ale co, nejste první...
No pán Fiala poďte a citujte kde tvrdím, že RŠ je priblblá? Ste vôbec čítali čo som napísal? Opieram sa o Hayeka, "Hayek rule" nie je nič iné ako cieľovanie nominálneho HDP.
Ja som prišiel do diskusie ukázať, že robíte v úvahách faktické chyby. Ďalej som poukázal na to, že to čo hlásate nesedí s realitou. Samozrejme som sa stretol s klasickou argumentáciou, kde autori rátali, že ja nepoznám RŠ.
Ináč zaujímavé, že Vám nevadila ekonometria v Atkinsonovej práci. A pritom ten model bol dosť odtrhnutý od reality (alebo skôr vymyslený tak aby sa dospelo k tomu, čo sme chceli? :) ).
Zvyšok je už len taký slovný šalát, že Vám chcem niečo nanútiť, čo je typické skôr pre kadejaké kulty. Keď sa spochybní to a to tvrdenie, tak to automaticky beriete ako útok na celú vašu vieru v jediný správny a morálny anarchokapitalizmus založený na prácach RŠ.
Ja som svoju teóriu okrajovo prezentoval, hoci ma o to v diskusii nikto nežiadal. Máte to tam, nezamestnanosť sa dvíha, keď sa odkláňa nominálne HDP od svojho trendu (nominálny šok) alebo vplyvom reálnych šokov. Čo je mimochodom ďaleko voľnotrhovejšia predstava, pretože oba faktory sú podmienené exogénne (nedajú sa predvídať) a trh proti nim nič nezmôže. Takže žiadne "centrálna banka natlačí peniaze a celý trh sa znovu popletie, špekulanti začnú nafukovať bubliny a ekonomika potom skolabuje". Lebo trh sa pri alokácii dokáže vysporiadať s toľkými prekážkami, ale nevysporiada sa s pár novými bankovkami (o ktorých mimochodom CB vopred povie, že budú vytlačené, pretože musí splniť svoj inflačný mandát). Takisto si trh nedokáže odhadnúť budúcu diskontnú sadzby, hoci každá centrálna banka (myslím že kvartálne) uvádza pravdepodobnostné odhady budúcich sadzieb. Ale najviac ma zaráža tvrdenie, že všetky tie firmy skrachovali, lebo nedokázali odhadnúť úrokovú mieru. Ako keby sa (všetky) firmy púšťali do dlhodobých projektov s možno 2% výnosom (ak vôbec toľko). A to sme ani neprišli k tomu, že v problémoch boli aj firmy, ktoré počas boomu neúverovali a neinvestovali (resp. investovali z úspor).
PS: Ja nie som ivansml, všimnite si, že píšem ináč :) Ale keď to tých miestnych tak strašne tankuje, tak sa ho verejne opýtajte... Zároveň som nemal pocit, že sa obúva do RŠ, ale že sa skôr obúva do miestnych "vágnych príbehov" a insitných kritík mainstreamu, keď vlastne miestni ten mainstream ani nepoznajú. Ono totižto každý si môže vymyslieť svoj vlastný krčmový príbeh o tom ako to bolo, ale to by sme tu boli strašne dlho a k ničomu by sme sa nedopracovali...
vortexa
Re: Re: vortexo
Uživatel qed napsal:Uživatel Tomáš Fiala napsal:...Je prvý aj posledný, ktorý sa vie do RŠ nejak oprieť. Je to ivansml, ktorý vedecky zavádza. Poznal som len jedného ďalšieho, ktorý by mu dokázal konkurovať. Neviem, či to má z vlastnej hlavy a či ho náhodou neplatia, lebo s odvádzaním pozornosti od dôležitých vecí a zavádzaním tu má asi najväčšie skúsenosti.
Áno, hlavne, že tento príspevok bol k veci a posunul debatu ďalej :D ...
qed
Re: vortexo
Uživatel vortexa napsal:Takže žiadne "centrálna banka natlačí peniaze a celý trh sa znovu popletie, špekulanti začnú nafukovať bubliny a ekonomika potom skolabuje". Lebo trh sa pri alokácii dokáže vysporiadať s toľkými prekážkami, ale nevysporiada sa s pár novými bankovkami (o ktorých mimochodom CB vopred povie, že budú vytlačené, pretože musí splniť svoj inflačný mandát).Trh sa nevysporiada s násilím, čiže reguláciou. To, kam prúdia natlačené peniaze a kde sú regulačné bariéry, deformuje trh, ktorého optimálne fungovanie potom implikuje jeho sebadeštrukciu.
Petr Málek
Re:
Tak jsem si celou tuto debatu přečetl podruhé a ačkoliv se to nemusí na první pohled znát, nenašel jsem tam nic, co by nabourávalo rakouskou pozici. Vortexa většinou prostě prohlásí, že toto závisí na tomto, konec důkazu.Teda je úplne irelevantné koľko peňazí si vytlačím, keď poviem, že nedopustím infláciu, tak ich trh nechá na pokoji (to sa prejaví prudkým poklesom velocity a peňažného multiplikátora), pretože vie, že akonáhle ich začne používať, tak príde CB, zoberie mu ich a on bude worse off.
Toto nechápu. Když mi dá CB peníze, proč bych měl takto přemýšlet? CB mi je nesebere, pokud je začnu používat JÁ, ona mi je sebere, pokud je začnou používat VŠICHNI. A protože já nejsem všichni, začnu je pochopitelně používat. Vznikne tedy vězňovo dilema, kdy dominantní strategie pro každého bude peníze používat.
A i kdyby to platilo, i kdyby CB měla garanci, že se ty peníze do oběhu nedostanou, tak proč je vůbec tisknout? Jak můžou mít nějaký pozitivní vliv na vyhlazení recese?
Nevlastní viď bod vyššie a odkaz v predchádzajúcom príspevku. Fed dvíha dopyt to máte pravdu, no on si môže predsa vyberať akú cenu príjme. Ale ako vieme akým cenovým vývojom medzi tým tie dlhopisy prejdú?
Toto snad nemyslíte vážně :) Fed kupuje dluhopisy za vytištěné peníze, na tom se snad shodneme. Bez ohledu na to, kolik dluhu kupuje, nějakou část určitě ano. Poptávka po dluhopisech je tedy vyšší a výnosy nižší, než by byly na trhu bez Fedu. Jak řekl Honza, jak tohle není monetizace, je nad moje chápání :) Že si teoreticky může Fed vybrat jakoukoliv jinou cenu je sice hezké, ale podstatné je, co Fed dělá, ne co by teoreticky mohl dělat v nějaké úplně alternativní realitě. V této realitě je jeho poslání v době krize pumpovat peníze do ekonomiky a snižovat úrokové sazby. Navíc zde funguje evidentní Bernanke PUT, tzn. že banky ví, že Fed nenechá sazby stoupnout, protože by to položilo nejdříve americký státní rozpočet a v druhé várce pak většinu bank a pojišťoven.
Nepopírám, že americké bondy představují určitý safe haven, ale je to spíš podle mě iluze podpořená bublinou na dluhopisech vzniklou díky aktivitám Fedu - tak jako se za safe haven považovaly nemovitosti. Tato iluze je IMHO jediné, díky čemu USA stále ještě nezkrachovaly.
Kedy začalo QE 1? 2009 Čo sa dialo s výnosmi? Rástli.
Podíval jste se pořádně na ten graf, který jste ukázal? Ten trend od roku 2008 je jednoznačně dolů. Že na začátku QE byl krátký růst výnosů, je sice pravda, ale ten růst byl zcela v rámci normální fluktuace. Když se podíváte na trend (ať si ho změříte jakkoliv, lower highs a lower lows, nebo klouzavý průměr), tak určitě bude od roku 2008 neustále klesající.
Navíc zde provádíte typickou chybu, že z grafu, který je ovlivněn více faktory, děláte závěr pouze pro jeden faktor. Rakušáci pouze tvrdí, že nákupy dluhopisů Fedem sníží výnosy pod úroveň, která by odpovídala ostatním fundamentům. To nemusí nutně znamenat absolutní snížení.
Pozrite sa na tú moju druhú vecnú reakciu :) Nárastom AS neklesajú nominálne tržby. Veď ceny produktov môžu klesať len ak ten istý nominálny dopyt (čiže už tu máme fixovanosť nominálnych tržieb) naháňa viac statkov. Tie ceny klesajú až keď sa predáva viac vecí! Čiže R=P*Q je zachované.
Celkové nominální tržby neklesají, ale klesají tržby některým individuálním odvětvím a firmám. Vy jste tvrdil, že při poklesu nominálních tržeb firma toto nedokáže promítnout do mezd a cen. Vysvětlete mi, jak firma pozná, zda jí klesají tržby z důvodu růstu AS či z důvodu poklesu AD, a dále mi vysvětlete, proč v prvním případě ten pokles do nákladů promítne a v druhém ne. Není důvod aby to v prvním šlo a v druhém ne, resp. v druhém případě to musí jít ještě lépe, protože konkurenční firmy jsou vystaveny tomu samému problému, a podnikatel tedy má lepší vyjednávací pozici.
Firme sa neoplatí prepustiť kvalifikovaných zamestnancov (ktorý tvoria veľkú časť mzdových nákladov a majú vysoký mezný produkt práce, z čoho asi logicky plynie, že užitoční sú). Ono sa to volá transakčné náklady.
Jak se transakční náklad liší od netransakčního nákladu? Jak ho vůbec definujete? A co je špatného na tom, že se firmy snaží ho minimalizovat? Není to náhodou jeden z hlavních úkolů podnikatelů, minimalizovat náklady?
Pokud si myslí, že pokles tržeb je jen krátkodobý, tak samozřejmě zaměstnance hned nepropustí. To není žádná rigidita, to je prostě ekonomická kalkulace a snaha umístit zdroje do činnosti, která nejvíce zvyšuje užitek spotřebitelů. Samozřejmě - podnikatel se může mýlit, potom bude hrozbou krachu k tomu propuštění kvalifikovaných zaměstnanců donucen.
Nikde tedy nevidím žádnou rigiditu směrem dolů a žádné jiné argumenty pro její existenci jste nepředložil. Nevím, jestli správně rozumím Vaší pozici, ale podle mě pokud nemáte rigiditu, tak s tím celá Vaše argumentace padá.
Nuž keď pochopíte, že cieľom CB je offsetovať vplyv špekulatívneho dopytu po peniazoch na reálny produkt, tak pochopíte nezmyselnosť tejto otázky.
Nuž, jaký je skutečný cíl CB, o tom radši ani nechci přemýšlet, ale pokud toto je deklarovaný cíl, tak se ptám, jak CB zjistí velikost spekulativní poptávky po penězích? A co je na ní vůbec špatného? Jedna z funkcí peněz je snižovat míru nejistoty (kdyby tomu tak nebylo, lidé by nemuseli mít vůbec žádné cash balances). Pokud bude CB neustále sabotovat pokus lidí o uspokojení této poptávky, tak tím jednoznačně snižuje společenský užitek.
Dále, zabýval jste se otázkou, jak injekce nových peněz změní kapitálovou strukturu? I kdyby bylo žádoucí neutralizovat vliv spekulativní poptávky po penězích, tak neexistuje způsob, jak to udělat způsobem, který je neutrální a nezpůsobí distorze. Musel byste pak dokázat, že neutralizace je důležitější než kapitálová struktura ekonomiky, což se ale nestalo (a ani to není možné, ale to už se dostáváme někam jinam).
Dále, zabýval jste se otázkou, kde se vůbec spekulativní poptávka po penězích vzala? To se prostě lidé jen tak v roce 2007 najednou rozhodli, že začnou ve velkém hoardovat peníze, a tím položili ekonomiku? :)
qed
Re: Re:
Uživatel Petr Málek napsal:Tak jsem si celou tuto debatu přečetl podruhé a ačkoliv se to nemusí na první pohled znát, nenašel jsem tam nic, co by nabourávalo rakouskou pozici. Vortexa většinou prostě prohlásí, že toto závisí na tomto, konec důkazu.Presne. Ale nevyzerá to tak na prvý pohľad :). Hovorí sa tomu diversion, odvedenie pozornosti, zavádzanie. Ja zacítim túto "argumentáciu" po prvom príspevku, lebo som mal už tú česť komunikovať aj s takýmito prípadmi.
vortexa
Re: Re:
Uživatel Petr Málek napsal:Tak jsem si celou tuto debatu přečetl podruhé a ačkoliv se to nemusí na první pohled znát, nenašel jsem tam nic, co by nabourávalo rakouskou pozici. Vortexa většinou prostě prohlásí, že toto závisí na tomto, konec důkazu.
Šak ja netvrdím, že chcem vyvrátiť celú RŠ, ja som regoval len na hyperinfláciu, potom na ABCT. A ak ste si nevšimli, tak všetky tvrdenia som dokladal štatistikou. Ak je pre Vás aj ponuka a dopyt len tvrdením, tak potom neviem...
Toto nechápu. Když mi dá CB peníze, proč bych měl takto přemýšlet? CB mi je nesebere, pokud je začnu používat JÁ, ona mi je sebere, pokud je začnou používat VŠICHNI. A protože já nejsem všichni, začnu je pochopitelně používat. Vznikne tedy vězňovo dilema, kdy dominantní strategie pro každého bude peníze používat.
A i kdyby to platilo, i kdyby CB měla garanci, že se ty peníze do oběhu nedostanou, tak proč je vůbec tisknout? Jak můžou mít nějaký pozitivní vliv na vyhlazení recese?
Nie, to väzňovo dilema je predsa presne opačné a aj keby nie, je to irelevantné. Predsa si každý povie, že ak by všetci zmýšľali takým štýlom ako zmýšľate Vy, tak by tu o chvíľu bola tá inflácia a CB by začala sťahovať peniaze, ergo dusiť nominálne príjmy. Veď CB stiahne peniaze akonáhle sa dvihne inflácia (alebo dokonca jej očakávania), čiže akonáhle začnú ľudia používať peniaze, budú potrestaní viď Japonsko. Aj keby ste si chceli tvrdiť, že Vaše dilemma je správne, tak empiricky to nesedí.
Nemalo by to pozitívny vplyv ale keby ste poriadne čítali, tak by ste pochopili, že to bola ukážka toho, že niekedy CB môže natlačiť kopu nekrytých papierikov a s infláciou to ani nehne. Ten zvyšok ste si už len Vy domysleli ;).
Toto snad nemyslíte vážně :) Fed kupuje dluhopisy za vytištěné peníze, na tom se snad shodneme. Bez ohledu na to, kolik dluhu kupuje, nějakou část určitě ano. Poptávka po dluhopisech je tedy vyšší a výnosy nižší, než by byly na trhu bez Fedu. Jak řekl Honza, jak tohle není monetizace, je nad moje chápání :) Že si teoreticky může Fed vybrat jakoukoliv jinou cenu je sice hezké, ale podstatné je, co Fed dělá, ne co by teoreticky mohl dělat v nějaké úplně alternativní realitě. V této realitě je jeho poslání v době krize pumpovat peníze do ekonomiky a snižovat úrokové sazby. Navíc zde funguje evidentní Bernanke PUT, tzn. že banky ví, že Fed nenechá sazby stoupnout, protože by to položilo nejdříve americký státní rozpočet a v druhé várce pak většinu bank a pojišťoven.
Nepopírám, že americké bondy představují určitý safe haven, ale je to spíš podle mě iluze podpořená bublinou na dluhopisech vzniklou díky aktivitám Fedu - tak jako se za safe haven považovaly nemovitosti. Tato iluze je IMHO jediné, díky čemu USA stále ještě nezkrachovaly.
A ja som Vám pekne ukázal, že dlhodobé výnosy rastú, keď sa tlačia peniaze, nie klesajú, dokonca som Vám popísal mechanizmus, ktorý ste Vy odignorovali. Keby Fed netlačil, tak by bol apetít po riziku nižší a tým by viac investorov skupovalo T-bonds, takto ich časť kupuje Fed, ale zas investori svoje T-bonds vypredávajú na sekundárnom trhu. Čo je na tom tak ťažké? A monetizácia to nie je z definície. No keď Vy si poviete, že monetizácia je aj skupovanie na sekundárnom trhu, tak jasné, že to potom z Vašej definície monetizácia bude. Ale toto je len také hranie sa s pojmamy, comprende?
