Komentáře k článku Šest základních chyb současné ortodoxie

11. května 2011 08:40:04 | reagovat

O´ Pruz

OPET ZKLAMANI

Nadpis byl velice slibný, leč obsah zklamal.

Už vidím jak se babička, šetřící na vnuččinu svatbu, řídí ve svém zájmu časovou preferencí a taky úrokem.

I zaslepenost má svoje rizika a hranice.
Zde bylo obé překročeno.

11. května 2011 08:56:39 | reagovat

Pavel Laskavec

pavel.laskavec@gmail.com

Tady jste slepotu projevil Vy, pane Opruzi. Anebo jste komentoval uplne jiny clanek. Tento clanek jste podle vseho necetl, protoze pokud ma clovek dost inteligence na cteni, mel by ten clanek zvladnout. Nehlede na to, ze vase babicka jen tezko pitomym rozhodnutim ovlivni vasi budoucnost.

11. května 2011 09:41:17 | reagovat

Peter

re Opruz

Opruz, mne sa najviac pacil tvoj vyrok pod clankom o zlate ze "casove preferencie by zanikli" :D To vypoveda o tvojej znalosti problematiky. Babicka setriaca na vnuccinu svadbu je prave prikladom vyjadrenia casovej preferencie a uroky. Teoria casovej preferencie hovori, ze ak by ludia neprisudzovali statkom v case roznu hodnotu, nemali by dovod sporit a nastala by okamzita spotreba.

11. května 2011 09:59:48 | reagovat

petrnov

:-)

Hned první část je špatně, to že v ekonomii existují složité vztahy neznamená, že nelze najít jeden vztah pro celý systém. Buď je ten Keynesův vztah dobře nebo špatně, ale může být takhle jednoduchý. A dokonce je správně tyto vzahy hledat.

Za vším je jedna rovnice.
Pohyb elektronu v materiálů je popsán kvantovou mechanickou, pohyb miliardy elektronů lze vyjádřit pomocí Ohmova zákona, ačkoliv v té látce se děje mnoho různých procesů.

Takže tahle argumentace určitě nestačí, bylo by dobré napsat, v čem přesně je vztah špatně. Rád bych si to přečetl.

11. května 2011 10:21:59 | reagovat

Peter

re Petr Novak

"Pohyb elektronu v materiálů je popsán kvantovou mechanikou" - nie, presne naopak, prave kvantova mechanika hovori, ze svet nie je popisatelny, pretoze nie je mozne poznat yaroven smer a rychlost castice. (Ak verite v opak nerozumiem naco konate, ked je vsetko presne predurcene drahou castic).
Co sa tyka Keynesovej rovnice spomenutuje v clanku ta je obzvlast nezmyselna, vrchol alchymie v ekonomii. Podrobnejsie tu http://www.mises.cz/literatura/selhani-nove-ekonomie-18.aspx

11. května 2011 11:57:14 | reagovat

O´ Pruz

RA

Drahý pane Laskovec,

zdali se babička rozhodla správně nebo ne , je výhradě a jenom její vůle, do které ji nemá nikdo co kecat.

Poukazuji pouze na skutečnost, že motivy zde zmiňované např ona časová preference je taky i velká pitomost. Jsem si vědom, že zde je to modlitební článek číslo jedna. To jen proto abych zabránil dalšímu kopírování nových a nových odkazů.

Drahý Peter,

opět zopakuji jednu moudrost našich předků, >>pokud spoří jednotlivec, je to požehnání, pokud většina, je to katastrofa.

Že by časové preference jednotlivce byly dobré a ty samé, jen ve větším měřítku špatné? Ona musí přijít na řadu i peretovský axiom.

Článek vypovídá o odezdikezdismu a to je pro mne naprosto, ale naprosto nepřijatelné.
Tak kdo první odkáže? Zahrnu jej neskonalým výlevem emocí. Snažte se.

11. května 2011 13:24:25 | reagovat

Miško

-

preco by sme mali prestat konat ??? - len zato ze by sa potvrdil deterministicky princip ??? normalne by vsetko fungovalo ako teraz pretoze prirodzene ma clovek pocit ze sa v kazdej chvili samostatne rozhoduje a nic by na tom nezmenilo ani potvrdenie determ. principu

11. května 2011 13:56:20 | reagovat

petr

:-)

Peter.
Napsal si úplnou kravinu.