Zvyšok je Váš ničím nepodložený názor, takže je celkom vtipné, že ešte na začiatku ste napísali, že ja "tvrdím, že to je tak a tak".
[/citace]
Podíval jste se pořádně na ten graf, který jste ukázal? Ten trend od roku 2008 je jednoznačně dolů. Že na začátku QE byl krátký růst výnosů, je sice pravda, ale ten růst byl zcela v rámci normální fluktuace. Když se podíváte na trend (ať si ho změříte jakkoliv, lower highs a lower lows, nebo klouzavý průměr), tak určitě bude od roku 2008 neustále klesající.
Navíc zde provádíte typickou chybu, že z grafu, který je ovlivněn více faktory, děláte závěr pouze pro jeden faktor. Rakušáci pouze tvrdí, že nákupy dluhopisů Fedem sníží výnosy pod úroveň, která by odpovídala ostatním fundamentům. To nemusí nutně znamenat absolutní snížení.[/citace]
Ale tu nejde o trend, tu ide o to, že akonáhle Fed prehlásil, že bude kupovať T-bonds, tak nominálne výnosy raketovo rástli. Presne to isté sa zopakovalo aj keď sa QE 1 navýšilo a predĺžilo, detto QE2 (tam rástli dokonca aj reálne výnosy). TO isté si môžete overiť aj na súčasnom QE3. A práve to je v rozpore s tým, čo tvrdíte. Vy tvrdíte, že tlačenie peňazí a nakupovanie dlhopisov stláča úrokovú mieru nadol. Opak je pravdou a ukázalo sa to už na 3 QE. Po ich skončení znova sadzby padali. Či to teraz tvrdíte, že tie fundamenty akosi náhodne vykompenzovali už 3 QE? Toto je len vaša zbožná viera.
Celkové nominální tržby neklesají, ale klesají tržby některým individuálním odvětvím a firmám. Vy jste tvrdil, že při poklesu nominálních tržeb firma toto nedokáže promítnout do mezd a cen. Vysvětlete mi, jak firma pozná, zda jí klesají tržby z důvodu růstu AS či z důvodu poklesu AD, a dále mi vysvětlete, proč v prvním případě ten pokles do nákladů promítne a v druhém ne. Není důvod aby to v prvním šlo a v druhém ne, resp. v druhém případě to musí jít ještě lépe, protože konkurenční firmy jsou vystaveny tomu samému problému, a podnikatel tedy má lepší vyjednávací pozici.
Ale čo? :D A poviete nám aj ako môže ostať nominálny AD stabilný, keď nominálny dopyt, ktorému čelia niektoré firmy klesne? Potom by musel dopyt voči iným firmám vzrásť a to samozrejme makropohľad nerieši. Nám je úplne jedno v akom pomere sú tržby Applu alebo Googlu. Vy ste asi zabudli čo je to AD.
Povedzte mi ako presne klesne cena ešte predtám, než sa zvýši ponuka? Prečo by mi vyššia ponuka klincov mala ovplyvniť cenu bauxitu? Lebo s týmto rátate. Veď predsa tá cena klesá až vtedy, keď sa predáva viac statkov. A logicky klesá cena tých statkov, ktorých je viac, nie tých, ktorých množstvo sa nemení. To tak máte aj pri dokonale pružných cenách, tie rigídne ešte nahrávajú mne.
Ale inak, lebo som si asi uvedomil, kde je kameň úrazu. Keď sa dvihne AS (a AD sa dajme tomu nemení, pre zjednodušenie), tak sa rigídne ceny pomaly prispôsobujú novému množstvu. Veď to nie je problém pre reálny output. Ale keď klesne AD (AS sa nemení), tak to sa mi reálne množstvo prispôsobuje rigídnym cenám. A to už z definície problém pre reálny output je, či sa páči či nie...
A teda pane nehnevajte sa ale myslím, že firma vie, či predáva viac výrobkov, alebo či má menej klientov. :) Toto je už fakt kruté voči ekonómii a aj voči podnikateľom...
Jak se transakční náklad liší od netransakčního nákladu? Jak ho vůbec definujete? A co je špatného na tom, že se firmy snaží ho minimalizovat? Není to náhodou jeden z hlavních úkolů podnikatelů, minimalizovat náklady?
Pokud si myslí, že pokles tržeb je jen krátkodobý, tak samozřejmě zaměstnance hned nepropustí. To není žádná rigidita, to je prostě ekonomická kalkulace a snaha umístit zdroje do činnosti, která nejvíce zvyšuje užitek spotřebitelů. Samozřejmě - podnikatel se může mýlit, potom bude hrozbou krachu k tomu propuštění kvalifikovaných zaměstnanců donucen.
Nikde tedy nevidím žádnou rigiditu směrem dolů a žádné jiné argumenty pro její existenci jste nepředložil. Nevím, jestli správně rozumím Vaší pozici, ale podle mě pokud nemáte rigiditu, tak s tím celá Vaše argumentace padá.
Tu tvrdíte to isté, čo tvrdím ja, len si neuvedomujete dôsledky. Transakčný náklad je samozrejme ten náklad ktorý by bol spojený s hľadaním, školením a celkovo náborom nových zamestnancov.
Ja presne tvrdím, že z racionálneho hľadiska sa nevyplatí prepustiť zamestnancov alebo im okresať mzdy kvôli jednému roku. A nie je to problém keď sa jedna firma stáva menej konkurencieschopná. Problém to je, keď tak reagujú všetky firmy na pokles AD.
Samozrejme rigidita je empiricky overený fakt, nie nejaký diskutabilný predpoklad. Dôvodov má viac. Keď Vás zaujímajú, tak pohľadáte v učebniciach makra :).
http://www.econstor.eu/dspace/bitstream/10419/19630/1/200602dkp.pdf
Nuž, jaký je skutečný cíl CB, o tom radši ani nechci přemýšlet, ale pokud toto je deklarovaný cíl, tak se ptám, jak CB zjistí velikost spekulativní poptávky po penězích? A co je na ní vůbec špatného? Jedna z funkcí peněz je snižovat míru nejistoty (kdyby tomu tak nebylo, lidé by nemuseli mít vůbec žádné cash balances). Pokud bude CB neustále sabotovat pokus lidí o uspokojení této poptávky, tak tím jednoznačně snižuje společenský užitek.
Ale kde zas tvrdím, že špekulatívny dopyt je zlý? To len Vy zas vidíte v tom, čo píšem niečo, čo tam rozhodne nie je. Ja len tvrdím, že dopyt treba uspokojiť, lebo inak sa nám musí nevyhnutne upraviť reálny output. Takisto ako keď ľudia chcú kupovať viac vreckoviek, lebo je chrípková sezóna, tak firmy začnú vyrábať a predávať viac vreckoviek. Žiadna raketová veda, akú v tom vidí väčšina rakúšanov.
Dále, zabýval jste se otázkou, jak injekce nových peněz změní kapitálovou strukturu? I kdyby bylo žádoucí neutralizovat vliv spekulativní poptávky po penězích, tak neexistuje způsob, jak to udělat způsobem, který je neutrální a nezpůsobí distorze. Musel byste pak dokázat, že neutralizace je důležitější než kapitálová struktura ekonomiky, což se ale nestalo (a ani to není možné, ale to už se dostáváme někam jinam).
Nuž a teraz mi dokážte, že cena distorzií je vyššia ako cena straty outputu. Idete, dajte teóriu a potom nejaké empirické odhady. Pretože ja si neviem predstaviť, že by cena z väčšiny anticipovanej inflácie bola väčšia ako desiatky percent HDP ako počas Veľkej Depresie.
Nechápem prečo by sa mala kapitálová štruktúra narúšať aj vtedy, keď je monetárna politika CB predvídaná a predvídateľná. Navyše pokiaľ viem, tak kapitálová štruktúra distortuje až keď je ekonomika na svojom potenciáli a CB sa rozhodne ďalej tlačiť peniaze. Čo rozhodne nie je dnešný prípad. ďalšia vec, ktorá distortuje kapitálový trh je inflačná variabilita... Jednoducho všetko veci, ktorým sa snaží CB vyhýbať, ajkeď niekedy neúspešne. Tak či tak ja nei som zástanca inflačného cieľovania a mnohé programy CB by som rozhodne neschvaľoval.
Dále, zabýval jste se otázkou, kde se vůbec spekulativní poptávka po penězích vzala? To se prostě lidé jen tak v roce 2007 najednou rozhodli, že začnou ve velkém hoardovat peníze, a tím položili ekonomiku? :)
Nuž neviem ako u Vás, ale u nás keď skrachuje veľká banka, keď vzniknú finančné šoky atď... sa rozhodne zvyšuje dopyt po likvidite (čiže dopyt po peniazoch). Chcete ho vidieť? No pozrite sa na to ako v roku 2008 drasticky klesal dolár oproti všetkým menám. Čo to bolo ak nie prudký dopyt po dolárovej likvidite? Prudký dopyt po dolári? Nie je náhoda, že presne v rovnakom čase začala padať velocita peňazí (vi´d dopyt po peniazoch) a ekonomika sa dostala do ďaleko hlbšej recesie.
vortexa
Re: Re: vortexo
Uživatel qed napsal:Uživatel vortexa napsal:...Trh sa nevysporiada s násilím, čiže reguláciou. To, kam prúdia natlačené peniaze a kde sú regulačné bariéry, deformuje trh, ktorého optimálne fungovanie potom implikuje jeho sebadeštrukciu.
Hej? A to vychádzate z akých nemenných právd?
A pri trhu s otrokmi by som povedal, že sa celkom dobre vysporiadal s násilím. A o aké pravdy opierate dedukciu "násilie, čiže regulácia"?
qed
Re: Re: Re: Tomasove...
Uživatel Jiři Nepovím napsal:To oddelovaní morálky od ekonomie je stejně absurdní jako pokusy ekonomů redefinovat co podle nich je nebo není morální.Súhlasím, morálka je proste jeden aspekt praxeológie.
qed
Re: vortexo
Uživatel vortexa napsal:Uživatel qed napsal:Vychádzam, pochopiteľne, z RŠ.Trh sa nevysporiada s násilím, čiže reguláciou. To, kam prúdia natlačené peniaze a kde sú regulačné bariéry, deformuje trh, ktorého optimálne fungovanie potom implikuje jeho sebadeštrukciu.
Hej? A to vychádzate z akých nemenných právd?
A pri trhu s otrokmi by som povedal, že sa celkom dobre vysporiadal s násilím.Trh sa dá nastavovať rôznymi spôsobmi. Dá sa naregulovať aj tak, že to povedie k zhoršeniu ekonomickej situácie mediáne bohatého človeka.
A o aké pravdy opierate dedukciu "násilie, čiže regulácia"?Regulácia => násilie. K násiliu dôjde pri porušení regulačného príkazu.
vortexa
Re: Re: vortexo
Uživatel qed napsal:Trh sa dá nastavovať rôznymi spôsobmi. Dá sa naregulovať aj tak, že to povedie k zhoršeniu ekonomickej situácie mediáne bohatého človeka.
No o tom nikto nepochybuje. Ajkeď tá veta mi dáva zmysel len bez slova "mediáne".
Regulácia => násilie. K násiliu dôjde pri porušení regulačného príkazu.
A z toho akože vyplýva, že regulácia je násilie? Mimochodom ten Váš zápis znamená "Ak regulácia, tak potom násilie."
Peter
re
"Ináč zaujímavé, že Vám nevadila ekonometria v Atkinsonovej práci. A pritom ten model bol dosť odtrhnutý od reality (alebo skôr vymyslený tak aby sa dospelo k tomu, čo sme chceli? :) )."- to bola tusim reakcia na mna. Vortexa, podla mna ak je metodika skumania apriori nespravna tak musi byt mozne v ramci tej istej metodiky dokazat jej nespravnost (reducio ad absurdum) preto s radostou nikdy nevynecham prilezitost pouzit tvoje vlastne zdroje (FRED, NBER) na vyvratenie tvojich zaverov. Podobne ked pouzijes Friedmana ako dokaz a mi ti ukazeme, ze ale z Friedmana vyplyva presny opak neznamena to, ze sa teraz hlasame k monetarizmu (tak ako nikde netvrdime ze nam "nevadi ekonometria", jedine co sa sanzime ukazat je, ze aj v tvojom vlastnom jazyku sa mylis.
"Nie, to väzňovo dilema je predsa presne opačné ... Predsa si každý povie, že ak by všetci zmýšľali takým štýlom ako zmýšľate Vy, tak by tu o chvíľu bola tá inflácia a CB by začala sťahovať peniaze, ergo dusiť nominálne príjmy."
- toto je krasny priklad absurdnosti prinosu (pre nasu realitu) "teorie hier" -> tato teoria ma podla jej zastancov dokonale vysvetlovat sucasne spolocenske problemy vychadzajuc z jednoznacneho modelu, a tu zrazu dvaja ludia vychadzajuc z toho isteho modelu v praxi pridu k dvom roznym vysledkom :) (tym chcem argumentovat nezmyselnost modelu, nie iracionalitu agentov)
"Navyše efektívnosť ktorú používa Friedman ako argument môžeme dosiahnuť aj pri inflácii." - a to vyvracia pozitiva deflacneho scenara ako?
vortexa
Re: re
Uživatel Peter napsal:
- to bola tusim reakcia na mna. Vortexa, podla mna ak je metodika skumania apriori nespravna tak musi byt mozne v ramci tej istej metodiky dokazat jej nespravnost (reducio ad absurdum) preto s radostou nikdy nevynecham prilezitost pouzit tvoje vlastne zdroje (FRED, NBER) na vyvratenie tvojich zaverov. Podobne ked pouzijes Friedmana ako dokaz a mi ti ukazeme, ze ale z Friedmana vyplyva presny opak neznamena to, ze sa teraz hlasame k monetarizmu (tak ako nikde netvrdime ze nam "nevadi ekonometria", jedine co sa sanzime ukazat je, ze aj v tvojom vlastnom jazyku sa mylis.
Presne tak. Ho, ho, ho zdroj je metodika? To sme aké reducatio použili? Ad nauseam? Samozrejme to neboli žiadne závery ale zmeraná skutočnosť! Ja som pekne ukázal, že autori použili (úmyselne?) zlý model. Práve preto máme tie žurnále, kde sa ľudia kritizujú a hľadajú chyby vo svojich prácach. Samozrejme si môžeme vymyslieť akýkoľvek nezmyselný model. Rovnako môžeme vymyslieť bludnú matematiku alebo matematicky popísať 50 rozmerný priestor. To neznamená ANI to, že matematika je zlá ale ANi to, že daná predstava vyhovuje našej žitej realite.
Ten zvyšok je z Vašej strany bohapusté plácanie slamou. Ale keď sme pri tom, tak keď sa na niečo odvolávam tak by som tomu teda mal rozumieť.
Samozrejme ja som Friedmana nikde nepoužil ako dôkaz. A tým, že ste tu skopli Friedman rule nič neriešite, lebo Friedman rule nje platné len pre určité typu ekonomík. Čo by ste mali vedieť, keď sa na neho odvolávate.
- toto je krasny priklad absurdnosti prinosu (pre nasu realitu) "teorie hier" -> tato teoria ma podla jej zastancov dokonale vysvetlovat sucasne spolocenske problemy vychadzajuc z jednoznacneho modelu, a tu zrazu dvaja ludia vychadzajuc z toho isteho modelu v praxi pridu k dvom roznym vysledkom :) (tym chcem argumentovat nezmyselnost modelu, nie iracionalitu agentov)
Nie to je krásny príklad toho ako pán Málek zle použil teóriu hier. To, že niekto nevie derivovať neznamená, že derivácia je nezmyselná...
a to vyvracia pozitiva deflacneho scenara ako?
Samozrejme to je len Váš primitívny straw man. Kde konkrétne tvrdím, že toto vyvracia pozitíva deflačného scénára? Nikde. Ja len tvrdím, že tie pozitívna, ktoré popísal Friedman dokážeme dosiahnuť aj v inflačnom frameworku. A to, že je Friedman rule pre reálne ekonomiky nepoužiteľné by ste mali vedieť sám, keď sa na to odvolávate (viď tá časť "má svoje problémy" a v tomto príspevku časť "platí len pre určité typy ekonomík ako optimal rule to conduct MP").
Pozn.: Pozri Friedman k-percent rule.
qed
Re: vortexo
Uživatel vortexa napsal:No o tom nikto nepochybuje. Ajkeď tá veta mi dáva zmysel len bez slova "mediáne".
Myslel som mediánne v prítomnosti. Proste zníženie mediánneho reálneho platu.
A z toho akože vyplýva, že regulácia je násilie? Mimochodom ten Váš zápis znamená "Ak regulácia, tak potom násilie."Presne tak som to aj myslel. Regulácia, podobne ako každý zákon, je len názor niekoho vynucovaný silou zbrane. Ľahko nahliadneme, že pri porušení akéhokoľvek zákona sme v konečnom dôsledku donútení silou ho poslúchnuť, resp. strpieť útok vymáhacích zložiek štátu. V prípade sebeobrany dôjde až na prestrelku. To je to násilie.
Petr Málek
Re: Re: Re:
Uživatel vortexa napsal:Šak ja netvrdím, že chcem vyvrátiť celú RŠ, ja som regoval len na hyperinfláciu, potom na ABCT. A ak ste si nevšimli, tak všetky tvrdenia som dokladal štatistikou. Ak je pre Vás aj ponuka a dopyt len tvrdením, tak potom neviem...
Nie, to väzňovo dilema je predsa presne opačné a aj keby nie, je to irelevantné.
OK, jestli nevíte, co je vězňovo dilema, radši to necháme být :)
Aj keby ste si chceli tvrdiť, že Vaše dilemma je správne, tak empiricky to nesedí.
Opět klasická chyba. Sice jsem to nikde nenapsal, ale všechna moje tvrzení jsou samozřejmě za předpokladu ceteris paribus. To se na ekonomce učí už v úvodním kurzu do ekonomie. To, jestli se peníze dostanou do oběhu, samozřejmě neurčuje jen to moje vězňovo dilema. Může se jednat třeba o celkovou politickou situaci, regime uncertainty, regulace nebo jiné bariéry v podnikání a cca 634 dalších věcí.
Nemalo by to pozitívny vplyv ale keby ste poriadne čítali, tak by ste pochopili, že to bola ukážka toho, že niekedy CB môže natlačiť kopu nekrytých papierikov a s infláciou to ani nehne. Ten zvyšok ste si už len Vy domysleli ;).
Ale vždyť nikdo netvrdí (viz předchozí odstavec), že to není pravda :) Samozřejmě že CB může natisknout, kolik peněz chce, pokud je nepustí do oběhu :) Já se jen ptám na toto: Jsou dvě možnosti, (1) peníze se do oběhu nedostanou a (2) peníze se do oběhu dostanou. Pokud platí (1), k čemu monetární politika vůbec je? Pokud platí (2), jak zbráníte nežádoucím efektům jako cenová inflace, distorze úrokových sazeb a distorze kapitálové struktury?
A ja som Vám pekne ukázal, že dlhodobé výnosy rastú, keď sa tlačia peniaze, nie klesajú, dokonca som Vám popísal mechanizmus, ktorý ste Vy odignorovali. Keby Fed netlačil, tak by bol apetít po riziku nižší a tým by viac investorov skupovalo T-bonds, takto ich časť kupuje Fed, ale zas investori svoje T-bonds vypredávajú na sekundárnom trhu. Čo je na tom tak ťažké?
Tak empiricky jste to rozhodně neukázal, viz níže.
Jestli jsem něco odignoroval, tak se omlouvám, bohužel píšete takové množství příspěvků a takovým tempem, že je snadné něco přehlédnout. Pokud je aktuální to, co jste teď napsal, tak se na to dá říct akorát to, že teoreticky to také nesedí. Musel byste totiž dokázat, že efekt z přechodu na rizikovější aktiva je větší než efekt nákupů Fedu. A také nevím, jak samotné nakupování dluhopisů Fedem vede k větší atraktivitě rizikovějších aktiv. Pokud Fed zároveň bude kupovat a podporvat i rizikovější aktiva, tak ano. Ale samotné nakupování dluhopisů Fedem, ceteris paribus, těžko může něco takového způsobit.
A monetizácia to nie je z definície. No keď Vy si poviete, že monetizácia je aj skupovanie na sekundárnom trhu, tak jasné, že to potom z Vašej definície monetizácia bude. Ale toto je len také hranie sa s pojmamy, comprende?
Zvyšok je Váš ničím nepodložený názor, takže je celkom vtipné, že ešte na začiatku ste napísali, že ja "tvrdím, že to je tak a tak".
Stále jste nevysvětlil, jak technikálie (tj. existence middlemana v případě nákupu na sekundárním trhu) mění ekonomickou podstatu nákupu dluhopisů CB. V obou případech, at the end of the day, jsou v ekonomice nově vytištěné peníze a dluh existuje jen díky nim. Ano, tu chvilku mezi primárním a sekundárním trhem je dluh krytý reálnými úsporami, ale v okamžiku transakce na sekundárním trhu jsou tyto reálné úspory nahrazeny vytištěnými penězi a ty reálné úspory mohou být spotřebovány nebo použity na nějaký další, dosud neexistující úvěr. Sorry, ale pokud v tomto nevidíte monetizaci, tak to asi radši nebudeme řešit :)
Jinak ano, to ohledně bubliny na bondech není žádná teorie, pouze můj (v příspěvku nezdůvodněný) názor, což je důvod, proč jsem tam napsal slovní spojení "podle mě" a "IMHO". Vy jste tímto způsobem "odvodil" celou svoji "teorii".
Ale tu nejde o trend, tu ide o to, že akonáhle Fed prehlásil, že bude kupovať T-bonds, tak nominálne výnosy raketovo rástli. Presne to isté sa zopakovalo aj keď sa QE 1 navýšilo a predĺžilo, detto QE2 (tam rástli dokonca aj reálne výnosy). TO isté si môžete overiť aj na súčasnom QE3. A práve to je v rozpore s tým, čo tvrdíte. Vy tvrdíte, že tlačenie peňazí a nakupovanie dlhopisov stláča úrokovú mieru nadol. Opak je pravdou a ukázalo sa to už na 3 QE. Po ich skončení znova sadzby padali. Či to teraz tvrdíte, že tie fundamenty akosi náhodne vykompenzovali už 3 QE? Toto je len vaša zbožná viera.
A nenapadlo Vás, že info o QE může být do ceny zahrnuto už před jeho vyhlášením? Vždyť i malé dítě ví, že stát/CB vždy rádi pomůžou, mluvilo se o tom už dávno před vyhlášením a je jasné, že to trh ocenil dávno před vyhlášením. Růst sazeb po vyhlášení klidně mohla být běžná technická korekce, nebo se třeba mohlo ukázat, že trh očekával větší QE, než skutečně bylo nakonec ohlášeno, a při ohlášení tuto chybu korigoval.
Každopádně, jak se někdo může podívat na několik let klesající graf výnosů nastávající v době několika let kvantitativního uvolňování a prohlásit, že díky QE výnosy rostly, je nad moje chápání :)
Ale čo? :D A poviete nám aj ako môže ostať nominálny AD stabilný, keď nominálny dopyt, ktorému čelia niektoré firmy klesne? Potom by musel dopyt voči iným firmám vzrásť a to samozrejme makropohľad nerieši. Nám je úplne jedno v akom pomere sú tržby Applu alebo Googlu. Vy ste asi zabudli čo je to AD.
Povedzte mi ako presne klesne cena ešte predtám, než sa zvýši ponuka? Prečo by mi vyššia ponuka klincov mala ovplyvniť cenu bauxitu? Lebo s týmto rátate. Veď predsa tá cena klesá až vtedy, keď sa predáva viac statkov. A logicky klesá cena tých statkov, ktorých je viac, nie tých, ktorých množstvo sa nemení. To tak máte aj pri dokonale pružných cenách, tie rigídne ešte nahrávajú mne.
Ale inak, lebo som si asi uvedomil, kde je kameň úrazu. Keď sa dvihne AS (a AD sa dajme tomu nemení, pre zjednodušenie), tak sa rigídne ceny pomaly prispôsobujú novému množstvu. Veď to nie je problém pre reálny output. Ale keď klesne AD (AS sa nemení), tak to sa mi reálne množstvo prispôsobuje rigídnym cenám. A to už z definície problém pre reálny output je, či sa páči či nie...
Můžete mi říct, kde jsem tvrdil, že nominální AD je stabilní? Já jsem pouze říkal, že při růstu AS z důvodu vyšší produktivity se některé výrobní faktory stávají zastaralými, díky čemuž některé firmy zažívají pokles tržeb, neboli to samé, co tyto firmy budou (společně s ostatními firmami) zažívat při poklesu AD.
A klidně může vyšší nabídka mrkve znamenat nižší cenu letadel - v absenci růstu peněžní zásoby všechny výrobky na trhu soutěží o omezené množství peněz. Když se vyrobí více mrkve, je třeba více peněz na nákup takového množství, a tím zbyde méně peněz na nákup jiných, byť nesouvisejících věcí. Takže opět vidíte, při růstu AS, klesající tržby i pro firmy, u kterých nedošlo k větší výrobě.
A teda pane nehnevajte sa ale myslím, že firma vie, či predáva viac výrobkov, alebo či má menej klientov. :) Toto je už fakt kruté voči ekonómii a aj voči podnikateľom...
Asi jste zapomněl, že to "A" v AS a AD znamená "aggregate". Tj. bavíme se o tom, jak ty dvě situace rozlišit na makro úrovni, ne na úrovni konkrétní firmy. Konkrétní firma může ztratit klienty i při růstu AS, viz před-předchozí odpověď.
Tu tvrdíte to isté, čo tvrdím ja, len si neuvedomujete dôsledky. Transakčný náklad je samozrejme ten náklad ktorý by bol spojený s hľadaním, školením a celkovo náborom nových zamestnancov.
Ja presne tvrdím, že z racionálneho hľadiska sa nevyplatí prepustiť zamestnancov alebo im okresať mzdy kvôli jednému roku. A nie je to problém keď sa jedna firma stáva menej konkurencieschopná. Problém to je, keď tak reagujú všetky firmy na pokles AD.
Samozrejme rigidita je empiricky overený fakt, nie nejaký diskutabilný predpoklad. Dôvodov má viac. Keď Vás zaujímajú, tak pohľadáte v učebniciach makra :).
http://www.econstor.eu/dspace/bitstream/10419/19630/1/200602dkp.pdf
Ale vždyť ty firmy takto můžou reagovat jen velmi krátkodobě! Kdyby odmítly propustit kvalifikované zaměstnance, tak zkrachují. Tímto vysvětlíte krizi trvající pár měsíců (a rakušáci ani netvrdí, že krize odezní hned), ale krizi trvající pár let tím nevysvětlíte. (Nicméně souhlasím, že tato motivace je v dnešní době oslabena vlivem státu a jeho bailoutů.)
Dále si musíte uvědomit, že krize není jen o hoardování cashe. Krize je i o přizpůsobení špatné kapitálové struktury. Monetární expanze zachovává špatnou kapitálovou strukturu, což přináší pokles užitku. Opět byste tedy musel dokázat, že užitek z vyhnutí se několikaměsíční krizi je vyšší než újma z toho, že máme špatnou kapitálovou strukturu. Nehledě na to, že k tomu přizpůsobení stejně musí jednou dojít, protože špatnou kapitálovou strukturu nelze skrývat věčně.
Ale kde zas tvrdím, že špekulatívny dopyt je zlý? To len Vy zas vidíte v tom, čo píšem niečo, čo tam rozhodne nie je. Ja len tvrdím, že dopyt treba uspokojiť, lebo inak sa nám musí nevyhnutne upraviť reálny output. Takisto ako keď ľudia chcú kupovať viac vreckoviek, lebo je chrípková sezóna, tak firmy začnú vyrábať a predávať viac vreckoviek. Žiadna raketová veda, akú v tom vidí väčšina rakúšanov.
Lol, asi bych měl připomenout, že lidi asi tak úplně netrápí jejich nominální, jako spíš jejich reálné cash balances. Ano, když vytisknete peníze, tak "uspokojíte" poptávku lidí po penězích, ale tyto peníze budou mít nižší kupní sílu (pokud se tedy dostanou do oběhu, což je zde implicitně předpokládáno), takže jejich reálné cash balance budou pořád stejné. Jediný způsob, jak mohou lidé navýšit své reálné cash balance, jaksi z logiky věci musí být růst jejich kupní síly za nezměněného množství.
Nuž a teraz mi dokážte, že cena distorzií je vyššia ako cena straty outputu. Idete, dajte teóriu a potom nejaké empirické odhady. Pretože ja si neviem predstaviť, že by cena z väčšiny anticipovanej inflácie bola väčšia ako desiatky percent HDP ako počas Veľkej Depresie.
Kde jsem psal něco inflaci? Víte vůbec, co je kapitálová struktura? Co je Hayekův trojúhelník a jak ho ovlivňuje úroková míra? Zde doporučuji nastudovat Hayeka (Prices and Production) a Rothbarda (Man, Economy, and State, kapitola o hosp. cyklu). Nebo "sushi" článek Boba Murphyho. Jinak nemá smysl debatovat.
Nechápem prečo by sa mala kapitálová štruktúra narúšať aj vtedy, keď je monetárna politika CB predvídaná a predvídateľná.
Předvídatelná? Chcete říct, že kdyby stát určil, že následující dva roky bude dotovat každé auto ve výši třeba 50% jeho ceny a po dvou letech tato dotace bude zrušena, že to nenaruší strukturu automobilového průmyslu? Bohužel, racionální očekávání na ABCT nic nemění, dokonce jsem o tom před pár měsíci překládal článek z Mises.org, můžete si to dohledat. Nehledě na to, že rozhodně neplatí, že politika CB je předvídatelná. Nevím o tom, že by Fed v roce 2009 prohlásil, kdy přesně série QE skončí.
Navyše pokiaľ viem, tak kapitálová štruktúra distortuje až keď je ekonomika na svojom potenciáli a CB sa rozhodne ďalej tlačiť peniaze. Čo rozhodne nie je dnešný prípad.
Ne, kapitálová struktura je narušena, kdykoliv je zkreslená tržní úroková míra, což je vždy, kdykoliv s ní Fed manipuluje - to může být kdykoliv, a dnes to platí zejména.
Nuž neviem ako u Vás, ale u nás keď skrachuje veľká banka, keď vzniknú finančné šoky atď... sa rozhodne zvyšuje dopyt po likvidite (čiže dopyt po peniazoch). Chcete ho vidieť? No pozrite sa na to ako v roku 2008 drasticky klesal dolár oproti všetkým menám. Čo to bolo ak nie prudký dopyt po dolárovej likvidite? Prudký dopyt po dolári? Nie je náhoda, že presne v rovnakom čase začala padať velocita peňazí (vi´d dopyt po peniazoch) a ekonomika sa dostala do ďaleko hlbšej recesie.
OK, ale z jakého důvodu ty banky krachovaly a z jakého důvodu se objevily ty finanční šoky? Prostě z ničeho nic, z čista jasna? A proč by mě na svobodném trhu měl krach nějaké banky v USA zajímat jakkoliv více, než mě zajímá krach třeba výrobce šroubů?
Tomáš Fiala
Re: Re: Re: vortexo
Uživatel vortexa napsal:Uživatel qed napsal:...
Hej? A to vychádzate z akých nemenných právd?
A pri trhu s otrokmi by som povedal, že sa celkom dobre vysporiadal s násilím. A o aké pravdy opierate dedukciu "násilie, čiže regulácia"?
Prosím? Trh s otroky je vlastně trh s nějakou "komoditou". Oprosťme se od našeho pohledu na otroctví. Potom násilí na trhu z pohledu, o jakém se tu vede řeč, by nastalo tehdy, kdy by někdo trh s otroky reguloval, ovlivňoval. To násilí, o kterém mluvíte nemá samo o sobě s trhem žádnou souvztažnost. Trh s otroky neskončil pro nějaký zákaz = násilí. Trh s otroky skončil tam, kde jej sami lidi pochopili jako špatný. Tohle vzhledem k úrovni Vašich příspěvků jste schopen pochopit a rozlišit. Tím prokazujete jasný záměr spatláním nesouvisejících věcí něčeho dosáhnout. S takovými lidmi je zbytečná debata.