11. května 2011 14:47:45 | reagovat

Jakub Skala

re: petr

Hodne stesti pri agregovani 7 mld rovnic :)

11. května 2011 17:32:46 | reagovat

Petr Málek

@petrnov

"Hned první část je špatně, to že v ekonomii existují složité vztahy neznamená, že nelze najít jeden vztah pro celý systém. Buď je ten Keynesův vztah dobře nebo špatně, ale může být takhle jednoduchý. A dokonce je správně tyto vzahy hledat.
...
Takže tahle argumentace určitě nestačí, bylo by dobré napsat, v čem přesně je vztah špatně. Rád bych si to přečetl."

Viz článek, podkapitola Agregace, odstavec třetí. Agregáty neřeší, jestli spotřební zboží bylo koupeno dobrovolně, nebo díky dotacím, nebo díky přírodní katastrofě, nebo díky nečemu jinému. Neřeší, jak moc vládní výdaje reflektují poptávku mezi lidmi (zda se kupuje něco, co lidé chtějí, anebo zda se budují rozhledny v údolích za peníze EU), ani jestli byly financovány z daní nebo z deficitu státního rozpočtu. U investic agregáty neřeší, jestli investujeme do perspektivních nebo neperspektivních odvětví, nevíme, co je a co není důsledkem různých pobídek a zvýhodnění, nevíme, které investice zkrachují, až úrokové míry vzrostou z uměle podhodnocené na tržní úroveň. Z tohoto důvodu mohou dvě země mít naprosto identické HDP i jednotlivé jeho složky, ačkoliv životní úroveň a vyhlídky na její budoucí vývoj budou diametrálně odlišné.
I kdybychom všechny tyto nedostatky nějak vyřešili, tak nám to není nic platné, protože neznáme ani preference lidí mezi prací a volným časem. Nevíme, jaký růst HDP je dobrý a jaký už je špatný. HDP je v tom hypotetickém případě pouze součtem svobodných rozhodnutí miliónů lidí o svých životech. Když bude malé, tak to může prostě znamenat, že se lidé rozhodli méně pracovat, protože si volného času cení víc než bohatství. Proto jsou výroky politiků, že "musíme" zvýšit hospodářský růst o 0,358% naprosto směšné. Nikomu není nic do toho, jaký život si každý zvolí, a není tedy nikomu nic ani do toho, jaký život si v součtu zvolí nějaká skupina lidí (nehledě na to, že nemůžeme ani sčítat neporovnatelné veličiny). Je to, jako kdyby řekli, že máme příliš málo černovlasých lidí, a proto bychom měli lidem dávat pobídky, aby si vlasy obarvili na černo. A my chceme mít černovlasých lidí co nejvíce, protože je to tak správně.

11. května 2011 18:02:45 | reagovat

mp

"Vulgární keynesiánci"

Kto su to "Vulgární keynesiánci". Respektíve, kto su to tí "nevulgární keynesiánci" ?????
Autor akoby naznačuje, že keynesianska teoria je vlastne DOBRÁ, len ju kazia tí vulgaristi.
Autor obvinuje vulgárních keynesiáncov z akýchsi "nepresností" a drobných chýb. Keynesianstvo NIE JE NEPRESNÉ , keynesianstvo je ZLÉ !!!
Veď také šrotovné nebolo NEPRESNÉ, bolo debilné, absurdné. Tlačenie inflačných penazí NIE JE NEPRESNÉ , je zločinné vo svojej podstate. Je to OKRADANIE vlastníkov zvyšných penazí.

11. května 2011 18:13:27 | reagovat

mp

Kto su to "Vulgární keynesiánci".

citát :
"Všichni ti lidé, kteří jsou samozvanými experty na ekonomii, spoléhají ......."
OMYL. Títo ludia su nositelmi "nobelovej" ceny, sú špičkovými finančníkmi v štatnych centrálnych bankách, sú šefmi ekon.katedier na VŠ, ....
Osobne ich považujem za niečo medzi hlupákmi a klamármi , ale istotne NIE SU SAMOZVANCI.

11. května 2011 20:45:49 | reagovat

ivansml

"ortodoxia"

Vulgarna kritika vulgarneho keynesianizmu, ktora by mozno bola aktualna polstorocia dozadu. Keby Robert Higgs skusil troska sledovat tu "ortodoxnu" ekonomiu ktoru tak kritizuje, vedel by ze vulgarny keynesianizmus uz davno ortodoxiou nie je (staci sa pozriet co sa momentalne uci v pokrocilejsich kurzoch makra [1]). A aj ked za fiskalnym stimulom spred dvoch rokov urcite stali keynesianske myslienky (aj to casto v sofistikovanejsej podobe ako naivne zjednodusenia tuna), medzi ekonomami slo o dost kontroverznu zalezitost (vid napr. tuto debatu [2]). Ale co tam potom, hlavne ze mozeme napisat dalsi clanok kde rakuski ekonomovia su dobri a vsetci ostatni zli...