Petr Málek
Re:
Ještě k tomu vězňově dilematu: Záleží, jak se to nakreslí. Uznávám, že je možné to nakreslit tak, aby banky skutečně peníze nepoužily. Což ale pořád neodpovídá na mojí otázku: Pokud je to tak a peníze se skutečně do oběhu nedostanou, proč je vůbec tisknout?Dále, jste si jistý, že CB dodrží svůj slib a sebere jim ty peníze, kdyby je banky začaly používat? Co kdyby se banky opět dostaly do problémů a opět začaly být ztrátové a byly by nuceny použít peníze od CB na svoji záchranu?
Nebo co když budou bankéři lobbovat u CB a vylobbují si možnost ty peníze použít, aniž by jim byly odebrány?
vortexa
Re: Re:
Uživatel Petr Málek napsal:Ještě k tomu vězňově dilematu: Záleží, jak se to nakreslí. Uznávám, že je možné to nakreslit tak, aby banky skutečně peníze nepoužily. Což ale pořád neodpovídá na mojí otázku: Pokud je to tak a peníze se skutečně do oběhu nedostanou, proč je vůbec tisknout?
Dále, jste si jistý, že CB dodrží svůj slib a sebere jim ty peníze, kdyby je banky začaly používat? Co kdyby se banky opět dostaly do problémů a opět začaly být ztrátové a byly by nuceny použít peníze od CB na svoji záchranu?
Nebo co když budou bankéři lobbovat u CB a vylobbují si možnost ty peníze použít, aniž by jim byly odebrány?
Prvý Váš odstavec zodpoviem v reakcii na tento koment, ok? :)
Vážený pane, Vy si asi budete musieť prečítať to čo píšem dva krát. Citujem sa:
"Nemalo by to pozitívny vplyv ale keby ste poriadne čítali, tak by ste pochopili, že to bola ukážka toho, že niekedy CB môže natlačiť kopu nekrytých papierikov a s infláciou to ani nehne. Ten zvyšok ste si už len Vy domysleli ;)."
Je to jednoducho skrytá kritika BoJ, ktorá robila veci, ktoré boli inkonzistentné s deklarovaným cieľom.
Jasne som vyjadril (na Japonskom príklade), že ak má CB jasný cieľ a je kredibilná, tak trh tie peniaze nezačne používať. AK povie, že tú infláciu nepripustí, trh jej verí, tak žiadna inflácia nepríde ani s väčším množstvom peňazí. O žiadnom sanovaní bánk som nehovoril.
Väžňovo dilemma ste nepochopili Vy, nie ja (resp. ste ho zle aplikovali). Predsa väzňovo dilemma (ako ilustrácia Nashovho equilibria) je o tom, že subjekty upravujú svoje konanie na základe toho, čo očakávajú, že urobia ostatné subjekty. Teda nie ako ste to interpretovali Vy:
"CB mi je nesebere, pokud je začnu používat JÁ, ona mi je sebere, pokud je začnou používat VŠICHNI. A protože já nejsem všichni, začnu je pochopitelně používat. Vznikne tedy vězňovo dilema, kdy dominantní strategie pro každého bude peníze používat."
Krok CB je daný. Jeden trhový participant musí svoje konanie upraviť podľa toho, čo čaká od ostatných (veď základ je, že inflácia nesmie narásť), nie od toho, čo urobí CB. Veď tá jasne deklarovala, že infláciu nepripustí. Teda každý si premietne jednoduchú úvahu, inflácia nezávisí len odomňa, ale aj od ostatných. Preto začnem používať peniaze. Lenže takto by uvažoval každý a hneď by vzrástla inflácia, teda CB by mi peniaze henď zobrala. Preto v priemere každý zvolí stratégiu peniaze nepoužiť. A mimochodom pri tých miliardách yenov silno pochybujem, že by aj rozhodnutie jednej banky použiť peniaze neovplyvnilo ceny ale ok...
Tak či tak ja sa s Vami nejdem hádať o tom, ako použiť PD, fakt je, že ľudia tie peniaze nepoužili. Čiže Vaša úvaha nepopisuje reálne ľudské konanie.
vortexa
Re: Re: Re: Re:
Uživatel Petr Málek napsal:
Opět klasická chyba. Sice jsem to nikde nenapsal, ale všechna moje tvrzení jsou samozřejmě za předpokladu ceteris paribus. To se na ekonomce učí už v úvodním kurzu do ekonomie. To, jestli se peníze dostanou do oběhu, samozřejmě neurčuje jen to moje vězňovo dilema. Může se jednat třeba o celkovou politickou situaci, regime uncertainty, regulace nebo jiné bariéry v podnikání a cca 634 dalších věcí.
Tak nám vysvetlite ako konkrétne dané javy ovplyvnili situáciu v Japonsku (napríklad). Aké mechanizmy prebehli. Empriicky dokážte platnosť daných vzťahov. Veď moja úvaha bola tiež ceteris paribus. Len Vy sa snažíte teraz odbehnúť od témy.
Ale vždyť nikdo netvrdí (viz předchozí odstavec), že to není pravda :) Samozřejmě že CB může natisknout, kolik peněz chce, pokud je nepustí do oběhu :) Já se jen ptám na toto: Jsou dvě možnosti, (1) peníze se do oběhu nedostanou a (2) peníze se do oběhu dostanou. Pokud platí (1), k čemu monetární politika vůbec je? Pokud platí (2), jak zbráníte nežádoucím efektům jako cenová inflace, distorze úrokových sazeb a distorze kapitálové struktury?
Na toto som Vám odpovedal. CB musí byť vo svojich tvrdeniach konzistentná. Peniaze mimochodom v prípade Japonska boli "v obehu" akurát sa menej používali PY=M*V.
Tak empiricky jste to rozhodně neukázal, viz níže.
Jestli jsem něco odignoroval, tak se omlouvám, bohužel píšete takové množství příspěvků a takovým tempem, že je snadné něco přehlédnout. Pokud je aktuální to, co jste teď napsal, tak se na to dá říct akorát to, že teoreticky to také nesedí. Musel byste totiž dokázat, že efekt z přechodu na rizikovější aktiva je větší než efekt nákupů Fedu. A také nevím, jak samotné nakupování dluhopisů Fedem vede k větší atraktivitě rizikovějších aktiv. Pokud Fed zároveň bude kupovat a podporvat i rizikovější aktiva, tak ano. Ale samotné nakupování dluhopisů Fedem, ceteris paribus, těžko může něco takového způsobit.
Ale spôsobí. Veď sa len pozrite na okamžité reakcie investorov, keď sa ohlásilo QE. Hneď začal výpredaj T-bonds a ako som popisoval vyššie, počas celých QE výnosy rástli, po ich skončení znovu padali. Je hádam lepší dôkaz ako okamžité reakcie + dlhodobý vývoj? A to, že QE spúšťa risk on effect, je všeobecne známy a akceptovaný fakt. Teda ak mám upresniť, tak podľa mňa sa ten efekt je najvýraznejší ak je ekonomika pod svojim potenciálom ;)
Veď počas QE rástli komodity, rástli akcie, rástli rizikové meny, naopak bezpečné aktíva strácali na hodnote. TO akože 3 krát tá istá náhoda? :)
Stále jste nevysvětlil, jak technikálie (tj. existence middlemana v případě nákupu na sekundárním trhu) mění ekonomickou podstatu nákupu dluhopisů CB. V obou případech, at the end of the day, jsou v ekonomice nově vytištěné peníze a dluh existuje jen díky nim. Ano, tu chvilku mezi primárním a sekundárním trhem je dluh krytý reálnými úsporami, ale v okamžiku transakce na sekundárním trhu jsou tyto reálné úspory nahrazeny vytištěnými penězi a ty reálné úspory mohou být spotřebovány nebo použity na nějaký další, dosud neexistující úvěr. Sorry, ale pokud v tomto nevidíte monetizaci, tak to asi radši nebudeme řešit :)
Jinak ano, to ohledně bubliny na bondech není žádná teorie, pouze můj (v příspěvku nezdůvodněný) názor, což je důvod, proč jsem tam napsal slovní spojení "podle mě" a "IMHO". Vy jste tímto způsobem "odvodil" celou svoji "teorii".
Ale akože dlh existuje len vďaka nim? Veď CB kúpila len dlhopisy, ktoré už boli predtým emitované. Žiaden middleman, CB nekupuje vládne dlhopisy cez banky ako si to Vy interpretujete. Ona kupuje dlhopisy od bánk, tie ich už predtým museli nakúpiť. Kde je v tom monetizácia? Teda možno tak to, že zisk Fedu bude prevedený vláde, ale takisto by sa Fed mohol dostať do straty.
Ja tu neprezentujem žiadne svoje teórie ;). Ale za to IMHO sa ospravedlňujem, akosi som to preletel.
A nenapadlo Vás, že info o QE může být do ceny zahrnuto už před jeho vyhlášením? Vždyť i malé dítě ví, že stát/CB vždy rádi pomůžou, mluvilo se o tom už dávno před vyhlášením a je jasné, že to trh ocenil dávno před vyhlášením. Růst sazeb po vyhlášení klidně mohla být běžná technická korekce, nebo se třeba mohlo ukázat, že trh očekával větší QE, než skutečně bylo nakonec ohlášeno, a při ohlášení tuto chybu korigoval.
Každopádně, jak se někdo může podívat na několik let klesající graf výnosů nastávající v době několika let kvantitativního uvolňování a prohlásit, že díky QE výnosy rostly, je nad moje chápání :)
No to asi ťažko, vzhľadom na to, že predtým ceny burzových indexov padali a výnosy z bondov taktiež. Po vyhlásení začali oba raketovo rásť. Veď to je práve dôkaz toho, že QE anticipované nebolo. AK by bolo, tak by sa cena nezmenila. Či Vy by ste akože zareagovali zrazu na niečo, čo ste vedeli už aj predtým? :)
No ale veď to je práve ten Váš divný prístup, kde nechcete vidieť pravdu. Každé QE vyhnalo výnosy nahor a potom po jeho skončení znova padali. Veď to je úplne v poriadku aj s Fisherovou teóriou úroku. Vy si nejak namýšľate, že trh začne po vašom reagovať až keď je po funuse. To, že sadzby dlhodobo klesajú je výsledok toho, že sa mení long run equillibrium. Ak ľudia (oprávnene) očakávajú v budúcnosti nízke objemy investícií a naopak vysoký objem úspor (ergo nízky nominálny agregátny dopyt, ergo nízke inflačné očakávania), tak jasné, že úrokové sadzby budú nizke. Toto je jednoduchý pohľad ponuky a dopytu. Jednoduchá teória dokáže vysvetliť pohyb sadzieb. Ale nie Vy namiesto toho ad hoc upravujete teóriu tak, aby ste si zachovali Vašu percepciu. Veď toto je znak nevedeckosti a keď to nedokážete vidieť, tak mi to je fakt ľúto...
Můžete mi říct, kde jsem tvrdil, že nominální AD je stabilní? Já jsem pouze říkal, že při růstu AS z důvodu vyšší produktivity se některé výrobní faktory stávají zastaralými, díky čemuž některé firmy zažívají pokles tržeb, neboli to samé, co tyto firmy budou (společně s ostatními firmami) zažívat při poklesu AD.
A klidně může vyšší nabídka mrkve znamenat nižší cenu letadel - v absenci růstu peněžní zásoby všechny výrobky na trhu soutěží o omezené množství peněz. Když se vyrobí více mrkve, je třeba více peněz na nákup takového množství, a tím zbyde méně peněz na nákup jiných, byť nesouvisejících věcí. Takže opět vidíte, při růstu AS, klesající tržby i pro firmy, u kterých nedošlo k větší výrobě.
Nikde, to bol môj predpoklad pri vysvetľovaní. A to je pilier toho, že ak je AD stabilné, tak sa ekonomika nedostane do deflačného gapu.
Fakt? Takže ľudia budú kupovať menej mrkvy, lebo sa vyrába viac lietadiel? Tak keď sa tak výrazne ovplyvnia ich preferencie tak ok, ale s tým nemá makro nič spoločné.
Zabúdate, že ak tých lietadiel bude viac, tak budú lacnejšie a tak v ideálnom prípade (no dajme tomu) sa výdavky v danom sektore nezmenia. Ale znova utekáte od makra k mikru.
Takisto môže kľudne dôjsť ku fluktuáciám vo velocite peňazí. Ale beriem, ja som povedal, že AD sa nebude meniť.
Asi jste zapomněl, že to "A" v AS a AD znamená "aggregate". Tj. bavíme se o tom, jak ty dvě situace rozlišit na makro úrovni, ne na úrovni konkrétní firmy. Konkrétní firma může ztratit klienty i při růstu AS, viz před-předchozí odpověď.
No šak a ja práve vravím, že firma vidí, či stráca klientov alebo ponúka viac. A znova sa Vás opýtam ako konkrétne ovplyvní nárast ponuky preferencie spotrebiteľov. Veľa šťastia...
Ale vždyť ty firmy takto můžou reagovat jen velmi krátkodobě! Kdyby odmítly propustit kvalifikované zaměstnance, tak zkrachují. Tímto vysvětlíte krizi trvající pár měsíců (a rakušáci ani netvrdí, že krize odezní hned), ale krizi trvající pár let tím nevysvětlíte. (Nicméně souhlasím, že tato motivace je v dnešní době oslabena vlivem státu a jeho bailoutů.)
Dále si musíte uvědomit, že krize není jen o hoardování cashe. Krize je i o přizpůsobení špatné kapitálové struktury. Monetární expanze zachovává špatnou kapitálovou strukturu, což přináší pokles užitku. Opět byste tedy musel dokázat, že užitek z vyhnutí se několikaměsíční krizi je vyšší než újma z toho, že máme špatnou kapitálovou strukturu. Nehledě na to, že k tomu přizpůsobení stejně musí jednou dojít, protože špatnou kapitálovou strukturu nelze skrývat věčně.
Nuž krízy trvajú niekoľko rokov, keď je CB neschopná...
A myslel som, že je jasné, že sa bavíme o short run, veď rigidity sa prejavujú len in short run.
A Vy by ste najprv mal dokázať do akej miery je distorzia kapitálovej štruktúry signifikantná ak je vôbec ABCT správna. A toto nikto nikdy nedokázal. Šak veď tie distorzie môžu znamenať kľudne 0,08% HDP. Na základe čoho rátate, že to je nejakých 5% alebo 10% HDP? Ani tí, čo zastávajú ABCT netušia do kej miery je signifikantná a na tom padajú všetky ich policy recommendations.
Lol, asi bych měl připomenout, že lidi asi tak úplně netrápí jejich nominální, jako spíš jejich reálné cash balances. Ano, když vytisknete peníze, tak "uspokojíte" poptávku lidí po penězích, ale tyto peníze budou mít nižší kupní sílu (pokud se tedy dostanou do oběhu, což je zde implicitně předpokládáno), takže jejich reálné cash balance budou pořád stejné. Jediný způsob, jak mohou lidé navýšit své reálné cash balance, jaksi z logiky věci musí být růst jejich kupní síly za nezměněného množství.
A Vy by ste si asi mal uvedomiť, že ceny sú in short run rigídne...
Kde jsem psal něco inflaci? Víte vůbec, co je kapitálová struktura? Co je Hayekův trojúhelník a jak ho ovlivňuje úroková míra? Zde doporučuji nastudovat Hayeka (Prices and Production) a Rothbarda (Man, Economy, and State, kapitola o hosp. cyklu). Nebo "sushi" článek Boba Murphyho. Jinak nemá smysl debatovat.
A na zákalde čoho Vy veríte Hayekovmu trojuholníku, ajkeď Hayek sám v Prices and Production napísal, že to ani nie je trojuholník? Ono totižto prepona trojuholníku je úsečka, Hayek sám rátal s tým, že to je skôr tak vetva hyperboly. Ale ajtak nechápem prečo tomu akože veríte? Veď to sú tak odpozorované štádiá výroby a k nim je, pre mňa ad hoc, priradená úroková miera.
A keď sme sa už tak uchýlili k infantilným odporúčaniam o doštudovaní, tak Vám by nezaškodilo otvoriť nejakú tú učebnicu makra (a aj mikra). ;) Potom by sme sa mohli tak porozprávať k veci.