[1] http://noahpinionblog.blogspot.com/2011/04/what-i-learned-in-econ-grad-school.html
[2] http://www.economist.com/debate/overview/140

11. května 2011 23:02:43 | reagovat

Roman

re ivansml

Možná proto autor použil výraz "vulgární keynesiánci". Stačí otevřít běžná periodika (např. Respekt) a kritizované myšlenky v různých podobách tam najde. O čem debatují experti a co je veřejnou nebo politickou debatou mohou být dvě různé věci.

12. května 2011 11:29:15 | reagovat

gew

Kritika ekonomie?

Tak proč se v textu píše o mainstreamové ekonomii, když současný ekonomický mainstream by tenhle text klidně podepsal? (Samozřejmě kdyby měl ručičky)

12. května 2011 11:36:20 | reagovat

denis

mainstream?

nevím jak současný mainstream, ale to co autor kritizuje tak mě ve škole učí... (tím neříkám, že to je mainstrean nebo tak, ale chápu tu kritiku)

12. května 2011 11:45:24 | reagovat

František Vilím

Kde se ekonomie vydala na chybnou cestu?

Zajímavý souhrn současné situace: http://www.the-dissident.com/Boettke_CR.pdf
Vyšlo to i česky.

12. května 2011 11:47:59 | reagovat

gew

Ve škole...

Ve škole se samozřejmě zjednodušuje. Nemyslím, že byste se chtěli učit a být zkoušeni třeba z mikrozákladů tzv. "nových keynesovských modelů"...

(ježišmarjá, kolik je sedm plus šest?)

12. května 2011 22:59:51 | reagovat

Jakub Skala

re: gew

Jo to jo. Ale 95+% absolventu se pak makru nevenuje, cili si odnese presne tenhle keynesianskej bullshit.

13. května 2011 00:30:32 | reagovat

Jan Mašek

re ivansml

Kdyz Higgs mluvi o "vulgarnim keynesianstvi", tak tim mysli obecne principy keynesianskyho mysleni (viz "Most of the people who purport to possess expertise about the economy rely on a common set of presuppositions and modes of thinking. I call this pseudointellectual mishmash "vulgar Keynesianism." ")
Pokud by byla pravda to co rikate, ze tydle principy byly ale uz nejsou v soucasne "ortodoxni" ekonomii, tak by to byla super zprava. Ale skoro se s vama vsadim, ze podstata ekonomickyho mysleni mainstreamu je furt stejna.
Kdyby principy agregace zmizely z ortodoxu, nebo robustni kapitalova teorie se tam naopak objevila, to by byla jina. Jenze to se nestalo.
Nastesti to co se deje je to, ze rakouska teorie se stava znamejsi a znamejsi.
Jake jsou ty sofistikovane keynesianske myslenky, ktere staly za fiskalnim a monetarnim stimulem z poslednich 3 let? Neplette si "slozite" a "sofistikovane". Samotna Keynesova General Theory byla slozita tak, ze se i jeho obdivovatele prou, co vlastne myslel. Ovsem sofistikovana myslenka tam nebyla ani jedna, to byla snuska absurdit a logickych chyb.

13. května 2011 00:42:33 | reagovat

Jan Mašek

ad Keynesovy absurdity

Za vsechny keynesiansky absurdity muzu uvest multiplikator modeul Y=C+I. Keynes si I definoval jako promennou nezavislou na Y, zatimco C byla zavisla. Takze Y=Y·c + I, neboli Y-Y·c = I, neboli Y·(1-c)=I, neboli Y=I / (1-c). c je mensi nez jedna, rekneme 90%, takze pokud se zvysi I, tak Y musi vzrust desetinasobne.