Předvídatelná? Chcete říct, že kdyby stát určil, že následující dva roky bude dotovat každé auto ve výši třeba 50% jeho ceny a po dvou letech tato dotace bude zrušena, že to nenaruší strukturu automobilového průmyslu? Bohužel, racionální očekávání na ABCT nic nemění, dokonce jsem o tom před pár měsíci překládal článek z Mises.org, můžete si to dohledat. Nehledě na to, že rozhodně neplatí, že politika CB je předvídatelná. Nevím o tom, že by Fed v roce 2009 prohlásil, kdy přesně série QE skončí.
Ten článok z mises.org bol slabý ako čaj. A fakt, že sa zmení produkčná štruktúra neznamená, že je to neudržateľné. Akurát zdroje nie sú alokované paretooptimálne. S tou dotáciou ste to trafili. Dotovať môžeme aj veľmi dlho.
A to kedy mi QE skončia je úplne irelevantné. Fed sa riadi jednoduchým pravidlom. Ak mi jadrová inflácia stúpne ku 2% a nezamestnanosť klesne pod 8%, tak môžem očakávať uťahovanie MP. Do vtedy sa bude uvoľňovať. A ajhľa čo sa deje...
OK, ale z jakého důvodu ty banky krachovaly a z jakého důvodu se objevily ty finanční šoky? Prostě z ničeho nic, z čista jasna? A proč by mě na svobodném trhu měl krach nějaké banky v USA zajímat jakkoliv více, než mě zajímá krach třeba výrobce šroubů?
Ale no, exogénny šok? Kľudne do toho môžete napasovať aj ceny domov, nesplatenie hypoték. Bubliny (čiže kľudne do toho môžete zapasovať aj ABCT). Celkovo keď ľudia očakávajú negatívnu budúcnosť, tak zvýšia svoj dopyt po peniazoch. Najvýraznejšie je to pri nízkych nominálnych úrokových sadzbách (a nízkej inflcáii). Vtedy si ľudia povedia, že si zoberú peniažky k sebe domov, načo ich mať na termínovaných vkladoch v banke. (Ono sa to prejaví nižšími vkladmi).
PS: Mises sám tvrdil, že k distorziám dôjde vtedy, keď sa tvoria peniaze nad rovnovážnu mieru. Takže ak je v ekonomike excess demand for money, tak CB môže tlačiť peniaze a nevyvolá tým rakúsky typ cyklu. Ono v tom spočíva aj to, že CB nastaví dokonale elastickú ponuku peňazí (in short run). Potom množstvo peňazí bude determinovať len tržný dopyt po peniazoch. Takže znova nevidím šancu ako by vznikol v takom prípade rakúsky cyklus. A aj keby tak len v krátkom období. V dlhom sadzby určuje trh.
Tomáš Fiala
Re: Re: Re: Re: Re:
Uživatel vortexa napsal:Uživatel Petr Málek napsal:...
Tak nám vysvetlite ako konkrétne dané javy ovplyvnili situáciu v Japonsku (napríklad). Aké mechanizmy prebehli. Empriicky dokážte platnosť daných vzťahov. Veď moja úvaha bola tiež ceteris paribus. Len Vy sa snažíte teraz odbehnúť od témy....
Na toto som Vám odpovedal. CB musí byť vo svojich tvrdeniach konzistentná. Peniaze mimochodom v prípade Japonska boli "v obehu" akurát sa menej používali PY=M*V....
Ale spôsobí. Veď sa len pozrite na okamžité reakcie investorov, keď sa ohlásilo QE. Hneď začal výpredaj T-bonds a ako som popisoval vyššie, počas celých QE výnosy rástli, po ich skončení znovu padali. Je hádam lepší dôkaz ako okamžité reakcie + dlhodobý vývoj? A to, že QE spúšťa risk on effect, je všeobecne známy a akceptovaný fakt. Teda ak mám upresniť, tak podľa mňa sa ten efekt je najvýraznejší ak je ekonomika pod svojim potenciálom ;)
Veď počas QE rástli komodity, rástli akcie, rástli rizikové meny, naopak bezpečné aktíva strácali na hodnote. TO akože 3 krát tá istá náhoda? :)...
Ale akože dlh existuje len vďaka nim? Veď CB kúpila len dlhopisy, ktoré už boli predtým emitované. Žiaden middleman, CB nekupuje vládne dlhopisy cez banky ako si to Vy interpretujete. Ona kupuje dlhopisy od bánk, tie ich už predtým museli nakúpiť. Kde je v tom monetizácia? Teda možno tak to, že zisk Fedu bude prevedený vláde, ale takisto by sa Fed mohol dostať do straty.
Ja tu neprezentujem žiadne svoje teórie ;). Ale za to IMHO sa ospravedlňujem, akosi som to preletel....
No to asi ťažko, vzhľadom na to, že predtým ceny burzových indexov padali a výnosy z bondov taktiež. Po vyhlásení začali oba raketovo rásť. Veď to je práve dôkaz toho, že QE anticipované nebolo. AK by bolo, tak by sa cena nezmenila. Či Vy by ste akože zareagovali zrazu na niečo, čo ste vedeli už aj predtým? :)
No ale veď to je práve ten Váš divný prístup, kde nechcete vidieť pravdu. Každé QE vyhnalo výnosy nahor a potom po jeho skončení znova padali. Veď to je úplne v poriadku aj s Fisherovou teóriou úroku. Vy si nejak namýšľate, že trh začne po vašom reagovať až keď je po funuse. To, že sadzby dlhodobo klesajú je výsledok toho, že sa mení long run equillibrium. Ak ľudia (oprávnene) očakávajú v budúcnosti nízke objemy investícií a naopak vysoký objem úspor (ergo nízky nominálny agregátny dopyt, ergo nízke inflačné očakávania), tak jasné, že úrokové sadzby budú nizke. Toto je jednoduchý pohľad ponuky a dopytu. Jednoduchá teória dokáže vysvetliť pohyb sadzieb. Ale nie Vy namiesto toho ad hoc upravujete teóriu tak, aby ste si zachovali Vašu percepciu. Veď toto je znak nevedeckosti a keď to nedokážete vidieť, tak mi to je fakt ľúto......
Nikde, to bol môj predpoklad pri vysvetľovaní. A to je pilier toho, že ak je AD stabilné, tak sa ekonomika nedostane do deflačného gapu.
Fakt? Takže ľudia budú kupovať menej mrkvy, lebo sa vyrába viac lietadiel? Tak keď sa tak výrazne ovplyvnia ich preferencie tak ok, ale s tým nemá makro nič spoločné.
Zabúdate, že ak tých lietadiel bude viac, tak budú lacnejšie a tak v ideálnom prípade (no dajme tomu) sa výdavky v danom sektore nezmenia. Ale znova utekáte od makra k mikru.
Takisto môže kľudne dôjsť ku fluktuáciám vo velocite peňazí. Ale beriem, ja som povedal, že AD sa nebude meniť....
No šak a ja práve vravím, že firma vidí, či stráca klientov alebo ponúka viac. A znova sa Vás opýtam ako konkrétne ovplyvní nárast ponuky preferencie spotrebiteľov. Veľa šťastia......
Nuž krízy trvajú niekoľko rokov, keď je CB neschopná...
A myslel som, že je jasné, že sa bavíme o short run, veď rigidity sa prejavujú len in short run.
A Vy by ste najprv mal dokázať do akej miery je distorzia kapitálovej štruktúry signifikantná ak je vôbec ABCT správna. A toto nikto nikdy nedokázal. Šak veď tie distorzie môžu znamenať kľudne 0,08% HDP. Na základe čoho rátate, že to je nejakých 5% alebo 10% HDP? Ani tí, čo zastávajú ABCT netušia do kej miery je signifikantná a na tom padajú všetky ich policy recommendations....
A Vy by ste si asi mal uvedomiť, že ceny sú in short run rigídne......
A na zákalde čoho Vy veríte Hayekovmu trojuholníku, ajkeď Hayek sám v Prices and Production napísal, že to ani nie je trojuholník? Ono totižto prepona trojuholníku je úsečka, Hayek sám rátal s tým, že to je skôr tak vetva hyperboly. Ale ajtak nechápem prečo tomu akože veríte? Veď to sú tak odpozorované štádiá výroby a k nim je, pre mňa ad hoc, priradená úroková miera.
A keď sme sa už tak uchýlili k infantilným odporúčaniam o doštudovaní, tak Vám by nezaškodilo otvoriť nejakú tú učebnicu makra (a aj mikra). ;) Potom by sme sa mohli tak porozprávať k veci....
Ten článok z mises.org bol slabý ako čaj. A fakt, že sa zmení produkčná štruktúra neznamená, že je to neudržateľné. Akurát zdroje nie sú alokované paretooptimálne. S tou dotáciou ste to trafili. Dotovať môžeme aj veľmi dlho.
A to kedy mi QE skončia je úplne irelevantné. Fed sa riadi jednoduchým pravidlom. Ak mi jadrová inflácia stúpne ku 2% a nezamestnanosť klesne pod 8%, tak môžem očakávať uťahovanie MP. Do vtedy sa bude uvoľňovať. A ajhľa čo sa deje......
Ale no, exogénny šok? Kľudne do toho môžete napasovať aj ceny domov, nesplatenie hypoték. Bubliny (čiže kľudne do toho môžete zapasovať aj ABCT). Celkovo keď ľudia očakávajú negatívnu budúcnosť, tak zvýšia svoj dopyt po peniazoch. Najvýraznejšie je to pri nízkych nominálnych úrokových sadzbách (a nízkej inflcáii). Vtedy si ľudia povedia, že si zoberú peniažky k sebe domov, načo ich mať na termínovaných vkladoch v banke. (Ono sa to prejaví nižšími vkladmi).
PS: Mises sám tvrdil, že k distorziám dôjde vtedy, keď sa tvoria peniaze nad rovnovážnu mieru. Takže ak je v ekonomike excess demand for money, tak CB môže tlačiť peniaze a nevyvolá tým rakúsky typ cyklu. Ono v tom spočíva aj to, že CB nastaví dokonale elastickú ponuku peňazí (in short run). Potom množstvo peňazí bude determinovať len tržný dopyt po peniazoch. Takže znova nevidím šancu ako by vznikol v takom prípade rakúsky cyklus. A aj keby tak len v krátkom období. V dlhom sadzby určuje trh.
Sleduju tuhle diskusi a začíná být srandovní. Ona by se dala totálně zestručnit asi takhle. Tohle je mises, kde se "plká" o RŠ a jejím MOŽNÉM fungování v praxi. Vy máte prst namířený k oknu a na příkladech, které se dějí za oknem, se snažíte RŠ vyvrátit. Máte smůlu v tom, že za okny není kapitalismus, ale jakýsi korporátní socialismus, dalo by se říct dokonce možná fašismus. V něm RŠ fungovat prostě nemůže.
RŠ se zabývá sice vládními zásahy do ekonomiky a jejich dopady na ni. Ale ani nejpodrobnější teorie nemá šanci od stolu vymyslet všechny možné nejrůznější zapeklitosti a zamotanosti vládních zásahů, mnohdy proti sobě jdoucích. Proto je tady vršíte na strašlivě obrovskou hromadu. Bezpečně víte, že v dikusi není možné se tou Vámi neustále zvětšovanou hromadou prokousat. Nejste schopen z Vámi nastoleného tématu vypíchnout nějakou podstatu a té se držet. Proto tady kupíte nehorázné množství problémů a víte, že Vám nikdo nebude schopen kloudně zodpovědět komplexní problematiku ekonomik Japonska, USA a kdoví kterých všech ekonomik a jednotlivostech v nich, které jste ve svých obsáhlých příspěvcích zmínil. Takovou přehršel problémů Vám nikdo nerozmotá. A co hůř. Vy ani sám ve svých příspěvcích k ničemu nespějete/nesměřujete. Jen dál a dál zamotáváte, zesložiťujete a kupíte. Kam proboha míříte? Jste schopen zde postavit jiný pohled na věc a způsob řešení nějakého konkrétního problému - jako alternativu k RŠ? Nebo Vám jde o to, zašmodrchat všechno tak, až nakonec uondaný oponent řekne, sorry tohle nezvládám a Vy na základě jeho, Vámi záměrně dosaženého vyčerpání, pronesete výrok - RŠ je nesmysl?
PS: Záměrně jsem tenhle Váš brutální příspěvek nezkrátil umazáním, i když přímo na jeho obsah nereaguji.
Petr Málek
Re: Re: Re: Re: Re:
1. Nevím, proč to v Japonsku bylo tak a tak, nejsem investor ani podnikatel. Tvrdil jsem pouze, že efektů bude více než jeden, a proto Vaše ukázání na graf nemůže být důkazem. A vůbec, když po mě chcete empirický důkaz, tak tím bohužel popíráte základní poznatky rakouské ekonomické metody. Teorie nejde dokazovat empiricky. Od toho máte teorii, abyste mohl na základě ní zkoumat realitu. Dokazovat empiricky teorii je jako zapřáhnout vozejk před koně.2. Zde jste bohužel neodpověděl na otázku.
3. Vždyť jsem napsal "Pokud Fed zároveň bude kupovat a podporvat i rizikovější aktiva, tak ano." :) Není tedy překvapením, že akcie a komodity rostly také.
Mimochodem, když jsme u toho přesného časování, tak akcie začaly růst až od března 2009. Tj. podle Vás ignorovaly celých prvních 600 miliard dolarů z QE1 a začaly růst až při druhé části QE1, ohlášené v této době. To samé platí o komoditním indexu iShares S&P GSCI. Dále, při ohlášení QE2 komodity nerostly nad rámec běžné malé technické korekce. Co z toho plyne? Vůbec nic, pouze že trhy nejsou ovlivněny pouze jedním faktorem a pohyb ceny se neskládá z úseček spojujících data ohlášení QE.
Mimochodem, proč tuto debatu vůbec vedeme? I kdyby skutečně QE způsobovalo odliv peněz ze státních dluhopisů, tyto peníze musí někam jít, čímž způsobí distorze někde jinde. Takže na výsledku pro ekonomiku to nic nemění.
4. To, že už je předtím musel někdo nakoupit, je úplně jedno. A je pro účely této debaty jedno, jestli věděl, že ho od něj poté CB koupí (jako že věděl, že aspoň část rozhodně koupí). Na konci dne ten dluh není krytý reálnými úsporami, proto je monetizovaný. Nevím, co víc k tomu napsat.
5. Jak může být nízký objem investic a vysoký objem úspor? Vždyť jste sám tvrdil, že se musí rovnat :) Dále viz 3. Mimochodem, nikde jsem nenapsal nic o tom, že aktéři jednají až po funuse - to jste tvrdil Vy, že výnosy se mění přesně při ohlášení Fedu.
6. Napsal jsem, že vzroste nabídka mrkve, ne letadel. Třeba výrobci mrkve objeví způsob, jak se stejnými náklady vyrobit více mrkve. Aby se tato mrkev na trhu udala, musí z toho plynout vyšší tržby (jinak by to výrobce neudělal). Vyšší tržby pro mrkvaře znamenají při konstantní peněžní zásobě nižší tržby pro všechny ostatní. Zkrátka, když je na trhu více (jakéhokoliv) produktu, tak tento produkt odčerpá část peněz a na ostatní produkty zbyde peněz méně. S tím se musí firmy vyrovnat. Pohled firmy na růst AS a pokles AD je tedy úplně stejný a není důvod mezi nimi dělat rozdíly.
Rozdíl může nastat spíš v intenzitě. Růst AS je obvykle výsledkem svobodného trhu, tedy je pozvolný, pokles AD je způsobený státem, tedy je obvykle náhlý a výrazný. Radši než přivolávat stát na vyhlazení šoku, který sám způsobil (a který navíc ani vyhladit nejde), by bylo lepší nenechat stát, aby ten pokles AD vůbec způsoboval.
7. Viz 6.
8. No ještě před chvílí jste tvrdil něco v tom smyslu, že je nutné zabránit roky trvajícím krizím. Shodneme se tedy aspoň na tom, že v absenci státu jsou všechny tyto problémy (pokud vůbec připustíme, že by v absenci státu vznikaly tak často) short-run? Pokud ano, pak se ptám, kde je dokázané, že reakční doba měnové politiky bude rychlejší. A dále stále nemám ten důkaz, že i kdyby rychlejší byla, tak jestli je újma z "pomalého" volného trhu vyšší než újma ze špatné kapitálové struktury.