A ted zkusme jinej pribeh, ale stejnou logiku: Y = Maskovy prijmy (M) + vsechny ostatni prijmy (O). Maskovy prijmy jsou malo zavisle na Y, mejme je tedy za nezavisle. vsechny ostatni prijmy jsou samozrejme zavisle na Y.
Y = M + O·c. V Cechach je nas 10 milionu, rekneme ze mam prumernej plat, takze c bude 0.999999. Plati Y = M / (1-c), takze s KAZDOU KORUNOU MASKOVYCH PRIJMU VZROSTE HDP CESKE REPUBLIKY O DESET MILIONU!.A keynesiancum takova zjevna absurdita neni divna.
Mam napad jak vyresit problem svetove chudoby - dejte mi prachy a pak uz jen sedte a zirejte !!
:-))
Uz jenom tadle jedna vec staci na to, aby si vsichni u Keynese rekli cimramovske: "tudy cesta nevede".

13. května 2011 00:45:39 | reagovat

Jan Mašek

oprava

Sorry, misto Y=M+O·c ma bejt Y=M+Y·c

13. května 2011 12:52:53 | reagovat

Anderson

Hlavně agregovat :-)

Já hlavně vůbec nechápu, proč se ještě někdo zabývá agregovanou poptávkou a nabídkou a ještě z nich něco vyvozuje. Moc pěkně tyhle grafy (AS - AD) rozebral Šíma zde: http://www.libinst.cz/etexts/sima_makro.pdf
Ale na druhou stranu chápu, že napsat knížku o ekonomii, protlačit jí jako „učebnici“ na vysokou školu a pak říct: „pardon, je tam jedna kravina vedle druhé, nekupujte si to, já ty peníze a slávu vážně nechci“ asi od „profesorů“ není logické očekávat :-)

20. května 2011 10:37:13 | reagovat

qed

Re: mainstream?

Uživatel denis napsal:

nevím jak současný mainstream, ale to co autor kritizuje tak mě ve škole učí... (tím neříkám, že to je mainstrean nebo tak, ale chápu tu kritiku)

To je spôsobené tým, že gew je klamár. Má to v popise práce - pracuje totižto v ČNB.

21. května 2011 01:10:26 | reagovat

qed

Re:

Uživatel ivansml napsal:

Vulgarna kritika vulgarneho keynesianizmu, ktora by mozno bola aktualna polstorocia dozadu. Keby Robert Higgs skusil troska sledovat tu "ortodoxnu" ekonomiu ktoru tak kritizuje, vedel by ze vulgarny keynesianizmus uz davno ortodoxiou nie je (staci sa pozriet co sa momentalne uci v pokrocilejsich kurzoch makra [1]). A aj ked za fiskalnym stimulom spred dvoch rokov urcite stali keynesianske myslienky (aj to casto v sofistikovanejsej podobe ako naivne zjednodusenia tuna), medzi ekonomami slo o dost kontroverznu zalezitost (vid napr. tuto debatu [2]). Ale co tam potom, hlavne ze mozeme napisat dalsi clanok kde rakuski ekonomovia su dobri a vsetci ostatni zli...

(1) Za vytvorením štátu stoja ešte komplikovanejšie myšlienky. Dokonca tak komplikované, že by to ani najlepšie hlavy sveta nezvládli pochopiť. Kritériom má byť pravdivosť a užitočnosť, a pri zachovaní týchto dvoch vlastností sa má zložitosť čo najviac zredukovať. To, že k praktickému zavádzaniu keynesiánskej politiky viedla nie jednoduchá, ale až komplexná lož, argument proti keynesianizmu zosilňuje, nie zoslabuje. Komplexná lož je totiž oveľa nebezpečnejšia než jednoduchá lož, lebo sa dá odhaliť len s vydaním veľkého množstva mentálneho úsilia.

(2) Kritika všetkých lživých ideológií ako napr. keynesianizmus tu bude zo strany dobra a pravdy trvať dovtedy a len dovtedy, dokiaľ sa tieto ideológie budú zavádzať do praxe. A dovtedy bude táto kritika aj morálne oprávnená a akékoľvek pokusy "kritizovať" túto kritiku odmenené dlhodobým pobytom v pekle. Jediná možnosť, ako môžeš použiť svoje schopnosti na tomto webe, je napísať lepší článok.

(3) Skúsenosť mi hovorí, že máš nespravodlivý podiel na štátnych peniazoch, keď takto kŕčovite zastávaš štátne ideológie. Nemáš morálne právo prispievať do tohto diskusného fóra, kým si nevyčistíš vlastný chliev.

21. května 2011 02:13:13 | reagovat

qed

Re: ad Keynesovy absurdity

Uživatel Jan Masek napsal:

Za vsechny keynesiansky absurdity muzu uvest multiplikator modeul Y=C+I.

Neviem, či to je keynesiánsky zvod (= pokročilá lož na viac "krokov"), ale ktosi mi písal, že

skusme sa zamysliet takto: uz monetarsiti sa ohanaju inflacnou rovnicou MV=PQ (pohladajte si) - znamena v podstate iba to, ze rovnovaha penazi v systeme sa dosahuje ak mnozstvo cirkulujucich penazi pokryje vsetky vyrobene sluzby a tovary

...

Podla mojho skromneho chapania po par dnoch studia len tejto jedinej rovnice (analyzu som robil v mojej knihe), prave tato rovnica _definuje_, ze hodnota penazi zavisi AJ od ich mnozstva - M predstavuje celkove mnozstvo penazi, V je velocity - rychlost obehu (ta ista bankovka zaplati na trhu za jednotku casu x-krat tovar svojej hodnoty), P - je slavny cenovy index urcujuci inflaciu/deflaciu a Q je realna spotreba. Dolezite je chapat, ze v tejto rovnici ide o relativne hodnoty - kedze spotreba-Q a mnozstvo penazi-M su na oboch stranach chapane v tej istej jednotke...je jedno ci bude chlieb stat 1000 alebo 1 jednotku meny.

Tato slavna rovnica dokonca _usvedcuje_ zaroven vsetky dnesne moznosti deformacii, tohoto nerovnovazneho stavu a dokazuje, ako :netrhovo: a neliberalne funguje dnesny ekonomicky svet.

Moja odpoveď (vsadil by som max 100 Kč že som right):

MV=PQ. Isteze, kedze V je rychlost vzdy na 1 dolar (tj. absolutny, nie relativny udaj), tak potom mnozstvo penazi v tejto rovnice rozhoduje, ale nie preto, ze by rozhodovalo v ekonomike ale preto, ze si niekto arbitrarne stanovil V ako absolutnu velicinu. Skonvertuj rovnicu do takeho tvaru, ze V bude udaj relativny (napr. moze ist o udaj, za aky cas zmeni jeden krat vlastnika M dolarov (nie 1 dolar)) a zistis, ze mnozstvo celkovych penazi v ekonomike nerozhoduje.

Zdá sa mi to, alebo som fakt objavil poriadnu ekonomickú kačicu?
(http://en.wikipedia.org/wiki/Equation_of_exchange)

23. května 2011 13:33:31 | reagovat

Didi

Re: Re: ad Keynesovy absurdity

Uživatel qed napsal:
MV=PQ. Isteze, kedze V je rychlost vzdy na 1 dolar (tj. absolutny, nie relativny udaj), tak potom mnozstvo penazi v tejto rovnice rozhoduje, ale nie preto, ze by rozhodovalo v ekonomike ale preto, ze si niekto arbitrarne stanovil V ako absolutnu velicinu. Skonvertuj rovnicu do takeho tvaru, ze V bude udaj relativny (napr. moze ist o udaj, za aky cas zmeni jeden krat vlastnika M dolarov (nie 1 dolar)) a zistis, ze mnozstvo celkovych penazi v ekonomike nerozhoduje.
V je rychlost oběhu neboli počet transakcí za jednotku času a tudíž nemůže mít jednotku "dolar", ale například "1/rok". Souhlasím, že V není konstanta, nicméně je to hodnota závislá na preferencích držet hotovost a ta se v ustáleném systému nemá důvod moc měnit. Příklad: jsem zvyklý držet u sebe hotovost odpovídající předpokládaným životním nákladům na tři měsíce, pak moje V bude 4 krát za rok. Zbytek úspor mám v nehotovostní formě (s různou mírou likvidity) jako jsou nemovitosti, zboží, půjčky bance (nepřesne nazývané vklady :-), apod.
Takže pokud emitent navýší M například na desetinásobek, tak po uklidnění otřesu z této změny se reálná spotřeba Q vrátí k původní hodnotě, moje přeference držení hotovosti (a tedy i rychlost oběhu V) zůstane taky přibližně stejná a tudíž jediné v čem se toto navýšení množství peněz promítne bude inflační koeficient P, který poskočí na desetinásobek původní hodnoty.

27. května 2011 14:24:05 | reagovat

HynekRk

Výbroný článek

Výbroný článek, myslím že velmi dobře vystihuje myšlení politiků a většiny pivních mudrců, včetně některých ekonomů.

přidat komentář zpět na článek