Mimochodem, důkazní břemeno je na Vaší straně. Vy, společně se státem, chcete, aby mi byly odebrány peníze na daních nebo abych byl omezen zákony o legal tender. Přirozené je být svobodný a nebýt nikým takto omezován - důkazní břemeno tedy nese ten, kdo chce omezovat, ne ten, kdo nechce být omezován.
Kvantifikovat důležitost kapitálové struktury si netroufám, protože to ani nejde. Jak byste to jako spočítal? Myslím, že se ale dá říci, že je to důležité opravdu hodně. Zkuste si někdy vzít nějakou finanční analýzu nějakého podniku, přepište ji do Excelu, a zkuste si v diskontním modelu zahýbat s úrokovou mírou. Ani nemusíte hýbat tolik jako Fed, abyste viděl, jak neskutečně velký vliv má úroková míra na NPV. Úrok je extrémně důležitá veličina a pokud ji Fed dokáže změnit během krátké chvíle z řekněme 5% na řekněme 0,25%, tak je to dvacetinásobné snížení. Když firmám dvacetkrát klesnou financial expenses, chcete říct, že to není důležité?
9. Ano, ve velmi short-run je rigidní všechno. Otázka je, co je v tom za problém :)
10. Opravdu si to přečtěte pořádně. Úroková míra tam není ad-hoc, to má všechno své odůvodnění. Zejména doporučuji toho Rothbarda, teď si jenom uvědomuji, že jsem Vás špatně odkázal na kapitolu o hosp. cyklu, ve skutečnosti jsou to kapitoly o výrobě a firmě, bohužel už přesně nevím které, ale kdybyste slíbil, že si to přečtete, tak si dám i čas a dohledám Vám to :)
Jinak já vím že je to smutné, ale učebnic mikra a makra jsem četl hodně, mám vystudovanou jednu velmi keynesiánskou školu :)
11. Jenže Vy nevíte, kdy ta inflace vzroste, o kolik vzroste a o kolik Fed bude muset zvýšit sazby, aby jí zabránil.
K racionálním očekáváním se nemůžu vyjádřit, protože jste nenapsal, v čem konkrétně se článek mýlí.
12. Exogenní šok? A proč se ty exogenní šoky opakují periodicky každých pár let a proč vykazují pořád ty samé charakteristiky? To přesně odpovídá rakouské teorii. Díky hrozící inflaci stát musí brzdit monetární expanzi, tj. zvýší úrokové míry, a vyplave na povrch chybná kapitálová struktura ekonomiky a fakt, že jsme "projedli" výrobní stádia uprostřed h. trojúhelníku. Trh se to pak snaží napravit, stát toto napravení sabotuje tím, že ho podporuje původní konfiguraci ekonomiky, a proto se krize později vrátí v ještě větším měřítku.
miško
hmmm
no prvy pokus odhalit kto je vortexa zda sa nevysiel - ale kvoli castemu pouzivaniu "pane" mam dalsi tip - martin filko ?vortexa
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Uživatel Tomáš Fiala napsal:Uživatel vortexa napsal:...
Sleduju tuhle diskusi a začíná být srandovní. Ona by se dala totálně zestručnit asi takhle. Tohle je mises, kde se "plká" o RŠ a jejím MOŽNÉM fungování v praxi. Vy máte prst namířený k oknu a na příkladech, které se dějí za oknem, se snažíte RŠ vyvrátit. Máte smůlu v tom, že za okny není kapitalismus, ale jakýsi korporátní socialismus, dalo by se říct dokonce možná fašismus. V něm RŠ fungovat prostě nemůže.
RŠ se zabývá sice vládními zásahy do ekonomiky a jejich dopady na ni. Ale ani nejpodrobnější teorie nemá šanci od stolu vymyslet všechny možné nejrůznější zapeklitosti a zamotanosti vládních zásahů, mnohdy proti sobě jdoucích. Proto je tady vršíte na strašlivě obrovskou hromadu. Bezpečně víte, že v dikusi není možné se tou Vámi neustále zvětšovanou hromadou prokousat. Nejste schopen z Vámi nastoleného tématu vypíchnout nějakou podstatu a té se držet. Proto tady kupíte nehorázné množství problémů a víte, že Vám nikdo nebude schopen kloudně zodpovědět komplexní problematiku ekonomik Japonska, USA a kdoví kterých všech ekonomik a jednotlivostech v nich, které jste ve svých obsáhlých příspěvcích zmínil. Takovou přehršel problémů Vám nikdo nerozmotá. A co hůř. Vy ani sám ve svých příspěvcích k ničemu nespějete/nesměřujete. Jen dál a dál zamotáváte, zesložiťujete a kupíte. Kam proboha míříte? Jste schopen zde postavit jiný pohled na věc a způsob řešení nějakého konkrétního problému - jako alternativu k RŠ? Nebo Vám jde o to, zašmodrchat všechno tak, až nakonec uondaný oponent řekne, sorry tohle nezvládám a Vy na základě jeho, Vámi záměrně dosaženého vyčerpání, pronesete výrok - RŠ je nesmysl?
PS: Záměrně jsem tenhle Váš brutální příspěvek nezkrátil umazáním, i když přímo na jeho obsah nereaguji.
1) TO, že Vy nerozumiete tomu, čo ja píšem nie je môj problém ale skôr Váš ;)
2)Áno, takže prehlásime, že tu máme vlastne korporátny socializmus (čo to vôbec je?) a žiaden kapitalizmus a vyriešné. A o tom bájnom kapitalizme, ktorý poznáme z rozprávania starých šedivých mudrcov, samozrejme prehlásime, že on by sa s ničím takým ani nemusel vysporiadať. Lebo to je čistá dokonalosť. Šak toto je už fakt ťažká ideologická zaslepenosť.
3)Keď chcete byť k veci, tak povedzte prečo a ako sa v súčasností tvorí úrok a ako by sa tvoril v tom vašom bájnom kapitalizme, ktorý nikto nikdy nevidel. Šak ten dopyt a ponuku môžu tvoriť aj strašiaci z kukuričných polí a vydlabané tekvice a nič sa nezmení. :)
4)S takýmto prístupom sa Vám bude ľuďom len ťažko dokazovať, že ten unhampered capitalism môže fungovať, keď stále poviete, že ale to nie je kapitalizmus lebo tu máme štát. Lebo je iba kapitalizmus a akýkoľvek zásah je už socializmus. Tak potom diki moc, keď dokáže socializmus alokovať zdroje tak, že uživí 7 miliárd ľudí a v západnom svete prináša tak rýchly technologický pokrok. Zdvojnásobenie reálneho HDP každé dve dekády. V Číne tak 150% nárast za jednu dekádu... Fakt socializmus jak vyšitý...
vortexa
Re: hmmm
Uživatel miško napsal:no prvy pokus odhalit kto je vortexa zda sa nevysiel - ale kvoli castemu pouzivaniu "pane" mam dalsi tip - martin filko ?
http://www.facebook.com/mfilko
Spýtaj sa a uvidíš ;)
Tomáš Fiala
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Uživatel vortexa napsal:Uživatel Tomáš Fiala napsal:...
1) TO, že Vy nerozumiete tomu, čo ja píšem nie je môj problém ale skôr Váš ;)
2)Áno, takže prehlásime, že tu máme vlastne korporátny socializmus (čo to vôbec je?) a žiaden kapitalizmus a vyriešné. A o tom bájnom kapitalizme, ktorý poznáme z rozprávania starých šedivých mudrcov, samozrejme prehlásime, že on by sa s ničím takým ani nemusel vysporiadať. Lebo to je čistá dokonalosť. Šak toto je už fakt ťažká ideologická zaslepenosť.
3)Keď chcete byť k veci, tak povedzte prečo a ako sa v súčasností tvorí úrok a ako by sa tvoril v tom vašom bájnom kapitalizme, ktorý nikto nikdy nevidel. Šak ten dopyt a ponuku môžu tvoriť aj strašiaci z kukuričných polí a vydlabané tekvice a nič sa nezmení. :)
4)S takýmto prístupom sa Vám bude ľuďom len ťažko dokazovať, že ten unhampered capitalism môže fungovať, keď stále poviete, že ale to nie je kapitalizmus lebo tu máme štát. Lebo je iba kapitalizmus a akýkoľvek zásah je už socializmus. Tak potom diki moc, keď dokáže socializmus alokovať zdroje tak, že uživí 7 miliárd ľudí a v západnom svete prináša tak rýchly technologický pokrok. Zdvojnásobenie reálneho HDP každé dve dekády. V Číne tak 150% nárast za jednu dekádu... Fakt socializmus jak vyšitý...
Nikde nepíšu, že nerozumím Vašemu textu. Za okny opravdu není kapitalismus. Neodpovídá to jeho definici. To, že Vy jste vykradač pojmů a plácnete je na cokoli, co se Vám zamane, je Váš problém. Nikomu nepotřebujeme vysvětlovat, proč by něco fungovalo. Jenom bychom rádi, aby nás všechna svoloč nachala na pokoji a nešátrala nám svýma línýma prackama v našich šrajtoflích. Ty peníze, co v ní jsou, jsou naše, nikoli nějakého Vašeho státu. Váš bod 4 je dokonalým důkazem, jak zcela záměrně zamotáváte diskusi tak, aby fundovanou odpovědí mohlo být leda něco na úrovni seminární práce na VŠ s veškerou přípravou k tomu potřebnou. Fakt nemám zájem nechat se zatáhnout dalším klonem Centrála do nesmyslných diskusí. Zkusil jsem diskusi, nemá to cenu.
vortexa
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Uživatel Petr Málek napsal:1. Nevím, proč to v Japonsku bylo tak a tak, nejsem investor ani podnikatel. Tvrdil jsem pouze, že efektů bude více než jeden, a proto Vaše ukázání na graf nemůže být důkazem. A vůbec, když po mě chcete empirický důkaz, tak tím bohužel popíráte základní poznatky rakouské ekonomické metody. Teorie nejde dokazovat empiricky. Od toho máte teorii, abyste mohl na základě ní zkoumat realitu. Dokazovat empiricky teorii je jako zapřáhnout vozejk před koně.
S efektami máte pravdu. Ale mne išlo na samom začiatku len o to, že vytlačilo sa veľa papierikov a s infláciou to nehlo (osciluje okolo nuly).
A druhá vec je, že oni mali tých QE už 8 a asi fakt jediná vec, ktorú mali spoločnú a ktorá by vysvetlila tento problém je to, že BoJ nechcela pripustiť infláciu.
Nuž lenže teória vznikne z hypotézy, keď je empiricky potvrdená. Iste môžem polemizovať, že teória nie je zlá, len nezodpovedá našej realite. Ale načo sa potom niečím takým zaoberať, keď v prvom rade ešte nemám teóriu, ktorá popisuje tú našu realitu?
2. Zde jste bohužel neodpověděl na otázku.
Ba, veď som povedal, že moja úvaha bola tiež ceteris paribus. A keď chcete začať danú vec vysvetľovať inými javmi, tak to musíte popísať, ako sa to deje? A potom dokázať, že taký vplyv tam bol. Veď potom môžem prísť ku hocijakému grfu a povedať ale veď vtedy mohol spadnúť na Zem meteorit a je to. graf interpretovaný a vysvetlený...
3. Vždyť jsem napsal "Pokud Fed zároveň bude kupovat a podporvat i rizikovější aktiva, tak ano." :) Není tedy překvapením, že akcie a komodity rostly také.
Mimochodem, když jsme u toho přesného časování, tak akcie začaly růst až od března 2009. Tj. podle Vás ignorovaly celých prvních 600 miliard dolarů z QE1 a začaly růst až při druhé části QE1, ohlášené v této době. To samé platí o komoditním indexu iShares S&P GSCI. Dále, při ohlášení QE2 komodity nerostly nad rámec běžné malé technické korekce. Co z toho plyne? Vůbec nic, pouze že trhy nejsou ovlivněny pouze jedním faktorem a pohyb ceny se neskládá z úseček spojujících data ohlášení QE.
Mimochodem, proč tuto debatu vůbec vedeme? I kdyby skutečně QE způsobovalo odliv peněz ze státních dluhopisů, tyto peníze musí někam jít, čímž způsobí distorze někde jinde. Takže na výsledku pro ekonomiku to nic nemění.
Tak to som akosi prehliadol, prepáčte.
Áno indexy začali rásť až vo februári. A ono je to celkom logické. Veď tie nové peniaze museli najprv uspokojiť excess money demand. Keď si ľudia upravili real money balances, začali očakávať rast nominálneho HDP v budúcnosti (lebo ten bol dovtedy dusený práve tým dopytom po peniazoch). A keď ľudia očakávajú rast budúcich nominálnych príjmov, tak čakajú aj rast ekonomiky. Ono týmto krokom ľudia čakali aj reálny rast ekonomiky (ktorý príde skrze rigidity). Všetko pasuje do tej pomerne jednoduchej teórie. :)
A QE 2, ktorá komodita bude najcitlivejšia na očakávania budúceho ekonomického rastu? Ropa, pozrite sa na ropu. Nemyslím, že to bola len nejaká technická korekcia ;).
4. To, že už je předtím musel někdo nakoupit, je úplně jedno. A je pro účely této debaty jedno, jestli věděl, že ho od něj poté CB koupí (jako že věděl, že aspoň část rozhodně koupí). Na konci dne ten dluh není krytý reálnými úsporami, proto je monetizovaný. Nevím, co víc k tomu napsat.
Ale veď Fed mohol kľudne kúpiť aj dlh emitovaný ešte v roku 2003. Prosím ako konkrétne to ovplyvní americký deficit a financovanie? Samozrejme ak ste si všimli ten graf s rezervami, tak tie peniaze, za ktoré Fed nakúpil dlhopisy končili najprv výlučne naspäť na účtoch vo Fede. Takže paradoxne na konci dňa bolo všetko kryté úsporami. A z hľadiska toho, že pán Mašek tvrdil, že išlo o monetizáciu to jedno nie je. Ale jasné, keď si stanovím jemnejšie kritériá pre monetizáciu (ako zisk Fedu, ktorý sa prevedie vláde), tak optom máte pravdu. ALe netreba zabúdať, že Fed mohol ísť aj do straty a trebalo by ho sanovať.
Ďalšia vec je, že QE naozaj deformuje krátkodobé výnosy, takže požičiavanie na mesačnej báze bude naozaj o čosi lacnejšie. Ale že by to bolo nejaké terno, keď to musím splatiť o pár mesiacov a výhoda je asi tak pár percentuálnych bodov...
5. Jak může být nízký objem investic a vysoký objem úspor? Vždyť jste sám tvrdil, že se musí rovnat :) Dále viz 3. Mimochodem, nikde jsem nenapsal nic o tom, že aktéři jednají až po funuse - to jste tvrdil Vy, že výnosy se mění přesně při ohlášení Fedu.
Disequillibrium? I=/=S? V praxi? Rok 2008 a 2009? Áno musia sa rovnať ak chceme dosahovať rast, lenže ste si určite všimli, že počas recesie sme ho veľa nemali. :)
No veď a to je dôkaz toho, že minimálne časť trhu (a dosť veľká) nečakala s uvoľnením.
6. Napsal jsem, že vzroste nabídka mrkve, ne letadel. Třeba výrobci mrkve objeví způsob, jak se stejnými náklady vyrobit více mrkve. Aby se tato mrkev na trhu udala, musí z toho plynout vyšší tržby (jinak by to výrobce neudělal). Vyšší tržby pro mrkvaře znamenají při konstantní peněžní zásobě nižší tržby pro všechny ostatní. Zkrátka, když je na trhu více (jakéhokoliv) produktu, tak tento produkt odčerpá část peněz a na ostatní produkty zbyde peněz méně. S tím se musí firmy vyrovnat. Pohled firmy na růst AS a pokles AD je tedy úplně stejný a není důvod mezi nimi dělat rozdíly.
Rozdíl může nastat spíš v intenzitě. Růst AS je obvykle výsledkem svobodného trhu, tedy je pozvolný, pokles AD je způsobený státem, tedy je obvykle náhlý a výrazný. Radši než přivolávat stát na vyhlazení šoku, který sám způsobil (a který navíc ani vyhladit nejde), by bylo lepší nenechat stát, aby ten pokles AD vůbec způsoboval.
Nie ak čelí aspoň nejakej konkurencii, tak nemusí čakať väčšie tržby. A znova je nám jedno, že firme na výrobu lietadiel kvartálne zisk poklesne, keď vzrastie zisk pestovateľov. Ono ani tí ľudia asi len tak permanentne nebudú kupovať viac a viac mrkvy. Ale aj keby sa im zmenili preferencie a chceli by mrkvu a nie lietadlá tak ej to dobré. Veď dôležité je aby sa vyrábalo viac to, čo ľudia chcú a menej to, čo nechcú. Problém je keď sa vyrába menej z úplne všetkého.
Navyše predpoklad konštantného nominálneho AD je v praxi nezmyselný. V praxi môže narásť velocita peňazí a tým nominálny AD, teda fakt, že peňazí je v obehu stále rovnako veľa, je irelevantný.
Ten šok nevyvolal štát (ajkeď je tu aj taká možnosť). ALe súhlasím, že problém samotnej recesie je zlyhanie CB prispôsobiť ponuku peňazí dopytu. Takže aj podľa mňa môže za všetky deflačné recesie centrálna banka (či už aktívne alebo pasívne).
8. No ještě před chvílí jste tvrdil něco v tom smyslu, že je nutné zabránit roky trvajícím krizím. Shodneme se tedy aspoň na tom, že v absenci státu jsou všechny tyto problémy (pokud vůbec připustíme, že by v absenci státu vznikaly tak často) short-run? Pokud ano, pak se ptám, kde je dokázané, že reakční doba měnové politiky bude rychlejší. A dále stále nemám ten důkaz, že i kdyby rychlejší byla, tak jestli je újma z "pomalého" volného trhu vyšší než újma ze špatné kapitálové struktury.
Mimochodem, důkazní břemeno je na Vaší straně. Vy, společně se státem, chcete, aby mi byly odebrány peníze na daních nebo abych byl omezen zákony o legal tender. Přirozené je být svobodný a nebýt nikým takto omezován - důkazní břemeno tedy nese ten, kdo chce omezovat, ne ten, kdo nechce být omezován.
Kvantifikovat důležitost kapitálové struktury si netroufám, protože to ani nejde. Jak byste to jako spočítal? Myslím, že se ale dá říci, že je to důležité opravdu hodně. Zkuste si někdy vzít nějakou finanční analýzu nějakého podniku, přepište ji do Excelu, a zkuste si v diskontním modelu zahýbat s úrokovou mírou. Ani nemusíte hýbat tolik jako Fed, abyste viděl, jak neskutečně velký vliv má úroková míra na NPV. Úrok je extrémně důležitá veličina a pokud ji Fed dokáže změnit během krátké chvíle z řekněme 5% na řekněme 0,25%, tak je to dvacetinásobné snížení. Když firmám dvacetkrát klesnou financial expenses, chcete říct, že to není důležité?
Dôkaz som tu už dával.
http://www.nber.org/cycles.html
Ďalej problém je aj v tom, že výkyvy v krátkom období majú následky v dlhom období. Napríklad dnes sú nominálne príjmy o cca 10% nižšie ako by boli bez recesie. Lenže nezabúdajme, že ľudia ktorí si brali hypotéky pred recesiou sa fixovali nominálne a rátali s tým, že v budúcnosti sa im udrží to konštantné tempo rastu nominálnych príjmov. V tomto zmysle CB oklamala trh. A všimnite si, že toto sa nedalo nijako predvídať.
Máte pravdu, s heterogénnym kapitálom to vôbec nie je jednoduché. Možno niekedy v budúcnosti sa nájdu zložité modely a dostatočný výkon. Dnes len ťažko.
Váš príklad je ok, lenže firma bude tiež reagovať a navyše firma vie ako bude reagovať CB, prečo? Lebo MP je rule based. Ono mohli by sme fixovať dlhodobý nominálny úrok, ale potom by zas lietala cenová hladina a príjmy. Čo by bolo pre firmy ešte horšie, pretože by vôbec nevedeli nič o budúcich tržbách a tak by to mali pri úverovaní ešte ťahšie. Ajkeď by mali nominálnu mieru fixovanú. A takisto si musíme uvedomiť, že zmeny nominálnych tržieb majú dopady na reálny produkt, lenže zmeny nominálnej úrokovej sadzby (znovu upozorňujem, že CB ovplyvní iba tú krátkodobú), nemá priamy efekt na reálny output. Možno má nejaký efekt na štruktúru kapitálu. No nikto nevie aký je vlastne veľký. A vzhľadom na to, že pohyby sa týkajú krátkodobých sadzieb, v dlhom období by mali byť následky len minimálne. Možno by bolo zaujímavé pozrieť sa na equity financovanie alebo na úvery indexované o krátkodobé miery.
9. Ano, ve velmi short-run je rigidní všechno. Otázka je, co je v tom za problém :)
Nie len vo very short ale aj v short run. A ak nerobí CB blbosti, tak to problém nie je. TO, že ceny sú rigídne bola reakcia na real money balances ;)
10. Opravdu si to přečtěte pořádně. Úroková míra tam není ad-hoc, to má všechno své odůvodnění. Zejména doporučuji toho Rothbarda, teď si jenom uvědomuji, že jsem Vás špatně odkázal na kapitolu o hosp. cyklu, ve skutečnosti jsou to kapitoly o výrobě a firmě, bohužel už přesně nevím které, ale kdybyste slíbil, že si to přečtete, tak si dám i čas a dohledám Vám to :)
Jinak já vím že je to smutné, ale učebnic mikra a makra jsem četl hodně, mám vystudovanou jednu velmi keynesiánskou školu :)
Tak, to že ste vyštudovali keynesiánsku školu ma mrzí. Tí boli mainstream tak pred 50-imi rokmi. :)
No lenže potom každý produkt má svoju vlastnú úrokovú mieru (diskontovaná budúca hodnota). A zas v štádiách výroby nadobúda svoju hodnotu. Ako vlastne vieme, že plech je časť (čo ja viem 10% hodnoty) auta? A ako toto súvisí s diskontovanou budúcou hodnotou celého auta? Aký je rozdiel medzi budúcou diskontovanou hodnotou auta a daného plechu? Je to to isté? podľa mňa nie.
11. Jenže Vy nevíte, kdy ta inflace vzroste, o kolik vzroste a o kolik Fed bude muset zvýšit sazby, aby jí zabránil.
K racionálním očekáváním se nemůžu vyjádřit, protože jste nenapsal, v čem konkrétně se článek mýlí.
Ak je ekonomika na svojom potenciáli, tak pomerne rýchlo. Fed sa samozrejme riadi Taylorovým pravidlom.
Článok v skratke tvrdí, že Fed prináša šum, tkroý sa nedá odfiltrovať. A teraz si požičiam vyjadrenie jedného diskutéra, lebo som fakt lenivý písať vlastné vyjadrenie, keď je vlastne o tom istom.
"Sú to staré a známe argumenty, slabé ako čaj. Pointou je, že už desaťročia má FED rovnaký cieľ – infláciu. Ak FED sľúbi odteraz až navždy každý rok presne 2% infláciu (ani chlp viac, ani menej) prečo sa podnikatelia nedokážu prispôsobiť a odfiltrovať tento “šum”? Každý to dokáže, uvediem príklad – chcete si odo mňa požičať 1000 EUR na 2 roky s 3% nominálnym úrokom. Ja si dám do kalkulačky 3-2 = 1, teda 1% je reálny úrok ktorý mi ponúkate. Ak je to aj súčasne trhový úrok pre tento typ pôžičky, je to aj prirodzeným úrokom. To si fakt podnikatelia nevedia urobiť takýto prepočet? Ak by boli obzvlášť chytrí, dokonca by vedeli do zmlúv dať pohyblivé úroky viazané na infláciu, krátkodobú sadzbu FEDu alebo čo ja viem čo.
Naproti tomu si skúste predstaviť aké onakvejšie výpočty a odhady musia podnikatelia robiť. Musia napríklad predpovedať, aký bude dopyt po ich výrobkoch, aké technológie vyvíja konkurencia, či náhodou ich biznis nezasiahne katastrofa apod.
Tvrdenie že CB dáva nejaký “šum” je absolútna blbosť. To je ako povedať, že vláda ktorá povie že každý rok sa bude v zime a v lete dva krát posúvať čas bude podnikateľom “zašumovať” skutočný čas. Lebo oni nevedia odpočítať z takéhoto zašumeného času hodinu a určiť prirodzený čas podľa slnka. A preto zatvárajú obchody o hodinu skôr, ľudia čo idú z práce nájdu zavreté obchody a preto nikto nič nepredá a máme recesiu. Šialené? O nič viac ako ABCT. "
Ono to vlastne vychádza z prác (a aj blogov) Nicka Roweho.
12. Exogenní šok? A proč se ty exogenní šoky opakují periodicky každých pár let a proč vykazují pořád ty samé charakteristiky? To přesně odpovídá rakouské teorii. Díky hrozící inflaci stát musí brzdit monetární expanzi, tj. zvýší úrokové míry, a vyplave na povrch chybná kapitálová struktura ekonomiky a fakt, že jsme "projedli" výrobní stádia uprostřed h. trojúhelníku. Trh se to pak snaží napravit, stát toto napravení sabotuje tím, že ho podporuje původní konfiguraci ekonomiky, a proto se krize později vrátí v ještě větším měřítku.
Práveže sa neopakujú periodicky viď tá tabuľka na NBER. Napríklad počas the Great Moderation sme zažili skoro 20 rokov bez prepadu RHDP (to je dôvod, prečo sa tak darilo trhom). A to na začiatku 90-tych rokov je iba veľmi krátka odchýlka. Keby sme mali ročný údaj, tak by to asi ani nebolo vidieť. A to si predstavte, že CB nestabilizovala NHDP úplne a všetky tie odchýlky boli sprevádzané odchýlkou NHDP. Len si predstavte ako by to mohlo byť, keby CB cieľovala priamo NHDP (najlepšie jeho trhové očakávania).
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a8/TheGreatModeration.png
Empiricky samozrejme žiaden link medzi monetárnou expanziou a recesiami nie je. Monetárna expanzia prebieha už veľmi dlho a vkuse.
Ale takisto sa niektoré prepady (ako Japonsko) dajú vysvetliť jednoducho. Centrálna banka si myslela, že infláciou vyvolala bublinu a preto potom držala dve dekády utiahnutú monetárnu politiku. Japonsko sa zotavovalo niečo vyše dekády z toho šoku, že CB zobrala Japoncom príjmy.
Takže ani samotné pozorovanie inflácia a následná mizéria ešte nemusí nič znamenať. Preto treba teórie testovať.
A k exogénnym šokom. Oni sú úplne bežné a časté. Náhla panika, spľasnutie bubliny atď... My akurát hovoríme, že spľasnutie bubliny na jednom trhu nie je dôvod pre to aby "spľasla" celá ekonomika. Vravíme, že problém je v tom, že ľudia začnú upravovať svoje money balances a tým sa problém prenesie do celej ekonomiky. A tomu sa dá jednoducho predísť tým, že CB bude ciešovať NHDP. Takisto Selgin a Horowitz tvrdia, že free banking by to robil automaticky (teda offsetoval by dopyt po peniazoch). Takže to vôbec nemusí byť útok proti free bankingu. Ono asi preto tak krajiny prosperovali a nedostávali sa do deflačných recesií keď mali free banking ;)
vortexa
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Uživatel Tomáš Fiala napsal:Uživatel vortexa napsal:...
Nikde nepíšu, že nerozumím Vašemu textu. Za okny opravdu není kapitalismus. Neodpovídá to jeho definici. To, že Vy jste vykradač pojmů a plácnete je na cokoli, co se Vám zamane, je Váš problém. Nikomu nepotřebujeme vysvětlovat, proč by něco fungovalo. Jenom bychom rádi, aby nás všechna svoloč nachala na pokoji a nešátrala nám svýma línýma prackama v našich šrajtoflích. Ty peníze, co v ní jsou, jsou naše, nikoli nějakého Vašeho státu. Váš bod 4 je dokonalým důkazem, jak zcela záměrně zamotáváte diskusi tak, aby fundovanou odpovědí mohlo být leda něco na úrovni seminární práce na VŠ s veškerou přípravou k tomu potřebnou. Fakt nemám zájem nechat se zatáhnout dalším klonem Centrála do nesmyslných diskusí. Zkusil jsem diskusi, nemá to cenu.
Keby ste rozumeli, tak by ste pochopili, že kritizujem prístup len socializmus a len kapitalizmus. Vy tomu zjavne nerozumiete. Ešte raz opakujem, že sa Vám bude len veľmi ťažko vysvetľovať ako funguje ten kapitalizmus, keď nič z toho, čo dnes pozorujeme nemá nič spoločné s kapitalizmom. Potom je to naozaj len Váš vybájený svet a vaša viera, že bezproblémov sa vysporiada s tým a tým problémom. Ehm čo tvrdili všetky tie haldy socánov a komančov? :)
PS: Veľmi jednoducho, kritizujem Váš postoj a Vaše tvrdenia, nie kapitalizmus.
miško
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Uživatel vortexa napsal:Uživatel Tomáš Fiala napsal:...
Tak potom diki moc, keď dokáže socializmus alokovať zdroje tak, že uživí 7 miliárd ľudí a v západnom svete prináša tak rýchly technologický pokrok. Zdvojnásobenie reálneho HDP každé dve dekády. V Číne tak 150% nárast za jednu dekádu... Fakt socializmus jak vyšitý...
toto je prave trochu zvlastne - ak je system ktory tu mame dnes bezkonkurencne najlepsi dostupny system a je zrejme ze ankap (resp nejaka jeho forma) by bol horsi tak preco ma tento system za problem umoznit voci sebe secesiu (ak neratame "uzasnu" moznost prestahovat sa do nejakeho ineho statu a spachat samovrazdu - prikladom je zufaly pokus patriho friedmana s plavajucim mestom ked nebol schopny najst ziadny iny dostupny sposob vytvorenia ankapu bez toho aby on musel pouzit k jeho vzniku iniciaciu nasilia) ked o sebe vie ze je momentalne najlepsi ? naproti tomu horsi ankap cuduj sa svete ma tuto moznost secesie (resp pravo na secesiu) ako jednu z podmienok svojej existencie - mne to pripada strasne neuprimne na jednej strane tvrdenie ze moj system je najlepsi a na druhej strane ho nanucovat niekomu pod hrozbou iniciacie nasilia aj napriek tomu ze z jeho strany sa nic take nedeje a defakto sa tym zbavovat konkurencie - ako potom vlastne viem ze je to naozaj najlepsi dostupny system ?
Peter
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Uživatel vortexa napsal:mne išlo na samom začiatku len o to, že vytlačilo sa veľa papierikov a s infláciou to nehlo (osciluje okolo nuly).
to nic nedokazuje. Ak definujes inflaciu ako CPI, tak nula v tvojom jazyku nemusi znamenat, ze nedochadza k inflacii v skutocnom svete - teda ze rovnaky pocet vyrobkou nenahana viac penazi (a ze nerastie cena) - moze sa totiz stat, ze za rovnaku cenu kupujes menej kvalitny produkt a CPI teda ukaze nulovu zmenu. napr tu http://www.roiw.org/2004/411.pdf
- podobny pripad bol 1920te roky v USA, viz Rothbard Americas great depression
* ale inak najviac sa mi paci tvoj fundamentalny pristup k falzifikacii hypotez "TO akože 3 krát tá istá náhoda? :)"
Tomáš Fiala
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Uživatel vortexa napsal:Uživatel Tomáš Fiala napsal:...
Keby ste rozumeli, tak by ste pochopili, že kritizujem prístup len socializmus a len kapitalizmus. Vy tomu zjavne nerozumiete. Ešte raz opakujem, že sa Vám bude len veľmi ťažko vysvetľovať ako funguje ten kapitalizmus, keď nič z toho, čo dnes pozorujeme nemá nič spoločné s kapitalizmom. Potom je to naozaj len Váš vybájený svet a vaša viera, že bezproblémov sa vysporiada s tým a tým problémom. Ehm čo tvrdili všetky tie haldy socánov a komančov? :)
PS: Veľmi jednoducho, kritizujem Váš postoj a Vaše tvrdenia, nie kapitalizmus.
Aha :-)))
Petr Málek
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
1. Jasně, já Vám to neberu. Já souhlasím, že cenovou inflaci určuje nejen nabídka, ale i poptávka po penězích a další faktory. Ceteris paribus ale růst peněžní zásoby musí k cenové inflaci vést, to je prostě problém dvou jednoduchých křivek nabídky a poptávky.Ohledně empirického testování si budete muset přečíst něco z rakouské pozice k metodologii, tato diskuse už je příliš složitá na to, abych k tomu něco psal. Dobré je myslím třeba toto: http://mises.org/document/94.
2. Asi se bavíme každý o něčem jiném. Zkopíruji tedy znovu svoji otázku: Jsou dvě možnosti, (1) peníze se do oběhu nedostanou a (2) peníze se do oběhu dostanou. Pokud platí (1), k čemu monetární politika vůbec je? Pokud platí (2), jak zbráníte nežádoucím efektům jako cenová inflace, distorze úrokových sazeb a distorze kapitálové struktury?
3. Ano, to s těmi cash balancemi je klidně možné. To ale pořád nevysvětluje, proč některá aktiva (bondy) šla nahoru dříve a některá (akcie) až později, když říkáte, že je to vše řízené primárně risk apetitem.
Jinak růst NGDP klidně mohl být očekáván, ten ale může mít dva důvody - reálný růst a inflace. Nevím, kdo mohl být takový optimista, aby v roce 2009 očekával reálný růst. Tomu nevěřil snad ani stát (ale nevím to, tipuji). Pravděpodobnější je ta inflace. Vy namítnete, že podle TIPS byla inflační očekávání nízká, jenže TIPS řeší pouze CPI, což je, jak víme, dost problematická statistika. Podle mě tedy spíš lidé viděli obrovské nákupy Fedu, proto naskočili na gravy train spolu s ním. Výsledek je, že zaděláváme na další bublinu, protože investoři místo analyzování fundamentů analyzují projevy Bernankeho. A samozřejmě tím dochází k dostupnějšímu financování, než by tomu bylo bez této politiky, ergo další distorze kapitálové struktury.
4. Pokud Fed koupil bond z roku 2003, tak tím umožnil jeho původnímu vlastníkovi, aby za uvolněné peníze nakoupil třeba nějaký jiný bond, na který by jinak za daných cen peníze nezbyly. Je tedy více dluhu, ačkoliv není více úspor.
5. Jak mohou lidé očekávat disequilibrium? Nerovnováha je z definice poměrně nestabilní a krátkodobý jev, takže nevím, jak lidé mohou tuto nerovnováhu očekávat a dělat plány založené na předpokladu její existence.
Mnohem logičtější se mi jeví, že když díky recesi lidé pochopí, jak moc se investovalo do dlouhodobých projektů a jak málo jsou lidé ochotni na tyto investice spořit, tak sazby vzrostou, což je přesně to, co trh potřebuje, aby byla nerovnováha napravena. Dnes to ale neprobíhá, protože Fed to neutralizuje snižováním sazeb.
6. Konkurenci samozřejmě dlouhodobě čelí, ale krátkodobě to nemusí být pravda. Ostatní firmy v ekonomice tedy musí promítnout nižší tržby do svých nákladů a evidentně s tím nemají problém. Ano, je pravda, že u ekonomických krizí je tomuto problému vystaveno asi větší množství firem než při růstu AS. Proto se dá očekávat, že při poklesu AD to udělá úměrně větší nepořádek než při růstu AS. Jak ale vidíme, nepořádek v při poklesu AD je větší neúměrně (a to jak co do hloubky, tak co do délky). Proto to všechno nemůžete hodit na rigidity. Nehledě na to, že i ty malé rigidity, které existují, existují zejména díky státu.
8. Na té adrese je tabulka s trváním cyklů pod taktovkou CB. Není tam nic o tom, jaké by ty cykly byly bez intervencí CB, jestli by vůbec bez CB vznikly, ani tam není změřena újma jednotlivých lidí z toho, že ty cykly proběhly (nic z toho samozřejmě změřit ani nejde).
Ty hypotéky se určitě předvídat daly. Třeba Peter Schiff (rakušák) před krizí shortoval MBS. Narozdíl od policymakerů, tento člověk na své teorie sází své vlastní peníze a ne peníze cizích lidí :)
Firma možná ví, jaká má CB pravidla, ale nemůže předvídat, jak se aktuálně situace vyvine a jaké nástroje bude muset CB použít, aby pravidla dodržela. Je sice hezké, že můžu počítat s cílovanou inflací 2%, to ale není jediný údaj, který mě zajímá. Zajímají mě i úrokové sazby a já nemůžu vědět, jestli je bude muset CB nastavit na 0,25% nebo 1% nebo 5%, aby svého inflačního cíle dosáhla.
Jinak já rozhodně neprosazuji fixování nominálního úroku. Já prosazuji svobodu a respektování vlastnických práv.
10. No musíte si zvyknout, že by rakušáci skoro všechno označujeme za keynesiánství :) Ačkoliv je pravda, že dnešní mainstream má (naštěstí) od Keynese dost daleko (i když je to otázka - ekonomický mainstream možná ano, ale politický mainstream rozhodně ne).
Nevím, proč by měl mít každý produkt vlastní úrokovou míru. Úroková míra je cena času, tj. homogenní záležitost, a rozdíly tohoto typu by představovaly možnost arbitráže. Alokovat cenu auta do plechu je určitě velmi složité, až nemožné. Proto potřebujeme trh, aby to ocenil.
11. Tento komentář se mi nepodařilo nikde najít. Asi se bavíme každý o jiném článku. Já jsem myslel toto: http://www.mises.cz/clanky/kdyz-predvidavost-skodi-1-737.aspx (má to dva díly).
12. Nemyslel jsem samozřejmě exaktně periodicky. Ta perioda je někdy kratší, někdy delší, ale ten vzorec opakování tam pořád je. Máte i pravdu, že monetární expanze nemusí k cyklu vést hned - CB se začne znepokojovat a zvedne sazby, až když vzroste cenová inflace, která i přes drastickou expanzi nemusí vzrůst, pokud například zároveň dochází k rychlému ekonomickému růstu s nějakou exogenní příčinou (technologický objev, uvolnění socialismu jako v Číně apod.). Jinak tam ale společné charakteristiky jsou - zvýšení sazeb, prasknutí bublin, náhlé zjištění že podnikatelé nějak magicky všichni udělali stejné chyby a investovali do stejně špatných projektů, mnohem horší průběh v capital intensive odvětvích atd.
13. Přidám ještě jeden dotaz: Z diskuse s Vámi mám pocit, že hlavním, na čem Vaše teorie nutnosti státních zásahů stojí, jsou: (1) mzdové rigidity dolů a (2) paradox úspor. Chápu to správně?
Tomas Lengyel
Re: Re: Re: Re: Tomasove...
Uživatel qed napsal:Uživatel Jiři Nepovím napsal:...Súhlasím, morálka je proste jeden aspekt praxeológie.
Viera v objektivnu moralku... Plus zasadenie etiky do ekonomie, lebo old austrians chyba Kaldor-Hicks a Rothbardov welfare ziadne porovnavacie kriterium neposkytuje. Skoda
Jan Mašek
Re: hmmm
Uživatel miško napsal:no prvy pokus odhalit kto je vortexa zda sa nevysiel - ale kvoli castemu pouzivaniu "pane" mam dalsi tip - martin filko ?
A proc to resite? :) vortexa pise k veci, je znalej, predstavuje proud se kterym nesouhlasim a jsem rad, ze tu je, protoze je zdatnej.
Akorat nemam cas reagovat na tolik veci..
Tomáš Fiala
Re: Re: hmmm
Uživatel Jan Mašek napsal:Uživatel miško napsal:...
A proc to resite? :) vortexa pise k veci, je znalej, predstavuje proud se kterym nesouhlasim a jsem rad, ze tu je, protoze je zdatnej.
Akorat nemam cas reagovat na tolik veci..
V tom je právě problém. Člověk který chce diskutovat, diskutuje. Dokáže držet nějaké nosné téma. Dokáže z něj "vypreparovat" podstatu. Člověku, který zahrne oponenta příšernou hromadou dat, údajů a argumentů a otázek jak buldozerem, tomu o diskusi nejde. Byť by to, co píše bylo sebemoudřejší.
Tomas Lengyel
Re: Re: Re: hmmm
Uživatel Tomáš Fiala napsal:Uživatel Jan Mašek napsal:...
V tom je právě problém. Člověk který chce diskutovat, diskutuje. Dokáže držet nějaké nosné téma. Dokáže z něj "vypreparovat" podstatu. Člověku, který zahrne oponenta příšernou hromadou dat, údajů a argumentů a otázek jak buldozerem, tomu o diskusi nejde. Byť by to, co píše bylo sebemoudřejší.
Ak jednoducha odpoved neexistuje, tak co?ABC vysvetluje konkretny druh cyklu alebo tiez cast nejakeho cyklu. Nic viac, nic menej.
Tomáš Fiala
Re: Re: Re: Re: hmmm
Uživatel Tomas Lengyel napsal:Uživatel Tomáš Fiala napsal:...
Ak jednoducha odpoved neexistuje, tak co?ABC vysvetluje konkretny druh cyklu alebo tiez cast nejakeho cyklu. Nic viac, nic menej.
Jednoduchá odpověď na 10 a víc očíslovaných odstavců, z nichž každý by vyžadoval odpověď minimálně na stránku A4 skutečně neexistuje. Člověk, který takhle vede svou vlastní diskusi je buď cvok nebo to dělá záměrně. Soudný člověk tuší, že mu nikdo s největší pravděpodobností nebude schopen v takovéhle diskusi z hlavy vypálit odpovědi na desítky jeho námitek/otázek. A zároveň tuší, že kvůli tomu se nikdo neponoří do odbroné literatury. Tohle je diskuse pod článkem, ne odborný seminář. Pokud chce vortexa diskutovat na takovéhle úrovni, tak může na seminářích, které mises pořádá.
vortexa
Re: Re: hmmm
Uživatel Jan Mašek napsal:Uživatel miško napsal:...
A proc to resite? :) vortexa pise k veci, je znalej, predstavuje proud se kterym nesouhlasim a jsem rad, ze tu je, protoze je zdatnej.
Akorat nemam cas reagovat na tolik veci..
Ja bohužiaľ už tiež nie :) Možno nabudúce...
vortexa
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Uživatel Peter napsal:Uživatel vortexa napsal:...
to nic nedokazuje. Ak definujes inflaciu ako CPI, tak nula v tvojom jazyku nemusi znamenat, ze nedochadza k inflacii v skutocnom svete - teda ze rovnaky pocet vyrobkou nenahana viac penazi (a ze nerastie cena) - moze sa totiz stat, ze za rovnaku cenu kupujes menej kvalitny produkt a CPI teda ukaze nulovu zmenu. napr tu http://www.roiw.org/2004/411.pdf
- podobny pripad bol 1920te roky v USA, viz Rothbard Americas great depression
* ale inak najviac sa mi paci tvoj fundamentalny pristup k falzifikacii hypotez "TO akože 3 krát tá istá náhoda? :)"
Toto je krátke, takže budem reagovať.
Potom by došlo k relatívnej inflácii a tú by sme pozorovali na nominálnom HDP, žiadna veda. Problém je, že podľa toho čo vravíte Vy by mala byť hyperinflácia. Ja som pekne nazačiatku poznamenal, že v Japonsku asi supernárast produktivity nenastal a napriek tomu ceny dlhodobo klesali. Množstvo peňazí narástlo od 1995 zo cca 150 bil. yenov na 540 bil. yenov. Viď graf, je tam peňažná zásoba (M1), reálna produkcia a cenová hladina (zmena). Ak by malo dôjsť k deflácii podľa vaše story (všetky peniaze použité), tak by muselo byť Japonsko najrýchlejšie rastúcou krajinou na svete. Pomaly 18% reálny rast p.a. v priemere, čo uznáte, že nie je reálne (v niektorých rokoch by to muselo byť aj 30%). Teda jediné vysvetlenie je, že ľudia drvivú väčšinu tých peňazí nepoužili. Prečo? Jediné rozumné vysvetlenie ktoré poznám je, že BoJ sa im vyhrážala, že peniaze znovu stiahne (ak sa dostaví inflácia). A to je podľa mňa dôkaz, že trh verí CB a keď si ona vytýči nejaký cieľ, tak nie je problém ho dosiahnúť (ak je odhodlanie).
vortexa
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Uživatel miško napsal:Uživatel vortexa napsal:...
toto je prave trochu zvlastne - ak je system ktory tu mame dnes bezkonkurencne najlepsi dostupny system a je zrejme ze ankap (resp nejaka jeho forma) by bol horsi tak preco ma tento system za problem umoznit voci sebe secesiu (ak neratame "uzasnu" moznost prestahovat sa do nejakeho ineho statu a spachat samovrazdu - prikladom je zufaly pokus patriho friedmana s plavajucim mestom ked nebol schopny najst ziadny iny dostupny sposob vytvorenia ankapu bez toho aby on musel pouzit k jeho vzniku iniciaciu nasilia) ked o sebe vie ze je momentalne najlepsi ? naproti tomu horsi ankap cuduj sa svete ma tuto moznost secesie (resp pravo na secesiu) ako jednu z podmienok svojej existencie - mne to pripada strasne neuprimne na jednej strane tvrdenie ze moj system je najlepsi a na druhej strane ho nanucovat niekomu pod hrozbou iniciacie nasilia aj napriek tomu ze z jeho strany sa nic take nedeje a defakto sa tym zbavovat konkurencie - ako potom vlastne viem ze je to naozaj najlepsi dostupny system ?
A ešte jedna reakcia. TO, že súčasný systém je najlepší tvrdíte Vy, nie ja (teda presnejšie, tvrdíte, že to tvrdím ja).
Sú krajiny a oblasti, kde Vás nikto nebude k ničomu nútiť. Taký detajl, že tam nie sú ani žiadni ľudia, žiadna spoločnosť. Náhoda? :)
Keby to bolo s ancapom až tak jednoduché, tak by veľké firmy a rôzni bohatí fanúšikovia odkupovali ostrovy a na nich zakladali ancap spoločenstvá. Nič také sa nedeje, takže tá predstava asi nebude až taká jednoduchá. Secesia, neiniciácia násilia a hurá máme raj na Zemi. A kde? :)
miško
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Uživatel vortexa napsal:Uživatel miško napsal:...
A ešte jedna reakcia. TO, že súčasný systém je najlepší tvrdíte Vy, nie ja (teda presnejšie, tvrdíte, že to tvrdím ja).
Sú krajiny a oblasti, kde Vás nikto nebude k ničomu nútiť. Taký detajl, že tam nie sú ani žiadni ľudia, žiadna spoločnosť. Náhoda? :)
Keby to bolo s ancapom až tak jednoduché, tak by veľké firmy a rôzni bohatí fanúšikovia odkupovali ostrovy a na nich zakladali ancap spoločenstvá. Nič také sa nedeje, takže tá predstava asi nebude až taká jednoduchá. Secesia, neiniciácia násilia a hurá máme raj na Zemi. A kde? :)
no bol to iba moj odhad z toho co ste napisal - ak osobne povazujete za momentalne najlepsi dostupny system nieco ine ako nejaku formu statu tak sa vam ospravedlnujem
co sa tyka odkupovania ostrovov tak znova je problematicke prave to ze neexistuje nejaka cast pevniny ktora by nepatrila nejakemu statu a ten voci sebe neumoznuje secesiu ale mi ostrov alebo inu cast svojho uzemia defakto nepreda ale akoby iba prenajme na dobu neurcitu s tym ze na uzemi stale plati jeho jurisdikcia (alebo ako to nazvat)
qed
Re: Re: hmmm
Uživatel Jan Mašek napsal:Uživatel miško napsal:Čo bude asi jeho cieľom. Je plno mágov, ktorí RŠ poznajú lepšie než my sami, len preto, aby nás mohli odvádzať (diversion). Osobne nemám potrebu sa "presadzovať" v diskusiách tohto typu. Ja už mám oddiskutované a väčšinou od stola hneď vidím, komu ide o pravdu a kto len odvádza množstvom tém a úmyselným vyberaným nechápaním oponenta....
A proc to resite? :) vortexa pise k veci, je znalej, predstavuje proud se kterym nesouhlasim a jsem rad, ze tu je, protoze je zdatnej.
Akorat nemam cas reagovat na tolik veci..